Přeskočit na obsah

Vladimír Srb: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m odstranění obrázku s popiskem z šablony a přesunutí popisu do WD k ekvivalentnímu obrázku, ibox clean
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 11 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Politik
{{Infobox - politik
| čestný_titul = [[Doktor práv|JUDr.]]
| titul před = [[Doktor práv|JUDr.]]
| jméno = Vladimír Srb
| jméno = Vladimír Srb
⚫
| úřad = [[Seznam představitelů Prahy|Starosta Prahy]]
| obrázek = Vladimir Srb.jpg
⚫
| od = [[1901]]
| popis = Vladimír Srb (foto z r. 1905)
⚫
| do = [[1906]]
⚫
| úřad = [[Seznam představitelů Prahy|Starosta Prahy]]
| od = [[1901]]
| předchůdce = [[Jan Podlipný]]
| do = [[1906]]
| nástupce = [[Karel Groš]]
⚫
| úřad2 = Poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]
| předchůdce = [[Jan Podlipný]]
| nástupce = [[Karel Groš]]
| od2 = [[1901]]
⚫
| do2 = [[1913]]
⚫
| úřad2 = Poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]
| volební obvod2 = [[Praha, Malá Strana (volební obvod Českého zemského sněmu)|Praha, Malá Strana]] (1901-1908)<br />[[Praha, Nové Město (volební obvod Českého zemského sněmu)|Praha, Nové Město]] (1908-1913)
⚫
| od2 = [[1901]]
⚫
| úřad3 = Poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
⚫
| do2 = [[1913]]
| od3 = [[1907]]
⚫
| úřad3 = Poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
| od3 = [[1907]]
| do3 = [[1909]]
| volební obvod3 = [[Čechy 03 (volební obvod Říšské rady)|Čechy 03]]
⚫
| do3 = [[1909]]
⚫
| strana = [[Národní strana (1848)|staročeská strana]]
| datum_narození = {{Datum narození|1856|6|19}}
| místo_narození = [[Hořice]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
| místo narození = [[Hořice]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
⚫
| místo úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| datum_úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1916|5|11|1856|6|19}}
⚫
| rodiče = [[Věnceslava Lužická]]
⚫
| místo_úmrtí = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
⚫
| alma mater = [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandova univ.]]
⚫
| strana = [[Národní strana (1848)|staročeská strana]]
⚫
}}
⚫
| rodiče = [[Věnceslava Lužická]]
[[Soubor: Zápis narození Vladimíra Srby.jpg |náhled|280px|matriční zápis o narození Vladimíra Srba (matrika N 1852-1859 Hořice (SOA Zámrsk)) ]]
⚫
| alma_mater = [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandova univ.]]
⚫
'''Vladimír Srb''' ([[19. červen|19. června]] [[1856]] [[Hořice]]<ref name="Biographien" /><ref name=np /> – [[11. květen|11. května]] [[1916]] [[Praha]]<ref name="matrikaZ">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=CC2A68882D484BA29D0D8D7DC4B7E51D&scan=110#scan110 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Vladimíra Srba] farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském </ref><ref name=np /><ref group="pozn" name="BIO">V některých zdrojích, např. v [http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Srb_Vladimir_1856_1916.xml Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950], uváděno i chybné místo úmrtí [[Opatija]] na Istrii.</ref>) byl [[Česko|český]] právník a politik. Byl [[Seznam představitelů Prahy|starostou Prahy]] (v letech 1900–1906) a poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].
| podpis =
⚫
}}
⚫
'''Vladimír Srb''' ([[19. červen|19. června]] [[1856]] [[Hořice]]<ref name="Biographien"/><ref name=np/> – [[11. květen|11. května]] [[1916]] [[Praha]]<ref name=np/><ref group="pozn" name="BIO">V některých zdrojích, např. v [http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Srb_Vladimir_1856_1916.xml Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950], uváděno i chybné místo úmrtí [[Opatija]] na Istrii.</ref>) byl [[Česko|český]] právník a politik. Byl [[Seznam představitelů Prahy|starostou Prahy]] (v letech 1900–1906) a poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]].


