Přeskočit na obsah

Martin Milan Šimečka: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m odstranění obrázku s popiskem z šablony a přesunutí popisu do WD k ekvivalentnímu obrázku, ibox clean
 
(Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 34 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Požadavek na portrét}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Infobox - spisovatel
{{Příbuzný|otec|[[Milan Šimečka]]}}
| strana = [[Verejnosť proti násiliu]]
}}
}}
'''Martin Milan Šimečka''' (* [[3. listopad]]u [[1957]], [[Bratislava]]) je [[slovenština|slovenský]] spisovatel a publicista [[Česko|českého]] původu, držitel [[Cena Jiřího Ortena|Ceny Jiřího Ortena]] za rok [[1988]], syn [[Milan Šimečka|Milana Šimečky]].

'''Martin Milan Šimečka''' (* [[1957]]) je [[slovenština|slovenský]] spisovatel a publicista [[Česko|českého]] původu, držitel [[Cena Jiřího Ortena|Ceny Jiřího Ortena]] za rok [[1988]], syn [[Milan Šimečka|Milana Šimečky]].


== Životopis ==
== Životopis ==
Vyrůstal v rodině [[filozof]]a a [[disident]]a [[Milan Šimečka|Milana Šimečky]], vyučil se na učilišti [[Slovnaft]]u Bratislava. Do roku [[1989]] prošel řadou zaměstnání (ošetřovatel, prodavač, plavčík, topič atd.) Do roku [[1989]] publikoval převážně v [[samizdat]]u.


Roku [[1990]] založil vydavatelství [[Archa (nakladatelství)|Archa]], kde do roku [[1996]] pracoval jako šéfredaktor. V letech 1997 až 1999 vedl politicko-kulturní týdeník [[Domino-fórum]]. Mezi lety 1999 až 2006 pracoval jako šéfredaktor slovenského deníku [[SME (noviny)|SME]].
Vyrůstal v rodině [[filozof]]a a významného [[disident]]a, vyučil se na učilišti [[Slovnaft]]u Bratislava. Do roku [[1989]] prošel řadou zaměstnání (ošetřovatel, prodavač, plavčík, topič atd.).


Od listopadu [[2006]] byl šéfredaktorem českého týdeníku [[Respekt (časopis)|Respekt]], kde ho v lednu [[2009]] nahradil [[Erik Tabery]].<ref>[http://domaci.ihned.cz/c1-32391180-sefredaktorem-respektu-se-oficialne-stal-erik-tabery Šéfredaktorem Respektu se oficiálně stal Erik Tabery]</ref>
Do roku [[1989]] publikoval převážně v [[samizdat]]u.


== Ocenění ==
Roku [[1990]] založil vydavatelství [[Archa (nakladatelství)|Archa]], kde do roku [[1996]] pracoval jako šéfredaktor. V letech 1997 až 1999 vedl politicko-kulturní týdeník [[Domino-fórum]]. Mezi lety 1999 až 2006 pracoval jako šéfredaktor slovenského deníku [[SME (noviny)|SME]].
Za knihu ''Žabí rok'' se v roce 1988 se stal vítězem [[Cena Jiřího Ortena|Ceny Jiřího Ortena]].<ref>[https://www.cenajirihoortena.cz/article/detail/14/ Vítězem Ceny Jiřího Ortena 1988 se stal Martin Milan Šimečka za knihu Žabí rok]</ref>


Slovenský prezident [[Andrej Kiska]] mu 1. ledna [[2018]] předal [[Řád Ľudovíta Štúra]].<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/kiska-vyznamenal-kubisovou-a-pitharta-radem-bileho-dvojkrize/1567985 Kiska vyznamenal Kubišovou a Pitharta Řádem bílého dvojkříže]</ref>
Od listopadu [[2006]] byl šéfredaktorem českého týdeníku [[Respekt (týdeník)|Respekt]], kde ho v lednu [[2009]] nahradil [[Erik Tabery]].<ref>[Šéfredaktorem Respektu se oficiálně stal Erik Tabery http://domaci.ihned.cz/c1-32391180-sefredaktorem-respektu-se-oficialne-stal-erik-tabery]</ref>

