Katedrála v Magdeburgu: Porovnání verzí
Oprava zjevné chyby o zasvěcení sv. Kateřině Sienské (ta v té době ještě žila, takže dost těžko jí mohlo být cokoli zasvěceno). značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
m lf, typo |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| url = https://www.kulturstiftung-st.de/en/castles-cathedrals/magdeburg-cathedral-and-cathedral-museum/ |
| url = https://www.kulturstiftung-st.de/en/castles-cathedrals/magdeburg-cathedral-and-cathedral-museum/ |
||
| datum přístupu = 2024-02-13 |
| datum přístupu = 2024-02-13 |
||
}}</ref> Byl zasvěcen [[Svatý Mořic|svatému Mořici]] a měl šířku 41 metrů a délku 80 metrů. Katedrálou se stal roku 955, byť [[Magdeburg]] ležel na východních hranicích Otovy říše |
}}</ref> Byl zasvěcen [[Svatý Mořic (světec)|svatému Mořici]] a měl šířku 41 metrů a délku 80 metrů. Katedrálou se stal roku 955, byť [[Magdeburg]] ležel na východních hranicích Otovy říše – důvodem byl plán expanze do [[Polsko|Polska]], který ale nebyl nakonec realizován. Tento první kostel lehl popelem po požáru v roce 1207. Spolu sním byl zničen i císařský palác (''Kaiserpfalz''), který stál při severní stěně katedrály (jeho pozůstatky byly vykopány v 60. letech 20. století). Přesná poloha starého kostela zůstávala dlouho neznámá, ale v květnu 2003 byly znovu objeveny základy. Vykopána byla i stará krypta, kterou dnes může navštívit veřejnost. Současná katedrála byla budována po dobu 300 let od roku 1209. Věže byly dokončeny v roce 1520. Pokyn ke stavbě dal arcibiskup Albert I. z Käfernburgu, přičemž vzorem se měly stát gotické katedrály, které poznal ve [[Francie|Francii]]. Tento styl byl v Německu do té doby zcela neznámý a němečtí řemeslníci si ho osvojovali postupně, proto lze v chrámu objevit řadu [[Románská architektura|románských]] prvků. Nákladná stavba nebyla populární u občanů Magdeburgu, jež finančně značně zatěžovala; nejednou dokonce prosadili stržení již hotových zdí a zmenšení velkolepého projektu. Zvýšení daně z piva kvůli stavbě katedrály dokonce roku 1325 vyvolalo lidovou vzpouru, při níž byl zabit arcibiskup Burchard III. ze Schraplau. V roce 1363 byla katedrála spoluzasvěcena svaté [[Kateřina Alexandrijská|Kateřině Alexandrijské]]. Věže byly postaveny [[Bastian Binder|Bastianem Binderem]], jde o jediného stavitele katedrály, který je znám jménem. |
||
[[Soubor:Magdeburg, domtsjerke, bylden keizer Otto en keninginne Edith.jpg|náhled|vlevo|Sousoší císaře Oty I. a císařovny Edity]] |
[[Soubor:Magdeburg, domtsjerke, bylden keizer Otto en keninginne Edith.jpg|náhled|vlevo|Sousoší císaře Oty I. a císařovny Edity]] |
||
O první adventní neděli roku 1567 se v katedrále konala první [[Protestantismus|protestantská]] bohoslužba. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byla katedrála vypleněna, stejně jako celý Magdeburg, kde bylo povražděno takřka veškeré obyvatelstvo (z 20 000 jich zbylo 400). V roce 1806 byl Magdeburk darován [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] a katedrála byla využívána jako skladiště, ale také jako stáj pro koně a jako ovčín. V roce 1814 katedrála přešla do vlastnictví [[Pruské království|pruského státu]]. V letech 1826 až 1834 financoval pruský král [[Fridrich Vilém III.]] tolik potřebné opravy a přestavbu katedrály pod vedením architekta [[Karl Friedrich Schinkel|Karla Friedricha Schinkela]]. V roce 1901 bylo instalováno parní topení. Byl potřeba jeden železniční vagón s uhlím, aby v zimě bylo dosaženo teploty 14 °C. Topení bylo zničeno během bombardování za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a nikdy nebylo obnoveno. Vláda [[Německá demokratická republika|Východního Německa]] (NDR) katedrálu znovu otevřela v roce 1955.<ref>{{Citace elektronického periodika |
O první adventní neděli roku 1567 se v katedrále konala první [[Protestantismus|protestantská]] bohoslužba. Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byla katedrála vypleněna, stejně jako celý Magdeburg, kde bylo povražděno takřka veškeré obyvatelstvo (z 20 000 jich zbylo 400). V roce 1806 byl Magdeburk darován [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] a katedrála byla využívána jako skladiště, ale také jako stáj pro koně a jako ovčín. V roce 1814 katedrála přešla do vlastnictví [[Pruské království|pruského státu]]. V letech 1826 až 1834 financoval pruský král [[Fridrich Vilém III.]] tolik potřebné opravy a přestavbu katedrály pod vedením architekta [[Karl Friedrich Schinkel|Karla Friedricha Schinkela]]. V roce 1901 bylo instalováno parní topení. Byl potřeba jeden železniční vagón s uhlím, aby v zimě bylo dosaženo teploty 14 °C. Topení bylo zničeno během bombardování za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] a nikdy nebylo obnoveno. Vláda [[Německá demokratická republika|Východního Německa]] (NDR) katedrálu znovu otevřela v roce 1955.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
