Přeskočit na obsah

Weitra: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
229 795 editací
m Robot přidal {{Commonscat}}
 
(Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 26 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox sídla světa
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Weitra
| jméno = Weitra
| orig.jméno = Vitoraz
| originální jméno = Vitoraz
| foto = Soubor: Weitra Stadtplatz01.jpg
| obrázek = Weitra Stadtplatz01.jpg
| popisek.foto = Náměstí
| popisek = Náměstí
| znak =
| znak = AUT Weitra COA.png
| stát = Rakousko
| pojem.vyšší.celek = [[Rakouské spolkové země|spolková země]]
| pojem vyššího celku = [[Rakouské spolkové země|Spolková země]]
| název.vyšší.celek = [[Dolní Rakousy]]
| název vyššího celku = [[Dolní Rakousy]]
| pojem.nižší.celek = [[okres]]
| pojem nižšího celku = [[Okresy v Rakousku|Okres]]
| název.nižší.celek = [[okres Gmünd]]
| název nižšího celku = [[Okres Gmünd|Gmünd]]
| země = [[Rakousko]]
| rozloha = 52,53
| status = [[město]]
| starosta = Werner Himmer (ÖVP)
| obyvatelé = 2 831
| hustota =
| psč = 3970
| rok = 2005
| souřadnice = {{Coor|48_42_N_14_53_E|48° 42' s. š., 14° 53' v. d.}}
| nad.výš = 562
| starosta = Werner Himmer (ÖVP)
| PSČ = 3970
| web = www.weitra.gv.at
| mapa =
}}
}}
'''Weitra''' či '''Vitoraz''' je historické městečko v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] na řece [[Lužnice|Lužnici]] (''Lainsitz'') blízko českých hranic, centrum [[Vitorazsko|Vitorazska]], s nímž kdysi patřilo k Českému království.
'''Weitra''' či '''Vitoraz''' je historické [[Město|městečko]] v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]] na řece [[Lužnice|Lužnici]] (''Lainsitz'') blízko českých hranic, centrum [[Vitorazsko|Vitorazska]], s nímž kdysi patřilo k Českému království. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Má přízvisko ''Kuenringerstadt'' (město Kuenringů).


== Dějiny ==
== Dějiny ==
[[Soubor:Gesta hungarorum map.jpg|náhled|Weitra uvedena na mapě jako ''Výstrahy'' (podle [[Gesta Hungarorum]])]]
Vitoraz byla založena v letech [[1201]]–[[1208|08]] rakouským šlechticem [[Hadmar II. z Kuenringu|Hadmarem II.]] z [[ministeriál]]ního rodu [[Kuenringové|Kuenringů]] (Künringů), tradičních přátel a leníků českých panovníků. Město bylo vystavěno se svolením českého krále na místě staršího slovanského sídliště jakožto sídlo plně německé (zbytky slovanského/českého obyvatelstva se však zde udržely až do [[20. století]]). Právě postupující německá kolonizace Vitorazska, iniciovaná cisterciáckým [[Klášter Zwettl|klášterem ve Světlé]] (Zwettl), umožnila později vytržení této země ze svazku Čech. Po smrti krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] (1278) připadlo město i s celým Vitorazskem [[Habsburkové|Habsburkům]] – [[Rudolf I. Habsburský]] si vydání území mocensky na Čechách vynutil; samo město pak bylo Kuenringům zkonfiskováno jako trest za jejich pomoc [[Přemysl Otakar II.|Přemyslu Otakarovi II]]. Roku [[1581]] Vitoraz římskoněmecký císař [[Rudolf II.]] zastavil Wolfovi z Wielrossu a po jeho smrti roku [[1607]] připadla rodu [[Fürstenberkové|Fürstenberků]], kterým zdejší zámek dodnes patří.
V 1. stol. př. n. l. bylo [[Vitorazsko#Slovanské osídlení|Vitorazsko]] osídleno [[Keltové|Kelty]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sautner
| jméno = Thomas
| titul = Waldviertel steinweich
| rok = 2013
| strany = 11
| url = https://www.google.cz/books/edition/Waldviertel_steinweich/ajx3DwAAQBAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=kelten&pg=PT11
| isbn =
}}</ref> V 7. a 8. století sem přicházeli [[Slované|slovanští]] kolonisté z [[Podunají]] a [[Jižní Morava|jižní Moravy]]. Název města pochází od [[Svatý Vít|Sv. Víta]] a franských [[Widoni|Widonů]] (''Widonen/Guidonen'').