== Životopis ==
== Životopis ==

=== Mládí, studium a právnická dráha ===
=== Mládí, studium a právnická dráha ===
Narodil se 19. června 1856 v Hořicích. Otec Antonín Srb byl knihovník, matka Anna Srbová byla spisovatelka, píšící pod pseudonymem [[Věnceslava Lužická]]. Sestra [[Marie Larra-Srbová|Marie]] byla operní pěvkyní.<ref name=np/> Když jeho otec v roce 1867 zemřel, rodina se přestěhovala do Prahy.<ref name=np/> Tam vystudoval [[Akademické gymnázium Štěpánská|akademické gymnázium]] a [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity]]. Během studií byl předsedou Akademického čtenářského spolku. Roku 1880 získal titul doktora práv. Poté byl [[advokátní koncipient|advokátním koncipientem]] v kanceláři JUDr. [[Tomáš Černý (politik)|Tomáše Černého]], který byl tou dobou pražským starostou, a v roce 1886 si otevřel vlastní praxi ve Štěpánské ulici.<ref name="Biographien">{{Citace monografie
Narodil se 19. června 1856 v Hořicích. Otec Antonín Srb byl knihovník, matka Anna Srbová byla spisovatelka, píšící pod pseudonymem [[Věnceslava Lužická]]. Sestra [[Marie Larra-Srbová|Marie]] byla operní pěvkyní.<ref name=np /> Když jeho otec v roce 1867 zemřel, rodina se přestěhovala do Prahy.<ref name=np /> Tam vystudoval [[Akademické gymnázium Štěpánská|akademické gymnázium]] a [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity]]. Během studií byl předsedou Akademického čtenářského spolku. Roku 1880 získal titul doktora práv. Poté byl [[advokátní koncipient|advokátním koncipientem]] v kanceláři JUDr. [[Tomáš Černý (politik)|Tomáše Černého]], který byl tou dobou pražským starostou, a v roce 1886 si otevřel vlastní praxi ve Štěpánské ulici.<ref name="Biographien">{{Citace monografie
| titul = Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13
| titul = Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13
| url = http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Srb_Vladimir_1856_1916.xml
| url = http://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_S/Srb_Vladimir_1856_1916.xml
Řádek 39: Řádek 38:
}}</ref>
}}</ref>


Roku 1883 se oženil s hudební skladatelkou [[Marie Kavalierová|Marií Kavalierovou]] (1860–1933) ze známého sklářského rodu Kavalierů. Jejich neteř Pavla Kropfová byla manželkou pražského starosty a prezidentského kancléře [[Přemysl Šámal|Přemysla Šámala]]. Srbovi tři synové se později dlouze soudili o sklárny po rodině Kavalierů.<ref>http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/47598/3/KavalirovaK_Historiesklaren_TJ_2012.pdf</ref>
Roku 1883 se oženil s hudební skladatelkou [[Marie Kavalierová|Marií Kavalierovou]] (1860–1933) ze známého sklářského rodu Kavalierů. Jejich neteř [[Pavla Fořtová-Šámalová|Pavla Fořtová]] byla manželkou pražského starosty a prezidentského kancléře [[Přemysl Šámal|Přemysla Šámala]]. Srbovi tři synové se později dlouze soudili o sklárny po rodině Kavalierů.<ref>http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/47598/3/KavalirovaK_Historiesklaren_TJ_2012.pdf</ref>


