Hadovka smrdutá: Porovnání verzí

Hadovka smrdutá
	Hadovka smrdutá
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (basidiomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	hadovkotvaré (Phallales);
Čeleď	hadovkovité (Phallaceae);
Rod	hadovka (Phallus);
Binomické jméno
	Phallus impudicus; Linné, 1753
Synonyma
	Hymenophallus togatus Kalchbr., 1884; Ithyphallus impudicus (L.) Fr., 1886; Morellus impudicus (Pers.) Eaton, 1818; Phallus foetidus Sowerby, 1801; Phallus impudicus f. togatus (Kalchbr.) 1887; Phallus impudicus var. togatus (Kalchbr.) Costantin & L.M. Dufour, 1895;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 21. 8. 2024, 12:20

Hadovka smrdutá (Phallus impudicus Linné 1753) je houba z čeledi hadovkovitých. Dospělá plodnice má charakteristický falický tvar a silně zapáchá.

Popis

Plodnice je v mládí podzemní, kulovitá až vejčitá, 5–6 centimetrů široká. Skládá se z tvrdého jádra, které je obklopeno silnou rosolovitou vrstvou a vnější tenkou okrovkou (peridie), složenou z dvouvrstvé blanky. Mladá plodnice je na omak pružná, vnější obal je kožovitý, bílý až našedlý, vzácně narůžovělý. Ke spodní části vnějšího obalu plodnice přirůstá tuhý, bíle zbarvený, myceliový kořínek. Mladá hadovka svým tvarem a barvou vzdáleně připomíná hadí vejce nebo malou pýchavku. Po rozkrojení je vůní i chutí téměř totožná se syrovými bramborami.

V době zralosti okrovka puká a vyrůstá pevný, uvnitř dutý, pórovitý třeň (receptaculum) bílé barvy, vysoký 10–30 centimetrů. Na vrcholu třeně hadovky je tupě kulovitý až zvoncovitý klobouk, nesoucí výtrusorodou vrstvu. Povrch klobouku je voštinovitě zprohýbaný a souměrně pokrytý silně lepkavým, olivově zeleným slizem, který silně zapáchá. Vůně dospělé hadovky je nepříjemně mršinná, občas medově nasládlá. Tento odporně páchnoucí sliz postupně odkapává, je smýván deštěm nebo je roznášen hmyzem, takže se odkryjí bělavá až okrová žebra klobouku. Výtrusy obsažené ve slizu jsou nažloutlé, elipsoidně protáhlé, veliké 3–5 × 2 µm.^[1]

Výskyt

Roste hojně od června do listopadu ve všech lesích, zejména listnatých, od nížin po nižší hory. Lze jí nalézt i v parcích a zahradách. Plodnice vyrůstají vždy jednotlivě, ale téměř vždy v menších skupinách. Hadovka je rozšířená i v Japonsku, na Jávě a v celém mírném pásu severní polokoule.

Možnost záměny

Hadovku smrdutou lze zaměnit s vzácnou hadovkou valčickou (Phallus hadriani), která se liší především drobnějším vzrůstem. Plodnice hadovky valčické dorůstají velikosti 6–10 centimetrů, v dospělosti jejich vůně připomíná kvasnice, nikdy nezapáchají mrtvolně. Při otlačení plodnice růžovějí až červenají. Mladé hadovky valčické jsou jedlé.

Využití

Mladé, dosud ve vajíčku uzavřené plodnice jsou jedlé. Přesto se hadovce mnozí houbaři vyhýbají. Mladé hadovky je nejlepší nakrájet na tenké plátky a smažit v trojobalu jako řízky. K nakládání nebo sušení se hadovka nehodí.

Zajímavosti

Hadovka využívá k šíření spor hmyz, který je nalákán jejím zápachem připomínajícím mršinu. Hmyz pak na těle roznáší spory, které jsou obsaženy ve slizu na klobouku.
V některých zemích je považována za afrodisiakum, zasvěcena bohyni plodnosti Ceres,
Vědecký název houby Phallus impudicus v překladu znamená penis nestoudný^[2] (latinsky impudicus = neslušný, nestoudný),

Galerie

Odkazy

Reference

↑ PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. S. 22.
↑ Rozverná biologie: Bezocaska ocasatá a nestoudný penis. Týden.cz [online]. 31. 07. 2009. Dostupné online.

