Miroslav Krleža: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m Editace uživatele 84.47.46.59 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je PastoriBot |
||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou [[Cena Vladimira Nazora|Cenou Vladimira Nazora]]. |
V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou [[Cena Vladimira Nazora|Cenou Vladimira Nazora]]. |
||
Zemřel ve své vile v Zahrebu, 29. prosince 1981. Kdyby pohonil, mohl se dožít nového roku. |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
Verze z 13. 11. 2016, 22:50
| Miroslav Krleža | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. července 1893 Záhřeb |
| Úmrtí | 29. prosince 1981 (ve věku 88 let) Záhřeb |
| Místo pohřbení | Mirogoj (45°50′7″ s. š., 15°59′5″ v. d.) |
| Povolání | spisovatel, básník, novinář, prozaik a esejista |
| Alma mater | Vojenská akademie Ludoviceum |
| Témata | poezie, próza a esej |
| Významná díla | Gospoda Glembajevi Hrvatski bog Mars Balade Petrice Kerempuha Povratak Filipa Latinovicza Flags |
| Ocenění | Literární cena NIN (1962) Njegošova cena (1966) Herderova cena (1968) Rakouská státní cena za evropskou literaturu (1975) Zlatý věnec (1979) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Bela Krleža |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miroslav Krleža (7. července 1893 Záhřeb – 29. prosince 1981, tamtéž) byl významný chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista.
Život
Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil - před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen (1919)[1], Književna republika (1923-1927), Danas (1934) a Pečat (1939-1940).[2] V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě.
Krležu proslavila mnohá díla; jak romány (Návrat Filipa Latinovicze, Banket v Blitánii, Na pokraji rozumu, Prapory), tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský.
V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora.
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miroslav Krleža