První zmínky o Vitorazi (''Altweitra, Stará Vitoraz'') pocházejí z 9. století, kdy po rozdělení Franské říše za [[Ludvík I. Pobožný|Ludvíka I. Pobožného]] mezi jeho tři syny v roce [[817]] slovanská území Čech a Moravy připadla [[Ludvík II. Němec|Ludvíku II. Němcovi]]. V roce [[845]] bylo v [[Řezno|Řezně]] pokřtěno čtrnáct českých knížat, mezi nimi i vládce Vitorazi [[Slavitah]], syn [[Vistrach]]ův. Slavitah vyhnal svého bratra [[Čestibora]] do [[Lužice]] a jako samovládce léta vzdoroval Frankům.
Tradičně zde bylo mnoho pivovarů a v 19. století vznikaly v okolí textilky. Roku [[1903]] se městys dočkal železničního spojení úzkorozchodnou tratí Gmünd–Gross-Gerungs, přesto zůstal mimo hlavní dopravní tepny. Roku [[1920]] bylo Vitorazsko rozděleno mezi Československo a Rakousko, nepříznivá poloha u hranic se zde zvlášť projevila po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]], kdy byla hranice z české strany opevněna a zcela neprostupná.


V roce [[857]] proti němu král Ludvík vyslal biskupa Otgara z [[Eichstätt]]u spolu s falckrabětem Hrudoltem a markrabětem Ernstem II. Mladším, kteří Vitoraz oblehli, dobyli a předali ji poslušnému Čestiborovi, navrátivšímu se z Lužice.<ref>{{Citace monografie
V letech [[1967]] a [[1971]] byly k městysu správně připojeny blízké vsi Brühl, Wetzles, Wolfgers, Reinprechts, Spital a Sankt Wolfgang a vytvořily tak [[městská obec|městskou obec]].
| příjmení = Hugo
| jméno = Nechanský
| titul = Statistisch-topographische Beschreibung der landgräflich Fürstenberg'schen Domaine Weitra mit besonderer Rücksicht auf ihre Forste
| místo = České Budějovice
| rok = 1878
| strany = 3
| url = https://www.google.cz/books/edition/Statistisch_topographische_Beschreibung/Va-5nOFUd6sC?hl=cs&gbpv=1&dq=Historische&pg=PA3
| isbn =
}}</ref> Obnovená franská nadvláda přispěla ke germanizaci území; dřívější slovanská populace postupně téměř zcela vymizela.

Vitoraz (''Weitra'') byla založena v letech [[1201]]–[[1208|08]] rakouským šlechticem [[Hadmar II. z Kuenringu|Hadmarem II.]] z [[Ministerialita|ministeriálního]] rodu [[Kuenringové|Kuenringů]] (Künringů), tradičních přátel a leníků českých panovníků. Město bylo vystavěno se svolením českého krále na místě staršího slovanského sídliště jakožto sídlo plně německé (zbytky slovanského/českého obyvatelstva se však zde udržely až do [[20. století]]). Právě postupující německá kolonizace Vitorazska, iniciovaná cisterciáckým [[Klášter Zwettl|klášterem ve Světlé]] (Zwettl), umožnila později vytržení této země ze svazku Čech. Po smrti krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] (1278) připadlo město i s celým Vitorazskem [[Habsburkové|Habsburkům]] – [[Rudolf I. Habsburský]] si vydání území mocensky na Čechách vynutil; samo město pak bylo Kuenringům zkonfiskováno jako trest za jejich pomoc [[Přemysl Otakar II.|Přemyslu Otakarovi II]]. Roku [[1581]] Vitoraz římskoněmecký císař [[Rudolf II.]] zastavil Wolfovi z Wielrossu a po jeho smrti roku [[1607]] připadla rodu [[Fürstenbergové|Fürstenberků]], kterým [[Weitra (zámek)|zdejší zámek]] dodnes patří.

