Přeskočit na obsah

Krakonoš: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→Historie a současnost: Oprava pravopisu
značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
 
(Není zobrazeno 30 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.)
Řádek 28: Řádek 28:
| citát =
| citát =
}}
}}
'''Krakonoš''' nebo též '''Rýbrcoul''' ({{Vjazyce2|de|''Rübezahl''}}, {{Vjazyce2|pl|''Liczyrzepa''}}) je bájný duch hor, který v různých podobách chrání celé [[Krkonoše]] před chamtivými hledači pokladů, [[pytláctví|pytláky]] a dalšími nenechavci.
'''Krakonoš''' nebo též '''Rýbrcoul''' ({{Vjazyce2|de|''Rübezahl''}}, {{Vjazyce2|pl|''Liczyrzepa''}}) je [[Ochránci a duchové českých hor|bájný duch hor]], který v různých podobách chrání celé [[Krkonoše]] před chamtivými hledači pokladů, [[pytláctví|pytláky]] a dalšími nenechavci.


== Historie a současnost ==
== Jméno ==
[[Soubor:Ruebezahl1561.jpg|náhled|''Rübenczal'' jako démon s ocasem na [[Martin Helwig|Helwigově]] mapě Slezska.|alt=|vlevo]]
[[Soubor:Ruebezahl1561.jpg|náhled|upright|''Rübenczal'' jako démon s ocasem na [[Martin Helwig|Helwigově]] mapě Slezska.|alt=|vlevo]]
[[Soubor:Moritz von Schwind 008.jpg|upright|náhled|''Rübezahl'', [[Moritz von Schwind]], [[1859]]|alt=|vlevo]]
[[Soubor:Moritz von Schwind 008.jpg|upright|náhled|''Rübezahl'', [[Moritz von Schwind]], 1859|alt=|vlevo]]
[[Soubor: Trutnov Krakonošova kašna.jpg|upright|náhled|''Krakonošova kašna'' v [[Trutnov]]ě]]
[[Soubor: Trutnov Krakonošova kašna.jpg|náhled|upright|''Krakonošova kašna'' v [[Trutnov]]ě]]
[[Soubor:Rýbrcoul.png|náhled|vpravo|Jedno z vyobrazení pohanského Rýbrcoula jako předchůdce Krakonoše odhaleného 18. 9. 2013 na kruhovém objezdu na Krkonošské ulici v [[Trutnov]]ě]]
[[Soubor:Rýbrcoul.png|náhled|vpravo|Jedno z vyobrazení pohanského Rýbrcoula jako předchůdce Krakonoše odhalené 18. září 2013 na kruhovém objezdu na Krkonošské ulici v [[Trutnov]]ě]]
[[Soubor:Symboliczny grób Karkonosza.JPG|náhled|''Rübezahls Grab'' – Krakonošův symbolický hrob ve [[Szklarska Poręba|Szklarské Porębě]]]]
[[Soubor:Symboliczny grób Karkonosza.JPG|náhled|''Rübezahls Grab'' – Krakonošův symbolický hrob ve [[Szklarska Poręba|Szklarské Porębě]]]]
[[Soubor:Ladislav Šaloun, Krakonoš, Hořice (1908).jpg|náhled|[[Ladislav Šaloun]], Krakonoš, Hořice (1908)]]
⚫
Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví horalé původně jeho jméno nahlas nevyslovovali. V&nbsp;době [[České národní obrození|národního obrození]] byly zaznamenány pokusy o&nbsp;počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (''Rübe'' = řepa; ''zählen'' = počítat) podle pověsti vydané [[Johann Karl August Musäus|Johannem Karlem Augustem Musäem]] v jeho sbírce ''Volksmährchen der Deutschen''. 1782-1786. Poté v&nbsp;češtině zdomácněl dnešní Krakonoš, jehož takto prvně pojmenoval [[Václav Kliment Klicpera|V.&nbsp;K.&nbsp;Klicpera]] v&nbsp;baladě ''Krkonošská kleč'' ([[1824]]).<ref name="rfr1">http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/279-o-krakonosovi-po-sto-prve.html</ref> Toto jméno nejspíše pochází, stejně jako název horského hřbetu, od keltského kmene ''Corconti'', který uvádí ve svém díle [[Klaudios Ptolemaios]]{{Doplňte zdroj}}.