V roce 2024 se stal laureátem [[Cena Františka Kriegla|Ceny Františka Kriegla]], kterou uděluje [[Nadace Charty 77]] za občanskou statečnost. V případě Šimečky porota vyzdvihla dlouhodobou obhajobu demokratických principů, kritickou a nezávislou žurnalistiku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| odkaz na autora = Česká tisková kancelář
| titul = Hájí demokratické principy a nezávislost žurnalistiky. Martin Milan Šimečka získal Krieglovu cenu
| periodikum = ČT24
| odkaz na periodikum = ČT24
| vydavatel = Česká televize
| odkaz na vydavatele = Česká televize
| datum vydání = 2024-04-10
| datum přístupu = 2024-04-10
| url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/haji-demokraticke-principy-a-nezavislost-zurnalistiky-martin-milan-simecka-ziskal-krieglovu-cenu-348031
}}</ref>

== Kritika ==
{{POV|část}}
{{pravopis}}
=== Žurnalistická kritika ===
Už v roce 1996 byl kritizován slovenským esejistou [[Vladimír Mináč|Vladimírem Mináčem]], který v knize ''Paradiso'' (s. 44) napsal:

''„Říkáte, že člověk Šimečka neporozuměl svému jazyku. Neporozuměl mu, protože ho nezná, a nezná ho i proto, že ho nechce znát – tak se dá odečítat z jeho výroků. U něj se napregnantněji objevuje onen profánní, zpolitizovaný, zideologizovaný vztah k jazyku. Urážka jazyka je vždy projevem mocenského šovinismu, vždy se tak stává ve jménu mocnějšího vůči slabšímu, vždy někdo sedí na baku a švihá bičem jako poslední kočí. Šimečka uráží jazyk jako postpubertální odroň. Ale mnozí spisovatelé – a to je horší – ho urážejí tím, že jím píší.“'' <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vladimír Mináč, Dana Podracká: Paradiso, VSSS 1996 {{!}} PDF
| periodikum = Scribd
| url = https://www.scribd.com/document/481298290/Vladimir-Mina%C4%8D-Dana-Podracka-Paradiso-VSSS-1996
| strany = 44
| jazyk = en
| datum přístupu = 2024-04-14
}}</ref>

Také je Milan Šimečka kritizován [[Jaroslav Dianiška|Jaroslavem Dianiškou]] na Denníku Standard: ''„V knížce'' Mezi Slováky<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Šimečka
| jméno = Martin M.
| titul = Medzi Slovákmi: stručné dejiny l̕ahostajnosti od Dubčeka k Ficovi alebo ako som sa stal vlastencom
| url = https://books.google.sk/books?id=gZKMtAEACAAJ&dq=medzi+slov%C3%A1kmi+%C5%A1ime%C4%8Dka&hl=cs&newbks=1&newbks_redir=0&sa=X&ved=2ahUKEwiTtaut2cOFAxV_SvEDHX05BBcQ6AF6BAgEEAE
| vydavatel = N Press
| počet stran = 155
| isbn = 978-80-972394-3-5
| poznámka = Google-Books-ID: gZKMtAEACAAJ
| jazyk = sk
}}</ref>'', kde se pokusil vysvětlit téma slovenské lhostejnosti, psal, jak u nás nebyli lidé před rokem 1989 ochotni vlastním jménem podepsat protest proti režimu, což sice platilo pro spisovatele a umělce, ale odignoroval tím desítky tisíc katolíků a křesťanů, kteří schopni byli.“''<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| titul = Na žurnalistu Šimečku podáva Smer trestné oznámenie za hanobenie národa. Predseda PS hovorí o útoku na nezávislých novinárov
| url = https://standard.sk/568973/na-zurnalistu-simecku-podava-smer-trestne-oznamenie-za-hanobenie-naroda-predseda-ps-hovori-o-utoku-na-nezavislych-novinarov
| datum přístupu = 2024-04-14
| jazyk = sk
}}</ref>

Čeští novináři z webu [[Deník Alarm|Alarm]] (Jan Bělíček a Stanislav Biler) kritizovali Milana Šimečku (rovněž se sociologem [[Michal Vašečka|Michalem Vašečkou]] a [[Matuš Kostolný|Matoušem Kostolným]]) v povolební diskusi s názvem ''Ovládl Slovensko Robert Fico?'' pro [[elitářství]], označování voličů opozice a [[Slováci|Slováků]] obecně jako nevolníky se, kteŕymi nemá cenu se bavit (po [[Prezidentské volby na Slovensku 2024|prezidentských volbách 2024 na Slovensku]]). Bělíček uvedl:

''„Šimečka říkal v podcastu [[Denník N|Denníka N]], že s toudle částí společností nemá smysl se o ničem bavit, a že strukturální změny ničemu nepomužou. Co to znamená, nebudeme se s nimi bavit? [[Občanská válka|Občanskou válku]]? Člověk, který celý život analyzuje [[Společnost|společnost]] a politiku, řekne, že nemá smysl se těmhle lidem věnovat,nacházet témata, který by mohli zlepšit její životní postavení. Co to je za odpověď, že nebudu se s nimi bavit?“<ref name=":2" />''

Podobně kriticky reagoval Stanislav Biler: ''„(Šimečka) to bylo největší dno, co tam zaznívalo. Tam padaly věty typu, že [[Covid-19|covid]] odkryl pohanskost a [[nevolnictví]] Slovenska, pak že ti voliči [[Peter Pellegrini|Pellegriniho]] nesnaží demokracii a chtějí pomstu, voliči [[Ivan Korčok|Korčoka]] zastávají dobré hodnoty, voliči [[Peter Pellegrini|Pellegriniho]] špatné… stále něco takového o nenávisti k [[Demokracie|demokracii]] a že nic nemá cenu…, že patříš na západ, k nějaký vzdělaný [[Liberalismus|liberální]] společnosti, což si tydle lidi v sobě myslí a tak se tváří, a pak používat výrazy, který na západ a do demokratické a [[Svoboda|svobodné]] společnosti nepatří… jestli se chtějí posmívat, že část Slovenska je zaostalá , tak je zaostalá i tahle rétorika…“''<ref name=":2">{{Citace monografie
| titul = Studio Alarm - Ovládl Slovensko Robert Fico?
| url = https://www.youtube.com/watch?v=cnxowOSwmOQ
}}</ref>

=== Politická kritika a politický aktivismus ===
Dlouhodobě je také kritizován částí slovenské politické scény, zejména stranou [[SMER – sociálna demokracia|Směr]].<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| titul = Na žurnalistu Šimečku podáva Smer trestné oznámenie za hanobenie národa. Predseda PS hovorí o útoku na nezávislých novinárov
| url = https://standard.sk/568973/na-zurnalistu-simecku-podava-smer-trestne-oznamenie-za-hanobenie-naroda-predseda-ps-hovori-o-utoku-na-nezavislych-novinarov
| datum přístupu = 2024-04-14
| jazyk = sk
}}</ref> O voličích [[SMER – sociálna demokracia|Směru]] řekl v kontextu ''„liškání se [[Prase divoké|sviním]] v [[Člověk|lidské bytosti]]“.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Tódová
| jméno = Monika
| titul = Leško, Šimečka, Kostolný: Smer sa neustále líška svini vo vnútri ľudskej bytosti
| periodikum = Denník N
| url = https://dennikn.sk/3484959/lesko-simecka-kostolny-smer-sa-neustale-liska-svini-vo-vnutri-ludskej-bytosti/
| datum vydání = 2023-07-22
| jazyk = sk
| datum přístupu = 2024-04-14
}}</ref> Šimečka je dlouhodobě obviňován stranou [[SMER – sociálna demokracia|Směr]] za zasahování do politiky a je kritizována jeho nestrannost.

Šimečka podle poslance Juraja Gedry ze strany [[SMER – sociálna demokracia|Směr]] v jedné z diskusí na adresu předsedy vlády [[Robert Fico|Roberta Fica]] řekl: ''„Tento premiér malého [[Národ|národa]], zbabělého, který nikdy nebojoval…“''.<ref>{{Citace monografie
| titul = Diskusia: Šimečka, Kostolný, Leško: Ako zachrániť demokraciu
| url = https://www.youtube.com/watch?v=wSrmS9gVYWM
}}</ref> Následně doplnil další citaci Šimečku: ''„Měl jsem říci, že [[Slováci]] jsou [[národ]] zbabělců, ne zbabělý národ.“'' Výroky Šimečku podle něj překročily hranici trestněprávní odpovědnosti. Poslanec [[Richard Glück]] Šimečkův výrok označil za [[lež]]. Uvedl, že ho znervózňuje, že „''Šimečka použil rétoriku velmi podobnou [[Luďáci|ľudákům]] nebo lidem, kteří dodnes sympatizují s režimem [[Jozef Tiso|Tisa]], s režimem [[Slovenská republika (1939–1945)|slovenského státu]].“<ref name=":1" />''