Tradičně zde bylo mnoho pivovarů a v 19. století vznikaly v okolí textilky. Roku [[1903]] se městys dočkal železničního spojení úzkorozchodnou tratí Gmünd–Gross-Gerungs, přesto zůstal mimo hlavní dopravní tepny. Roku [[1920]] bylo Vitorazsko rozděleno mezi Československo a Rakousko, nepříznivá poloha u hranic se zde zvlášť projevila po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy byla hranice z české strany opevněna a zcela neprostupná.

V letech [[1967]] a [[1971]] byly k městysu správně připojeny blízké vsi [[Brühl]], [[Wetzles]], [[Wolfgers]], [[Reinprechts]], [[Spital]] a [[Sankt Wolfgang]] a vytvořily tak [[městská obec|městskou obec]].


== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
96 % obyvatel jsou katolíci, 1,3 % protestanté a počet obyvatel mírně klesá: ze 3250 v roce 1971 na 3095 v roce 1981 a 2831 v roce 2005.
96 % obyvatel jsou katolíci, 1,3 % protestanti a počet obyvatel mírně klesá: ze 3 250 v roce 1971 na 3 095 v roce 1981 a 2 831 v roce 2005.


== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
Město založené na úpatí vrchu s [[Weitra (zámek)|hradem, později zámkem]], si zachovalo svůj historický ráz. Téměř v úplnosti se dochovaly žulové hradby z konce 13. století (první zmínka o nich je z r. [[1292]]) a jedna ze dvou původních bran, [[renesance|renesančně]] přestavěná ''Světelská brána'' ([[1526]]), symbol města. Na náměstí je několik renesančních měšťanských domů s černo-bílými sgrafity, slohově podobných domům v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] nebo v [[Prachatice|Prachaticích]]. Řada domů má středověké či renesanční jádro, ale fasádu pozdější, ze [[17. století|17.]]–[[19. století]]. Ve východní části náměstí, poblíž ulice vedoucí k bráně, stojí barokní sloup svaté Trojice ([[1748]]).
[[Soubor: Weitra market.JPG|thumb|250px|Radniční náměstí (''Rathausplatz'') se sloupem sv. Trojice (pohled na sever)]]
Město založené na úpatí vrchu s hradem, později zámkem, si zachovalo svůj historický ráz. Téměř v úplnosti se dochovaly žulové hradby z konce 13. století (první zmínka o nich je z r. [[1292]]) a jedna ze dvou původních bran, [[renesance|renesančně]] přestavěná ''Zwettlerská brána'' ([[1526]]), symbol města. Na náměstí je několik renesančních měšťanských domů s černo-bílými sgrafity, slohově podobných domům v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] nebo v [[Prachatice|Prachaticích]]. Řada domů má středověké či renesanční jádro, ale fasádu pozdější, ze [[17. století|17.]]–[[19. století]]. Ve východní části náměstí, poblíž ulice vedoucí k bráně, stojí barokní sloup svaté Trojice ([[1748]]).


Dále se tu nachází:
Dále se tu nachází:
* Renesanční zámek, vybudovaný koncem 16. století na základech středověkého hradu, byl v baroku a rokoku přestavěn a po válečných devastacích obnoven jako muzeum
* Renesanční [[Weitra (zámek)|zámek]], vybudovaný koncem 16. století na základech středověkého hradu, byl v baroku a rokoku přestavěn a po válečných devastacích obnoven jako muzeum<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Schloss Weitra
* Asi 1 km od města na řece Lužnici je v bývalé textilce pozoruhodné textilní muzeum s ukázkami mechanických stavů, vzorníků i tkanin
| periodikum = Waldviertel
| url = https://www.waldviertel.at/a-schloss-weitra
| jazyk = de
| datum přístupu = 2024-06-15
}}</ref>
* Asi 1 km od města na řece Lužnici je v bývalé textilce pozoruhodné textilní muzeum s ukázkami mechanických stavů, vzorníků i tkanin
* Barokní farní kostel sv. Petra a Pavla
* Barokní farní kostel sv. Petra a Pavla
* Gotický poutní kostel sv. Wolfganga v Sankt Wolfgangu
* Gotický poutní kostel sv. Wolfganga v Sankt Wolfgangu


