Filipovský zázrak: Porovnání verzí
→Reference: + portál |
doplnění čl. + pracuje se + sč |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{ |
{{Pracuje se}} |
||
[[File:Philippsdorf Magdalena Kade.jpg|thumb|Dobový obrázek]] |
|||
[[File:Magdalena_Kade,_Stich.jpg|thumb|Magdalena Kadeová na litografii z období kolem roku 1870]] |
|||
| ⚫ | |||
'''Filipovský [[zázrak]]''' je datován na 4. hodinu ranní v noci ze [[12. leden|12. ledna]] na [[13. leden|13. ledna]] [[1866]] v domě čp. 63,<ref name="domek">[http://www.ceskesvycarsko.cz/turisticke-cile/filipov--kostel-panny-marie-pomocne/ České Švýcarsko, kostel Panny Marie Pomocné]</ref> ve vesnici [[Filipov (Jiříkov)|Filipov]] ve [[Šluknovský výběžek|Šluknovském výběžku]], při němž se uzdravila [[Magdalena Kade]]ová ([[Němčina|něm.]] ''Maria Magdalena Kade''). Na počátku 21. století se na tomto místě nachází [[bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů|poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů]]. |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
Filipov byl původně bezvýznamnou vesničkou, ležící těsně při státní hranici se Saskem. Zde žila mladá tkadlena Magdalena Kadeová ([[5. červen|5. června]] [[1835]] Filipov – [[10. prosinec|10. prosince]] [[1905]] tamtéž), která byla od svých 19 let těžce nemocná. Byl jí tehdejšími metodami diagnostikován zápal plic a pohrudice, zánět mozkových blan, k nimž se přidala častá křečová onemocnění spojená s těžkými křečovými záchvaty. Během deseti let se její zdravotní stav zhoršil natolik, že od podzimu 1864 byla trvale připoutána na lůžko. Na počátku roku 1865 se objevily silné bolesti na prsou a velké hnisavé puchýře, které se brzy rozšířily po celém těle a vytvořily velké vředy. Ošetřující lékař konstatoval, že stav nemocné je nevyléčitelný. Nemocná velmi trpěla<ref name="Macek">[[Jaroslav Macek|MACEK Jaroslav]], ''950 let litoměřické kapituly'', [[Karmelitánské nakladatelství]], [[Kostelní Vydří]] [[1997]], ISBN 978-80-7195-121-6, str. 254-256</ref> a onemocnění vyžadovalé časté převazy. Přesto snášela nesnesitelné bolesti trpělivě. Dne 21. prosince 1865 přijala od kaplana Františka Storcha z Jiříkova [[Svátost nemocných|svátost pomazání nemocných]].<ref name="Lourdy">http://rumburk.farnost.cz/farnost/filipov/bazilika.php/</ref> |
|||
'''Filipovský [[zázrak]]''' se údajně udál roku [[1866]] ve vesnici [[Filipov (Jiříkov)|Filipov]] ve [[Šluknovský výběžek|Šluknovském výběžku]] v místech, kde se dnes nachází [[bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů|poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů]]. |
|||
== Zjevení == |
|||
| ⚫ | |||
V noci z 12. na 13. ledna 1866 uzřela nemocná u svého lůžka velkou ženskou postavu v zářícím bílém plášti s korunkou na hlavě. Silně nábožensky založená Madgalena, která byla velkou ctitelkou Panny Marie, byla zjevením oslovena: [[Němčina|něm.]] ''„Mein Kind, von jetzt an heilt’s“'' („Mé dítě, od nynějška budeš zdráva“, nebo „Mé dítě, od teď se to bude hojit“<ref name="Baxant">[http://old.tisk.cirkev.cz/z-domova/mons-jan-baxant-ve-filipove.html/ Jan Baxant ve Filipově]</ref>). Ráno po tomto zjevení Magdalena Kadeová vstala zcela zdráva, a mohla dokonce opět začít pracovat.<ref name="Macek" /> |
|||
Nevyléčitelnost Magdalény potvrdili její ošetřující lékaři Görlich z [[Kerhartice (Česká Kamenice)|Gersdorfu]] a Ulbrich z [[Jiříkov|Jiříkova]].<ref name="Baxant" /> |