Literatura

HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír a BAIER, Jiří. Velký atlas hub. [2. vyd.] Praha: Ottovo nakladatelství, 2010. 432 s. ISBN 978-80-7360-729-6, chybné: 978-80-7360-334-2.
KALINA, Tomáš a VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 606 s., 32 s. obr. příl. ISBN 80-246-1036-1.
KAVINA, Karel, ed. Naučný slovník přírodních věd pro školu a dům. Druhý díl, 1, G–H. Praha: Jos. Elstner, 1939. 1244 sl., obr. příl.
KOTLABA, František. Naše houby. 4., přeprac. vyd. Praha: Albatros, 2004. 335 s. Oko. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01267-7.
SMOTLACHA, Miroslav. Smotlachův atlas hub: oficiální příručka pro určování jedlých a jedovatých hub. České vyd. 5., v Ottově nakl. 2. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. 271 s. ISBN 80-7181-311-7.
SVRČEK, Mirko a VANČURA, Bohumil. Houby. V Praze: Artia, 1987. 307 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hadovka smrdutá na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Phallus v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Taxon Phallus impudicus ve Wikidruzích
Galerie hadovka smrdutá na Wikimedia Commons
http://prirodakarlovarska.cz/clanky/322-hadovka-smrduta-phallus-impudicus Archivováno 11. 6. 2020 na Wayback Machine.
http://www.indexfungorum.org/Names/NamesRecord.asp?RecordID=245934

[Pilat14-1] PILÁT, Albert. Kapesní atlas hub. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1964. S. 22.

[2] Rozverná biologie: Bezocaska ocasatá a nestoudný penis. Týden.cz [online]. 31. 07. 2009. Dostupné online.

[1]