⚫
Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví němečtí horalé původně jeho jméno nahlas nevyslovovali. V&nbsp;době [[České národní obrození|národního obrození]] byly zaznamenány pokusy o&nbsp;počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (''Rübe'' = řepa; ''zählen'' = počítat) podle pověsti vydané [[Johann Karl August Musäus|Johannem Karlem Augustem Musäem]] v jeho sbírce ''Volksmährchen der Deutschen'' (1782–1786). Poté v&nbsp;češtině zdomácněl dnešní Krakonoš, jehož takto prvně pojmenoval [[Václav Kliment Klicpera|V.&nbsp;K.&nbsp;Klicpera]] v&nbsp;baladě ''Krkonošská kleč'' (1824).<ref name="rfr1">http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/279-o-krakonosovi-po-sto-prve.html</ref> Toto jméno nejspíše pochází, stejně jako název horského hřbetu, od keltského kmene ''Corconti'', který uvádí ve svém díle [[Klaudios Ptolemaios]].{{Doplňte zdroj}}
⚫
Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a&nbsp;všemocný živel, vládce větru a&nbsp;[[démon]], trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i&nbsp;jako spravedlivý zastánce chudých v&nbsp;boji proti chamtivcům a&nbsp;nenasytům. Bývá zobrazován jako [[obr]] nebo také jako [[trpaslík]], ale dokáže se převtělit v podstatě do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a&nbsp;pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.


== Historie ==
⚫
První vyobrazení Krakonoše pochází z&nbsp;[[Helwigova mapa Slezska|Helwigovy mapy Slezska]] z&nbsp;roku [[1561]].<ref name="(Honl, I. 1983)">Honl, Ivan: ''Několik příspěvků k představám o Krakonošovi.'' Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek&nbsp;7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360<!-- strana 345 --></ref>
⚫
Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a&nbsp;všemocný živel, vládce větru a&nbsp;[[démon]], trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i&nbsp;jako spravedlivý zastánce chudých v&nbsp;boji proti chamtivcům a&nbsp;nenasytům. Bývá zobrazován jako [[obr]] nebo také jako [[trpaslík]], ale dokáže se převtělit v podstatě do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a&nbsp;pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.{{Doplňte zdroj}}

⚫
První vyobrazení Krakonoše pochází z&nbsp;[[Helwigova mapa Slezska|Helwigovy mapy Slezska]] z&nbsp;roku 1561.<ref name="(Honl, I. 1983)">Honl, Ivan: ''Několik příspěvků k představám o Krakonošovi.'' Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek&nbsp;7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360<!-- strana 345 --></ref>


V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v&nbsp;[[15. století|15.]] a&nbsp;[[16. století|16.&nbsp;století]], nejprve v&nbsp;oblasti u&nbsp;německého a&nbsp;později i&nbsp;českého etnika v&nbsp;horách.
V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v&nbsp;[[15. století|15.]] a&nbsp;[[16. století|16.&nbsp;století]], nejprve v&nbsp;oblasti u&nbsp;německého a&nbsp;později i&nbsp;českého etnika v&nbsp;horách.