|||
Magdaléna Kade žijící v domě č. 63,<ref name="domek">http://www.ceskesvycarsko.cz/turisticke-cile/filipov--kostel-panny-marie-pomocne/</ref> trpěla vředovým onemocněním vyžadujícím časté převazy. Snášela přitom vždy nesnesitelné bolesti. Dne 21. prosince 1865 přijala od kaplana Františka Storcha z Jiříkova [[Svátost nemocných|svátost pomazání nemocných]].<ref name="Lourdy">http://rumburk.farnost.cz/farnost/filipov/bazilika.php/</ref> |
|||
== Následující události == |
|||
Dne 13. ledna 1866 se údajně v ranních hodinách zjevila těžce nemocné Magdaléně Kade [[Maria (matka Ježíšova)|Panna Maria]], která slovy „Mein Kind von jetzt an heilt's“, tedy „Mé dítě, od teď se to bude hojit“ zmíněnou Magdalénu Kade uzdravila.<ref name="Baxant">http://old.tisk.cirkev.cz/z-domova/mons-jan-baxant-ve-filipove.html/</ref> Nevyléčitelnost Magdalény potvrdili její ošetřující lékaři Görlich z [[Kerhartice (Česká Kamenice)|Gersdorfu]] a Ulbrich z [[Jiříkov|Jiříkova]].<ref name="Baxant"></ref> |
|||
Zpráva o zázračném uzdravení a zjevení Panny Marie se brzy rozšířila nejen v obci, ale i v celém okolí. K malé chaloupce, kde došlo ke zjevení začaly putovat velké zástupy lidí. Lékaři v té době nebyli schopni podat žádné uspokojivé vysvětlení okamžitého uzdravení. Velmi rychle se zpráva o filipovském zázraku dostala i do soudobého tisku.<ref name="Macek" /> |
|||
Zázrak se na témže místě údajně zopakoval při prvním výročí uzdravení Magdalény Kade. 8.ledna 1867 se na témže místě zázračně uzdravila chromá Magdalena Langhansová, kterou do domku přivezli na žebřiňáku a která odešla po vlastních nohou.<ref name="Druhý">http://www.jirikov.info/ces/zazrak/hlavni.htm/</ref> Zajímavostí je přitom i to, že tento zázrak byl vcelku rychle potvrzen [[Svatý stolec|Svatým stolcem]]. |
Zázrak se na témže místě údajně zopakoval při prvním výročí uzdravení Magdalény Kade. 8.ledna 1867 se na témže místě zázračně uzdravila chromá Magdalena Langhansová, kterou do domku přivezli na žebřiňáku a která odešla po vlastních nohou.<ref name="Druhý">http://www.jirikov.info/ces/zazrak/hlavni.htm/</ref> Zajímavostí je přitom i to, že tento zázrak byl vcelku rychle potvrzen [[Svatý stolec|Svatým stolcem]]. |
||
== Reakce církve a věřících == |
== Reakce církve a věřících == |
||
Místo, na němž stával domek, v němž se vlastní zázrak udál, bylo zdejší farností odkoupeno a již brzy nato zde byla vystavěna kaple, zasvěcená [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] Pomocné. Nově vystavěná kaple však nestačila uspokojit potřeby poutníků, proto bylo rozhodnuto vystavět stavbu větší, prostornější. Základní kámen kostela byl položen 8. září 1870.<ref name="Muzeum">http://muzeumjirikov.wz.cz/</ref> Při 60. výročí zjevení Panny Marie, v roce 1926, byl filipovský kostel prohlášen papežem [[Pius XI.|Piem XI.]] za [[bazilika minor|baziliku minor]].<ref name="Zázrak">http://cz.poutni-mista-sluknovsko.cz/bazilika-minor-panny-marie-pomocnice-krestanu-filipov.html/</ref> Ve 30. letech minulého století patřilo toto místo mezi nejnavštěvovanější poutní místa střední Evropy <ref name="Zázrak"></ref> a bylo mu přezdíváno „[[Lurdy|Lourdy]] severních Čech“.<ref>http://rumburk.farnost.cz/farnost/filipov/bazilika.php/</ref> |