[2]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{ Taxobox
+{{Taxobox
+  | jméno = Hadovka smrdutá
- | barva = lightblue
+  | obrázek = Phallus impudicus docs009 (b).jpg
- | jméno = Hadovka smrdutá
+  | popisek = Hadovka smrdutá
- | obrázek = Phallus impudicus docs009 (b).jpg
- | popis obrázku = Hadovka smrdutá
+  | velikost obrázku = 258px
+  | říše = [[houby]] (Fungi)
- | šířka obrázku = 258px
- | říše = [[houby]] (Fungi)
+  | oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota)
+  | třída = [[stopkovýtrusé]] (basidiomycetes)
- | oddělení = [[stopkovýtrusné houby|houby stopkovýtrusné]] (Basidiomycota)
- | třída = [[stopkovýtrusé]] (basidiomycetes)
+  | podtřída = [[houby rouškaté]] (Agaricomycetidae)
- | podtřída = [[houby rouškaté]] (Agaricomycetidae)
+  | řád = [[hadovkotvaré]] (Phallales)
- | řád = [[hadovkotvaré]] (Phallales)
+  | čeleď = [[hadovkovité]] (Phallaceae)
+  | rod = hadovka (''Phallus'')
- | čeleď = [[hadovkovité]] (Phallaceae)
- | rod = hadovka (''Phallus'')
+  | binomické jméno = Phallus impudicus
+  | druh popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1753]]
- | binomické jméno = Phallus impudicus
+  | synonyma =
- | druh popsal = [[Carl Linné|Linné]], [[1753]]
- | synonyma = *''Hymenophallus togatus'' Kalchbr., <!--Ungar. Akad. Wiss. 13(8): 6 (-->1884
+*''Hymenophallus togatus'' Kalchbr., <!--Ungar. Akad. Wiss. 13(8): 6 (-->1884
 * ''Ithyphallus impudicus'' (L.) Fr., <!--Lich. Mexique 4: 42 (-->1886
 * ''Morellus impudicus'' (Pers.) Eaton, <!--Manual of Botany for the Northern and Middle States 2 ed.: 324 (-->1818
@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 == Popis ==
+[[Soubor:Phallus impudicus cutted.jpg|náhled|vlevo|Řez mladou plodnicí]]
-[[Plodnice]] je v mládí podzemní, kulovitá až vejčitá, 5 – 6 centimetrů široká. Skládá se z tvrdého jádra, které je obklopeno silnou rosolovitou vrstvou a vnější tenkou [[okrovka|okrovkou]] (''peridie''), složenou z dvouvrstvé blanky. Mladá plodnice je na omak pružná, vnější obal je kožovitý, bílý až našedlý, vzácně narůžovělý. Ke spodní části vnějšího obalu plodnice přirůstá tuhý, bíle zbarvený, [[mycelium|myceliový]] kořínek. Mladá hadovka svým tvarem a barvou vzdáleně připomíná hadí vejce nebo malou [[pýchavka obrovská|pýchavku]]. Po rozkrojení je vůní i chutí téměř totožná se syrovými [[lilek brambor|bramborami]]. V době zralosti okrovka puká a vyrůstá z ní pevný, uvnitř dutý, pórovitý [[třeň]] (''receptaculum'') bílé barvy, vysoký 10 – 25 centimetrů. Na vrcholu třeně hadovky je tupě kulovitý až zvoncovitý [[klobouk (houby)|klobouk]], nesoucí [[výtrusné rouško|výtrusorodou vrstvu]]. Povrch klobouku je voštinovitě zprohýbaný a souměrně pokrytý silně lepkavým, olivově zeleným [[sliz|slizem]], který silně zapáchá. Vůně hadovky v dospělosti je nepříjemně mršinná, občas medově nasládlá. Tento odporně páchnoucí sliz postupně odkapává, je smýván deštěm nebo je roznášen hmyzem, takže se odkryjí bělavá až okrová [[žebro (botanika)|žebra]] klobouku. [[výtrus|Výtrusy]] obsažené ve slizu jsou nažloutlé, [[elipsoid|elipsoidně]] protáhlé, veliké 3–5 × 2&nbsp;µm.<ref name="Pilat14">{{Citace monografie