=== Politická dráha ===
=== Politická dráha ===
Jako [[Národní strana (1848)|staročech]] byl v roce 1889 v [[Praha|Praze]] zvolen do sboru obecních starších a o rok později i do [[městská rada|městské rady]], kde zasedal až do roku 1900. V letech 1895 až 1896 byl druhým náměstkem [[starosta|starosty]]. V prosinci 1896 byl po [[Čeněk Gregor|Čeňku Gregorovi]] zvolen starostou, své zvolení však nepřijal a stal se tak prvním náměstkem starosty [[Jan Podlipný|Jana Podlipného]]. V únoru 1900 již svou volbu přijal a v březnu 1903 byl znovuzvolen. Po skončení druhého volebního období v únoru 1906 zůstal ve sboru obecných starších.<ref name="Biographien"/>
Jako [[Národní strana (1848)|staročech]] byl v roce 1889 v [[Praha|Praze]] zvolen do sboru obecních starších a o rok později i do [[městská rada|městské rady]], kde zasedal až do roku 1900. V letech 1895 až 1896 byl druhým náměstkem [[starosta|starosty]]. V prosinci 1896 byl po [[Čeněk Gregor|Čeňku Gregorovi]] zvolen starostou, své zvolení však nepřijal a stal se tak prvním náměstkem starosty [[Jan Podlipný|Jana Podlipného]]. V únoru 1900 již svou volbu přijal a v březnu 1903 byl znovuzvolen. Po skončení druhého volebního období v únoru 1906 zůstal ve sboru obecných starších.<ref name="Biographien" />


Doba jeho starostování byla poznamenána pokračujícími spory mezi Čechy a Němci. Srb se coby představitel českého tábora snažil Prahu kulturně orientovat na [[Francie|Francii]] a [[Paříž]] místo [[Vídeň|Vídně]]. Jako jeden z nejvýše postavených českých volených představitelů zároveň starostenský post využíval akcím přesahujícím rámec pouhé komunální politiky. V prvním roce starostování podnikl oficiální návštěvu Paříže při příležitosti konání tamní [[Světová výstava 1900|Světové výstavy]], v roce 1901 pak hostil pařížskou delegaci při příležitosti konání 4. [[všesokolský slet|všesokolského sletu]]. V Praze se také za podpory radnice konaly výstavy [[Auguste Rodin|Augusta Rodina]] (1904) a [[Edvard Munch|Edvarda Muncha]] (1905). Za jeho éry byl dokončen [[Most Legií]], k Praze připojena [[Libeň]] a došlo k rozhodnutí o asanaci pražského [[Josefov (Praha)|Josefova]]. V roce 1902 rozhodl o stavbě [[Obecní dům|Obecního domu]], v roce 1903 položil základní kámen ke stavbě [[Pomník mistra Jana Husa|Husova pomníku na Staroměstském náměstí]] a nechal zrealizovat také pomník [[František Palacký|Františka Palackého]] na [[Palackého náměstí (Praha)|stejnojmenném náměstí]]. V roce 1904 se zasloužil o obnovení památného [[Kostel svatého Martina ve zdi|kostela sv. Martina ve zdi]].<ref>{{Citace elektronické monografie |korporace=Spolek rodáků a přátel města Hořice v Podkrkonoší |další=Podklady Jiří Šulc |titul=Hořičtí rodáci v Praze vzpomenuli na slavné hořické rodáky v Praze |url=http://www.horice.org/cz/clanky/horicti-rodaci-v-praze-vzpomenuli-na-slavne-horicke-rodaky-v-praze/ |datum vydání=2011-11-29 |datum přístupu=2012-09-20 |vydavatel=město Hořice, www.horice.org |místo=[[Hořice]]}}</ref><ref name="Biographien"/>
Doba jeho starostování byla poznamenána pokračujícími spory mezi Čechy a Němci. Srb se coby představitel českého tábora snažil Prahu kulturně orientovat na [[Francie|Francii]] a [[Paříž]] místo [[Vídeň|Vídně]]. Jako jeden z nejvýše postavených českých volených představitelů zároveň starostenský post využíval akcím přesahujícím rámec pouhé komunální politiky. V prvním roce starostování podnikl oficiální návštěvu Paříže při příležitosti konání tamní [[Světová výstava 1900|Světové výstavy]], v roce 1901 pak hostil pařížskou delegaci při příležitosti konání 4. [[všesokolský slet|všesokolského sletu]]. V Praze se také za podpory radnice konaly výstavy [[Auguste Rodin|Augusta Rodina]] (1904) a [[Edvard Munch|Edvarda Muncha]] (1905). Za jeho éry byl dokončen [[Most Legií]], k Praze připojena [[Libeň]] a došlo k rozhodnutí o asanaci pražského [[Josefov (Praha)|Josefova]]. V roce 1902 rozhodl o stavbě [[Obecní dům|Obecního domu]], v roce 1903 položil základní kámen ke stavbě [[Pomník mistra Jana Husa|Husova pomníku na Staroměstském náměstí]] a nechal zrealizovat také pomník [[František Palacký|Františka Palackého]] na [[Palackého náměstí (Praha)|stejnojmenném náměstí]]. V roce 1904 se zasloužil o obnovení památného [[Kostel svatého Martina ve zdi|kostela sv. Martina ve zdi]].<ref>{{Citace elektronické monografie |korporace=Spolek rodáků a přátel města Hořice v Podkrkonoší |další=Podklady Jiří Šulc |titul=Hořičtí rodáci v Praze vzpomenuli na slavné hořické rodáky v Praze |url=http://www.horice.org/cz/clanky/horicti-rodaci-v-praze-vzpomenuli-na-slavne-horicke-rodaky-v-praze/ |datum vydání=2011-11-29 |datum přístupu=2012-09-20 |vydavatel=město Hořice, www.horice.org |místo=[[Hořice]] |url archivu=https://web.archive.org/web/20130731075359/http://www.horice.org/cz/clanky/horicti-rodaci-v-praze-vzpomenuli-na-slavne-horicke-rodaky-v-praze/ |datum archivace=2013-07-31 |nedostupné=ano }}</ref><ref name="Biographien" />