Z ústního podání do písemnictví vstoupil Krakonoš rokem [[1618]]. Pražský helvetský kněz Havel Želanský o&nbsp;něm napsal ve svém spisku ''O zlých anjělích neb ďáblích''. Také další vzdělaný kněz, jezuita [[Bohuslav Balbín]], rodák z&nbsp;Hradce Králové, ve svém díle ''Miscellanea historiae regni Bohemiae'' z&nbsp;roku [[1679]] líčí Krakonoše (Ribenzalla) jako [[strašidlo]], zjevující se v&nbsp;podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta či havrana.<ref name="rfr1" /> Největší zásluhy na rozšíření legendy má však patrně univerzitní profesor, spisovatel a básník Hans Schultze, píšící pod pseudonymem [[Johann Richter|Johannes Praetorius]] ([[1630]]–[[1680]]), který jej popsal v&nbsp;knize ''Daemonologia Rubinzalii Silesii''. Novodobým vyobrazením Krakonoše, jakožto vousatého, vysokého a silného horala, je také inspirován [[Večerníček|večerníčkový]] seriál ''[[Krkonošské pohádky]]'' z&nbsp;roku [[1974]].
Z ústního podání do písemnictví vstoupil Krakonoš rokem 1618. Pražský helvetský kněz [[Havel Žalanský-Phaëthon|Havel Žalanský]] o&nbsp;něm napsal ve svém spisku ''O zlých anjělích neb ďáblích''. Také další vzdělaný kněz, jezuita [[Bohuslav Balbín]], rodák z&nbsp;Hradce Králové, ve svém díle ''Miscellanea historiae regni Bohemiae'' z&nbsp;roku 1679 líčí Krakonoše (Ribenzalla) jako [[strašidlo]], zjevující se v&nbsp;podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta či havrana.<ref name="rfr1" /> Největší zásluhy na rozšíření legendy má však patrně univerzitní profesor, spisovatel a básník Hans Schultze, píšící pod pseudonymem [[Johann Richter|Johannes Praetorius]] (1630–1680), který jej popsal v&nbsp;knize ''Daemonologia Rubinzalii Silesii''. Novodobým vyobrazením Krakonoše jakožto vousatého, vysokého a silného horala je také inspirován [[Večerníček|večerníčkový]] seriál ''[[Krkonošské pohádky]]'' z&nbsp;roku 1974.


V [[Trutnov]]ě se uprostřed centrálního Krakonošova náměstí nachází Krakonošova [[kašna]] s jeho sochou z roku 1892 a v místním [[pivovar]]u Krakonoš vaří i stejnojmenné [[pivo]]. Větší množství chat a penzionů v&nbsp;celém regionu má rovněž po Krakonošovi své jméno. Figurky, sošky, plakety a další různá vyobrazení Krakonoše jsou neodmyslitelným symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.
V [[Trutnov]]ě se uprostřed centrálního Krakonošova náměstí nachází Krakonošova [[kašna]] s jeho sochou z roku 1892 a v místním [[pivovar]]u Krakonoš vaří i stejnojmenné [[pivo]]. Větší množství chat a penzionů v&nbsp;celém regionu má rovněž po Krakonošovi své jméno. Figurky, sošky, plakety a další různá vyobrazení Krakonoše jsou neodmyslitelným symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.


Již od roku [[1909]] existuje tradice stavby Krakonošovy sochy ze sněhu na náměstí v&nbsp;[[Jilemnice|Jilemnici]].<ref>[http://www.hory-krkonose.cz/clanek/715/ Náměstí opět s Krakonošem – Jilemnice] – 22.&nbsp;1. 2010</ref><ref>[http://www.mestojilemnice.cz/cz/jilemnice/o-meste/fotogalerie/krakonos-na-namesti/stavba-krakonose/ Stavba Krakonoše]</ref>
Již od roku 1909 existuje tradice stavby Krakonošovy sochy ze sněhu na náměstí v&nbsp;[[Jilemnice|Jilemnici]].<ref>[http://www.hory-krkonose.cz/clanek/715/ Náměstí opět s Krakonošem – Jilemnice] {{Wayback|url=http://www.hory-krkonose.cz/clanek/715/ |date=20100125214249 }} – 22.&nbsp;1. 2010</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Stavba Krakonoše |url=http://www.mestojilemnice.cz/cz/jilemnice/o-meste/fotogalerie/krakonos-na-namesti/stavba-krakonose/ |datum přístupu=2010-02-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100126101320/http://www.mestojilemnice.cz/cz/jilemnice/o-meste/fotogalerie/krakonos-na-namesti/stavba-krakonose |datum archivace=2010-01-26 }}</ref>