+[[Plodnice]] je v mládí podzemní, kulovitá až vejčitá, 5–6 centimetrů široká. Skládá se z tvrdého jádra, které je obklopeno silnou rosolovitou vrstvou a vnější tenkou [[okrovka|okrovkou]] (''peridie''), složenou z dvouvrstvé blanky. Mladá plodnice je na omak pružná, vnější obal je kožovitý, bílý až našedlý, vzácně narůžovělý. Ke spodní části vnějšího obalu plodnice přirůstá tuhý, bíle zbarvený, [[mycelium|myceliový]] kořínek. Mladá hadovka svým tvarem a barvou vzdáleně připomíná hadí vejce nebo malou [[pýchavka obrovská|pýchavku]]. Po rozkrojení je vůní i chutí téměř totožná se syrovými [[lilek brambor|bramborami]].
+V době zralosti okrovka puká a vyrůstá pevný, uvnitř dutý, pórovitý [[třeň]] (''receptaculum'') bílé barvy, vysoký 10–30 centimetrů. Na vrcholu třeně hadovky je tupě kulovitý až zvoncovitý [[klobouk (houby)|klobouk]], nesoucí [[výtrusné rouško|výtrusorodou vrstvu]]. Povrch klobouku je voštinovitě zprohýbaný a souměrně pokrytý silně lepkavým, olivově zeleným [[sliz]]em, který silně zapáchá. Vůně dospělé hadovky je nepříjemně mršinná, občas medově nasládlá. Tento odporně páchnoucí sliz postupně odkapává, je smýván deštěm nebo je roznášen hmyzem, takže se odkryjí bělavá až okrová [[žebro (botanika)|žebra]] klobouku. [[Výtrus]]y obsažené ve slizu jsou nažloutlé, [[elipsoid]]ně protáhlé, veliké 3–5 × 2&nbsp;µm.<ref name="Pilat14">{{Citace monografie
  | příjmení = Pilát
  | jméno = Albert
@@ Řádek 38: / Řádek 41: @@
 == Možnost záměny ==
-Hadovku smrdutou lze zaměnit s vzácnou [[hadovka valčická|hadovkou valčickou]] (''Phallus hadriani''), která se liší především drobnějším vzrůstem. Plodnice hadovky valčické dorůstají velikosti 6 -10 centimetrů, v dospělosti jejich vůně připomíná [[kvasnice]], nikdy nezapáchají mrtvolně. Při otlačení plodnice růžovějí, až červenají. Mladé hadovky valčické jsou jedlé.
+Hadovku smrdutou lze zaměnit s vzácnou [[hadovka valčická|hadovkou valčickou]] (''Phallus hadriani''), která se liší především drobnějším vzrůstem. Plodnice hadovky valčické dorůstají velikosti 6–10 centimetrů, v dospělosti jejich vůně připomíná [[kvasnice]], nikdy nezapáchají mrtvolně. Při otlačení plodnice růžovějí až červenají. Mladé hadovky valčické jsou jedlé.
 == Využití ==
+Mladé, dosud ve vajíčku uzavřené plodnice jsou jedlé. Přesto se hadovce mnozí houbaři vyhýbají. Mladé hadovky je nejlepší nakrájet na tenké plátky a smažit v [[trojobal]]u jako řízky. K nakládání nebo sušení se hadovka nehodí.
-[[Soubor:Phallus impudicus cutted.jpg|thumb|left|Řez mladou plodnicí]]
-Plodnice hadovky smrduté jsou jedlé pouze v mládí, když ještě nezapáchají. Přesto se jim mnozí houbaři vyhýbají. Mladé hadovky je nejlepší nakrájet na tenké plátky a smažit v [[trojobal|trojobalu]] jako řízky. Pro nakládání nebo sušení se hadovka nehodí.
 == Zajímavosti ==
+* Hadovka využívá k šíření spor [[hmyz]], který je nalákán jejím [[Vůně|zápachem]] připomínajícím mršinu. Hmyz pak na těle roznáší spory, které jsou obsaženy ve slizu na klobouku.
-* V některých zemích je považována za [[afrodisiakum]], zasvěcena [[božstvo|bohyni]] [[plodnost (biologie)|plodnosti]] [[Ceres (mytologie)|Ceres]].
+* V některých zemích je považována za [[afrodisiakum]], zasvěcena [[Bůh|bohyni]] [[plodnost (biologie)|plodnosti]] [[Ceres (mytologie)|Ceres]],
-* Vědecký název houby ''Phallus impudicus'' v překladu znamená penis nestoudný.<ref>{{Citace elektronického periodika
+* Vědecký název houby ''Phallus impudicus'' v překladu znamená penis nestoudný<ref>{{Citace elektronického periodika
  | titul = Rozverná biologie: Bezocaska ocasatá a nestoudný penis
  | periodikum = Týden.cz
@@ Řádek 56: / Řádek 57: @@
  | rok vydání = 2009
  | url = http://www.tyden.cz/rubriky/veda-a-technika/veda/rozverna-biologie-bezocaska-ocasata-a-nestoudny-penis_131940.html