Podílel se taky na hospodářských a finančních institucích. Od roku 1893 zasedal v předsednictvu městské spořitelny, v letech 1900–1903 byl jejím ředitelem. Od roku 1907 zasedal jako ředitel nově založené České banky.<ref name="Biographien"/> Byl nositelem [[Řád Františka Josefa|Řádu Františka Josefa]] (II. třída).<ref name=np/>
Podílel se taky na hospodářských a finančních institucích. Od roku 1893 zasedal v předsednictvu městské spořitelny, v letech 1900–1903 byl jejím ředitelem. Od roku 1907 zasedal jako ředitel nově založené České banky.<ref name="Biographien" /> Byl nositelem [[Řád Františka Josefa|Řádu Františka Josefa]] (II. třída).<ref name=np />


Od roku 1890 zastával post člena zemské školní rady. V letech 1901–1913 byl poslancem [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]].<ref name="Biographien"/> Ve [[Volby do Říšské rady 1907|volbách do Říšské rady roku 1907]] se stal poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 003. Ve vídeňském parlamentu setrval jen do své rezignace 19. října 1909. Pak ho v Říšské radě nahradil [[Karel Sokol]].<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref>
Od roku 1890 zastával post člena zemské školní rady. V letech 1901–1913 byl poslancem [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]].<ref name="Biographien" /> Ve [[Volby do Říšské rady 1907|volbách do Říšské rady roku 1907]] se stal poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 003. Ve vídeňském parlamentu setrval jen do své rezignace 19. října 1909. Pak ho v Říšské radě nahradil [[Karel Sokol]].<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref>


Zemřel náhle po [[Mozková mrtvice|mozkové mrtvici]] 11. května 1916 v [[Praha|Praze]].<ref name=np>{{Citace periodika | titul = JUDr. Vladimír Srb zemřel | periodikum = Národní Politika | odkaz na periodikum = Národní Politika | rok = 131 | měsíc = květen | číslo = 131 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17780922
Zemřel náhle po [[Mozková mrtvice|mozkové mrtvici]] 11. května 1916 v [[Praha|Praze]].<ref name=np>{{Citace periodika | titul = JUDr. Vladimír Srb zemřel | periodikum = Národní Politika | odkaz na periodikum = Národní Politika | rok = 131 | měsíc = květen | číslo = 131 | strany = 5 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/17780922
}}</ref> Je pohřben je na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v hrobce společně se svou matkou.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul=Vyšehradský hřbitov a Slavín |url=http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/pamatky/top-pamatky/52-vysehradsky-hrbitov-a-slavin.shtml |datum vydání=2012 |datum přístupu=2012-09-20 |vydavatel=[[Pražská informační služba]]}}</ref>
}}</ref> Je pohřben je na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v hrobce společně se svou matkou<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=hrob Vladimíra Srba na Vyšehradském hřbitově v Praze |url=http://212.47.2.130/OUT/HTML/ZnackyPic/10003962.jpg |datum přístupu=2019-03-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190329144018/http://212.47.2.130/OUT/HTML/ZnackyPic/10003962.jpg |datum archivace=2019-03-29 }}</ref>.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul=Vyšehradský hřbitov a Slavín |url=http://www.praguewelcome.cz/cs/pamatky/pamatky/top-pamatky/52-vysehradsky-hrbitov-a-slavin.shtml |datum vydání=2012 |datum přístupu=2012-09-20 |vydavatel=[[Pražská informační služba]]}}</ref>


