Antonín Brus z Mohelnice: Porovnání verzí
doplnění v infoboxu |
→Externí odkazy: +NK |
||
| Řádek 144: | Řádek 144: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{NK ČR|ola2002157574}} |
|||
* [http://www.libri.web4u.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=2&name=BRUS+Z+MOHELNICE Antonín Brus na stránkách Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918] |
* [http://www.libri.web4u.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=2&name=BRUS+Z+MOHELNICE Antonín Brus na stránkách Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918] |
||
* {{cíl odkazu|en}} [http://www.newadvent.org/cathen/03020a.htm Catholic Encyclopedia] |
* {{cíl odkazu|en}} [http://www.newadvent.org/cathen/03020a.htm Catholic Encyclopedia] |
||
| Řádek 167: | Řádek 168: | ||
|soubor=Prague bishopric.gif}} |
|soubor=Prague bishopric.gif}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Křesťanství}} |
{{Portály|Křesťanství}} |
||
{{DEFAULTSORT:Brus, Antonín}} |
{{DEFAULTSORT:Brus, Antonín}} |
||
Verze z 29. 11. 2014, 17:38
| Jeho Excelence Antonín Brus z Mohelnice | |
|---|---|
 arcibiskup | |
 | |
| Církev | Římskokatolická |
| Předchůdce | Konrád z Vechty |
| Nástupce | Martin Medek z Mohelnice |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 13. února 1518 |
| Místo narození | Mohelnice České království |
| Datum úmrtí | 15. srpna 1580 (ve věku 62 let) |
| Místo úmrtí | Praha České království |
| Místo pohřbení | katedrála svatého Víta |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antonín Brus z Mohelnice (13. února 1518 Mohelnice – asi 15. srpna 1580 Praha) byl katolický duchovní, 23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (1552–1580), biskup vídeňský (1558–1562) a 8. arcibiskup pražský (1561–1580).
Život
Brus pocházel z Mohelnice a studoval v Praze a Krakově. V roce 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou. V následujících letech byl vojenským kazatelem u oddílů Jindřicha Meziříčského z Lomnice bojujících v Uhrách s Turky, poté nějakou dobu působil v Chebu. V roce 1552 se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem Ferdinanda I. V roce 1558 se stal biskupem ve Vídni a o 3 roky později jej Ferdinand jmenoval arcibiskupem pražským, což papež vzápětí schválil.
| „ | Téhož léta 23. dne měsíce prosince arcibiskupství pražské z vůle císaře Ferdinanda a s dovolením nejvyššího biskupa vyhlášením za arcibiskupa pražského vší poctivosti hodného pána, pana Antonína z Muglic, vídeňského biskupa a na koncilium tridentském legáta císařského, jest obnoveno. Stalo se v soudné světnici na Hradě pražském v přítomnosti Jeho Milosti císařské Ferdinanda jakožto krále českého a stavův téhož království. Kdež i administrátorové a konsistoř pražská, též i preláti kostela Hradu pražského obesláni byli. A tu vyhlášen jest předepsaný pán, pan Antonín, rodem z Mohelnice v markrabství moravském, za arcibiskupa pražského etc. | “ |
| — Marek Bydžovský z Florentina[1] | ||
Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, mu neposkytoval příliš důvodů k radosti. Antonín Brus nastoupil na arcibiskupský stolec, který byl uprázdněn od té doby, co byl v roce 1425 definitivně zbaven úřadu prohusitský Konrád z Vechty (exkomunikován byl již v roce 1421). Utrakvisté sice zvolili za arcibiskupa Jana Rokycanu, ten ale nedostal potřebné papežské schválení a katolíci jej nikdy neuznali. Majetek arcidiecéze byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních Tridentského koncilu.
S podporou panovníka a zejména svého řádu (který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let) začal pracovat na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v Čechách, obnovu a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupně rekatolizaci jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil přijímání pod obojí (1564). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.
Jako pražský arcibiskup korunoval dva české krále z rodu Habsburků: Maxmiliána II. a Rudolfa II.
Odkazy
Reference
- ↑ BYDŽOVSKÝ Z FLORENTINA, Marek. Svět za tří českých králů. Příprava vydání Jaroslav Kolár. Praha: Svoboda, 1987. 293 s. S. 91.
Literatura
- Klement Borový: Antonín Brus z Mohelnice, Praha 1873
- J. Crček: Antonín Brus z Mohelnice, Praha 1896
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 234–235.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Brus z Mohelnice
- Antonín Brus na stránkách Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918
- (anglicky) Catholic Encyclopedia
- Brusova hospoda – Pojednání o názvu
| 23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1552–1580 Antonín Brus z Mohelnice |
Nástupce: |
| Biskup vídeňský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1558–1562 Antonín Brus z Mohelnice |
Nástupce: |
| 8. arcibiskup pražský | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
1561–1580 Antonín Brus z Mohelnice |
Nástupce: |
