N-acetylglukosamin: Porovnání verzí
předělání odkazů |
m Úprava parametrů infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox |
{{Infobox - chemická sloučenina |
||
| |
|název=N-acetylglukosamin |
||
| |
|obrázek=[[Soubor:N-Acetylglucosamine.svg|200px]] |
||
| |
|systematický název=2-acetamido-2-deoxy-D-glukopyranosa |
||
| |
|sumární vzorec=C<sub>8</sub>H<sub>15</sub>NO<sub>6</sub> |
||
| |
|číslo CAS=7512-17-6 |
||
| |
|molární hmotnost=221,21 g/mol |
||
}} |
}} |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Výskyt == |
== Výskyt == |
||
[[optická izomerie|D-izomer]] ''N''-acetylglukosaminu představuje důležitou složku celé řady [[glykoprotein]]ů a dalších biomolekul v tělech [[bakterie|bakterií]], rostlin i živočichů.<ref name="oxf" /> Například [[peptidoglykan]], materiál [[bakterie|bakteriálních]] [[buněčná stěna|buněčných stěn]], je do velké míry složen z [[Kyselina muramová|N-acetylmuramové kyseliny]], což je [[ethery|ether]] N-acetylglukosaminu a [[laktát]]u. Čistým polymerem ''N''-acetylglukosaminu je [[chitin]]. Stejnou molekulu je možné najít jako stavební jednotku také v [[glykosaminoglykany| |
[[optická izomerie|D-izomer]] ''N''-acetylglukosaminu představuje důležitou složku celé řady [[glykoprotein]]ů a dalších biomolekul v tělech [[bakterie|bakterií]], rostlin i živočichů.<ref name="oxf" /> Například [[peptidoglykan]], materiál [[bakterie|bakteriálních]] [[buněčná stěna|buněčných stěn]], je do velké míry složen z [[Kyselina muramová|N-acetylmuramové kyseliny]], což je [[ethery|ether]] N-acetylglukosaminu a [[laktát]]u. Čistým polymerem ''N''-acetylglukosaminu je [[chitin]]. Stejnou molekulu je možné najít jako stavební jednotku také v [[glykosaminoglykany|glykosaminoglykanech]], jako je [[kyselina hyaluronová|hyaluronan]], [[chondroitinsulfát]], [[dermatansulfát]], [[keratansulfát]] atd.<ref name="vodrazka">{{citace monografie| titul = Biochemie| příjmení=Vodrážka| jméno=Zdeněk| vydavatel=Academia| místo = Praha| rok=2007| isbn = 978-80-200-0600-4}}</ref> |
||
== Syntéza == |
== Syntéza == |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Molekulární parazitologie == |
== Molekulární parazitologie == |
||
N-acetylglukosamin představuje (kvůli svému všudypřítomnému výskytu v těle mnohých živočichů) jeden z možných cílů [[Parazitismus| |
N-acetylglukosamin představuje (kvůli svému všudypřítomnému výskytu v těle mnohých živočichů) jeden z možných cílů [[Parazitismus|parazitů]], kteří potřebují najít tělo [[hostitel]]e a přichytit se na něj. Jsou toho schopné například patogenní kmeny ''[[Entamoeba histolytica]]'', které ve střevě rozeznávají pomocí specifických [[lektin]]ů právě například N-acetylglukosaminovou skupinu.<ref name="microbio">{{Citace monografie | příjmení = Murray |
||
| jméno = Patrick R. |
| jméno = Patrick R. |
||
| příjmení2 = Rosenthal |
| příjmení2 = Rosenthal |
Verze z 30. 8. 2015, 18:28
N-acetylglukosamin | |
---|---|
[[Soubor:|280px|]] | |
Obecné | |
Systematický název | 2-acetamido-2-deoxy-D-glukopyranosa |
Sumární vzorec | C8H15NO6 |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7512-17-6 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 221,21 g/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
N-acetylglukosamin (GlcNAc, NAG) je derivát glukózy s acetamidovou skupinou navázanou na 2‘ uhlíku glukopyranózového cyklu.[1] Je to amid glukosaminu a kyseliny octové a patří mezi tzv. aminosacharidy.
Výskyt
D-izomer N-acetylglukosaminu představuje důležitou složku celé řady glykoproteinů a dalších biomolekul v tělech bakterií, rostlin i živočichů.[1] Například peptidoglykan, materiál bakteriálních buněčných stěn, je do velké míry složen z N-acetylmuramové kyseliny, což je ether N-acetylglukosaminu a laktátu. Čistým polymerem N-acetylglukosaminu je chitin. Stejnou molekulu je možné najít jako stavební jednotku také v glykosaminoglykanech, jako je hyaluronan, chondroitinsulfát, dermatansulfát, keratansulfát atd.[2]
Syntéza
V buňkách dochází k syntéze tohoto aminocukru nejprve přenosem acetylové skupiny z acetyl-CoA na glukosamin-6-fosfát za vzniku N-acetylglukosamin-6-fosfátu a následnou mutázovou přeměnou na N-acetylglukosamin-1-fosfát. Ten patří mezi výchozí látky pro výrobu sialových kyselin.[1]
Molekulární parazitologie
N-acetylglukosamin představuje (kvůli svému všudypřítomnému výskytu v těle mnohých živočichů) jeden z možných cílů parazitů, kteří potřebují najít tělo hostitele a přichytit se na něj. Jsou toho schopné například patogenní kmeny Entamoeba histolytica, které ve střevě rozeznávají pomocí specifických lektinů právě například N-acetylglukosaminovou skupinu.[3]
Reference
- ↑ a b c Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ VODRÁŽKA, Zdeněk. Biochemie. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-0600-4.
- ↑ MURRAY, Patrick R.; ROSENTHAL, Ken S.; PFALLER, Michael A. Medical Microbiology, Fifth edition. [s.l.]: Elsevier, 2005.