Sám Šimečka se k vyhraněnosti aktivisty [[liberální demokracie]] a [[Otevřená společnost|otevřené společnosti]] přihlásil vlastním výrokem: ''„[[George Soros]] je troufám si říct můj přítel, i když jsme se dlouho neviděli… podle mě je to člověk, který je finanční žralok, položil [[Britská libra|britskou libru]] a založil na tom miliony dolarů… využívá nestálosti finančních trhů a vydělává na tom peníze … část peněz dává na to aby pomáhal [[Liberální demokracie|liberální demokracii]]… 18 miliard dal do nadace, která bude podporovat liberální demokracii… pokud se mě ptáte, já ho považuji za člověka, který pomáhá [[Liberální demokracie|liberální demokracii]] a souhlasím s hodnotami, které pomáhá prosazovat. Možná i díky [[George Soros|Sorosovým]] penězům, díky kterými pomáhal nevládním organizacím, aby chodili po Slovensku a burcovali proti [[Vladimír Mečiar|Mečiarovi]], bez jeho peněz bychom to možná nedokázali… člověk, který nám pomohl porazit Mečiara, a teď si s tím dělejte co chcete.“''<ref>{{Citace monografie
| titul = Soros pomohol poraziť Mečiara – Šimečka, Smatana, Mečiar
| url = https://www.youtube.com/watch?v=RWdTwUoIzWk
}}</ref>


== Dílo ==
== Dílo ==
Řádek 19: Řádek 102:


=== Samizdatová tvorba ===
=== Samizdatová tvorba ===
* [[1981]] – ''Vojenská knižka'', sbírka povídek

* [[1981]] - ''Vojenská knižka'', sbírka povídek
* [[1982]] – ''Výpoveď'', novela
* [[1983]] – ''Žabí rok'', novela<ref>[https://search.mlp.cz/cz/titul/zabi-rok/4315546/ Žabí rok]</ref>
* [[1982]] - ''Výpoveď'', novela
* [[1984]] – ''Světelná znamení'', soubor komentovaných dopisů jeho otce z vězení
* [[1983]] - ''Žabí rok'', novela
* [[1987]] – ''Džin'', novela
* [[1984]] - ''Světelná znamení'', soubor komentovaných dopisů jeho otce z vězení
* [[1987]] - ''Džin'', novela


=== Oficiálně vydaná díla ===
=== Oficiálně vydaná díla ===
* ''Žabí rok'' — [[Cena Jiřího Ortena]]
* ''Žabí rok'' — [[Cena Jiřího Ortena]]
* ''Džin'', Archa, [[Bratislava]], [[1990]]
* ''Džin'', Archa, [[Bratislava]], [[1990]] – Kniha sestávající z částí ''Výpoveď'', ''Žabí rok'', ''Džin'', dříve vydaných samostatně v samizdatu.
* ''Světelná znamení; Nad otcovými listami z rokov 1981/82'', Archa, [[Bratislava]], [[1991]]
* ''Světelná znamení; Nad otcovými listami z rokov 1981/82'', Archa, [[Bratislava]], [[1991]]
* ''Záujem'', Torst, [[Praha]], [[1997]] — román s autobiografickými prvky
* ''Záujem'', Torst, [[Praha]], [[1997]] — román s autobiografickými prvky
* ''Hľadanie obáv : texty a úvahy'', Kalligram, [[Bratislava]], [[1998]] — úvahy o vývoji [[Československo|československé]] a [[Slovensko|slovenské]] politické scény v letech [[1990]] až [[1997]]
* ''Hľadanie obáv : texty a úvahy'', Kalligram, [[Bratislava]], [[1998]] — úvahy o vývoji [[Československo|československé]] a [[Slovensko|slovenské]] politické scény v letech [[1990]] až [[1997]]
* ''Džin'', Artforum, [[Bratislava]], [[2015]]
* ''Medzi slovákmi'', [[Bratislava]], [[2017]]


