Přeskočit na obsah

Broumov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
same
značky: revertováno školní IP editace z Vizuálního editoru
NZXNV1 (diskuse | příspěvky)
15 333 editací
Doplnění
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
 
(Není zobrazeno 48 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=městě v Královéhradeckém kraji}}
{{Různé významy|tento=městě v Královéhradeckém kraji}}
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Broumov
| název = Broumov
| status = město
| status = město
| kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]]
| kraj = [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]]
| okres = Náchod
| okres = Náchod
| obec s rozšířenou působností = Broumov
| obec s rozšířenou působností = Broumov
| pověřená obec = Broumov
| pověřená obec = Broumov
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
| PSČ = 550 01
| rozloha = 22,27
| počet ZSJ = 11
| PSČ = 550 01
| počet ZSJ = 11
| počet částí obce = 8
| počet částí obce = 8
| počet katastrálních území = 4
| adresa = třída&nbsp;Masarykova&nbsp;239<br />550&nbsp;01 Broumov&nbsp;1
| počet katastrálních území = 4
| web = http://www.broumov-mesto.cz
| adresa = třída&nbsp;Masarykova&nbsp;239<br />550&nbsp;01 Broumov&nbsp;1
| úřední web =
| web = http://www.broumov-mesto.cz
| e-mail = broumov@broumov-mesto.cz
| úřední web =
| starosta = Arnold Vodochodský
| e-mail = broumov@broumov-mesto.cz
| starosta = Ing. Jaroslav Bitnar
| starosta aktuální k = 2022
| obrázek = Broumov, rynek.jpg
| starosta aktuální k = 2018
| popisek = Mírové náměstí, [[Mariánský sloup (Broumov)|sloup Panny Marie]]
| obrázek = Broumov, rynek.jpg
| NUTS3 = CZ052
| popisek = Mírové náměstí, sloup Panny Marie
}}
| znak = Broumov znak.svg
'''Broumov''' ({{Vjazyce2|de|''Braunau''}}) je [[město]] v&nbsp;[[Okres Náchod|okrese Náchod]] v&nbsp;[[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}}&nbsp;obyvatel. Je centrem turistického regionu Broumovsko. Nejvýznamnější památkou je [[Broumovský klášter|broumovský barokní klášter]], který je [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]] a stal se opět kulturním a vzdělávacím centrem regionu.
| vlajka =
| LAU2 = 573922
| LAU1 = CZ0523
| NUTS3 = CZ052
| nadmořská výška = 395
}}
Město '''Broumov''' ({{Vjazyce2|de|''Braunau''}}) se nachází v&nbsp;[[okres]]e [[Okres Náchod|Náchod]], kraj [[Královéhradecký kraj|Královéhradecký]]. Žije zde {{Počet obyvatel}}&nbsp;obyvatel. Je centrem turistického regionu Broumovsko. Nejvýznamnější památkou je [[Broumovský klášter|broumovský barokní klášter]], který je [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]] a stal se opět kulturním a vzdělávacím centrem regionu.


== Poloha ==
== Poloha ==
Broumov leží v severovýchodních [[Čechy|Čechách]], v severovýchodní části [[Okres Náchod|okresu Náchod]], u státní hranice s [[Polsko|Polskem]]. Okresní město [[Náchod]] je vzdálené vzdušnou čarou přibližně 23 km, polské město [[Nowa Ruda]] přibližně 12 km. Město se nachází v geomorfologickém celku [[Broumovská vrchovina]], celé jeho území patří do [[Chráněná krajinná oblast Broumovsko|CHKO Broumovsko]]. Město leží uprostřed [[Broumovská kotlina|Broumovské kotliny]], která je na jihozápadě izolována od vnitrozemí Čech pásmem [[Broumovské stěny|Broumovských stěn]]. Přirozenou bariéru na severovýchodě tvoří [[Javoří hory]]. Broumovem protéká řeka [[Stěnava]], v katastru města se do ní vlévají levostranné přítoky [[Kravský potok]] a [[Svinský potok (přítok Stěnavy)|Svinský potok]] a pravostranný přítok [[Liščí potok (přítok Stěnavy)|Liščí potok]].
Broumov leží v severovýchodních [[Čechy|Čechách]], v severovýchodní části [[Okres Náchod|okresu Náchod]], u státní hranice s [[Polsko|Polskem]]. Okresní město [[Náchod]] je vzdálené vzdušnou čarou přibližně 23&nbsp;km, polské město [[Nowa Ruda]] přibližně 12&nbsp;km. Město se nachází v geomorfologickém celku [[Broumovská vrchovina]], celé jeho území patří do [[Chráněná krajinná oblast Broumovsko|CHKO Broumovsko]]. Město leží uprostřed [[Broumovská kotlina|Broumovské kotliny]], která je na jihozápadě izolována od vnitrozemí Čech pásmem [[Broumovské stěny|Broumovských stěn]]. Přirozenou bariéru na severovýchodě tvoří [[Javoří hory]]. Broumovem protéká řeka [[Stěnava]], v katastru města se do ní vlévají levostranné přítoky [[Kravský potok]] a [[Svinský potok (přítok Stěnavy)|Svinský potok]] a pravostranný přítok [[Liščí potok (přítok Stěnavy)|Liščí potok]].


== Historie ==
== Historie ==
Historie města je od samého počátku spjata s&nbsp;kolonizací východočeského pohraničí, vedenou [[Řád svatého Benedikta|řádem benediktinů]], kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. První zástavba města při hradu byla dřevěná a podlehla požáru z roku 1306. Po něm byl z hradu vybudován kamenný klášter s [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|kostelem sv. Vojtěcha]] a farní [[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|kostel sv. Petra a Pavla]], jehož gotická věž byla součástí městských hradeb, které byly vybudovány v letech 1357–1380. Městská práva shodná s královskými městy získal Broumov od [[Karel IV.|Karla IV.]] roku 1348. Středověké město prosperovalo především díky plátenické a soukenické výrobě a obchodu na zemské stezce do [[Kladsko|Kladska]].
Historie města je od samého počátku spjata s [[Německá východní kolonizace|německou kolonizací]] východočeského pohraničí, vedenou [[Řád svatého Benedikta|řádem benediktinů]], kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]] Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. První zástavba města při hradu byla dřevěná a podlehla požáru z roku 1306. Po něm byl z hradu vybudován kamenný klášter s [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|kostelem sv. Vojtěcha]] a farní [[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|kostel sv. Petra a Pavla]], jehož gotická věž byla součástí městských hradeb, které byly vybudovány v letech 1357–1380. Městská práva shodná s královskými městy získal Broumov od [[Karel IV.|Karla IV.]] roku 1348. Středověké město prosperovalo především díky plátenické a soukenické výrobě a obchodu na zemské stezce do [[Kladské hrabství|Kladska]].