== Knihy o Krakonošovi ==
== V kultuře ==
=== Knihy o Krakonošovi ===


* [[Ludmila Grossmannová-Brodská]]: ''Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách''
* [[Ludmila Grossmannová Brodská]]: ''Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách''
* [[Ludmila Grossmannová-Brodská]]: '' Z říše Krakonošovy''. 4. Praha: Šolc a Šimáček, 1930. ISBN neuvedeno.
* [[Ludmila Grossmannová Brodská]]: '' Z říše Krakonošovy''. 4. Praha: Šolc a Šimáček, 1930. ISBN neuvedeno.
* [[František Janalík (spisovatel)|František Janalík]]: ''Když Krakonoš nekouká'', 1.&nbsp;vydání 1980, 2.&nbsp;vydání 2002
* [[František Janalík (spisovatel)|František Janalík]]: ''Když Krakonoš nekouká'', 1.&nbsp;vydání 1980, 2.&nbsp;vydání 2002
* [[Marie Kubátová]]: ''Pohádky o Krakonošovi'' a ''Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku'' – dětské knihy
* [[Marie Kubátová]]: ''Pohádky o Krakonošovi'' a ''Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku'' – dětské knihy
* [[Amálie Kutinová]]: ''Krkonošské pohádky''
* [[Amálie Kutinová]]: ''Krkonošské pohádky''
* [[Johann Karl August Musäus]]: ''Volksmährchen der Deutschen''. 1782-1786, Svazek 2: Legendy o Rübezahlovi (Legenden von Rübezahl) je zde uvedeno pět pověstí o Rübezahlovi, včetně vysvětlení jeho jména. Krakonoš se zamiloval do princezny Emy, která se chodila koupat do jedné krkonošské tůně. Krakonoš jí vykouzlil z tůně krásnou lázeň a nabídl jí sňatek. Princezna pochopila, že nad mocným duchem hor může zvítězit jen lstí. Naoko se sňatkem souhlasila a poslala Krakonoše přepočítat řepy na poli, ze kterých dokázal kouzlem vytvořit služebnictvo či domácí zvířata. Krakonošovi se ale počítání nedařilo, začínal stále znovu a znovu. Tohoto času princezna Ema využila a utekla. Krakonošovi pak zbyla posměšná přezdívka Rübezahl - česky Řepočet.<ref>{{Citace sborníku
* [[Johann Karl August Musäus]]: ''Volksmährchen der Deutschen'' (1782–1786), ve svazku 2: Legendy o Rübezahlovi ''(Legenden von Rübezahl)'' je uvedeno pět pověstí o Rübezahlovi, včetně vysvětlení jeho jména. Krakonoš se zamiloval do princezny Emy, která se chodila koupat do jedné krkonošské tůně. Krakonoš jí vykouzlil z tůně krásnou lázeň a nabídl jí sňatek. Princezna pochopila, že nad mocným duchem hor může zvítězit jen lstí. Naoko se sňatkem souhlasila a poslala Krakonoše přepočítat řepy na poli, ze kterých dokázal kouzlem vytvořit služebnictvo či domácí zvířata. Krakonošovi se ale počítání nedařilo, začínal stále znovu a znovu. Tohoto času princezna Ema využila a utekla. Krakonošovi pak zbyla posměšná přezdívka Rübezahl – česky Řepočet.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Klímová
| příjmení = Klímová
| jméno = Dagmar
| jméno = Dagmar
Řádek 83: Řádek 87:
* Ludmila Pelcová: ''O Krakonošovi a Lucince aneb Jak se dobrák Krakonoš potká s Lucinkou z Krkonoš'', Liberabooks, 2009
* Ludmila Pelcová: ''O Krakonošovi a Lucince aneb Jak se dobrák Krakonoš potká s Lucinkou z Krkonoš'', Liberabooks, 2009
* [[Otfried Preußler]]: ''Moje knížka o Krakonošovi'', překlad [[Ladislav Josef Beran]], Praha : Vyšehrad, 1998, {{ISBN|80-7021-276-4}}
* [[Otfried Preußler]]: ''Moje knížka o Krakonošovi'', překlad [[Ladislav Josef Beran]], Praha : Vyšehrad, 1998, {{ISBN|80-7021-276-4}}
* [[Martin Stejskal]]: ''Labyrintem míst klatých'', Praha : Eminent, [[2011]], {{ISBN|978-80-7281-415-2}}, heslo ''Rybrcoul'';
* [[Martin Stejskal]]: ''Labyrintem míst klatých'', Praha : Eminent, 2011, {{ISBN|978-80-7281-415-2}}, heslo ''Rybrcoul''
* [[Božena Šimková]]: ''Krkonošská pohádka'' (podle námětu Marie Kubátové), Liberec : King, 1992, {{ISBN|80-900789-0-7}}
* [[Božena Šimková]]: ''Krkonošská pohádka'' (podle námětu Marie Kubátové), Liberec : King, 1992, {{ISBN|80-900789-0-7}}
* Božena Šimková: ''Anče a Kuba mají Kubíčka'', Praha : Práh, [[1993]], {{ISBN|80-901278-6-X}}; Praha : Motto, 2005, {{ISBN|80-7246-302-0}}
* Božena Šimková: ''Anče a Kuba mají Kubíčka'', Praha : Práh, 1993, {{ISBN|80-901278-6-X}}; Praha : Motto, 2005, {{ISBN|80-7246-302-0}}
* [[Václav Řezníček]]: ''Mandel šelmovství a kousků Krakonošových'' (1895)
* [[Stanislav Javor]]: ''Krakonoš, strážce hor'' (1934)
* [[Luisa Šebestová]]: ''Krakonoš, pán lesů a hor'' (1937)