{{Clear}}


=== Galerie ===
<gallery>
<gallery mode="packed" heights="130">
Soubor: Weitra sgraf.JPG|Patricijský ''Sgrafitový dům'' na náměstí z [[16. století]]
Soubor:Schloss weitra 01.jpg|[[Weitra (zámek)|Zámek Weitra]]
Soubor: Weitra 01.jpg|Pohled k zámku přes náměstí; v popředí sloup sv. Trojice
Soubor:Schloss Weitra 1992.JPG|Pohled ze zámku
Soubor: Stadttor Weitra.jpg|Světelská brána (''Zwettler Tor''); pohled z východu
Soubor: Weitra stadtmauer.jpg|Středověké hradby s kostelem sv. Petra a Pavla v pozadí
Soubor:Kath. Pfarrkirche hll. Peter und Paul in Weitra.jpg|[[Kostel svatého Petra a Pavla (Weitra)|Kostel sv. Petra a Pavla]]
Soubor:Weitra sankt wolfgang.jpg|[[Kostel svatého Wolfganga (Weitra)|Kostel sv. Wolfganga]]
Soubor:Weitra stadtmauer.jpg|Středověké hradby s kostelem sv. Petra a Pavla v pozadí
Soubor:Stadttor Weitra.jpg|Světelská brána (''Zwettler Tor''); pohled z východu
Soubor:Weitra sgraf.JPG|Patricijský ''Sgrafitový dům'' na náměstí z [[16. století]]
Soubor:Weitra market.JPG|Radniční náměstí (''Rathausplatz'') se sloupem sv. Trojice (pohled na sever)
</gallery>
</gallery>


== Doprava a hospodářství ==
== Doprava a hospodářství ==
Weitra leží na silnici B 41 z [[Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmündu]] do [[Freistadt]]u a k jihu vede silnice B 119 do [[Grein]]u a [[Světlá (Dolní Rakousy)|Světlé]] (Zwettlu). Provoz úzkokolejné železnice byl roku [[2001]] zastaven a provozuje se pouze jako muzejní železnice v turistické sezóně.
Weitra leží na silnici B 41 z [[Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmündu]] do [[Freistadt]]u a k jihu vede silnice B 119 do [[Grein]]u a [[Zwettl|Světlé]] (Zwettlu). Jediným větším podnikem ve městě je firma ASMA, zabývající se výrobou polyuretanových dílců a povlaků. Ve městě je také pivovar, v kasárnách se občas konají výcvikové kurzy, řada lidí pracuje v okolních lesích a významný je i turistický provoz, zejména v létě.

Jediným větším podnikem ve městě je pivovar, v kasárnách se občas konají výcvikové kurzy, řada lidí pracuje v okolních lesích a významný je i turistický provoz, zejména v létě.
== Turismus ==
Provoz úzkokolejné železnice byl roku [[2001]] zastaven a provozuje se pouze v turistické sezóně, a to jako muzejní železnice. Pestrou nabídku pro pěší turistiku nabízí údolí Gabrielental ({{Vjazyce|cs}} Gabrielino údolí).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Gabrielental – Kneippovy lázně a Park pro chůzi naboso - Stadtgemeinde Weitra - Niederösterreich
| periodikum = www.weitra-tourismus.at
| url = https://www.weitra-tourismus.at/cs/cestovni-ruch-a-volny-cas/volny-cas/gabrielental-kneippovy-lazne-a-park-pro-chuzi-naboso.html
| datum přístupu = 2023-05-19
}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Vitorazsko]]
* [[Vitorazsko]]


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.weitra.gv.at Kuenringerstadt Weitra] – oficiální stránky městyse (německy)
* [http://www.sanktwolfgang.net/ Sankt Wolfgang] – oficiální stránky vesnice, části městské obce (německy)
* [http://www.weitra.gv.at Kuenringerstadt Weitra] – oficiální stránky městyse {{de}}
* [https://web.archive.org/web/20101230232742/http://sanktwolfgang.net/ Sankt Wolfgang] – oficiální stránky vesnice, části městské obce {{de}}