{{Portály|Křesťanství|Německo|Architektura a stavebnictví}} |
{{Portály|Křesťanství|Německo|Architektura a stavebnictví}} |
||
Aktuální verze z 11. 11. 2024, 14:41
| Katedrála svatého Mořice a svaté Kateřiny v Magdeburku | |
|---|---|
.jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko-Anhaltsko |
| Obec | Magdeburg |
| Souřadnice | 52°7′29″ s. š., 11°38′4″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Evangelická církev ve středním Německu |
| Zasvěcení | Kateřina Alexandrijská |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotická architektura |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Výška | 104 m |
| Další informace | |
| Adresa | Magdeburg, Německo |
| Oficiální web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Katedrála v Magdeburgu či též Katedrála svatého Mořice a Kateřiny (německy: Dom zu Magdeburg St. Mauritius und Katharina) je nejstarší gotická katedrála v Německu.[1] Jedná se o katedrálu bývalého magdeburského knížecího arcibiskupství. Dnes je hlavním kostelem Evangelické církve ve středním Německu. Jižní věž je vysoká 99,25 metru, severní věž 100,98 metru, což z ní činí jednu z nejvyšších katedrál ve východním Německu. V katedrále je pohřben císař Ota I. Veliký (vládl 962–973) a jeho první manželka Edita.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]První kostel nechal Ota I. v místě postavit již roku 937.[2] Byl zasvěcen svatému Mořici a měl šířku 41 metrů a délku 80 metrů. Katedrálou se stal roku 955, byť Magdeburg ležel na východních hranicích Otovy říše – důvodem byl plán expanze do Polska, který ale nebyl nakonec realizován. Tento první kostel lehl popelem po požáru v roce 1207. Spolu sním byl zničen i císařský palác (Kaiserpfalz), který stál při severní stěně katedrály (jeho pozůstatky byly vykopány v 60. letech 20. století). Přesná poloha starého kostela zůstávala dlouho neznámá, ale v květnu 2003 byly znovu objeveny základy. Vykopána byla i stará krypta, kterou dnes může navštívit veřejnost. Současná katedrála byla budována po dobu 300 let od roku 1209. Věže byly dokončeny v roce 1520. Pokyn ke stavbě dal arcibiskup Albert I. z Käfernburgu, přičemž vzorem se měly stát gotické katedrály, které poznal ve Francii. Tento styl byl v Německu do té doby zcela neznámý a němečtí řemeslníci si ho osvojovali postupně, proto lze v chrámu objevit řadu románských prvků. Nákladná stavba nebyla populární u občanů Magdeburgu, jež finančně značně zatěžovala; nejednou dokonce prosadili stržení již hotových zdí a zmenšení velkolepého projektu. Zvýšení daně z piva kvůli stavbě katedrály dokonce roku 1325 vyvolalo lidovou vzpouru, při níž byl zabit arcibiskup Burchard III. ze Schraplau. V roce 1363 byla katedrála spoluzasvěcena svaté Kateřině Alexandrijské. Věže byly postaveny Bastianem Binderem, jde o jediného stavitele katedrály, který je znám jménem.
O první adventní neděli roku 1567 se v katedrále konala první protestantská bohoslužba. Za třicetileté války byla katedrála vypleněna, stejně jako celý Magdeburg, kde bylo povražděno takřka veškeré obyvatelstvo (z 20 000 jich zbylo 400). V roce 1806 byl Magdeburk darován Napoleonovi a katedrála byla využívána jako skladiště, ale také jako stáj pro koně a jako ovčín. V roce 1814 katedrála přešla do vlastnictví pruského státu. V letech 1826 až 1834 financoval pruský král Fridrich Vilém III. tolik potřebné opravy a přestavbu katedrály pod vedením architekta Karla Friedricha Schinkela. V roce 1901 bylo instalováno parní topení. Byl potřeba jeden železniční vagón s uhlím, aby v zimě bylo dosaženo teploty 14 °C. Topení bylo zničeno během bombardování za druhé světové války a nikdy nebylo obnoveno. Vláda Východního Německa (NDR) katedrálu znovu otevřela v roce 1955.[3] V roce 1983 byla zahájena rekonstrukce. V roce 1990 bylo na střechu instalováno několik solárních článků, šlo o první takové využití ve východním Německu. V roce 2004 byla dokončena sbírka na nové hlavní varhany, která byla zahájena v roce 1997. Vybralo se 2,2 milionu eur. Nové hlavní varhany postavila firma Alexander Schuke Orgelbau. Byly dokončeny v květnu 2008 a vysvěceny na neděli Nejsvětější Trojice 18. května 2008.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Magdeburg Cathedral, Magdeburg, Germany. Spottinghistory.com [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Magdeburg Cathedral and cathedral museum. Kulturstiftung-st.de [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online.
- ↑ Katedrála sv. Mořice a sv. Kateřiny, Magdeburg. Hrady.cz [online]. [cit. 2024-02-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála svatého Mořice a svaté Kateřiny v Magdeburku na Wikimedia Commons