== Krakonoš v hudbě ==
=== Krakonoš v hudbě ===
* [[Joseph Schuster]]: opera ''Rübenzahl, ossia Il vero amore'' (1789 [[Terst]])
* [[Joseph Schuster]]: opera ''Rübenzahl, ossia Il vero amore'' (1789 [[Terst]])
* [[Vincenc Tuček]]: singspiel ''Rübezahl'' (1801 [[Vratislav (město)|Vratislav]])
* [[František Vincenc Tuček]]: singspiel ''Rübezahl'' (1801 [[Vratislav (město)|Vratislav]])
* [[Carl Maria von Weber]]: romantická opera ''Rübezahl'' (1805 [[Vratislav (město)|Vratislav]])
* [[Carl Maria von Weber]]: romantická opera ''Rübezahl'' (1805 Vratislav)
* [[Franz Danzi]]: romantická opera ''Der Berggeist oder Schicksal und Treue'' (1813 [[Karlsruhe]])
* [[Franz Danzi]]: romantická opera ''Der Berggeist oder Schicksal und Treue'' (1813 [[Karlsruhe]])
* [[Wilhelm Würfel]]: opera ''Rübezahl'' (1824 [[Praha]])
* [[Václav Vilém Würfel]]: opera ''Rübezahl'' (1824 [[Praha]])
* [[Louis Spohr]]: opera ''Der Berggeist'' (1825 [[Kassel]])
* [[Louis Spohr]]: opera ''Der Berggeist'' (1825 [[Kassel]])
* [[August Conradi]]: komická opera ''Rübezahl'' (1849 [[Berlín]])
* [[August Conradi]]: komická opera ''Rübezahl'' (1849 [[Berlín]])
Řádek 99: Řádek 106:
* [[Gustav Mahler]]: opera ''Rübezahl'' (1879–83), nedokončena, nedochována
* [[Gustav Mahler]]: opera ''Rübezahl'' (1879–83), nedokončena, nedochována
* [[Arthur H. Bird]]: balet ''Rübezahl'' (1887)
* [[Arthur H. Bird]]: balet ''Rübezahl'' (1887)
* [[Josef Richard Rozkošný]]: opera ''[[Krakonoš (opera)|Krakonoš]]'' (1889 [[Praha]])
* [[Josef Richard Rozkošný]]: opera ''[[Krakonoš (opera)|Krakonoš]]'' (1889 Praha)
* [[Hans Sommer]]: opera ''Rübezahl und der Sackpfeifer von Neiße'' (1904 [[Braunschweig]])
* [[Hans Sommer]]: opera ''Rübezahl und der Sackpfeifer von Neiße'' (1904 [[Braunschweig]])
* [[Willy Czernik]]: symfonická báseň ''Rübezahl'' (1940)
* [[Willy Czernik]]: symfonická báseň ''Rübezahl'' (1940)
* [[Jan Klusák]]: opera-pasticcio ''Bertram a Mescalinda aneb Potrestaná věrnost též Očarované housle Einsteinovy čili Krakonošův dar'' (2002 Praha)
* [[Jan Klusák]]: opera-pasticcio ''Bertram a Mescalinda aneb Potrestaná věrnost též Očarované housle Einsteinovy čili Krakonošův dar'' (2002 Praha)
* [[Trautenberk (hudební skupina)]]: Himlhergotdonrvetr (2016)