Husité pobořili klášter s hradem, který benediktini brzy obnovili a přesunuli sem na dvě století celé břevnovské opatství. Ve městě však převládla protestantská církev. Její kostel sv. Václava dala [[Katolická liga]] zavřít roku 1617. Řemeslná výroba byla soustředěna do několika cechů. Všeobecný vzestup města a panství nastal po třicetileté válce v době barokní a řídili jej především opati z kláštera. Barokní koncepci urbanismu, obnovu staveb i novostavby v okolí města navrhl italský stavitel [[Martin Allio]] z Löwenthalu. Další stavby chrámů, klášterních budov, gymnázia, lékárny a teras vedl [[Kryštof Dientzenhofer]] a dovršil je jeho syn [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kilián Ignác]]. Roku 1847 spadl mezi Broumovem a Hejtmánkovicemi [[meteorit]].
Husité pobořili klášter s hradem, který benediktini brzy obnovili a přesunuli sem na dvě století celé břevnovské opatství. Ve městě však převládla protestantská církev. Její kostel sv. Václava dala [[Katolická liga (Svatá říše římská)|Katolická liga]] zavřít roku 1617. Řemeslná výroba byla soustředěna do několika cechů. Všeobecný vzestup města a panství nastal po třicetileté válce v době barokní a řídili jej především opati z kláštera. Barokní koncepci urbanismu, obnovu staveb i novostavby v okolí města navrhl italský stavitel [[Martin Allio]] z Löwenthalu. Další stavby chrámů, klášterních budov, gymnázia, lékárny a teras vedl [[Kryštof Dientzenhofer]] a dovršil je jeho syn [[Kilián Ignác Dientzenhofer|Kilián Ignác]]. Roku 1847 spadl mezi Broumovem a Hejtmánkovicemi [[meteorit]].


[[Soubor:Die Stadt Braunau im Kggrätzer Kreise aufgenommen 1800 und gezeichnet 1802 von Joann Venuto.jpg|náhled|vlevo|pohled na Broumov, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]], 1802]]
[[Soubor:Die Stadt Braunau im Kggrätzer Kreise aufgenommen 1800 und gezeichnet 1802 von Joann Venuto.jpg|náhled|vlevo|pohled na Broumov, kresba [[Jan Antonín Venuto|Johanna Venuta]], 1802]]
Řádek 43: Řádek 37:


Během [[První světová válka|První světové války]], v roce 1915, byl mezi Broumovem a [[Martínkovice]]mi zbudován velký zajatecký tábor pro až 30000 Rusů, Srbů, Italů aj. Zajatci v táboře rozvedli vodovod, postavili nové baráky, parní lázně, pekárnu. Tisíce jich zahynuly kvůli infekční epidemii a byly pohřbeny v hromadných hrobech na tzv. vojenském hřbitově.
Během [[První světová válka|První světové války]], v roce 1915, byl mezi Broumovem a [[Martínkovice]]mi zbudován velký zajatecký tábor pro až 30000 Rusů, Srbů, Italů aj. Zajatci v táboře rozvedli vodovod, postavili nové baráky, parní lázně, pekárnu. Tisíce jich zahynuly kvůli infekční epidemii a byly pohřbeny v hromadných hrobech na tzv. vojenském hřbitově.

V letech 1938 až 1945 bylo město přičleněno (v důsledku uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]) k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]].<ref>{{Citace monografie
| titul = Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938)
| url = https://digi.law.muni.cz/bitstream/handle/digilaw/1152/Spravni_pravo_od_1919_0007-1938-1.pdf?sequence=3
| strany = 25
}}</ref>

Po druhé světové válce začalo město upadat z důvodu [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení původních obyvatel]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wagnerová
| jméno = Alena
| titul = Nein, Hitler kommt nicht von hier: Das Braunauer Ländchen – eine alteuropäische Kulturlandschaft erfindet sich neu
| periodikum = Neue Zürcher Zeitung
| datum vydání = 2018-08-23
| issn = 0376-6829
| jazyk = de-CH
| url = https://www.nzz.ch/feuilleton/das-braunauer-laendchen-eine-alteuropaeische-kulturlandschaft-erfindet-sich-neu-ld.1413841
| datum přístupu = 2023-11-28
}}</ref>


== Doprava ==
== Doprava ==
=== Železniční doprava ===
=== Železniční doprava ===
Broumov leží na [[železniční trať Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka|železniční trati Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka]] (v&nbsp;jízdním řádu č.&nbsp;026), která zde má jednu stanici ([[Broumov (nádraží)|Broumov]]) a jednu zastávku ([[Olivětín|Broumov-Olivětín]]). Doprava na trati v úseku Broumov – [[Otovice (okres Náchod)|Otovice]] zastávka je v současné době pozastavena. Trať prochází územím města v severojižním směru a přibližně kopíruje tok řeky [[Stěnava|Stěnavy]].
Broumov leží na [[Železniční trať Týniště nad Orlicí – Meziměstí|železniční trati Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka]] (v&nbsp;jízdním řádu č.&nbsp;026), která zde má jednu stanici ([[Broumov (nádraží)|Broumov]]) a jednu zastávku ([[Olivětín|Broumov-Olivětín]]). Doprava na trati v úseku Broumov – [[Otovice (okres Náchod)|Otovice]] zastávka je v současné době pozastavena. Trať prochází územím města v severojižním směru a přibližně kopíruje tok řeky [[Stěnava|Stěnavy]].


