Přeskočit na obsah

Cerhenice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Addbot (diskuse | příspěvky)
210 261 editací
m Bot: Odstranění 7 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q2412555)
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m uvozovky kolem identifikátoru reference, kosmetické úpravy za použití AWB
Řádek 52: Řádek 52:
'''Cerhenice''' jsou [[městys]]em ležící v [[Okres Kolín|okrese Kolín]] asi 11&nbsp;km severozápadně od [[Kolín]]a. Mají 1 628 obyvatel a jejich [[katastrální území]] má rozlohu 1 063 [[hektar|ha]]. V&nbsp;roce&nbsp;2011 zde bylo evidováno 626&nbsp;adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/s/cerhe/index.html|datum vydání=2011-07-22|datum přístupu=2011-08-05|jazyk=}}</ref>
'''Cerhenice''' jsou [[městys]]em ležící v [[Okres Kolín|okrese Kolín]] asi 11&nbsp;km severozápadně od [[Kolín]]a. Mají 1 628 obyvatel a jejich [[katastrální území]] má rozlohu 1 063 [[hektar|ha]]. V&nbsp;roce&nbsp;2011 zde bylo evidováno 626&nbsp;adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/s/cerhe/index.html|datum vydání=2011-07-22|datum přístupu=2011-08-05|jazyk=}}</ref>


U obce se nachází [[Železniční zkušební okruh u Velimi|železniční zkušební okruh]] [[Výzkumný ústav železniční|Výzkumného ústavu železničního]].
U obce se nachází [[Železniční zkušební okruh u Velimi|železniční zkušební okruh]] [[Výzkumný ústav železniční|Výzkumného ústavu železničního]].


'''Cerhenice''' je také název katastrálního území o rozloze 9&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=61754|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
'''Cerhenice''' je také název katastrálního území o rozloze 9&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.isu.cz/uir/scripts/KuDet.asp?kodku=61754|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1295]]. Původní jméno obce bylo ''Crhynici'', tedy ves lidí Crhyňových. Během vývoje se z původního jména stala vesnice Crhynice a později Cerhenice. Původní archeologické vykopávky jsou z období osídlení [[keltové|keltskými kmeny]]. Kolem roku 1340 byly v Cerhenicích tři vladycké statky. Později tu byla zbudována [[tvrz]], stávala na místě pivovaru, který byl postaven v roce 1118. Začátkem 16. století byly Cerhenice, zásluhou Elišky ze Střížkova povýšeny na městečko. Do poloviny 16. století zde měla sídlo Jednota českých bratří. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] ([[1618]]-[[1648]]) byly Cerhenice úplně vylidněny. Vesnice byla vypálena, obyvatelé rozptýleni do okolí a pobiti. Po skončení války se obec pomalu zalidňovala. Kolem roku 1690 se staly Cerhenice majetkem Šternberků a v roce 1718 zde bylo 32 usedlostí. V roce 1758 prodal František ze Šternberka obec [[Marie Terezie|Marii Terezii]]. V roce 1778 byl pod vlivem selských bouří vydán rozkaz, aby všechna pole a louky ve vlastnictví státu a měst byla rozdělena na menší usedlosti. Robota byla nahrazena peněžitými dávkami a v roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví. V místní škole se vyučovalo zde už v 16. století a zřejmě i v době pobělohorské, kdy veškeré školství v Čechách upadalo.
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1295]]. Původní jméno obce bylo ''Crhynici'', tedy ves lidí Crhyňových. Během vývoje se z původního jména stala vesnice Crhynice a později Cerhenice. Původní archeologické vykopávky jsou z období osídlení [[keltové|keltskými kmeny]]. Kolem roku 1340 byly v Cerhenicích tři vladycké statky. Později tu byla zbudována [[tvrz]], stávala na místě pivovaru, který byl postaven v roce 1118. Začátkem 16. století byly Cerhenice, zásluhou Elišky ze Střížkova povýšeny na městečko. Do poloviny 16. století zde měla sídlo Jednota českých bratří. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] ([[1618]]-[[1648]]) byly Cerhenice úplně vylidněny. Vesnice byla vypálena, obyvatelé rozptýleni do okolí a pobiti. Po skončení války se obec pomalu zalidňovala. Kolem roku 1690 se staly Cerhenice majetkem Šternberků a v roce 1718 zde bylo 32 usedlostí. V roce 1758 prodal František ze Šternberka obec [[Marie Terezie|Marii Terezii]]. V roce 1778 byl pod vlivem selských bouří vydán rozkaz, aby všechna pole a louky ve vlastnictví státu a měst byla rozdělena na menší usedlosti. Robota byla nahrazena peněžitými dávkami a v roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví. V místní škole se vyučovalo zde už v 16. století a zřejmě i v době pobělohorské, kdy veškeré školství v Čechách upadalo.


Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name=status>[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>


=== Územněsprávní začlenění ===
=== Územněsprávní začlenění ===
Řádek 114: Řádek 114:
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:533246 Statistické údaje]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:533246 Statistické údaje]


{{commonscat|Cerhenice}}
{{commonscat|Cerhenice}}


{{HlavičkaObecNav|Cerhenice|Cerhenice|Městys}}
{{HlavičkaObecNav|Cerhenice|Cerhenice|Městys}}
Řádek 120: Řádek 120:
[[Cerhýnky]]
[[Cerhýnky]]
{{PatičkaObecNav}}
{{PatičkaObecNav}}

⚫
{{Pahýl}}


{{Okres Kolín}}{{InfoAktual|2010}}
{{Okres Kolín}}{{InfoAktual|2010}}


⚫
{{Pahýl}}


[[Kategorie:Městyse v Čechách]]
[[Kategorie:Městyse v Čechách]]

Verze z 14. 7. 2013, 00:40

Šablona:IBOM Šablona:Infobox sídlo

Cerhenice jsou městysem ležící v okrese Kolín asi 11 km severozápadně od Kolína. Mají 1 628 obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1 063 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 626 adres.[1]

U obce se nachází železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního.