Kniha ''Žabí rok'' vyšla v [[angličtina|anglickém]] překladu v [[Londýn]]ě i [[New York]]u, vyšla i ve [[francouzština|francouzském]] překladu v [[Paříž]]i.
Kniha ''Žabí rok'' vyšla v [[angličtina|anglickém]] překladu v [[Londýn]]ě i [[New York]]u, vyšla i ve [[francouzština|francouzském]] překladu v [[Paříž]]i.
{{Pahýl}}


== Reference ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
<references />


=== Literatura ===
{{DEFAULTSORT:Šimečka, Martin Milan}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Zajíček
| jméno = Filip
| příjmení2 = Ščeblykin
| jméno2 = Kirill
| titul = Jsme jako oni: Rozhovor s Martinem M. Šimečkou o liberálech, pokrytcích a fašistech
| vydavatel = Paseka
| místo = Praha
| rok vydání = 2019
| isbn = 978-80-7432-959-3
}}
{{Pahýl}}
{{Cena Jiřího Ortena}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura|Slovensko}}


{{DEFAULTSORT:Šimečka, Martin Milan}}
[[Kategorie:Slovenští spisovatelé]]
[[Kategorie:Slovenští spisovatelé]]
[[Kategorie:Slovenští novináři|Slovenští novináři]]
[[Kategorie:Slovenští novináři]]
[[Kategorie:Narození 1957]]
[[Kategorie:Češi na Slovensku]]
[[Kategorie:Členové Veřejnosti proti násilí]]
[[Kategorie:Nositelé Ceny Jiřího Ortena]]
[[Kategorie:Narození v roce 1957]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 3. listopadu]]
[[Kategorie:Narození v Bratislavě]]

Aktuální verze z 13. 12. 2024, 20:36

Martin Milan Šimečka
Martin M. Šimečka (2024)
Martin M. Šimečka (2024)
Narození3. listopadu 1957 (67 let)
Bratislava
Povoláníspisovatel, novinář a publicista
OceněníCena Jiřího Ortena (1988)
Řád Ľudovíta Štúra 1. třídy (2018)
Politická příslušnostVerejnosť proti násiliu
DětiMichal Šimečka
RodičeMilan Šimečka
Web oficiální stránka
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Milan Šimečka (* 3. listopadu 1957, Bratislava) je slovenský spisovatel a publicista českého původu, držitel Ceny Jiřího Ortena za rok 1988, syn Milana Šimečky.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v rodině filozofa a disidenta Milana Šimečky, vyučil se na učilišti Slovnaftu Bratislava. Do roku 1989 prošel řadou zaměstnání (ošetřovatel, prodavač, plavčík, topič atd.) Do roku 1989 publikoval převážně v samizdatu.

Roku 1990 založil vydavatelství Archa, kde do roku 1996 pracoval jako šéfredaktor. V letech 1997 až 1999 vedl politicko-kulturní týdeník Domino-fórum. Mezi lety 1999 až 2006 pracoval jako šéfredaktor slovenského deníku SME.

Od listopadu 2006 byl šéfredaktorem českého týdeníku Respekt, kde ho v lednu 2009 nahradil Erik Tabery.[1]

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Za knihu Žabí rok se v roce 1988 se stal vítězem Ceny Jiřího Ortena.[2]

Slovenský prezident Andrej Kiska mu 1. ledna 2018 předal Řád Ľudovíta Štúra.[3]

V roce 2024 se stal laureátem Ceny Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost. V případě Šimečky porota vyzdvihla dlouhodobou obhajobu demokratických principů, kritickou a nezávislou žurnalistiku.[4]

Kritika

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Neutralita této části článku byla zpochybněna.
Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi. Neodstraňujte, prosíme, tuto zprávu, dokud nebudou pochybnosti vyřešeny.
Pro vkladatele šablony: Na diskusní stránce zdůvodněte vložení šablony.
ikona
Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.