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
Řádek 100: Řádek 112:


* Mateřská škola Broumov
* Mateřská škola Broumov
* Mateřská škola "pejsek a kočička"
* Mateřská škola Začít spolu<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
* Mateřská škola Začít spolu<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Školství: Broumov
| titul = Školství: Broumov
Řádek 126: Řádek 139:
== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Broumově}}
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Broumově}}
{{Mapa kulturních památek}}
* [[Mírové náměstí (Broumov)|Mírové náměstí]] s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách.V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky.
* [[Mírové náměstí (Broumov)|Mírové náměstí]] s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách.V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky.
* [[Mariánský sloup (Broumov)|Mariánský sloup]] uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z&nbsp;dílny [[Jan Brokoff|J. Brokoffa]], na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo.
* [[Mariánský sloup (Broumov)|Mariánský sloup]] uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z&nbsp;dílny [[Jan Brokoff|J. Brokoffa]], na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo.
* [[Broumovský klášter]], mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726–1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie [[Turínské plátno|Turínského plátna]] a ve sklepeních kláštera jsou uskladněny od roku 2000 [[vamberecké mumie]]. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765).
* [[Broumovský klášter]], mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726–1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie [[Turínské plátno|Turínského plátna]] a ve sklepeních kláštera jsou uskladněny od roku 2000 [[vamberecké mumie]]. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765).
* [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|Kostel sv. Vojtěcha]], gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od [[Matěj Václav Jäckel|M. V. Jäckela]], v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od [[Václav Vavřinec Reiner|V. V. Reinera]] a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby.
* [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|Kostel sv. Vojtěcha]], gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od [[Matěj Václav Jäckel|M. V. Jäckela]], v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od [[Václav Vavřinec Reiner|V. V. Reinera]] a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby.
* ''Bývalé klášterní gymnázium'' z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady.
* Bývalé klášterní gymnázium z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady.
* Dřevěný ''hřbitovní [[Kostel Panny Marie (Broumov)|Kostel Panny Marie]]'' s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542–1847.
* Dřevěný hřbitovní [[Kostel Panny Marie (Broumov)|Kostel Panny Marie]] s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542–1847.
* [[Kostel svatého Václava (Broumov)|Kostel svatého Václava]], barokní stavba se staršími základy na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera.
* [[Kostel svatého Václava (Broumov)|Kostel svatého Václava]], barokní stavba se staršími základy na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera.
* Děkanský [[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|kostel svatého Petra a Pavla]], založený současně s městem kolem 1265. Gotické halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757, s gotickou věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365.
* Děkanský [[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|kostel svatého Petra a Pavla]], založený současně s městem kolem 1265. Gotické halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757, s gotickou věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365.
* Bývalý špitál s barokním [[Kostel svatého Ducha (Broumov)|kostelem svatého Ducha]]
* Bývalý špitál s barokním [[Kostel svatého Ducha (Broumov)|kostelem svatého Ducha]]
* [[Dub v Broumově|Klášterní dub]], památný strom
* [[Dub v Broumově|Klášterní dub]], památný strom
* [[Vojenský hřbitov (Martínkovice)|Vojenský hřbitov]] z let [[1914]] – [[1918]] a [[1939]] – [[1945]] Zajatci zajateckého tábora zemřelým kamarádům zbudovali podle návrhu zajatého ruského inženýra památník. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců.
* [[Vojenský hřbitov (Martínkovice)|Vojenský hřbitov]] z let [[1914]]–[[1918]] a [[1939]]–[[1945]] Zajatci zajateckého tábora zemřelým kamarádům zbudovali podle návrhu zajatého ruského inženýra památník. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců.


<gallery>
<gallery>
Ratusz w Broumoie.jpg |Stará radnice
Ratusz w Broumoie.jpg |Stará radnice
Mariánský sloup v Broumově.jpg |Mariánský sloup na náměstí
Mariánský sloup v Broumově.jpg |[[Mariánský sloup (Broumov)|Mariánský sloup na náměstí]]
Broumov (17).jpg |Klášter od východu
Broumov (17).jpg |[[Broumovský klášter|Klášter od východu]]
Broumov (14).jpg |Kostel sv. Vojtěcha
Broumov (14).jpg |[[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|Kostel sv. Vojtěcha]]
</gallery>
</gallery>


Řádek 177: Řádek 191:


=== Okolí ===
=== Okolí ===
* Soubor barokních kostelů v okolních vesnicích, tzv. [[Broumovská skupina|Broumovská skupina kostelů]].
* Soubor barokních kostelů v okolních vesnicích, tzv. [[Broumovská skupina kostelů]].
* Jedinečné klasicistní Broumovské statky, jako specifický prvek místní architektury jenž vznikl v druhé polovině 19. století.
* Jedinečné klasicistní Broumovské statky, jako specifický prvek místní architektury jenž vznikl v druhé polovině 19. století.
* Laudonovy valy na Broumovských stěnách – jsou zbytky obranných vojenských zákopů na modré turistické trase z Honského sedla na Strážnou horu a na Hvězdu. Laudonovy valy byly vybudovány místním obyvatelstvem (nedobrovolně) a vojskem generála Laudona v roce 1758 za sedmileté války s Prusy.
* Laudonovy valy na Broumovských stěnách – jsou zbytky obranných vojenských zákopů na modré turistické trase z Honského sedla na Strážnou horu a na Hvězdu. Laudonovy valy byly vybudovány místním obyvatelstvem (nedobrovolně) a vojskem generála Laudona v roce 1758 za sedmileté války s Prusy.
Řádek 184: Řádek 198:
* Koncertní festival Za poklady Broumovska
* Koncertní festival Za poklady Broumovska
* Pivovar Broumov – Olivětín
* Pivovar Broumov – Olivětín