+}}</ref> ({{Vjazyce2|la|''impudicus''}} = neslušný, nestoudný),
-}}</ref>
-* Hadovka využívá k šíření svých spor [[hmyz]], který naláká její [[zápach]], jenž nejvíce připomíná mršinu. Hmyz pak na svém těle roznáší spory, které jsou obsaženy ve slizu, jímž je hadovka pokryta.
+== Galerie ==
+<gallery>
+Phallus impudicus 233.jpg
+Phallus impudicus 33.jpg
+Phallus impudicus 01.jpg
+Phallus sp.jpg
+Phallus impudicus 4.jpg
+Phallus impudicuns 6.jpg
+Phallus impudicus 9.jpg
+</gallery>
 == Odkazy ==
 === Reference ===
 <references />
+=== Literatura ===
+* HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír a BAIER, Jiří. ''Velký atlas hub.'' [2. vyd.] Praha: Ottovo nakladatelství, 2010. 432 s. ISBN 978-80-7360-729-6, chybné: 978-80-7360-334-2.
+* KALINA, Tomáš a [[Jiří Váňa|VÁŇA, Jiří]]. ''Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii.'' 1. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 606 s., 32 s. obr. příl. ISBN 80-246-1036-1.
+* [[Karel Kavina|KAVINA, Karel]], ed. ''Naučný slovník přírodních věd pro školu a dům. Druhý díl, 1, G–H.'' Praha: Jos. Elstner, 1939. 1244 sl., obr. příl.
+* [[František Kotlaba|KOTLABA, František]]. ''Naše houby.'' 4., přeprac. vyd. Praha: Albatros, 2004. 335 s. Oko. Klub mladých čtenářů. ISBN 80-00-01267-7.
+* [[Miroslav Smotlacha|SMOTLACHA, Miroslav]]. ''Smotlachův atlas hub: oficiální příručka pro určování jedlých a jedovatých hub.'' České vyd. 5., v Ottově nakl. 2. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. 271 s. ISBN 80-7181-311-7.
+* [[Mirko Svrček|SVRČEK, Mirko]] a [[Bohumil Vančura|VANČURA, Bohumil]]. ''Houby.'' V Praze: Artia, 1987. 307 s.
 === Externí odkazy ===
+* {{Commonscat}}
-* http://prirodakarlovarska.cz/clanky/322-hadovka-smrduta-phallus-impudicus
+* {{Otto|heslo=Phallus}}
+* {{Wikidruhy|taxon=Phallus impudicus}}
+* {{Commons|Phallus impudicus}}
+* http://prirodakarlovarska.cz/clanky/322-hadovka-smrduta-phallus-impudicus {{Wayback|url=http://prirodakarlovarska.cz/clanky/322-hadovka-smrduta-phallus-impudicus |date=20200611072044 }}
 * http://www.indexfungorum.org/Names/NamesRecord.asp?RecordID=245934
-{{commons|Phallus impudicus}}
-{{Wikidruhy|Phallus impudicus}}
+{{Taxonbar|from=Q48188}}
-== Literatura ==
+{{Autoritní data}}
-* SMOTLACHA, Miroslav. ''Smotlachův atlas hub : oficiální příručka pro určování jedlých a jedovatých hub'' : Ottovo nakladatelství, Praha : Cesty, 1999. ISBN 80-7181-311-7
-* Naučný slovník přírodních věd pro školu a dům. Druhý díl, Praha : Jos. Elstner, 1939-1940
+{{Portály|Biologie|Houby}}
-* SCVRČEK, Mirko. ''Houby'' : Aventinum, 2005. ISBN 80-86858-08-1
-* HAGARA, Ladislav. ''Velký atlas hub'' : Ottovo nakladatelství, Praha, ISBN 978-80-7360-729-6
-* KOTLABA, František. ''Naše houby'', Praha : Albatros, 2004. ISBN 80-00-01267-7
-{{Portály|Houby}}
 [[Kategorie:Jedlé houby]]
 [[Kategorie:Hadovkovité]]
-{{Link GA|en}}
-[[ar:قرن نتن شائع]]
-[[be:Сраматнік звычайны]]
-[[be-x-old:Сраматнік]]
-[[ca:Ou del diable]]
-[[da:Almindelig stinksvamp]]
-[[de:Gemeine Stinkmorchel]]
-[[en:Phallus impudicus]]
-[[es:Phallus impudicus]]
-[[et:Harilik tanuseen]]
-[[fi:Haisusieni]]
-[[fr:Satyre puant]]
-[[gl:Carallán]]
-[[hu:Erdei szömörcsög]]
-[[it:Phallus impudicus]]
-[[ja:スッポンタケ]]
-[[lt:Paprastoji poniabudė]]
-[[nl:Grote stinkzwam]]
-[[pl:Sromotnik bezwstydny]]
-[[pt:Phallus impudicus]]
-[[ru:Весёлка обыкновенная]]
-[[uk:Веселка звичайна]]
-[[zh:白鬼笔]]