Místo, na němž stával domek, v němž se vlastní zázrak udál, bylo zdejší farností odkoupeno a již brzy nato zde byla vystavěna kaple, zasvěcená [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] Pomocné. Nově vystavěná kaple však nestačila uspokojit potřeby poutníků, proto bylo rozhodnuto vystavět stavbu větší, prostornější. Základní kámen kostela byl položen 8. září 1870.<ref name="Muzeum">http://muzeumjirikov.wz.cz/</ref> Při 60. výročí zjevení Panny Marie, v roce 1926, byl filipovský kostel prohlášen papežem [[Pius XI.|Piem XI.]] za [[bazilika minor|baziliku minor]].<ref name="Zázrak">http://cz.poutni-mista-sluknovsko.cz/bazilika-minor-panny-marie-pomocnice-krestanu-filipov.html/</ref> Ve 30. letech minulého století patřilo toto místo mezi nejnavštěvovanější poutní místa střední Evropy <ref name="Zázrak"></ref> a bylo mu přezdíváno „[[Lurdy|Lourdy]] severních Čech“.<ref>http://rumburk.farnost.cz/farnost/filipov/bazilika.php/</ref> |
||
== Každoroční poutě == |
|||
Od doby zjevení Panny Marie se v místě každoročně zde v noci z 12. na 13. ledna ve 4 hodiny ráno koná poutní mše, na kterou přijíždějí poutníci z Čech i Německa. Poutní místo nerušeně vzkvétalo až do vypuknutí [[Druhá světová válka|II. světové války]], nicméně ani ta poutní tradici nepřerušila. Po skončení války byla vysídlena většina německy mluvících obyvatel Filipova a noví osadníci na tradici nenavázali. V redemptoristické koleji byl po roce 1950 zřízen domov důchodců. [[Komunistický režim v Československu|Komunistický režim]] se snažil zahrnout areál do přísně střeženého hraničního pásma, které do roku 1961 obklopovalo kvůli otevřenému Západnímu Berlínu i hranici s tehdejší NDR. Chátrající bazilika byla opravena až koncem 70. let 20. století. Tradice poutí nebyla sice nikdy zcela přerušena (přicházeli česky, německy i [[Lužická srbština|lužickosrbsky]] mluvící poutníci), nicméně v komunistické totalitě byla utlumena a začala se postupně obnovovat až po roce 1990. Následně po ''noční pouti'' (z 12. na 13. ledna) od 14. do 20. ledna probíhá tzv. ''[[oktáv]] zjevení''. Také v průběhu roku se zde konají česko-německé mše svaté a varhanní koncerty.<ref name="Noc">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = |
|||
| jméno = |
|||
| odkaz na autora = |
|||
| titul = Noc kostelů 29.05.15 |
|||
| url = http://www.nockostelu.cz/ Noc kostelů |
|||
| vydavatel = [[Diecéze litoměřická|Biskupství litoměřické]] |
|||
| místo = [[Litoměřice]] |
|||
| rok = [[2015]] |
|||
| vydání = |
|||
| počet stran = 82 |
|||
| kapitola = Jiříkov-Filipov, bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů |
|||
| strany = 29 |
|||
| isbn = |
|||
| jazyk = |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references /> |
<references /> |
||
=== Související články === |
|||
* [[Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů]] |
|||
* [[Redemptoristická kolej (Filipov)]] |
|||
* [[Římskokatolická farnost Jiříkov]] |
|||
{{Mariánská zjevení}} |
{{Mariánská zjevení}} |
||
Verze z 29. 10. 2015, 11:06
Filipovský zázrak je datován na 4. hodinu ranní v noci ze 12. ledna na 13. ledna 1866 v domě čp. 63,[1] ve vesnici Filipov ve Šluknovském výběžku, při němž se uzdravila Magdalena Kadeová (něm. Maria Magdalena Kade). Na počátku 21. století se na tomto místě nachází poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů.