=== Evropské hlavní město kultury 2028 ===
V říjnu postoupilo město Broumov do závěrečného kola výběru kandidátů na [[Evropské hlavní město kultury]] 2028.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pre-selection Report - European Capital of Culture 2028, Czech Republic
| periodikum = Culture and Creativity
| vydavatel = European Commission, Directorate-General for Education, Youth, Sport and Culture
| url = https://culture.ec.europa.eu/sites/default/files/2022-11/ecoc-2028-czech-republic-preselection-report.pdf
| datum vydání = 2022-10
| strany = 15
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-12-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Broumov postupuje do finále soutěže o EHMK
| periodikum = www.aprb.cz
| url = https://www.aprb.cz/o-nas/aktuality/broumov-postupuje-do-finale-souteze-o-ehmk
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-12-05
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Královéhradecký kraj
| titul = Broumov jako historicky nejmenší kandidát postupuje do finále soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028
| periodikum = www.kr-kralovehradecky.cz
| url = https://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/tiskove-centrum/aktuality1/broumov-jako-historicky-nejmensi-kandidat-postupuje-do-finale-souteze-o-titul-evropske-hlavni-mesto-kultury-2028-344124/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2022-12-06
}}</ref> Během závěrečného výběru dostaly v této funkci přednost České Budějovice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = České Budějovice budou v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury v České republice
| periodikum = czechia.representation.ec.europa.eu
| url = https://czechia.representation.ec.europa.eu/ceske-budejovice-budou-v-roce-2028-evropskym-hlavnim-mestem-kultury-v-ceske-republice-2023-06-30_cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-08-06
}}</ref>


== Filmy natáčené v Broumově ==
== Filmy natáčené v Broumově ==
Řádek 202: Řádek 247:
* [[Rožmitál (Broumov)|Rožmitál]]
* [[Rožmitál (Broumov)|Rožmitál]]
* [[Velká Ves (Broumov)|Velká Ves]]
* [[Velká Ves (Broumov)|Velká Ves]]

Od&nbsp;1.&nbsp;července 1985 do&nbsp;31.&nbsp;srpna 1990 k&nbsp;městu patřily i [[Křinice]].<ref name="prehled-obci"/>


== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
Řádek 209: Řádek 256:
== Fotogalerie ==
== Fotogalerie ==
<gallery>
<gallery>
File:Broumov_(1).jpg|Malé náměstí
Broumov_(1).jpg|Malé náměstí
File:Broumov,_město_(2).jpg|Mírové náměstí
Broumov,_město_(2).jpg|Mírové náměstí
File:Broumov, Obránců míru.jpg|Ulice Obránců míru
Broumov, Obránců míru.jpg|Ulice Obránců míru
File:Broumov,_město_(1).jpg|Ulice Protifašistických bojovníků
Broumov,_město_(1).jpg|Ulice Protifašistických bojovníků
File:Broumov,_kostel.jpg|Kostel sv. Ducha
Broumov,_kostel.jpg|Kostel sv. Ducha
File:Broumov,_město_(3).jpg|Pohled z ulice U Dolní brány
Broumov,_město_(3).jpg|Pohled z ulice U Dolní brány
File:Broumov,_panorama.jpg|Pohled na Broumov cestou z Křinic přes Cihelný rybník
Broumov,_panorama.jpg|Pohled na Broumov cestou z Křinic přes Cihelný rybník
File:Broumov,_panorama_(2).jpg|Pohled na východní část Broumova z bývalých hradeb
Broumov,_panorama_(2).jpg|Pohled na východní část Broumova z bývalých hradeb
File:Broumov,_Stěnava.jpg|Bývalá Pollackova továrna na nábřeží řeky Stěnavy
Broumov,_Stěnava.jpg|Bývalá Pollackova továrna na nábřeží řeky Stěnavy
File:Broumov_město.jpg|Gymnázium na Kostelním náměstí
Broumov_město.jpg|Gymnázium na Kostelním náměstí
Soubor:Broumov (8).jpg|Mírové náměstí
Broumov (8).jpg|Mírové náměstí
Soubor:Broumov, klášter, kostel 04.jpg|Broumovský klášter, kostel sv.Vojtěcha
Broumov, klášter, kostel 04.jpg|[[Broumovský klášter]], [[Kostel svatého Vojtěcha (Broumov)|kostel sv. Václava]]
Soubor:Broumov, klášter, knihovna 02.jpg|Broumovský klášter, knihovna
Broumov, klášter, knihovna 02.jpg|[[Broumovský klášter]], knihovna
Soubor:Church of Saint Mary (Broumov) 2.jpg|Dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie
Church of Saint Mary (Broumov) 2.jpg|Dřevěný hřbitovní [[Kostel Panny Marie (Broumov)|kostel Panny Marie]]
Soubor:Interior of the Church of Saint Mary (Broumov) 2.jpg|Kostel Panny Marie – interiér
Interior of the Church of Saint Mary (Broumov) 2.jpg|Kostel Panny Marie – interiér
Soubor:Kostel sv. Petra a Pavla.JPG|Kostel svatého Petra a Pavla
Kostel sv. Petra a Pavla.JPG|[[Kostel svatého Petra a Pavla (Broumov)|Kostel sv. Petra a Pavla]]
Soubor: Broumov, kostel sv. Václava.jpg| Kostel sv. Václava
Broumov, kostel sv. Václava.jpg|[[Kostel svatého Václava (Broumov)|Kostel sv. Václava]]
Soubor:Broumov, Kostel svatého Václava 04.jpg|Freska v kostele svatého Václava
Broumov, Kostel svatého Václava 04.jpg|Freska v [[Kostel svatého Václava (Broumov)|kostele sv. Václava]]
</gallery>
</gallery>


== Osobnosti spojené s&nbsp;městem ==
== Osobnosti města ==

* [[Arnošt z Pardubic]] (1297–1364), pražský arcibiskup
=== Rodáci ===
* [[Johann Georg Adalbert Hesselius]] (1630–1695), broumovský měšťan, v letech 1670–1695 správce broumovského panství, autor cenných rukopisů