=== Televize, film ===

Uvedeny seriály a filmy a představitel Krakonoše:

* [[Krkonošské pohádky]], 1974, 20dílný serial, [[František Peterka (herec)|František Peterka]]
* [[O vysoké věži]], 1978, TV film, [[Jiří Sovák]]
* Krakonoš a…, 13dílný loutkový seriál, namluvil [[Bohuš Záhorský]], později [[Václav Voska]]{{Sloupce|2|
** …švec, 1975
** …tovaryš, 1977
** …fousatá Dontovka, 1977
** …sklínkař Matěj, 1977
** …správce Markvart, 1977
** …kukačky, 1978
** …zkrocení zlé ženy, 1979
** …strašidlo, 1980
** …poslíček, 1981
** …pytlák, 1981
** …ovčák, 1982
** …škola, 1982
** …mistr Jehlička, 1982
}}
* [[Krakonošův poklad]], 2017, něm. TV film (Rūbezahls Schatz), [[Sabin Tambrea]]
* [[Krakonošovo tajemství]], 2022, TV film, [[David Švehlík]]


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 145: Řádek 177:
* {{Otto|heslo=Rybrcoul}}
* {{Otto|heslo=Rybrcoul}}
* {{NK ČR|ph117686|věc=ano}}
* {{NK ČR|ph117686|věc=ano}}
* [http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=79 Článek o Krakonošovi] na webu města [[Harrachov]]a
* [http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=79 Článek o Krakonošovi] {{Wayback|url=http://www.harrachov.cz/clanky-detail.asp?NewsID=79 |date=20120301002059 }} na webu města [[Harrachov]]a
* [http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/ Krakonoš – dobrý duch našich hor]
* [http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/ Krakonoš – dobrý duch našich hor]
* [https://polska-org.pl/5983781,Liczyrzepa_Rubezahl.html Liczyrzepa (Rübezahl) - Rübezahl (niem.), Krakonoš, Krkonoš (cz.), Duch Gór, Karkonosz, Rzepiór, Rzepolicz]na portalu polska-org.pl
* [https://polska-org.pl/5983781,Liczyrzepa_Rubezahl.html Liczyrzepa (Rübezahl) - Rübezahl (niem.), Krakonoš, Krkonoš (cz.), Duch Gór, Karkonosz, Rzepiór, Rzepolicz]na portalu polska-org.pl
* Vybrané pohádky z knihy od Ludmily Grossmanové-Brodské, [https://www.pohadkozem.cz/z-rise-krakonosovy/ ''Z říše Krakonošovy'' online na stránkách Pohadkozem.cz]
* Vybrané pohádky z knihy od Ludmily Grossmanové-Brodské, [https://www.pohadkozem.cz/z-rise-krakonosovy/ ''Z říše Krakonošovy'' online na stránkách Pohadkozem.cz]
* [https://www.svkhk.cz/Pro-knihovny/Zpravodaj-U-nas/Clanek.aspx?id=877 Krakonoš v literatuře]


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Aktuální verze z 25. 12. 2024, 22:56

Další významy jsou uvedeny na stránce Krakonoš (rozcestník).
Krakonoš
Krakonoš ve Špindlerově Mlýně
Informace o postavě
PřezdívkaRýbrcoul / Rübezahl / Liczyrzepa
Rasamytická postava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krakonoš nebo též Rýbrcoul (německy Rübezahl, polsky Liczyrzepa) je bájný duch hor, který v různých podobách chrání celé Krkonoše před chamtivými hledači pokladů, pytláky a dalšími nenechavci.

Jméno

[editovat | editovat zdroj]
Rübenczal jako démon s ocasem na Helwigově mapě Slezska.
Rübezahl, Moritz von Schwind, 1859
Krakonošova kašna v Trutnově
Jedno z vyobrazení pohanského Rýbrcoula jako předchůdce Krakonoše odhalené 18. září 2013 na kruhovém objezdu na Krkonošské ulici v Trutnově
Rübezahls Grab – Krakonošův symbolický hrob ve Szklarské Porębě
Ladislav Šaloun, Krakonoš, Hořice (1908)