Žurnalistická kritika

[editovat | editovat zdroj]

Už v roce 1996 byl kritizován slovenským esejistou Vladimírem Mináčem, který v knize Paradiso (s. 44) napsal:

„Říkáte, že člověk Šimečka neporozuměl svému jazyku. Neporozuměl mu, protože ho nezná, a nezná ho i proto, že ho nechce znát – tak se dá odečítat z jeho výroků. U něj se napregnantněji objevuje onen profánní, zpolitizovaný, zideologizovaný vztah k jazyku. Urážka jazyka je vždy projevem mocenského šovinismu, vždy se tak stává ve jménu mocnějšího vůči slabšímu, vždy někdo sedí na baku a švihá bičem jako poslední kočí. Šimečka uráží jazyk jako postpubertální odroň. Ale mnozí spisovatelé – a to je horší – ho urážejí tím, že jím píší.“ [5]

Také je Milan Šimečka kritizován Jaroslavem Dianiškou na Denníku Standard: „V knížce Mezi Slováky[6], kde se pokusil vysvětlit téma slovenské lhostejnosti, psal, jak u nás nebyli lidé před rokem 1989 ochotni vlastním jménem podepsat protest proti režimu, což sice platilo pro spisovatele a umělce, ale odignoroval tím desítky tisíc katolíků a křesťanů, kteří schopni byli.“[7]

Čeští novináři z webu Alarm (Jan Bělíček a Stanislav Biler) kritizovali Milana Šimečku (rovněž se sociologem Michalem Vašečkou a Matoušem Kostolným) v povolební diskusi s názvem Ovládl Slovensko Robert Fico? pro elitářství, označování voličů opozice a Slováků obecně jako nevolníky se, kteŕymi nemá cenu se bavit (po prezidentských volbách 2024 na Slovensku). Bělíček uvedl:

„Šimečka říkal v podcastu Denníka N, že s toudle částí společností nemá smysl se o ničem bavit, a že strukturální změny ničemu nepomužou. Co to znamená, nebudeme se s nimi bavit? Občanskou válku? Člověk, který celý život analyzuje společnost a politiku, řekne, že nemá smysl se těmhle lidem věnovat,nacházet témata, který by mohli zlepšit její životní postavení. Co to je za odpověď, že nebudu se s nimi bavit?“[8]

Podobně kriticky reagoval Stanislav Biler: „(Šimečka) to bylo největší dno, co tam zaznívalo. Tam padaly věty typu, že covid odkryl pohanskost a nevolnictví Slovenska, pak že ti voliči Pellegriniho nesnaží demokracii a chtějí pomstu, voliči Korčoka zastávají dobré hodnoty, voliči Pellegriniho špatné… stále něco takového o nenávisti k demokracii a že nic nemá cenu…, že patříš na západ, k nějaký vzdělaný liberální společnosti, což si tydle lidi v sobě myslí a tak se tváří, a pak používat výrazy, který na západ a do demokratické a svobodné společnosti nepatří… jestli se chtějí posmívat, že část Slovenska je zaostalá , tak je zaostalá i tahle rétorika…“[8]

Politická kritika a politický aktivismus

[editovat | editovat zdroj]

Dlouhodobě je také kritizován částí slovenské politické scény, zejména stranou Směr.[9] O voličích Směru řekl v kontextu „liškání se sviním v lidské bytosti“.[10] Šimečka je dlouhodobě obviňován stranou Směr za zasahování do politiky a je kritizována jeho nestrannost.

Šimečka podle poslance Juraja Gedry ze strany Směr v jedné z diskusí na adresu předsedy vlády Roberta Fica řekl: „Tento premiér malého národa, zbabělého, který nikdy nebojoval…“.[11] Následně doplnil další citaci Šimečku: „Měl jsem říci, že Slováci jsou národ zbabělců, ne zbabělý národ.“ Výroky Šimečku podle něj překročily hranici trestněprávní odpovědnosti. Poslanec Richard Glück Šimečkův výrok označil za lež. Uvedl, že ho znervózňuje, že „Šimečka použil rétoriku velmi podobnou ľudákům nebo lidem, kteří dodnes sympatizují s režimem Tisa, s režimem slovenského státu.“[9]

Sám Šimečka se k vyhraněnosti aktivisty liberální demokracie a otevřené společnosti přihlásil vlastním výrokem: „George Soros je troufám si říct můj přítel, i když jsme se dlouho neviděli… podle mě je to člověk, který je finanční žralok, položil britskou libru a založil na tom miliony dolarů… využívá nestálosti finančních trhů a vydělává na tom peníze … část peněz dává na to aby pomáhal liberální demokracii… 18 miliard dal do nadace, která bude podporovat liberální demokracii… pokud se mě ptáte, já ho považuji za člověka, který pomáhá liberální demokracii a souhlasím s hodnotami, které pomáhá prosazovat. Možná i díky Sorosovým penězům, díky kterými pomáhal nevládním organizacím, aby chodili po Slovensku a burcovali proti Mečiarovi, bez jeho peněz bychom to možná nedokázali… člověk, který nám pomohl porazit Mečiara, a teď si s tím dělejte co chcete.“[12]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Samizdatová tvorba