{{HlavičkaObecNav|Weitra|Weitra|Městská obec}}
{{HlavičkaObecNav|Weitra|Weitra|Městská obec}}
Řádek 72: Řádek 112:
Wolfgers
Wolfgers
{{PatičkaObecNav}}
{{PatičkaObecNav}}
{{Commonscat}}


{{Města a obce okresu Gmünd}}
[[Kategorie:Města v Rakousku]]
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Dolní Rakousy]]
{{Portály|Rakousko}}


[[Kategorie:Města v Rakousku]]
[[de:Weitra]]
[[Kategorie:Obce v okrese Gmünd]]
[[en:Weitra]]
[[Kategorie:Sídla na Lužnici]]
[[fi:Weitra]]
[[fr:Weitra]]
[[it:Weitra]]
[[nl:Weitra]]
[[pl:Weitra]]
[[pt:Weitra]]
[[ru:Вайтра]]
[[sk:Weitra]]
[[sv:Weitra]]
[[vo:Weitra]]
[[war:Weitra]]

Aktuální verze z 15. 6. 2024, 09:04

Weitra
Vitoraz
Náměstí
Náměstí
Weitra – znak
znak
Poloha
Souřadnice48°42′3″ s. š., 14°53′44″ v. d.
Nadmořská výška562 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátRakouskoRakousko Rakousko
Spolková zeměDolní Rakousy
OkresGmünd
Weitra
Weitra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha52,5 km²
Počet obyvatel2 693 (2018)[1]
Hustota zalidnění51,3 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaWerner Himmer (ÖVP)
Oficiální webwww.weitra.gv.at
E-mailgemeindeamt@weitra.gv.at
Telefonní předvolba02856
PSČ3970
Označení vozidelGD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Weitra či Vitoraz je historické městečko v Dolních Rakousích na řece Lužnici (Lainsitz) blízko českých hranic, centrum Vitorazska, s nímž kdysi patřilo k Českému království. Žije zde přibližně 2 700[1] obyvatel. Má přízvisko Kuenringerstadt (město Kuenringů).

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]
Weitra uvedena na mapě jako Výstrahy (podle Gesta Hungarorum)

V 1. stol. př. n. l. bylo Vitorazsko osídleno Kelty.[2] V 7. a 8. století sem přicházeli slovanští kolonisté z Podunají a jižní Moravy. Název města pochází od Sv. Víta a franských Widonů (Widonen/Guidonen).

První zmínky o Vitorazi (Altweitra, Stará Vitoraz) pocházejí z 9. století, kdy po rozdělení Franské říše za Ludvíka I. Pobožného mezi jeho tři syny v roce 817 slovanská území Čech a Moravy připadla Ludvíku II. Němcovi. V roce 845 bylo v Řezně pokřtěno čtrnáct českých knížat, mezi nimi i vládce Vitorazi Slavitah, syn Vistrachův. Slavitah vyhnal svého bratra Čestibora do Lužice a jako samovládce léta vzdoroval Frankům.

V roce 857 proti němu král Ludvík vyslal biskupa Otgara z Eichstättu spolu s falckrabětem Hrudoltem a markrabětem Ernstem II. Mladším, kteří Vitoraz oblehli, dobyli a předali ji poslušnému Čestiborovi, navrátivšímu se z Lužice.[3] Obnovená franská nadvláda přispěla ke germanizaci území; dřívější slovanská populace postupně téměř zcela vymizela.

Vitoraz (Weitra) byla založena v letech 1201–08 rakouským šlechticem Hadmarem II. z ministeriálního rodu Kuenringů (Künringů), tradičních přátel a leníků českých panovníků. Město bylo vystavěno se svolením českého krále na místě staršího slovanského sídliště jakožto sídlo plně německé (zbytky slovanského/českého obyvatelstva se však zde udržely až do 20. století). Právě postupující německá kolonizace Vitorazska, iniciovaná cisterciáckým klášterem ve Světlé (Zwettl), umožnila později vytržení této země ze svazku Čech. Po smrti krále Přemysla Otakara II. (1278) připadlo město i s celým Vitorazskem Habsburkům – Rudolf I. Habsburský si vydání území mocensky na Čechách vynutil; samo město pak bylo Kuenringům zkonfiskováno jako trest za jejich pomoc Přemyslu Otakarovi II. Roku 1581 Vitoraz římskoněmecký císař Rudolf II. zastavil Wolfovi z Wielrossu a po jeho smrti roku 1607 připadla rodu Fürstenberků, kterým zdejší zámek dodnes patří.