* [[Johann Georg Adalbert Hesselius]] (1630–1695), měšťan, v l. 1670–1695 správce broumovského panství, autor rukopisů
* [[Tomáš Sartorius]] († 1700), opat břevnovský a broumovský
* [[Tomáš Sartorius]] († 1700), opat břevnovský a broumovský
* [[Jan Křtitel Lachenbauer]] (1741–1799), biskup brněnský
* [[Franz Xaver Fritsch]] (1779–1870), spisovatel
* [[Johann Liebieg]] (1802–1870), textilní průmyslník a politik
* [[Jan Nepomuk Rotter]] (1807–1886), opat břevnovský a broumovský a poslanec Českého zemského sněmu
* [[Franz Schmitt]] (1816–1883), českoněmecký podnikatel a továrník
* [[Julius Lippert (historik)|Julius Lippert]] (1839–1909), historik a politik
* [[Karl Eppinger]] (1853–1911), právník a politik
* [[Beda Menzel]] (1904–1994), benediktinský teolog a pedagog
* [[Amadeus Webersinke]] (1920–2005), klavírista a varhaník
* [[Manfred Rudel]] (1939–2023), malíř a lakýrník, v letech 1998 a 1998 člen bavorského Senátu
* [[Wilfried Weissgärber]] (* 1941), dolnorakouský hasič
* [[Heinz Dieter Paul]] (* 1943), německý skladatel a dirigent
* [[Hartmann Schmige]] (* 1944), spisovatel
* [[Christian Feest]] (* 1945), etnolog a odborník na severoamerické indiány
* [[Pavel Krmaš]] (* 1980), fotbalový záložník a obránce
* [[Tomáš Pöpperle]] (* 1984), hokejový brankář

=== Osobnosti spojené s městem ===
* [[Arnošt z Pardubic]] (1297–1364), pražský arcibiskup
* [[Otmar Daniel Zinke]] (1664–1738), opat břevnovský a broumovský
* [[Otmar Daniel Zinke]] (1664–1738), opat břevnovský a broumovský
* [[Josef Tichatschek]] (1807–1886), operní pěvec
* [[Johann Liebieg|Johann Liebig]] (1802–1870), textilní průmyslník a politik
* [[Josef Tichatschek]] (1807–1886), rodák a operní pěvec
* [[Josef Schroll]] (1821–1891), textilní průmyslník, čestný občan města Broumov
* [[Josef Schroll]] (1821–1891), textilní průmyslník, čestný občan města Broumov
* [[Julius Lippert (historik)]] (1839–1909), historik a politik
* [[Alois Jirásek]] (1850–1931), spisovatel
* [[Alois Jirásek]] (1850–1931), spisovatel
* [[Karl Eppinger]] (1853–1911), rodák, právník a politik
* [[Karel Kiler]] (1875–1967), rodák, statkář a propagátor zemědělství, roku 1897 povýšený na hraběte a roku 1912 na barona
* [[Otakar Čížek]] (1883–1942), úředník, oběť heydrichiády
* [[Otakar Čížek]] (1883–1942), úředník, oběť heydrichiády
* [[Emerich Rath]] (1883–1962), sportovec, dětství a závěr života prožil v Broumově
* [[Emerich Rath]] (1883–1962), sportovec, dětství a závěr života prožil v Broumově
* [[Beda Menzel]] (1904–1994), benediktinský teolog a pedagog
* [[Josef Škvorecký]] (1924–2012), spisovatel, vydavatel a exulant
* [[Josef Škvorecký]] (1924–2012), spisovatel, vydavatel a exulant
* [[Václav Hybš]] (* 1935), hudebník a dirigent
* [[Uršula Kluková]] (* 1941), česká herečka
* [[Uršula Kluková]] (* 1941), česká herečka
* [[Věra Kopecká]] (* 1951), pedagožka, básnířka a překladatelka z polštiny
* [[Petr Kolečko]] (* 1984), český scenárista
*[[Tomáš Pöpperle]] (* 1984), hokejový brankář


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references>
<ref name="prehled-obci">{{Citace monografie
| titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011
| url = https://csu.gov.cz/docs/107508/10218bfa-fa30-486a-a4ab-4cd1eceacacd/13008415abc.pdf
| typ svazku = díl
| svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí
| datum vydání = 2015-12-21
| datum přístupu = 2024-05-27
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| strany = 263
| formát = PDF online
}}</ref>
</references>


=== Literatura ===
=== Literatura ===
Řádek 305: Řádek 379:
}}
}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie
| autor = [[Emanuel Poche|POCHE Emanuel ]] a kolektiv
| autor = [[Emanuel Poche|POCHE Emanuel]] a kolektiv
| titul = Umělecké památky Čech. Díl 1, A-J
| titul = Umělecké památky Čech. Díl 1, A-J
| url =
| url =

Aktuální verze z 18. 9. 2024, 06:17

Tento článek je o městě v Královéhradeckém kraji. Další významy jsou uvedeny na stránce Broumov (rozcestník).
Broumov
Mírové náměstí, sloup Panny Marie
Mírové náměstí, sloup Panny Marie
Znak města BroumovVlajka města Broumov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecBroumov
Obec s rozšířenou působnostíBroumov
(správní obvod)
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°35′8″ s. š., 16°19′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 166 (2024)[1]
Rozloha22,26 km²[2]
Nadmořská výška395 m n. m.
PSČ550 01
Počet domů1 272 (2021)[3]
Počet částí obce8
Počet k. ú.4
Počet ZSJ11
Kontakt
Adresa městského úřadutřída Masarykova 239
550 01 Broumov 1
broumov@broumov-mesto.cz
StarostaArnold Vodochodský
Oficiální web: www.broumov-mesto.cz
Broumov
Broumov
Další údaje
Kód obce573922
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Broumov (německy Braunau) je město v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde přibližně 7 200[1] obyvatel. Je centrem turistického regionu Broumovsko. Nejvýznamnější památkou je broumovský barokní klášter, který je národní kulturní památkou a stal se opět kulturním a vzdělávacím centrem regionu.

