Přeskočit na obsah

Miroslav Krleža: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Miroslav Krleža Radićeva ZG.jpg|thumb|Miroslav Krleža]]
[[Soubor:Miroslav Krleža Radićeva ZG.jpg|thumb|Miroslav Krleža]]
'''Miroslav Krleža''' ([[7. červenec|7. července]] [[1893]] [[Záhřeb]] – [[29. prosinec|29. prosince]] [[1981]], tamtéž) byl významný [[Chorvati|chorvatský]] spisovatel, básník, publicista a encyklopedista.
'''Miroslav Krleža''' ([[7. červenec|7. července]] [[1893]] [[Záhřeb]] – [[29. prosinec|29. prosince]] [[1981]], tamtéž) byl významný [[Chorvati|chorvatský]] spisovatel, básník, publicista a encyklopedista.


Řádek 34: Řádek 34:
== Reference ==
== Reference ==


<references/>
<references />
* {{NK ČR|jn20000603565}}

{{NK ČR|jn20000603565}}


{{Portály|Chorvatsko}}
{{Portály|Chorvatsko}}

Verze z 14. 3. 2014, 11:05

Miroslav Krleža

Miroslav Krleža (7. července 1893 Záhřeb29. prosince 1981, tamtéž) byl významný chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista.

Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil - před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen (1919)[1], Književna republika (1923-1927), Danas (1934) a Pečat (1939-1940).[2] V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě.

Krležu proslavila mnohá díla; jak romány (Návrat Filipa Latinovicze, Banket v Blitánii, Na pokraji rozumu, Prapory), tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek.

Reference

  1. JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnost. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Dominancija expesionizma, s. 354. (chorvatština) 
  2. JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnost. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. Kapitola Dominancija expesionizma, s. 361. (chorvatština) 

Šablona:Link FA