Tradičně zde bylo mnoho pivovarů a v 19. století vznikaly v okolí textilky. Roku 1903 se městys dočkal železničního spojení úzkorozchodnou tratí Gmünd–Gross-Gerungs, přesto zůstal mimo hlavní dopravní tepny. Roku 1920 bylo Vitorazsko rozděleno mezi Československo a Rakousko, nepříznivá poloha u hranic se zde zvlášť projevila po druhé světové válce, kdy byla hranice z české strany opevněna a zcela neprostupná.

V letech 1967 a 1971 byly k městysu správně připojeny blízké vsi Brühl, Wetzles, Wolfgers, Reinprechts, Spital a Sankt Wolfgang a vytvořily tak městskou obec.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

96 % obyvatel jsou katolíci, 1,3 % protestanti a počet obyvatel mírně klesá: ze 3 250 v roce 1971 na 3 095 v roce 1981 a 2 831 v roce 2005.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Město založené na úpatí vrchu s hradem, později zámkem, si zachovalo svůj historický ráz. Téměř v úplnosti se dochovaly žulové hradby z konce 13. století (první zmínka o nich je z r. 1292) a jedna ze dvou původních bran, renesančně přestavěná Světelská brána (1526), symbol města. Na náměstí je několik renesančních měšťanských domů s černo-bílými sgrafity, slohově podobných domům v Jindřichově Hradci nebo v Prachaticích. Řada domů má středověké či renesanční jádro, ale fasádu pozdější, ze 17.–19. století. Ve východní části náměstí, poblíž ulice vedoucí k bráně, stojí barokní sloup svaté Trojice (1748).

Dále se tu nachází:

  • Renesanční zámek, vybudovaný koncem 16. století na základech středověkého hradu, byl v baroku a rokoku přestavěn a po válečných devastacích obnoven jako muzeum[4]
  • Asi 1 km od města na řece Lužnici je v bývalé textilce pozoruhodné textilní muzeum s ukázkami mechanických stavů, vzorníků i tkanin
  • Barokní farní kostel sv. Petra a Pavla
  • Gotický poutní kostel sv. Wolfganga v Sankt Wolfgangu

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Doprava a hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Weitra leží na silnici B 41 z Gmündu do Freistadtu a k jihu vede silnice B 119 do Greinu a Světlé (Zwettlu). Jediným větším podnikem ve městě je firma ASMA, zabývající se výrobou polyuretanových dílců a povlaků. Ve městě je také pivovar, v kasárnách se občas konají výcvikové kurzy, řada lidí pracuje v okolních lesích a významný je i turistický provoz, zejména v létě.

Turismus

[editovat | editovat zdroj]

Provoz úzkokolejné železnice byl roku 2001 zastaven a provozuje se pouze v turistické sezóně, a to jako muzejní železnice. Pestrou nabídku pro pěší turistiku nabízí údolí Gabrielental (česky Gabrielino údolí).[5]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
  2. ↑ SAUTNER, Thomas. Waldviertel steinweich. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. S. 11. 
  3. ↑ HUGO, Nechanský. Statistisch-topographische Beschreibung der landgräflich Fürstenberg'schen Domaine Weitra mit besonderer Rücksicht auf ihre Forste. České Budějovice: [s.n.], 1878. Dostupné online. S. 3. 
  4. ↑ Schloss Weitra. Waldviertel [online]. [cit. 2024-06-15]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Gabrielental – Kneippovy lázně a Park pro chůzi naboso - Stadtgemeinde Weitra - Niederösterreich. www.weitra-tourismus.at [online]. [cit. 2023-05-19]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Weitra na Wikimedia Commons
  • Kuenringerstadt Weitra – oficiální stránky městyse (německy)
  • Sankt Wolfgang – oficiální stránky vesnice, části městské obce (německy)
Městská obec Weitra

Brühl | Reinprechts | Sankt Wolfgang | Spital | město Weitra | Wetzles | Wolfgers

Obce okresu Gmünd
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Weitra&oldid=24005094“