Poloha

[editovat | editovat zdroj]

Broumov leží v severovýchodních Čechách, v severovýchodní části okresu Náchod, u státní hranice s Polskem. Okresní město Náchod je vzdálené vzdušnou čarou přibližně 23 km, polské město Nowa Ruda přibližně 12 km. Město se nachází v geomorfologickém celku Broumovská vrchovina, celé jeho území patří do CHKO Broumovsko. Město leží uprostřed Broumovské kotliny, která je na jihozápadě izolována od vnitrozemí Čech pásmem Broumovských stěn. Přirozenou bariéru na severovýchodě tvoří Javoří hory. Broumovem protéká řeka Stěnava, v katastru města se do ní vlévají levostranné přítoky Kravský potok a Svinský potok a pravostranný přítok Liščí potok.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Historie města je od samého počátku spjata s německou kolonizací východočeského pohraničí, vedenou řádem benediktinů, kteří získali území budoucího Broumovska roku 1213 od Přemysla Otakara I. Vlastní založení města se předpokládá roku 1255. První zástavba města při hradu byla dřevěná a podlehla požáru z roku 1306. Po něm byl z hradu vybudován kamenný klášter s kostelem sv. Vojtěcha a farní kostel sv. Petra a Pavla, jehož gotická věž byla součástí městských hradeb, které byly vybudovány v letech 1357–1380. Městská práva shodná s královskými městy získal Broumov od Karla IV. roku 1348. Středověké město prosperovalo především díky plátenické a soukenické výrobě a obchodu na zemské stezce do Kladska.

Husité pobořili klášter s hradem, který benediktini brzy obnovili a přesunuli sem na dvě století celé břevnovské opatství. Ve městě však převládla protestantská církev. Její kostel sv. Václava dala Katolická liga zavřít roku 1617. Řemeslná výroba byla soustředěna do několika cechů. Všeobecný vzestup města a panství nastal po třicetileté válce v době barokní a řídili jej především opati z kláštera. Barokní koncepci urbanismu, obnovu staveb i novostavby v okolí města navrhl italský stavitel Martin Allio z Löwenthalu. Další stavby chrámů, klášterních budov, gymnázia, lékárny a teras vedl Kryštof Dientzenhofer a dovršil je jeho syn Kilián Ignác. Roku 1847 spadl mezi Broumovem a Hejtmánkovicemi meteorit.

pohled na Broumov, kresba Johanna Venuta, 1802

Slezské války v době tereziánské těžce postihly řemesla, zemědělství i obchod regionu, stejně jako prusko-rakouská válka z roku 1866.[4] Industrializace města byla nesena textilními továrnami, plátenictvím, soukenictvím. Přádelny ve městě a okolí založil Josef Schroll. Během druhé poloviny 19. století z Broumova odešla skupina převážně německých obyvatel, která následně založila osady Puerto Montt a Nueva Braunau (Nový Broumov) v Chile.[5]

Během První světové války, v roce 1915, byl mezi Broumovem a Martínkovicemi zbudován velký zajatecký tábor pro až 30000 Rusů, Srbů, Italů aj. Zajatci v táboře rozvedli vodovod, postavili nové baráky, parní lázně, pekárnu. Tisíce jich zahynuly kvůli infekční epidemii a byly pohřbeny v hromadných hrobech na tzv. vojenském hřbitově.

V letech 1938 až 1945 bylo město přičleněno (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) k nacistickému Německu.[6]

Po druhé světové válce začalo město upadat z důvodu vysídlení původních obyvatel.[7]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Železniční doprava

[editovat | editovat zdroj]

Broumov leží na železniční trati Týniště nad Orlicí – Otovice zastávka (v jízdním řádu č. 026), která zde má jednu stanici (Broumov) a jednu zastávku (Broumov-Olivětín). Doprava na trati v úseku Broumov – Otovice zastávka je v současné době pozastavena. Trať prochází územím města v severojižním směru a přibližně kopíruje tok řeky Stěnavy.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při předposledním sčítání lidu v roce 2001 žilo ve městě celkem 8 361 obyvatel, z toho bylo 4 371 žen (52,3 % ze všech obyvatel). Do věkové kategorie 0–14 let spadalo 1 669 obyvatel, do věkové kategorie 15–64 let 5 701 obyvatel a do věkové kategorie 65+ spadalo 991 obyvatel. V době svého narození mělo v Broumově trvalý pobyt 4 113 lidí, podíl rodáků na celkovém počtu obyvatel tedy činil 49,2 %.

V roce 2008 žilo podle odhadů odborníků ve městě asi 800 Romů. Část z nich žila v sociálně vyloučených lokalitách.[8]

Při posledním sčítání lidu v roce 2010 žilo ve městě celkem 7 902 obyvatel.

Podle dat Agentury pro sociální začleňování bylo v roce 2017 v Broumově pět místních sociálně vyloučených lokalit, ve kterých žilo 500–700 lidí.[9]

Historický vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel města směrem od prvního moderního sčítání lidu až do první světové války stoupal. Poté došlo k nepatrnému poklesu. Největší úbytek obyvatelstva nastal po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu obyvatel německé národnosti z Československa.

  • 1869: 5 701 obyvatel
  • 1880: 7 592 obyvatel
  • 1890: 9 063 obyvatel
  • 1900: 10 555 obyvatel
  • 1910: 11 848 obyvatel
  • 1921: 10 268 obyvatel
  • 1930: 10 931 obyvatel
  • 1950: 6 713 obyvatel
  • 1961: 7 680 obyvatel
  • 1970: 7 814 obyvatel
  • 1980: 7 834 obyvatel
  • 1991: 8 076 obyvatel
  • 2001: 8 361 obyvatel
  • 2010: 7 902 obyvatel

Školství

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Mateřské školy

[editovat | editovat zdroj]
  • Mateřská škola Broumov
  • Mateřská škola "pejsek a kočička"
  • Mateřská škola Začít spolu[10]

Základní školy

[editovat | editovat zdroj]
  • Masarykova základní škola
  • Základní škola Hradební
  • Základní škola Kladská
  • Základní umělecká škola[10]

