Šanta kočičí

Šanta kočičí
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Rod	šanta (Nepeta)
Binomické jméno
Nepeta cataria L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šanta kočičí (Nepeta cataria) je rostlina používaná v bylinkářství a chovatelství koček.

Popis

Jedná se o maximálně 60 cm vysokou trvalku rostoucí v trsech. Lodyha je přímá čtyřhranná větvená s hustou krátkou plstí. Listy jsou srdčitého tvaru, vroubkovaně pilovité. Květy rozkvétající od července do září jsou malé; původní rostlina je má bílé nebo slabě růžové, zahradní kultivary modré nebo fialové. Rostlina je původem z Evropy a některých částí Asie. V přírodě roste v horských oblastech, blízko vodních toků, podél cest, na mezích a v křovinách. Rodové jméno rostliny (nepeta) je zřejmě odvozeno od italského města Nepete, v jehož okolí se šanta kdysi hojně pěstovala. Druhové jméno (cataria) souvisí s její přitažlivostí pro kočky.

Šanta a lidé

Šanta se již dlouhá staletí používá jako léčivá rostlina a také jako ochucovadlo. Jelikož obsahuje halucinogenní látky (byť v malé míře), její sušené listy kdysi kouřili lidé, aby alespoň načas zahnali strasti běžného života. Žvýkání kořene se zase doporučovalo osobám plachým, aby jim dodalo více odvahy a průbojnosti. Traduje se prohlášení jednoho kata, který by prý nikdy nemohl vykonat svou práci, kdyby předtím nesnědl kousek kořene. Kromě toho se odvar z šanty používal jako uklidňující čaj. Odvaru byly připisovány také pozitivní účinky na plodnost; ženy si jej měly přidávat do koupele.

V současné době je šanta doporučována pro léčbu nachlazení a horečky, jelikož podporuje pocení a snižuje teplotu. Dále pomáhá od bolestí hlavy nervového původu a při poruchách trávení. Ve formě obkladu zklidňuje podrážděnou pokožku. Čerstvě nasekaná rostlina má hojivé účinky na pohmožděniny.

Látky obsažené v šantě odpuzují komáry a šváby, údajně také krysy a myši.

Šanta a kočky

Kočka spící v porostu šanty kočičí

Jak již sám název napovídá, šanta silně souvisí s kočkami. Zatímco na člověka a další savce má jen minimální účinky, pro její působení na kočky se jí někdy přezdívá „kočičí kokain“. Ve volné přírodě se kočky v porostu šanty válejí, trhají a kousají listy a nakonec se svinou do klubíčka. Toto chování je vyvoláno zejména nepetalaktonem, který se uvolňuje do vzduchu a který kočky vdechují. Stejný efekt mají i výtažky z čerstvých rostlin nebo sušené rostliny, které se např. přidávají do hraček nebo se ve formě postřiku aplikují na škrabadla. Efekt vyvolaný šantou trvá pět až deset minut. Poté dochází k útlumu, částečně také proto, že kočky části šanty obvykle snědí, takže ta na ně posléze působí jako sedativum.

Uvádí se, že šanta působí jen asi na polovinu koček. Kočky, které k ní jsou vnímavé, na ni reagují s různě silnou intenzitou. Nebyl zpozorován rozdíl mezi kočkami a kocoury, ale je zajímavé, že koťata mladší osmi týdnů nejenže na šantu nereagují vůbec, ale často k ní přímo projevují odpor. Vědci se domnívají, že senzitivita je dědičná. Podrobný výzkum však nebyl proveden. Odborníci^[kdo?] se domnívají, že rostlina láká kočky svou vůní záměrně, protože jim při válení se v porostu ulpí na kožichu šantová semínka. Ta pak kočky při svých toulkách roznesou po okolí a tím zajistí další rozšíření rostliny.

Šanta je pro kočky neškodná, nemá vedlejší účinky a dle známých skutečností není návyková.

V obchodech s chovatelskými potřebami se prodává buď pod svým českým názvem, nebo pod anglickými názvy catnip či catmint.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu šanta kočičí na Wikimedia Commons
• Galerie šanta kočičí na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo šanta kočičí ve Wikislovníku
• Taxon Nepeta cataria ve Wikidruzích
• BioLib
• Modrý kocouř
• Zmatení vůní