Cerhenice je také název katastrálního území o rozloze 9 km2.[2]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295. Původní jméno obce bylo Crhynici, tedy ves lidí Crhyňových. Během vývoje se z původního jména stala vesnice Crhynice a později Cerhenice. Původní archeologické vykopávky jsou z období osídlení keltskými kmeny. Kolem roku 1340 byly v Cerhenicích tři vladycké statky. Později tu byla zbudována tvrz, stávala na místě pivovaru, který byl postaven v roce 1118. Začátkem 16. století byly Cerhenice, zásluhou Elišky ze Střížkova povýšeny na městečko. Do poloviny 16. století zde měla sídlo Jednota českých bratří. Za třicetileté války (1618-1648) byly Cerhenice úplně vylidněny. Vesnice byla vypálena, obyvatelé rozptýleni do okolí a pobiti. Po skončení války se obec pomalu zalidňovala. Kolem roku 1690 se staly Cerhenice majetkem Šternberků a v roce 1718 zde bylo 32 usedlostí. V roce 1758 prodal František ze Šternberka obec Marii Terezii. V roce 1778 byl pod vlivem selských bouří vydán rozkaz, aby všechna pole a louky ve vlastnictví státu a měst byla rozdělena na menší usedlosti. Robota byla nahrazena peněžitými dávkami a v roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví. V místní škole se vyučovalo zde už v 16. století a zřejmě i v době pobělohorské, kdy veškeré školství v Čechách upadalo.

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[3]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[4]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[6]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932

V městysi Cerhenice (přísl.Radímek, 1800 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

lékař, autodoprava nákladní, autodrožka, bednář, biograf Sokol, 2 cukráři, Pečecká rafinerie cukru, 2 čalouníci, 4 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, konsum, 3 kováři, 2 krejčí, malíř pokojů, 4 mlýny, 7 obuvníků, obchod s ovocem a zeleninou, 4 pekaři, 4 pískovny, pivovar, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, 16 rolníků, 4 řezníci, 2 sedláři, sladovna, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Cerhenice, stavitel, obchod se střižním zbožím, 4 švadleny, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 3 velkostatky, 2 zahradnictví, zednický mistr, 2 obchody se zemskými plodinami

Ve vsi Cerhýnky (585 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Cerhenic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

4 autodopravci, 2 hostince, krejčí, surové kůže, obchod s mlékem, 2 obuvníci, 2 obchody s ovocem a zeleninou, pekař, rolník, sadař, velkostatek, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika

Památky

  • Barokní zámek
  • Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Barokní socha Panny Marie Bolestné a kamenný kříž
  • Pozdně barokní statek
  • Výklenková kaplička Panny Marie

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice Silnice: Země I není podporována Praha - Kolín.
  • Železnice
Obec Cerhenice leží na železniční trati 011 Praha - Český Brod - Pečky - Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. a 3. koridoru, doprava byla zahájena roku 1845, po trati lze jezdit rychlostí 160 km/h.
  • Železniční zkušební okruh
Železniční zkušební okruh u Velimi má v Cerhenicích sídlo správy okruhu, zkušební trať prochází okrajem katastrálního území obce.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Nová Ves I-Chotutice (v pracovních dnech 4 spoje) a Poděbrady-Cerhenice-Pečky (v pracovních dnech 9 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
O víkendu je obec bez autobusové dopravní obsluhy.
  • Železniční doprava
Po trati 011 vede linka S1 (Praha - Kolín) v rámci pražského systému Esko.
V železniční zastávce Cerhenice zastavovalo v pracovních dnech 30 párů osobních vlaků, o víkendu 23 párů osobních vlaků.

Reference

  1. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné online. 
  2. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  4. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  8. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  9. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 109. (česky a německy)
  10. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 110. (česky a německy)

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Cerhenice na Wikimedia Commons

Městys Cerhenice

Cerhenice | Cerhýnky

Města, městyse a obce okresu Kolín
Barchovice • Bečváry • Bělušice • Břežany I • Břežany II • Býchory • Cerhenice • Církvice • Černíky • Červené Pečky • Český Brod • Dobřichov • Dolní Chvatliny • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany • Jestřabí Lhota • Kbel • Klášterní Skalice • Klučov • Kolín • Konárovice • Kořenice • Kouřim • Krakovany • Krupá • Krychnov • Křečhoř • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany • Malotice • Masojedy • Mrzky • Nebovidy • Němčice • Nová Ves I • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky • Plaňany • Pňov-Předhradí • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II • Ratboř • Ratenice • Rostoklaty • Skvrňov • Starý Kolín • Svojšice • Tatce • Tismice • Toušice • Třebovle • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty • Týnec nad Labem • Uhlířská Lhota • Veletov • Velim • Velký Osek • Veltruby • Vitice • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany • Zásmuky • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice
legenda: město, městys.

Šablona:InfoAktual


Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cerhenice&oldid=10518782“