Přeskočit na obsah

Sopotnice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Krabanz (diskuse | příspěvky)
4 495 editací
mBez shrnutí editace
NZXNV1 (diskuse | příspěvky)
15 303 editací
Úvod, obyvatelstvo, obecní správa, oficiální web, portály, kosmetické úpravy
 
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 22 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Sopotnice
| název = Sopotnice
Řádek 8: Řádek 7:
| pověřená obec = [[Ústí nad Orlicí]]
| pověřená obec = [[Ústí nad Orlicí]]
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
| katastrální území = Sopotnice
| výměra = 13,57
⚫
| PSČ = 561 15
| počet obyvatel = 941
| počet ZSJ = 1
| obyvatelé datum = 1. 1. 2013
⚫
| počet částí obce = 1
| zeměpisná šířka = 50.0555556
| zeměpisná délka = 16.3438889
⚫
| psč = 561 15
| počet zsj = 1
⚫
| počet částí = 1
| počet katastrálních území = 1
| počet katastrálních území = 1
| adresa = Sopotnice&nbsp;273<br />56115 Sopotnice
| adresa = Sopotnice&nbsp;273<br />561 15 Sopotnice
| web = http://www.obecsopotnice.cz/
| web = http://www.obecsopotnice.cz/
| úřední web = http://www.obecsopotnice.cz/
| úřední web = http://www.obecsopotnice.cz/
| email = ou.sopotnice@sopotnice.cz
| e-mail = ou.sopotnice@sopotnice.cz
| starosta = Antušek Jan
| starosta = Bc. Jan Antušek
| starosta aktuální k = 2023
| obrázek =
⚫
| NUTS3 = CZ053
| popisek obrázku =
⚫
}}
| znak = Sopotnice.svg
[[Soubor:Památný dub.jpg|náhled|Památný dub letní v Sopotnici]]
| vlajka = Flag_of_Sopotnice_CZ.svg
⚫
'''Sopotnice''' ({{Vjazyce2|de|''Schindeldorf''}}) je [[Obec (Česko)|obec]] v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. Leží zhruba deset&nbsp;kilometrů severozápadně od [[Ústí nad Orlicí]]. Sídlo se rozkládá ve [[Svitavská pahorkatina|Svitavské pahorkatině]] jižně od řeky [[Divoká Orlice]]; jeho osu tvoří [[silnice I/14]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Sopotnice |lat_deg=50 |lat_min=3 |lat_sec=20 |lon_deg=16 |lon_min=20 |lon_sec=38 |float=center}}

| nuts5 = 580961
== Název ==
| nuts4 = CZ0534
Jméno získala Sopotnice z nyní již nepoužívaného slova ''sopot'', které ve staré češtině znamenalo (bahnitý) pramen nebo potok. Obdobná jména jsou hojně rozšířena ve všech slovanských zemích (stejného původu jsou mj. polské [[Sopoty]]).
⚫
| nuts3 = CZ053
| nadmořská výška = 345
⚫
}}
⚫
Obec '''Sopotnice '''({{Vjazyce2|de|Schindeldorf}}) se nachází v [[Okres Ústí nad Orlicí|okrese Ústí nad Orlicí]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], zhruba 10&nbsp;km&nbsp;ssz. od [[Ústí nad Orlicí]]. Sídlo se rozkládá ve [[Svitavská pahorkatina|Svitavské pahorkatině]] jižně od řeky [[Divoká Orlice]]; jeho osu tvoří [[silnice I/14]].
Ke dni 3.&nbsp;7.&nbsp;2006 zde žilo 944 obyvatel.


== Historie ==
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1356]].
[[První písemná zmínka]] o obci pochází z roku [[1356]].


Osídlování území při středním a horním toku [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]] bylo ve [[13. století]]. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do [[15. století]]. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i [[fara]], z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344-1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici.
Osídlování území při středním a horním toku [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]] bylo ve 13. století. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do 15. století. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i [[fara]], z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344–1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici.
Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství [[Litice (hrad)|litickém]], druhá při Půtickém [[Potštejn]]ě.


První majitel potštejnské části Sopotnice byl [[Procek z Potštejna]], příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn [[Mikuláš z Potštejna]] proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic [[Karel IV]]. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi.
Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství [[Litice (hrad)|litickému]], druhá půtickému [[Potštejn]]u. První majitel potštejnské části Sopotnice byl [[Procek z Potštejna]], příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn [[Mikuláš z Potštejna]] proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic [[Karel IV]]. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi.

Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský [[Prokop Lucemburský|Prokop]], v roce 1395 [[Jindřich Lacembok z Chlumu]], 1437 [[Hynek Krušina z Lichtenburka]]. V roce 1454 potom [[Vilém Krušina z Lichtenburka]] postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele.
Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský [[Prokop Lucemburský|Prokop]], v roce 1395 [[Jindřich Lacembok z Chlumu]], 1437 [[Hynek Krušina z Lichtenburka]]. V roce 1454 potom [[Vilém Krušina z Lichtenburka]] postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele.

== Obyvatelstvo ==
{{Tabulka počtu obyvatel}}

== Obecní správa ==
=== Obecní symboly ===
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 11.&nbsp;května 2006.<ref name="symboly"/>


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
Řádek 52: Řádek 50:
* Venkovská usedlost čp. 40
* Venkovská usedlost čp. 40
* [[Dub v Sopotnici]], památný strom ({{Souřadnice|50.0566111|16.3463889}})
* [[Dub v Sopotnici]], památný strom ({{Souřadnice|50.0566111|16.3463889}})
* Kamenný kříž se třemi lípami "U Třech lip" z roku 1847. V roce 2008 poškozen pádem větve. V roce 2012 provedena oprava kříže.


== Osobnosti ==
⚫
{{Pahýl}}
* [[Stanislav Rázl]] (1920–1999) – historicky první český premiér (předseda vlády ČSR) a následně místopředseda české vlády
⚫
{{Commonscat|Sopotnice}}


== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="symboly">{{Citace elektronické monografie
| titul = Udělené symboly – Sopotnice
| url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/4196
| datum vydání = 2006-05-11
| datum přístupu = 2022-06-09
}}</ref>
</references>

=== Externí odkazy ===
⚫
* {{Commonscat}}
* {{Otto|heslo=Sopotnice}}
* {{Oficiální web}}
* {{RÚIAN}}

⚫
{{Pahýl}}
{{Okres Ústí nad Orlicí}}
{{Okres Ústí nad Orlicí}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Geografie}}


[[Kategorie:Vesnice okresu Ústí nad Orlicí]]
[[Kategorie:Sopotnice| ]]
[[Kategorie:Vesnice v okrese Ústí nad Orlicí]]
[[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]]
[[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]]
[[Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině]]
[[Kategorie:Sídla ve Svitavské pahorkatině]]
[[Kategorie:Sopotnice]]
[[Kategorie:Region Orlicko-Třebovsko]]
[[Kategorie:Region Orlicko-Třebovsko]]

Aktuální verze z 21. 6. 2024, 20:28

Sopotnice
Kostel svatého Zikmunda se samostatně stojící zvonicí
Kostel svatého Zikmunda se samostatně stojící zvonicí
Znak obce SopotniceVlajka obce Sopotnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecÚstí nad Orlicí
Obec s rozšířenou působnostíÚstí nad Orlicí
(správní obvod)
OkresÚstí nad Orlicí
KrajPardubický
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°3′33″ s. š., 16°20′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel968 (2024)[1]
Rozloha13,57 km²[2]
Katastrální územíSopotnice
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ561 15
Počet domů350 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduSopotnice 273
561 15 Sopotnice
ou.sopotnice@sopotnice.cz
StarostaBc. Jan Antušek
Oficiální web: www.obecsopotnice.cz
Sopotnice
Sopotnice
Další údaje
Kód obce580961
Kód části obce152447
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Památný dub letní v Sopotnici

Sopotnice (německy Schindeldorf) je obec v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží zhruba deset kilometrů severozápadně od Ústí nad Orlicí. Sídlo se rozkládá ve Svitavské pahorkatině jižně od řeky Divoká Orlice; jeho osu tvoří silnice I/14. Žije zde 968[1] obyvatel.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Jméno získala Sopotnice z nyní již nepoužívaného slova sopot, které ve staré češtině znamenalo (bahnitý) pramen nebo potok. Obdobná jména jsou hojně rozšířena ve všech slovanských zemích (stejného původu jsou mj. polské Sopoty).

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1356.

Osídlování území při středním a horním toku Divoké Orlice bylo ve 13. století. Sopotnice vznikla společně s 25 vesnicemi na zlomu 13. a 14. století. Ve vesnici byly prosté a dřevěné stavby. Jedinou větší budovou byl kostel, z počátku dřevěný, později někdy na přelomu 14. a 15. století nahrazen stavbou kamennou. Z původního kostela se zachovala jen část obvodových zdí presbyteria, která svým charakterem se však hlásí až do 15. století. Ostatní části kostela jsou z pozdějších přestaveb. Při kostelu vznikla i fara, z čehož lze usuzovat, že Sopotnice patřila k větším i význačnějším vesnicím v regionu. Fara je doložena v seznamu far v letech 1344–1350. Toto je vlastně první písemná zpráva vztahující se k Sopotnici.