Situace před událostí
Filipov byl původně bezvýznamnou vesničkou, ležící těsně při státní hranici se Saskem. Zde žila mladá tkadlena Magdalena Kadeová (5. června 1835 Filipov – 10. prosince 1905 tamtéž), která byla od svých 19 let těžce nemocná. Byl jí tehdejšími metodami diagnostikován zápal plic a pohrudice, zánět mozkových blan, k nimž se přidala častá křečová onemocnění spojená s těžkými křečovými záchvaty. Během deseti let se její zdravotní stav zhoršil natolik, že od podzimu 1864 byla trvale připoutána na lůžko. Na počátku roku 1865 se objevily silné bolesti na prsou a velké hnisavé puchýře, které se brzy rozšířily po celém těle a vytvořily velké vředy. Ošetřující lékař konstatoval, že stav nemocné je nevyléčitelný. Nemocná velmi trpěla[2] a onemocnění vyžadovalé časté převazy. Přesto snášela nesnesitelné bolesti trpělivě. Dne 21. prosince 1865 přijala od kaplana Františka Storcha z Jiříkova svátost pomazání nemocných.[3]
Zjevení
V noci z 12. na 13. ledna 1866 uzřela nemocná u svého lůžka velkou ženskou postavu v zářícím bílém plášti s korunkou na hlavě. Silně nábožensky založená Madgalena, která byla velkou ctitelkou Panny Marie, byla zjevením oslovena: něm. „Mein Kind, von jetzt an heilt’s“ („Mé dítě, od nynějška budeš zdráva“, nebo „Mé dítě, od teď se to bude hojit“[4]). Ráno po tomto zjevení Magdalena Kadeová vstala zcela zdráva, a mohla dokonce opět začít pracovat.[2]
Nevyléčitelnost Magdalény potvrdili její ošetřující lékaři Görlich z Gersdorfu a Ulbrich z Jiříkova.[4]
Následující události
Zpráva o zázračném uzdravení a zjevení Panny Marie se brzy rozšířila nejen v obci, ale i v celém okolí. K malé chaloupce, kde došlo ke zjevení začaly putovat velké zástupy lidí. Lékaři v té době nebyli schopni podat žádné uspokojivé vysvětlení okamžitého uzdravení. Velmi rychle se zpráva o filipovském zázraku dostala i do soudobého tisku.[2]
Zázrak se na témže místě údajně zopakoval při prvním výročí uzdravení Magdalény Kade. 8.ledna 1867 se na témže místě zázračně uzdravila chromá Magdalena Langhansová, kterou do domku přivezli na žebřiňáku a která odešla po vlastních nohou.[5] Zajímavostí je přitom i to, že tento zázrak byl vcelku rychle potvrzen Svatým stolcem.
Reakce církve a věřících
Místo, na němž stával domek, v němž se vlastní zázrak udál, bylo zdejší farností odkoupeno a již brzy nato zde byla vystavěna kaple, zasvěcená Panně Marii Pomocné. Nově vystavěná kaple však nestačila uspokojit potřeby poutníků, proto bylo rozhodnuto vystavět stavbu větší, prostornější. Základní kámen kostela byl položen 8. září 1870.[6] Při 60. výročí zjevení Panny Marie, v roce 1926, byl filipovský kostel prohlášen papežem Piem XI. za baziliku minor.[7] Ve 30. letech minulého století patřilo toto místo mezi nejnavštěvovanější poutní místa střední Evropy [7] a bylo mu přezdíváno „Lourdy severních Čech“.[8]
Každoroční poutě
Od doby zjevení Panny Marie se v místě každoročně zde v noci z 12. na 13. ledna ve 4 hodiny ráno koná poutní mše, na kterou přijíždějí poutníci z Čech i Německa. Poutní místo nerušeně vzkvétalo až do vypuknutí II. světové války, nicméně ani ta poutní tradici nepřerušila. Po skončení války byla vysídlena většina německy mluvících obyvatel Filipova a noví osadníci na tradici nenavázali. V redemptoristické koleji byl po roce 1950 zřízen domov důchodců. Komunistický režim se snažil zahrnout areál do přísně střeženého hraničního pásma, které do roku 1961 obklopovalo kvůli otevřenému Západnímu Berlínu i hranici s tehdejší NDR. Chátrající bazilika byla opravena až koncem 70. let 20. století. Tradice poutí nebyla sice nikdy zcela přerušena (přicházeli česky, německy i lužickosrbsky mluvící poutníci), nicméně v komunistické totalitě byla utlumena a začala se postupně obnovovat až po roce 1990. Následně po noční pouti (z 12. na 13. ledna) od 14. do 20. ledna probíhá tzv. oktáv zjevení. Také v průběhu roku se zde konají česko-německé mše svaté a varhanní koncerty.[9]
Reference
- ↑ České Švýcarsko, kostel Panny Marie Pomocné
- ↑ a b c MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 254-256
- ↑ http://rumburk.farnost.cz/farnost/filipov/bazilika.php/
- ↑ a b Jan Baxant ve Filipově
- ↑ http://www.jirikov.info/ces/zazrak/hlavni.htm/
- ↑ http://muzeumjirikov.wz.cz/
- ↑ a b http://cz.poutni-mista-sluknovsko.cz/bazilika-minor-panny-marie-pomocnice-krestanu-filipov.html/
- ↑ http://rumburk.farnost.cz/farnost/filipov/bazilika.php/
- ↑ Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 82 s. Noc kostelů Dostupné online. Kapitola Jiříkov-Filipov, bazilika minor Panny Marie Pomocnice křesťanů, s. 29.