Přeskočit na obsah

Dunajská bánovina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
First (diskuse | příspěvky)
opravena chyba o Baranje a další
Řádek 3: Řádek 3:
'''Dunajská bánovina''' ([[srbština|srbsky]] '''Дунавска бановина/Dunavska banovina''') byla administrativní jednotka [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]] v letech [[1929]] - [[1941]]. Jejím hlavním městem byl [[Novi Sad]]. Svůj název měla podle řeky Dunaje.
'''Dunajská bánovina''' ([[srbština|srbsky]] '''Дунавска бановина/Dunavska banovina''') byla administrativní jednotka [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království Jugoslávie]] v letech [[1929]] - [[1941]]. Jejím hlavním městem byl [[Novi Sad]]. Svůj název měla podle řeky Dunaje.


Bánovina víceméně zahrnovala území dnešní autonomní oblasti [[Vojvodina]] a dále část [[centrální Srbsko|centrálního Srbska]] jižně od [[Bělehrad]]u (jugoslávská metropole byla nicméně z území bánoviny vyňata. Na západě hraničila Dunajská bánovina se [[Sávská bánovina|sávskou]] a [[Drinská bánovina|Drinskou bánovinou]], na jihu s [[Moravská bánovina|Moravskou bánovinou]]. Na jih se Dunajská bánovina táhla téměř až k městu [[Kraljevo|Kraljevu]] a zabírala také i část dnešní [[Chorvatsko|chorvatské]] [[Baranja|Baranje]].
Bánovina víceméně zahrnovala území dnešní autonomní oblasti [[Vojvodina]] a dále část [[centrální Srbsko|centrálního Srbska]] jižně od [[Bělehrad]]u (jugoslávská metropole byla nicméně z území bánoviny vyňata. Na západě hraničila Dunajská bánovina se [[Sávská bánovina|sávskou]] a [[Drinská bánovina|Drinskou bánovinou]], na jihu s [[Moravská bánovina|Moravskou bánovinou]]. Na jih se Dunajská bánovina táhla téměř až k městu [[Kraljevo|Kraljevu]] a zarnovala také i dnes [[Chorvatsko|chorvatskou]] [[Baranja|Baranji]].


Administrativní sídlo této jednotky byl palác [[Bánovina (budova)|stejného názvu]] v [[Novi Sad|Novém Sadě]]. Přestože během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly bánoviny jako administrativní celky zrušeny, název této jednotky zůstal paláci, který dnes slouží jako sídlo AO Vojvodina.
Administrativní sídlo této jednotky byl palác [[Bánovina (budova)|stejného názvu]] v [[Novi Sad|Novém Sadě]]. Přestože během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly bánoviny jako administrativní celky zrušeny a už nebyli obnoveny, název této jednotky zůstal paláci, který dnes slouží jako sídlo AO Vojvodina.


{{Portály|Srbsko}}
{{Portály|Srbsko}}

Verze z 19. 11. 2017, 23:28

Dunajská bánovina, vyznačená šedomodrou barvou

Dunajská bánovina (srbsky Дунавска бановина/Dunavska banovina) byla administrativní jednotka Království Jugoslávie v letech 1929 - 1941. Jejím hlavním městem byl Novi Sad. Svůj název měla podle řeky Dunaje.

Bánovina víceméně zahrnovala území dnešní autonomní oblasti Vojvodina a dále část centrálního Srbska jižně od Bělehradu (jugoslávská metropole byla nicméně z území bánoviny vyňata. Na západě hraničila Dunajská bánovina se sávskou a Drinskou bánovinou, na jihu s Moravskou bánovinou. Na jih se Dunajská bánovina táhla téměř až k městu Kraljevu a zarnovala také i dnes chorvatskou Baranji.

Administrativní sídlo této jednotky byl palác stejného názvu v Novém Sadě. Přestože během druhé světové války byly bánoviny jako administrativní celky zrušeny a už nebyli obnoveny, název této jednotky zůstal paláci, který dnes slouží jako sídlo AO Vojvodina.