== Památky ==
== Památky ==
* Busta Vladimíra Srba (spolu s bustou [[Vojtěch Frič|Vojtěcha Friče]]) se nachází u schodiště na podestě 1. patra uvnitř budovy bývalé Městské pojišťovny v Praze na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] čp. 932/6, nese nápis „JUDr. Vladimír Srb“ a je signována „Bendelmayer a Červenka“.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul=Pamětní desky. Pamětní desky osobností uvnitř pražských objektů. Srb Vladimír. |url=http://pametnidesky-in.webnode.cz/products/srb-vladimir-judr-praha-1-stare-mesto-staromestske-nam-932-6-byvala-budova-mestske-pojistovny-nyni-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-1-patro-u-schodiste-busta-/ |datum vydání=2012 |datum přístupu=2012-09-20 |vydavatel=http://pametnidesky-in.webnode.cz/}}</ref><ref>{{Citace monografie |titul=Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov |editoři=[[Pavel Vlček]] a kol |vydání=1 |vydavatel=[[Academia]] |místo=Praha |rok=1996 |počet stran=639 |kapitola=čp. 932/I |typ kapitoly=heslo |strany=505 |isbn=80-200-0563-3}}</ref>
* Busta Vladimíra Srba (spolu s bustou [[Vojtěch Frič (právník)|Vojtěcha Friče]]) se nachází u schodiště na podestě 1. patra uvnitř budovy bývalé Městské pojišťovny v Praze na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] čp. 932/6, nese nápis „JUDr. Vladimír Srb“ a je signována „Bendelmayer a Červenka“.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul=Pamětní desky. Pamětní desky osobností uvnitř pražských objektů. Srb Vladimír. |url=http://pametnidesky-in.webnode.cz/products/srb-vladimir-judr-praha-1-stare-mesto-staromestske-nam-932-6-byvala-budova-mestske-pojistovny-nyni-ministerstva-pro-mistni-rozvoj-1-patro-u-schodiste-busta-/ |datum vydání=2012 |datum přístupu=2012-09-20 |vydavatel=http://pametnidesky-in.webnode.cz/}}</ref><ref>{{Citace monografie |titul=Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov |editoři=[[Pavel Vlček]] a kol |vydání=1 |vydavatel=[[Academia]] |místo=Praha |rok=1996 |počet stran=639 |kapitola=čp. 932/I |typ kapitoly=heslo |strany=505 |isbn=80-200-0563-3}}</ref>
* Na bronzové informační desce u vchodu do [[Kostel svatého Martina ve zdi|kostela sv. Martina ve zdi]] v Praze je uvedeno: „R. 1904 k podnětu starosty měst pražských dr. Vlad. Srba obcí pražskou zakoupen a v l. 1905–1906 znovuzřízen.“
* Na bronzové informační desce u vchodu do [[Kostel svatého Martina ve zdi|kostela sv. Martina ve zdi]] v Praze je uvedeno: „R. 1904 k podnětu starosty měst pražských dr. Vlad. Srba obcí pražskou zakoupen a v l. 1905–1906 znovuzřízen.“
* Po Vladimíru Srbovi byla roku 1947 pojmenována Srbova ulice v Praze-[[Libeň|Libni]]. Tato ulice byla původně Prokopova (1895–1904), pak Boleslavova (1904–40 a 1945–47), též Dobřenského (1940–45).<ref>{{Citace monografie |příjmení=Lašťovka |jméno =Marek |příjmení2=Ledvinka |jméno2=Václav |odkaz na autora2=Václav Ledvinka |spoluautoři=a kol. |titul=Pražský uličník : encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství : 2. díl (O-Ž) |vydání=1 |vydavatel=[[Libri]] |místo=Praha |rok=1998 |počet stran=725 |kapitola=Srbova |typ kapitoly=heslo |strany= |isbn=80-85983-25-7}}</ref>
* Po Vladimíru Srbovi byla roku 1947 pojmenována Srbova ulice v Praze-[[Libeň|Libni]]. Tato ulice byla původně Prokopova (1895–1904), pak Boleslavova (1904–40 a 1945–47), též Dobřenského (1940–45).<ref>{{Citace monografie |příjmení=Lašťovka |jméno =Marek |příjmení2=Ledvinka |jméno2=Václav |odkaz na autora2=Václav Ledvinka |spoluautoři=a kol. |titul=Pražský uličník : encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství : 2. díl (O-Ž) |vydání=1 |vydavatel=[[Libri]] |místo=Praha |rok=1998 |počet stran=725 |kapitola=Srbova |typ kapitoly=heslo |strany= |isbn=80-85983-25-7}}</ref>
Řádek 60: Řádek 59:


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Poznámky ===
=== Poznámky ===
<references group="pozn" />
<references group="pozn" />

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />
Řádek 67: Řádek 68:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{NK ČR|jk01120745}}
* {{NK ČR}}
* {{Citace periodika
* {{Citace periodika
| příjmení = Ledvinka
| příjmení = Ledvinka
Řádek 77: Řádek 78:
| strany = 7
| strany = 7
| url = http://www.listypraha.cz/listy/archiv/Rijen_2009_01-08.pdf
| url = http://www.listypraha.cz/listy/archiv/Rijen_2009_01-08.pdf
| formát=PDF
| formát = PDF
}}{{Nedostupný zdroj}}
}}
* {{Citace elektronické monografie |příjmení=Musil |jméno=Michal M. |titul=Primátor Vladimír Srb - Praha svou kulturní úrovní vstupuje do Evropy |url=http://m.ceskenoviny.cz/archiv/zpravy/primator-vladimir-srb-praha-svou-kulturni-urovni-vstupuje-do-evropy/15509 |datum vydání=2001-12-27 |datum aktualizace=2003-09-09 |datum přístupu=2012-09-20 |vydavatel=[[Česká tisková kancelář]], ČeskéNoviny.cz}}
* {{Citace elektronické monografie |příjmení=Musil |jméno=Michal M. |titul=Primátor Vladimír Srb - Praha svou kulturní úrovní vstupuje do Evropy |url=http://m.ceskenoviny.cz/archiv/zpravy/primator-vladimir-srb-praha-svou-kulturni-urovni-vstupuje-do-evropy/15509 |datum vydání=2001-12-27 |datum aktualizace=2003-09-09 |datum přístupu=2012-09-20 |vydavatel=[[Česká tisková kancelář]], ČeskéNoviny.cz}}
* [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=ADFC7CCE97AE11E3A44140618600A675&scan=1#scan1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Archiválie380 • 1856 • Srb, Vladimír (*1856) s rodinou ]


{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Lidé|Politika|Praha}}
{{Portály|Česko|Lidé|Politika|Praha}}
⚫
{{DEFAULTSORT:Srb, Vladimír}}


⚫
{{DEFAULTSORT:Srb, Vladimír}}
[[Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu]]
[[Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady]]
[[Kategorie:Představitelé Prahy]]
[[Kategorie:Primátoři Prahy]]
[[Kategorie:Čeští advokáti]]
[[Kategorie:Čeští advokáti]]
[[Kategorie:Staročeši]]
[[Kategorie:Staročeši]]
[[Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa]]
[[Kategorie:Osobnosti z Hořic]]
[[Kategorie:Politici z Hořic]]
⚫
[[Kategorie:Osobnosti z Prahy]]
[[Kategorie:Narození 19. června]]
[[Kategorie:Narození 19. června]]
[[Kategorie:Narození 1856]]
[[Kategorie:Narození v roce 1856]]
[[Kategorie:Narození v Hořicích]]
[[Kategorie:Narození v Hořicích]]
[[Kategorie:Úmrtí 11. května]]
[[Kategorie:Úmrtí 11. května]]
[[Kategorie:Úmrtí 1916]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1916]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
⚫
[[Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Muži]]