[editovat | editovat zdroj]
  • 1981 – Vojenská knižka, sbírka povídek
  • 1982 – Výpoveď, novela
  • 1983 – Žabí rok, novela[13]
  • 1984 – Světelná znamení, soubor komentovaných dopisů jeho otce z vězení
  • 1987 – Džin, novela

Oficiálně vydaná díla

[editovat | editovat zdroj]

Kniha Žabí rok vyšla v anglickém překladu v Londýně i New Yorku, vyšla i ve francouzském překladu v Paříži.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Šéfredaktorem Respektu se oficiálně stal Erik Tabery
  2. ↑ Vítězem Ceny Jiřího Ortena 1988 se stal Martin Milan Šimečka za knihu Žabí rok
  3. ↑ Kiska vyznamenal Kubišovou a Pitharta Řádem bílého dvojkříže
  4. ↑ ČTK. Hájí demokratické principy a nezávislost žurnalistiky. Martin Milan Šimečka získal Krieglovu cenu. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-04-10 [cit. 2024-04-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vladimír Mináč, Dana Podracká: Paradiso, VSSS 1996 | PDF. S. 44. Scribd [online]. [cit. 2024-04-14]. S. 44. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ŠIMEČKA, Martin M. Medzi Slovákmi: stručné dejiny l̕ahostajnosti od Dubčeka k Ficovi alebo ako som sa stal vlastencom. [s.l.]: N Press 155 s. Dostupné online. ISBN 978-80-972394-3-5. (slovensky) Google-Books-ID: gZKMtAEACAAJ. 
  7. ↑ Na žurnalistu Šimečku podáva Smer trestné oznámenie za hanobenie národa. Predseda PS hovorí o útoku na nezávislých novinárov [online]. [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  8. ↑ a b Studio Alarm - Ovládl Slovensko Robert Fico?. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  9. ↑ a b Na žurnalistu Šimečku podáva Smer trestné oznámenie za hanobenie národa. Predseda PS hovorí o útoku na nezávislých novinárov [online]. [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ TÓDOVÁ, Monika. Leško, Šimečka, Kostolný: Smer sa neustále líška svini vo vnútri ľudskej bytosti. Denník N [online]. 2023-07-22 [cit. 2024-04-14]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ Diskusia: Šimečka, Kostolný, Leško: Ako zachrániť demokraciu. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  12. ↑ Soros pomohol poraziť Mečiara – Šimečka, Smatana, Mečiar. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  13. ↑ Žabí rok

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZAJÍČEK, Filip; ŠČEBLYKIN, Kirill. Jsme jako oni: Rozhovor s Martinem M. Šimečkou o liberálech, pokrytcích a fašistech. Praha: Paseka, 2019. ISBN 978-80-7432-959-3. 
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Laureáti Ceny Jiřího Ortena
Zuzana Brabcová (1987) • Martin Milan Šimečka (1988) • Petr Placák (1989) • Tereza Boučková (1990) • Vít Kremlička (1991) • Jaroslav Pížl (1992) • Michal Viewegh (1993) • Jaromír Typlt (1994) • Petr Borkovec (1995) • Božena Správcová (1996) • Jan Jandourek (1997) • Bogdan Trojak (1998) • Pavel Brycz (1999) • Věra Rosí (2000) • Martin Langer (2002) • Radek Malý (2003) • Marie Šťastná (2004) • Kateřina Kováčová (2005) • Marek Šindelka (2006) • Petra Hůlová (2007) • Petra Soukupová (2008) • Jana Šrámková (2009) • Jan Těsnohlídek (2010) • Františka Jirousová (2011) • Vratislav Maňák (2012) • Ondřej Buddeus (2013) • Ondřej Hanus (2014) • Alžběta Stančáková (2015) • Sára Vybíralová (2016) • Zuzana Kultánová (2017) • Ondřej Macl (2018) • Anna Cima (2019) • Hana Lehečková (2020) • Šimon Leitgeb (2021) • Vojtěch Vacek (2022) • Filip Klega (2023) • Marek Torčík (2024)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Martin_Milan_Šimečka&oldid=24481115“