Střední školy

[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Broumově.
Map
Mapa českých nemovitých kulturních památek – Broumov
  • Mírové náměstí s morovým sloupem a kašnou. Měšťanské domy jsou původně ze 16. století, postaveny byly z kamene, do současné podoby byly upraveny po následných barokních a empírových úpravách.V západním rohu náměstí najdeme Starou radnici z roku 1419. Jedná se jednu z nejstarších radnic v českých poddanských městech. Obnovována a upravována byla po požárech v letech 1452 a 1565, celkovou přestavbou radnice prošla roku 1838, dnes slouží jako pobočka Komerční banky.
  • Mariánský sloup uprostřed náměstí nechal postavit opat Otomar Zinke v roce 1706. Osm soch světců je z dílny J. Brokoffa, na vrcholu sloupu je umístěna replika gotické Madony z klášterního kostela od Gottfrieda Bosewettera. Na náměstí je dále také kašna, knihovna a Městské divadlo.
  • Broumovský klášter, mohutná stavba okolo dvou vnitřních dvorů (východní je kvadratura, západní prelatura) od K. I. Dienzenhofera z let 1726–1748 se zachovalou historickou knihovnou s ochozem a freskovým stropem (asi 17 tisíc svazků). Ve sbírkách je i barokní kopie Turínského plátna a ve sklepeních kláštera jsou uskladněny od roku 2000 vamberecké mumie. V přízemí severního křídla je klenutý refektář se štuky B. Spinettiho a s freskami J. K. Kováře (kolem 1754), v 1. patře jižního křídla Kamenný sál sklenutý kopulí s freskami (J. Hager, 1765).
  • Kostel sv. Vojtěcha, gotické trojlodí ze 14. století, ve 2. polovině 17. stol. barokně přestavěný na jednolodní s plochými bočními kaplemi a emporami, s hranolovou věží v západním průčelí a terasou se sochami před jižním průčelím. Kostel je zaklenut valenou klenbou, štuková výzdoba od bratří Soldati a fresky od J. J. Steinfelse z roku 1692. Hlavní oltář z roku 1722 od J. Dobnera se sochami od M. V. Jäckela, v horní části drobná soška Madony ze 14. století. V bočních kaplích oltářní obrazy od V. V. Reinera a 12 dřevěných soch světců od M. V. Jäckela z téže doby.
  • Bývalé klášterní gymnázium z roku 1711 jižně od kostela, na severní straně most z roku 1705 přes hradební příkop do zahrady.
  • Dřevěný hřbitovní Kostel Panny Marie s ochozem ze 14. století, přestavěný 1449, patrně nejstarší dochovaná dřevěná sakrální stavba ve střední Evropě. Uvnitř trámový strop s částečně původní výmalbou z 15. století, v ochozu na 9 dřevěných deskách kronika města za léta 1542–1847.
  • Kostel svatého Václava, barokní stavba se staršími základy na půdorysu řeckého kříže od K. I. Dientzenhofera z roku 1730. Nástropní malby od F. A. Schefflera.
  • Děkanský kostel svatého Petra a Pavla, založený současně s městem kolem 1265. Gotické halové trojlodí barokně přestavěné roku 1757, s gotickou věží v průčelí. Cenné zařízení z poloviny 18. století, dřevěná socha Madony kolem 1365.
  • Bývalý špitál s barokním kostelem svatého Ducha
  • Klášterní dub, památný strom
  • Vojenský hřbitov z let 1914–1918 a 1939–1945 Zajatci zajateckého tábora zemřelým kamarádům zbudovali podle návrhu zajatého ruského inženýra památník. Pro zhruba 400 rakouských vojáků bylo zřízeno na vojenském hřbitově zvláštní oddělení. Během 2. světové války zde bylo pohřbeno 122 ruských zajatců.

Kultura

[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Broumovska

[editovat | editovat zdroj]

Muzeum Broumovska, založené roku 1945 jako středisko vlastivědné práce tehdejšího okresu Broumov, sídlí od roku 1980 v areálu kláštera (Klášter 1). Vystavované předměty mají spojitost s činností řádu benediktinů. Muzeum má přírodovědnou expozici se vzorky minerálů Broumovska včetně odrůd jaspisů a achátů.

Městská knihovna v Broumově

[editovat | editovat zdroj]

Městská knihovna v Broumově funguje od roku 1948 v bytovém historickém domě na adrese Mírové náměstí čp. 52.

Městské divadlo Broumov

[editovat | editovat zdroj]

Městské divadlo Broumov se nachází na adrese Mírové náměstí čp. 54. Budova divadla je národní kulturní památkou. Divadlo je spravováno městem a vede divadelní soubor Broumov a divadelní soubor Hlavy.[11] Hlediště a balkón jsou zdobeny štukovou a malířskou výzdobou.

Ostatní kulturní zařízení

[editovat | editovat zdroj]

Další kulturní zařízení v Broumově:[12]

  • Kulturní dům Střelnice (plesy, koncerty)
  • Konferenční sál IC Broumovska (konference, koncerty, promítání, besedy apod.)
  • Výstavní síň na staré radnici (výstavy, besedy, předávání ocenění apod.)
  • Výstavní síň Lokart (výstavy, besedy, předávání ocenění apod.)

Okolí

[editovat | editovat zdroj]
  • Soubor barokních kostelů v okolních vesnicích, tzv. Broumovská skupina kostelů.
  • Jedinečné klasicistní Broumovské statky, jako specifický prvek místní architektury jenž vznikl v druhé polovině 19. století.
  • Laudonovy valy na Broumovských stěnách – jsou zbytky obranných vojenských zákopů na modré turistické trase z Honského sedla na Strážnou horu a na Hvězdu. Laudonovy valy byly vybudovány místním obyvatelstvem (nedobrovolně) a vojskem generála Laudona v roce 1758 za sedmileté války s Prusy.
  • Broumovský výběžek ukrývá největší pískovcová města kontinentu.[13] Pískovcové věže dosahují výšek přes sto metrů, a právě těchto sto metrů od sebe dělí dva odlišné světy: svět výslunných skalních zahrádek na vrcholcích skal – a temných, vlhkých chodeb pod nimi. Tam panují podmínky srovnatelné s krajinami polárních kruhů. Ale Broumovsko nejsou jen Adršpašsko–Teplické skály. O kus dál se krajinou táhne monumentální přírodní schod, Broumovské stěny. Pod ní leží kotlina s alejemi, kamennými barokními sochami a souborem devíti velkých venkovských kostelů
  • Umlaufův mlýn v Otovicích u Broumova
  • Koncertní festival Za poklady Broumovska
  • Pivovar Broumov – Olivětín