Aktuální verze z 2. 7. 2024, 22:53

JUDr. Vladimír Srb
Vladimír Srb (foto z r. 1905)
Vladimír Srb (foto z r. 1905)
Starosta Prahy
Ve funkci:
1901 – 1906
PředchůdceJan Podlipný
NástupceKarel Groš
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1901 – 1913
Volební obvodPraha, Malá Strana (1901-1908)
Praha, Nové Město (1908-1913)
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1909
Volební obvodČechy 03
Stranická příslušnost
Členstvístaročeská strana
Narození19. června 1856
Hořice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí11. května 1916 (ve věku 59 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
RodičeVěnceslava Lužická
PříbuzníJosef Kavalier
Alma materKarlo-Ferdinandova univ.
Profesepolitik a advokát
OceněníŘád Františka Josefa
CommonsVladimír Srb
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození Vladimíra Srba (matrika N 1852-1859 Hořice (SOA Zámrsk))

Vladimír Srb (19. června 1856 Hořice[1][2] – 11. května 1916 Praha[3][2][pozn 1]) byl český právník a politik. Byl starostou Prahy (v letech 1900–1906) a poslancem Říšské rady.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mládí, studium a právnická dráha

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 19. června 1856 v Hořicích. Otec Antonín Srb byl knihovník, matka Anna Srbová byla spisovatelka, píšící pod pseudonymem Věnceslava Lužická. Sestra Marie byla operní pěvkyní.[2] Když jeho otec v roce 1867 zemřel, rodina se přestěhovala do Prahy.[2] Tam vystudoval akademické gymnázium a Právnickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity. Během studií byl předsedou Akademického čtenářského spolku. Roku 1880 získal titul doktora práv. Poté byl advokátním koncipientem v kanceláři JUDr. Tomáše Černého, který byl tou dobou pražským starostou, a v roce 1886 si otevřel vlastní praxi ve Štěpánské ulici.[1]

Roku 1883 se oženil s hudební skladatelkou Marií Kavalierovou (1860–1933) ze známého sklářského rodu Kavalierů. Jejich neteř Pavla Fořtová byla manželkou pražského starosty a prezidentského kancléře Přemysla Šámala. Srbovi tři synové se později dlouze soudili o sklárny po rodině Kavalierů.[4]

Politická dráha

[editovat | editovat zdroj]

Jako staročech byl v roce 1889 v Praze zvolen do sboru obecních starších a o rok později i do městské rady, kde zasedal až do roku 1900. V letech 1895 až 1896 byl druhým náměstkem starosty. V prosinci 1896 byl po Čeňku Gregorovi zvolen starostou, své zvolení však nepřijal a stal se tak prvním náměstkem starosty Jana Podlipného. V únoru 1900 již svou volbu přijal a v březnu 1903 byl znovuzvolen. Po skončení druhého volebního období v únoru 1906 zůstal ve sboru obecných starších.[1]

Doba jeho starostování byla poznamenána pokračujícími spory mezi Čechy a Němci. Srb se coby představitel českého tábora snažil Prahu kulturně orientovat na Francii a Paříž místo Vídně. Jako jeden z nejvýše postavených českých volených představitelů zároveň starostenský post využíval akcím přesahujícím rámec pouhé komunální politiky. V prvním roce starostování podnikl oficiální návštěvu Paříže při příležitosti konání tamní Světové výstavy, v roce 1901 pak hostil pařížskou delegaci při příležitosti konání 4. všesokolského sletu. V Praze se také za podpory radnice konaly výstavy Augusta Rodina (1904) a Edvarda Muncha (1905). Za jeho éry byl dokončen Most Legií, k Praze připojena Libeň a došlo k rozhodnutí o asanaci pražského Josefova. V roce 1902 rozhodl o stavbě Obecního domu, v roce 1903 položil základní kámen ke stavbě Husova pomníku na Staroměstském náměstí a nechal zrealizovat také pomník Františka Palackého na stejnojmenném náměstí. V roce 1904 se zasloužil o obnovení památného kostela sv. Martina ve zdi.[5][1]