Existuje mnoho variant tohoto jména, neboť pověrčiví němečtí horalé původně jeho jméno nahlas nevyslovovali. V době národního obrození byly zaznamenány pokusy o počeštění Rýbrcoula na Řepočeta (Rübe = řepa; zählen = počítat) podle pověsti vydané Johannem Karlem Augustem Musäem v jeho sbírce Volksmährchen der Deutschen (1782–1786). Poté v češtině zdomácněl dnešní Krakonoš, jehož takto prvně pojmenoval V. K. Klicpera v baladě Krkonošská kleč (1824).[1] Toto jméno nejspíše pochází, stejně jako název horského hřbetu, od keltského kmene Corconti, který uvádí ve svém díle Klaudios Ptolemaios.[zdroj?]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Nejprve byl Krakonoš stylizován jako zlý a všemocný živel, vládce větru a démon, trestající bez rozdílu všechny. Později byl vypodobňován i jako spravedlivý zastánce chudých v boji proti chamtivcům a nenasytům. Bývá zobrazován jako obr nebo také jako trpaslík, ale dokáže se převtělit v podstatě do kteréhokoliv tvora nebo předmětu. Je strážcem hor, různě škádlí pocestné, chrání chudé a pokud má špatnou náladu, posílá špatné počasí.[zdroj?]

První vyobrazení Krakonoše pochází z Helwigovy mapy Slezska z roku 1561.[2]

V lidových vyprávěních se objevuje přibližně už v 15. a 16. století, nejprve v oblasti u německého a později i českého etnika v horách.

Z ústního podání do písemnictví vstoupil Krakonoš rokem 1618. Pražský helvetský kněz Havel Žalanský o něm napsal ve svém spisku O zlých anjělích neb ďáblích. Také další vzdělaný kněz, jezuita Bohuslav Balbín, rodák z Hradce Králové, ve svém díle Miscellanea historiae regni Bohemiae z roku 1679 líčí Krakonoše (Ribenzalla) jako strašidlo, zjevující se v podobě mnicha, horníka, myslivce, starce, ale i divokého koně, žáby, kohouta či havrana.[1] Největší zásluhy na rozšíření legendy má však patrně univerzitní profesor, spisovatel a básník Hans Schultze, píšící pod pseudonymem Johannes Praetorius (1630–1680), který jej popsal v knize Daemonologia Rubinzalii Silesii. Novodobým vyobrazením Krakonoše jakožto vousatého, vysokého a silného horala je také inspirován večerníčkový seriál Krkonošské pohádky z roku 1974.

V Trutnově se uprostřed centrálního Krakonošova náměstí nachází Krakonošova kašna s jeho sochou z roku 1892 a v místním pivovaru Krakonoš vaří i stejnojmenné pivo. Větší množství chat a penzionů v celém regionu má rovněž po Krakonošovi své jméno. Figurky, sošky, plakety a další různá vyobrazení Krakonoše jsou neodmyslitelným symbolem Krkonoš a také typickým krkonošským suvenýrem.

Již od roku 1909 existuje tradice stavby Krakonošovy sochy ze sněhu na náměstí v Jilemnici.[3][4]

V kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Knihy o Krakonošovi

[editovat | editovat zdroj]
  • Ludmila Grossmannová Brodská: Nejkrásnější pohádky, báchorky a pověsti o pánu na krkonošských horách
  • Ludmila Grossmannová Brodská: Z říše Krakonošovy. 4. Praha: Šolc a Šimáček, 1930. ISBN neuvedeno.
  • František Janalík: Když Krakonoš nekouká, 1. vydání 1980, 2. vydání 2002
  • Marie Kubátová: Pohádky o Krakonošovi a Jak Krakonoš s Trautenberkem vedli válku – dětské knihy
  • Amálie Kutinová: Krkonošské pohádky
  • Johann Karl August Musäus: Volksmährchen der Deutschen (1782–1786), ve svazku 2: Legendy o Rübezahlovi (Legenden von Rübezahl) je uvedeno pět pověstí o Rübezahlovi, včetně vysvětlení jeho jména. Krakonoš se zamiloval do princezny Emy, která se chodila koupat do jedné krkonošské tůně. Krakonoš jí vykouzlil z tůně krásnou lázeň a nabídl jí sňatek. Princezna pochopila, že nad mocným duchem hor může zvítězit jen lstí. Naoko se sňatkem souhlasila a poslala Krakonoše přepočítat řepy na poli, ze kterých dokázal kouzlem vytvořit služebnictvo či domácí zvířata. Krakonošovi se ale počítání nedařilo, začínal stále znovu a znovu. Tohoto času princezna Ema využila a utekla. Krakonošovi pak zbyla posměšná přezdívka Rübezahl – česky Řepočet.[5][6]
  • Ludmila Pelcová: Než Krakonošovi narostly vousy, Petrklíč, 1993
  • Ludmila Pelcová: O Krakonošovi a Lucince aneb Jak se dobrák Krakonoš potká s Lucinkou z Krkonoš, Liberabooks, 2009
  • Otfried Preußler: Moje knížka o Krakonošovi, překlad Ladislav Josef Beran, Praha : Vyšehrad, 1998, ISBN 80-7021-276-4
  • Martin Stejskal: Labyrintem míst klatých, Praha : Eminent, 2011, ISBN 978-80-7281-415-2, heslo Rybrcoul
  • Božena Šimková: Krkonošská pohádka (podle námětu Marie Kubátové), Liberec : King, 1992, ISBN 80-900789-0-7
  • Božena Šimková: Anče a Kuba mají Kubíčka, Praha : Práh, 1993, ISBN 80-901278-6-X; Praha : Motto, 2005, ISBN 80-7246-302-0
  • Václav Řezníček: Mandel šelmovství a kousků Krakonošových (1895)
  • Stanislav Javor: Krakonoš, strážce hor (1934)
  • Luisa Šebestová: Krakonoš, pán lesů a hor (1937)

Krakonoš v hudbě

[editovat | editovat zdroj]

Televize, film

[editovat | editovat zdroj]

Uvedeny seriály a filmy a představitel Krakonoše:

  • Krkonošské pohádky, 1974, 20dílný serial, František Peterka
  • O vysoké věži, 1978, TV film, Jiří Sovák
  • Krakonoš a…, 13dílný loutkový seriál, namluvil Bohuš Záhorský, později Václav Voska
    • …švec, 1975
    • …tovaryš, 1977
    • …fousatá Dontovka, 1977
    • …sklínkař Matěj, 1977
    • …správce Markvart, 1977
    • …kukačky, 1978
    • …zkrocení zlé ženy, 1979
    • …strašidlo, 1980
    • …poslíček, 1981
    • …pytlák, 1981
    • …ovčák, 1982
    • …škola, 1982
    • …mistr Jehlička, 1982

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b http://www.freiheit.cz/5-krakonos--dobry-duch-nasich-hor/279-o-krakonosovi-po-sto-prve.html
  2. ↑ Honl, Ivan: Několik příspěvků k představám o Krakonošovi. Krkonoše–Podkrkonoší. Vlastivědný sborník, svazek 7. Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, Trutnov, 1983. Str. 343–360
  3. ↑ Náměstí opět s Krakonošem – Jilemnice Archivováno 25. 1. 2010 na Wayback Machine. – 22. 1. 2010
  4. ↑ Stavba Krakonoše. www.mestojilemnice.cz [online]. [cit. 2010-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-26. 
  5. ↑ KLÍMOVÁ, Dagmar. Krakonošovské pověsti v Musäově sbírce německých pohádek. In: Eva Koudelková. Čtení o Krakonošovi : sborník studií (převážně) o literárních podobách vládce hor. Liberec: Bor, 2002. ISBN 80-902901-3-2. S. 90–94.
  6. ↑ KONRÁDOVÁ, Jarmila. Libuše, Krakonoš a ironický osvícenec z Výmaru : Sběratel lidových příběhů Johann Karl August Musäus a spory o podobu pohádky. [online]. Český rozhlas - Vltava, 2019-06-08 [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FUTTERA, Ladislav. Rýbrcoul. „Zlej duch, který na horách tu číhá“. Dějiny a současnost. Listopad 2017, roč. XXXIX, čís. 9, s. 32–34. ISSN 0418-5129. 
  • TUMA-PATRY, Artur Maria. Báje o Rybrcoulovi ve svém historickém vývoji a ve světle pravdy. Praha: Česká grafická Unie, 1931. 137 s. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krakonoš&oldid=24510130“