Evropské hlavní město kultury 2028

[editovat | editovat zdroj]

V říjnu postoupilo město Broumov do závěrečného kola výběru kandidátů na Evropské hlavní město kultury 2028.[14][15][16] Během závěrečného výběru dostaly v této funkci přednost České Budějovice.[17]

Filmy natáčené v Broumově

[editovat | editovat zdroj]

V Broumově byly natáčeny následující filmy a seriály:

  • F. L. Věk (Broumovský klášter), seriál
  • Řád (Broumovský klášter), historický film
  • Ďáblova lest (Broumovský klášter), seriál
  • Mladá léta (Mírové náměstí), historický film
  • Bastardi (různá místa), film

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Od 1. července 1985 do 31. srpna 1990 k městu patřily i Křinice.[18]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti města

[editovat | editovat zdroj]

Rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti spojené s městem

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Miroslav OTTE: Broumov. Historie a památky. Broumov 2002
  5. ↑ Rakouské velvyslanectví v Santiagu de Chile. Bilaterale Beziehungen - Beginn der österreichischen Kolonie in Chile [online]. Bmeia.gv.at [cit. 2017-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02. (německy) 
  6. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 25. 
  7. ↑ WAGNEROVÁ, Alena. Nein, Hitler kommt nicht von hier: Das Braunauer Ländchen – eine alteuropäische Kulturlandschaft erfindet sich neu. Neue Zürcher Zeitung. 2018-08-23. Dostupné online [cit. 2023-11-28]. ISSN 0376-6829. (německy) 
  8. ↑ Dlouhodobý monitoring situace romských lokalit – Broumov [online]. Prosinec 2009 [cit. 2018-01-21]. S. 70. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-23. 
  9. ↑ V sociálně vyloučených lokalitách nežijí hlavně romští obyvatelé | Téma. Lidovky.cz [online]. 2017-07-20 [cit. 2018-01-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c Školství: Broumov. Město Broumov - oficiální web [online]. Město Broumov [cit. 2019-10-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ S.R.O, as4u cz. Městské divadlo Broumov - Divadla, filharmonie - Kladské pomezí a Broumovsko - Broumov. Královéhradecký kraj - turistický portál [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  12. ↑ KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ: Broumov. www.broumov.net [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. 
  13. ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/11042798844-krajinou-domova/214562260510003-skalni-megapole/
  14. ↑ Pre-selection Report - European Capital of Culture 2028, Czech Republic. S. 15. Culture and Creativity [online]. European Commission, Directorate-General for Education, Youth, Sport and Culture, 2022-10 [cit. 2022-12-05]. S. 15. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Broumov postupuje do finále soutěže o EHMK. www.aprb.cz [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  16. ↑ Královéhradecký kraj. Broumov jako historicky nejmenší kandidát postupuje do finále soutěže o titul Evropské hlavní město kultury 2028. www.kr-kralovehradecky.cz [online]. [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  17. ↑ České Budějovice budou v roce 2028 Evropským hlavním městem kultury v České republice. czechia.representation.ec.europa.eu [online]. [cit. 2023-08-06]. Dostupné online. 
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 263. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Ottův slovník naučný, heslo Broumov. Sv. 4, str. 765
  • OTTE, Miroslav: Broumov. Historie a památky. Broumov 2002
  • ZÁLIŠ, Jan – OTTE, Miroslav: Broumovsko: krajina architektury & architektura krajiny. Broumov 2013. 377 s. : il. ISBN 978-80-260-4206-8
  • CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Broumovském. Svazek XLV.. Praha: Archaelogická komise při České akademii věd a umění, 1930. 352 s. Dostupné online. Kapitola Broumov (Braunau), s. 22–192. 
  • FRANZE, Karel. Historický vývoj Broumova z hlediska stavebního a kulturního. Broumov: Muzeum Broumovska, 2008. 32 s. Dostupné online. 
  • KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Svazek I. díl A - G. Praha: Libri, 1996. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. Kapitola Broumov, s. 330–336. 
  • POCHE Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 1, A-J. Praha: Academia, 1977. 643 s. S. 125–129. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části města Broumov
Části obce
Města, městyse a obce okresu Náchod
Adršpach • Bezděkov nad Metují • Bohuslavice • Borová • Božanov • Broumov • Brzice • Bukovice • Černčice • Červená Hora • Červený Kostelec • Česká Čermná • Česká Metuje • Česká Skalice • Dolany • Dolní Radechová • Hejtmánkovice • Heřmanice • Heřmánkovice • Horní Radechová • Hořenice • Hořičky • Hronov • Hynčice • Chvalkovice • Jaroměř • Jasenná • Jestřebí • Jetřichov • Kramolna • Křinice • Lhota pod Hořičkami • Libchyně • Litoboř • Machov • Martínkovice • Mezilečí • Mezilesí • Meziměstí • Nahořany • Náchod • Nové Město nad Metují • Nový Hrádek • Nový Ples • Otovice • Police nad Metují • Provodov-Šonov • Přibyslav • Rasošky • Rožnov • Rychnovek • Říkov • Sendraž • Slatina nad Úpou • Slavětín nad Metují • Slavoňov • Stárkov • Studnice • Suchý Důl • Šestajovice • Šonov • Teplice nad Metují • Velichovky • Velká Jesenice • Velké Petrovice • Velké Poříčí • Velký Třebešov • Vernéřovice • Vestec • Vlkov • Vršovka • Vysoká Srbská • Vysokov • Zábrodí • Zaloňov • Žďár nad Metují • Žďárky • Žernov
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Broumov&oldid=24248202“