Podílel se taky na hospodářských a finančních institucích. Od roku 1893 zasedal v předsednictvu městské spořitelny, v letech 1900–1903 byl jejím ředitelem. Od roku 1907 zasedal jako ředitel nově založené České banky.[1] Byl nositelem Řádu Františka Josefa (II. třída).[2]

Od roku 1890 zastával post člena zemské školní rady. V letech 1901–1913 byl poslancem Českého zemského sněmu.[1] Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 003. Ve vídeňském parlamentu setrval jen do své rezignace 19. října 1909. Pak ho v Říšské radě nahradil Karel Sokol.[6]

Zemřel náhle po mozkové mrtvici 11. května 1916 v Praze.[2] Je pohřben je na Vyšehradském hřbitově v hrobce společně se svou matkou[7].[8]

Památky

[editovat | editovat zdroj]
  • Busta Vladimíra Srba (spolu s bustou Vojtěcha Friče) se nachází u schodiště na podestě 1. patra uvnitř budovy bývalé Městské pojišťovny v Praze na Staroměstském náměstí čp. 932/6, nese nápis „JUDr. Vladimír Srb“ a je signována „Bendelmayer a Červenka“.[9][10]
  • Na bronzové informační desce u vchodu do kostela sv. Martina ve zdi v Praze je uvedeno: „R. 1904 k podnětu starosty měst pražských dr. Vlad. Srba obcí pražskou zakoupen a v l. 1905–1906 znovuzřízen.“
  • Po Vladimíru Srbovi byla roku 1947 pojmenována Srbova ulice v Praze-Libni. Tato ulice byla původně Prokopova (1895–1904), pak Boleslavova (1904–40 a 1945–47), též Dobřenského (1940–45).[11]
  • Hrobka č. 15H v severozápadní části Vyšehradského hřbitova s textem „A. Srbová-Lužická / Dr. Vladimír Srb.“

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V některých zdrojích, např. v Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950, uváděno i chybné místo úmrtí Opatija na Istrii.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Srb, Vladimír (1856–1916), Politiker und Rechtsanwalt, s. 59. (německy) 
  2. ↑ a b c d e f JUDr. Vladimír Srb zemřel. Národní Politika. Květen 131, čís. 131, s. 5. Dostupné online. 
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Vladimíra Srba farnosti při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  4. ↑ http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/47598/3/KavalirovaK_Historiesklaren_TJ_2012.pdf
  5. ↑ Spolek rodáků a přátel města Hořice v Podkrkonoší. Hořičtí rodáci v Praze vzpomenuli na slavné hořické rodáky v Praze [online]. Podklady Jiří Šulc. Hořice: město Hořice, www.horice.org, 2011-11-29 [cit. 2012-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-31. 
  6. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. ↑ hrob Vladimíra Srba na Vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-29. 
  8. ↑ Vyšehradský hřbitov a Slavín [online]. Pražská informační služba, 2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pamětní desky. Pamětní desky osobností uvnitř pražských objektů. Srb Vladimír. [online]. http://pametnidesky-in.webnode.cz/, 2012 [cit. 2012-09-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Příprava vydání Pavel Vlček a kol. 1. vyd. Praha: Academia, 1996. 639 s. ISBN 80-200-0563-3. Heslo čp. 932/I, s. 505. 
  11. ↑ LAŠŤOVKA, Marek; LEDVINKA, Václav, a kol. Pražský uličník : encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství : 2. díl (O-Ž). 1. vyd. Praha: Libri, 1998. 725 s. ISBN 80-85983-25-7. Heslo Srbova. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_Srb&oldid=24048192“