Ves byla rozdělená na dvě části. Jedna patřila ke královskému panství litickému, druhá půtickému Potštejnu. První majitel potštejnské části Sopotnice byl Procek z Potštejna, příslušník rodu Půticů, byl před rokem 1312 zavražděn příslušníky pražské německé rodiny Pušů. Prockův syn Mikuláš z Potštejna proto zavraždil Peregrina Puše. Zásahem krále byl mezi Mikulášem a Pušovci sjednán mír. Ve 30. letech, za nepřítomnosti krále Jana Lucemburského, se stal Mikuláš z Potštejna loupeživým rytířem. V roce 1339 mladý kralevic Karel IV. oblehl Potštejn, hrad dobyl a Mikuláš zahynul. Podle pověstí se Karel IV. při obléhání hradu zdržoval na sopotnické faře. Po dobytí hradu Potštejna byl Mikulášův majetek zabaven, ale již v roce 1341 byla část majetku vrácena jeho pěti dětem. V roce 1356 Mikulášův syn Ježek z Potštejna prodal potštejnské panství, 19 vesnic, Karlovi IV. A při tomto prodeji se vysloveně připomíná polovina Sopotnice jako součást potštejnského panství. To je také první doklad o rozdělení vsi a vlastně i jedna z prvních zpráv vztahujících se ke vsi.

Ježek z Potštejna potom od Karla IV. dostal panství žampašské a stal se předkem rodiny Žampachů z Potštejna. V roce 1356 se tedy vrchností pro sopotnické poddané stal přímo český král Karel IV. Králové avšak nespravovali potštejnské panství sami, ale dávali do zástavy různým pánům. Tak např. v roce 1389 měl panství v zástavě markrabě moravský Prokop, v roce 1395 Jindřich Lacembok z Chlumu, 1437 Hynek Krušina z Lichtenburka. V roce 1454 potom Vilém Krušina z Lichtenburka postoupil své zástavní právo k potštejnskému panství majiteli sousedních Litic a potomnímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Přechod do rukou Jiřího z Poděbrad význačně ovlivnil další dějiny Sopotnice, neboť tak po 150 letech opět obě její části byly spojeny v rukou jednoho majitele.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 303 1 491 1 418 1 443 1 493 1 462 1 294 1 049 1 087 1 031 1 038 960 932 922 864
Počet domů 206 231 236 235 240 247 274 271 266 269 277 318 329 337 350

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2006.[6]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Stanislav Rázl (1920–1999) – historicky první český premiér (předseda vlády ČSR) a následně místopředseda české vlády

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Udělené symboly – Sopotnice [online]. 2006-05-11 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Ústí nad Orlicí
Albrechtice • Anenská Studánka • Běstovice • Bošín • Brandýs nad Orlicí • Bučina • Bystřec • Cotkytle • Čenkovice • Červená Voda • Česká Rybná • Česká Třebová • České Heřmanice • České Libchavy • České Petrovice • Damníkov • Dlouhá Třebová • Dlouhoňovice • Dobříkov • Dolní Čermná • Dolní Dobrouč • Dolní Morava • Džbánov • Hejnice • Helvíkovice • Hnátnice • Horní Čermná • Horní Heřmanice • Horní Třešňovec • Hrádek • Hrušová • Choceň • Jablonné nad Orlicí • Jamné nad Orlicí • Javorník • Jehnědí • Kameničná • Klášterec nad Orlicí • Koldín • Kosořín • Králíky • Krasíkov • Kunvald • Lanškroun • Leština • Letohrad • Libecina • Libchavy • Lichkov • Líšnice • Lubník • Lukavice • Luková • Mistrovice • Mladkov • Mostek • Nasavrky • Nekoř • Nové Hrady • Orlické Podhůří • Orličky • Ostrov • Oucmanice • Pastviny • Petrovice • Písečná • Plchovice • Podlesí • Přívrat • Pustina • Radhošť • Rudoltice • Rybník • Řepníky • Řetová • Řetůvka • Sázava • Seč • Semanín • Skořenice • Slatina • Sobkovice • Sopotnice • Sruby • Stradouň • Strážná • Studené • Sudislav nad Orlicí • Sudslava • Svatý Jiří • Šedivec • Tatenice • Těchonín • Tisová • Trpík • Třebovice • Týnišťko • Újezd u Chocně • Ústí nad Orlicí • Velká Skrovnice • Verměřovice • Vinary • Voděrady • Vraclav • Vračovice-Orlov • Výprachtice • Vysoké Mýto • Zádolí • Záchlumí • Zálší • Zámrsk • Zářecká Lhota • Žamberk • Žampach • Žichlínek
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sopotnice&oldid=24021821“