Paleobotanika: Porovnání verzí
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
úprava názvu kapitoly značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení |
||
(Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
⚫ | |||
⚫ | |||
'''Paleobotanika''' či '''fytopaleontologie''' je jedno z odvětví [[botanika|botaniky]] (resp. [[paleontologie]]), které se zabývá zkoumáním vyhynulých [[rostliny|rostlin]].<ref>Thomas N. Taylor, Edith L. Taylor, and Michael Krings. 2008. ''Paleobotany: The Biology and Evolution of Fossil Plants, 2nd edition''. Academic Press (an imprint of Elsevier): Burlington, MA; New York, NY; San Diego, CA, USA, London, UK. 1252 pages. ISBN 978-0-12-373972-8.</ref> |
|||
⚫ | |||
'''Paleobotanika''' je jedno z odvětví [[botanika|botaniky]] (resp. [[paleontologie]]), které se zabývá zkoumáním vyhynulých [[rostliny|rostlin]]. |
|||
== |
== Metody == |
||
⚫ | Kdysi byla při výzkumu omezena hlavně na otisky a součásti zkřemenělé, resp. proniknuté jinými [[ |
||
=== Historie a objevy === |
|||
⚫ | Byly tak objeveny některé pozoruhodné nové rostlinné skupiny, u známých pak řada [[ |
||
⚫ | |||
⚫ | Kdysi byla při výzkumu omezena hlavně na otisky a součásti zkřemenělé, resp. proniknuté jinými [[minerál]]y ([[vápenec]], [[pyrit]] apod.), později přistupuje též k výzkumu zuhelnatělých částí rostlinného těla, které vhodnými [[oxidační činidlo|oxidačními činidly]] (H<sub>2</sub>O<sub>2</sub>, [[Schultzeho reagens]], tj. roztok KClO<sub>3</sub> v koncentrované HNO<sub>3</sub>, [[javelský louh]] a j.) lze [[macerace|macerovat]] a učinit je víceméně průsvitnými. Uvolnění rostlinných partikulí z [[hornina|hornin]] se neděje zpravidla mechanicky nebo spíše chemicky (pomocí [[Fluorovodík|HF]], případně, aby se uhlíkový materiál nerozpadl, používá se jako [[tmel]]u [[estery|esterů]] [[Celulóza|celulózy]]; tyto metody byly vypracovány botanickou školou prof. Sewarda v [[Cambridge|Cambridgi]], pro speciální případy obzvláště rezistentních materiálů propracoval tyto metody prof. Halle ve [[Stockholm]]u). Také v oboru přesného zobrazování byly postupně činěny nové objevy: [[fotografie]] otisků pomocí slabého ultrafialového světla bylo používáno hlavně vlivem prací P. Bertranda (Lille), infračervené světlo se snažil využít J. Wolton (žák Sewardův). Výsledky, k jakým tato zlepšená metodika vedla, jsou často obdivuhodné, nelze je v krátkosti všechny uvést. |
||
⚫ | Byly tak objeveny některé pozoruhodné nové rostlinné skupiny, u známých pak řada [[Morfologie (biologie)|morfologických]] a [[anatomie|anatomických]] detailů (např. stavba těla tzv. [[oenotropní kapradina|oenopteridních kapradin]] z konce [[Paleozoikum|paleozoika]] nebo anatomická textura [[kutikula|kutikul]] u četných mesozoických [[gymnosperm]]ů a [[angiosperm]]ů). Z období staršího [[paleozoikum|paleozoika]] byl objeven celý nový velmi primitivní řád [[Psilophytales]], jehož zástupci nemají ještě tělo náležitě rozlišeno v [[list]]y a [[Lodyha|lodyhu]] a představují jen systémy větví buď úplně lysých (například ''[[Rhynia]]'', ''[[Hornea]]'', ''[[Pseudosporochnus]]''), nebo opatřených [[trichom]]y (například ''[[Asteroxylon]]''), a které tvořily hlavní díl [[vegetace]] ve spodním a středním [[devon (geologie)|devonu]]. Z období [[permokarbon|permokarbonu]] byly objeveny typy nejblíže příbuzné artikulátním [[Sphenophyll]]ům, které však nemají lodyhy článkované (''[[Noeggerathia]]'' v Evropě a ''[[Tingia]]'' ve [[východní Asie|východní Asii]]), prozkoumány [[Pohlavnost|samčí]] [[fruktifikace]] některých neuropteridických a alethopteridických [[Kapraďosemenné|pteridospermů]] (''[[Goldenbergia]]'', ''[[Whitelessia]]'', ''[[Aulacotheca]]'', ''[[Dolerotheca]]''), byla stanovena skupina nových rostlin zvaných [[Corystospermaceae]] (např. ''[[Umcomasia]]'', ''[[Spermatocodon]]'', ''[[Pilophorosperma]]'', náležející snad vesměs k otiskům listů zvaným ''[[Dicroidium]]'' a ''[[Thinnfeldia]]''), jejichž listy mají [[kapradina|kapradinovitý]] vzhled, ale vytvářejí [[semeno|semena]] a tato jsou dokonce uzavřena do jakýchsi kupulek, takže tvoří náběh k typům [[Krytosemenné|krytosemenným]]. |
||
⚫ | Z pozdějších období, tedy z [[křída|křídy]], [[třetihory|třetihor]] a [[čtvrtohory|čtvrtohor]] nebylo zaznamenáno tolik zásadních nových objevů, neboť rostlinstvo té doby |
||
⚫ | Z pozdějších období, tedy z [[křída|křídy]], [[třetihory|třetihor]] a [[čtvrtohory|čtvrtohor]] nebylo zaznamenáno tolik zásadních nových objevů, neboť rostlinstvo té doby má již stavbu víceméně obdobnou rostlinám dnešním, šlo víceméně o popisování nových [[rod (biologie)|rodů]] a [[druh]]ů a výzkumy [[paleografie|paleogeografické]]. Zaznamenána byla nicméně vymírání některých rostlinných druhů a změna druhové skladby rostlinstev v ekosystémech, jako tomu bylo například při hromadném [[vymírání na konci křídy]] před 66 miliony let.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
=== Novověká paleobotanika === |
|||
| příjmení = SOCHA |
|||
⚫ | Paleobotanika se již dlouho nezabývá pouze otisky a [[ |
||
| jméno = Vladimír |
|||
| odkaz na autora = Vladimír Socha |
|||
| titul = Vymírání rostlin na konci křídy |
|||
| periodikum = OSEL.cz |
|||
| rok vydání = 2022 |
|||
| měsíc vydání = června |
|||
| den vydání = 9 |
|||
| url = https://www.osel.cz/12349-vymirani-rostlin-na-konci-kridy.html |
|||
}} {{Cs}}</ref> Dříve si vědci napomáhali (obzvláště v usazeninách ze čtvrtohor) výzkumem [[pyl]]ových zrn (jejich důležitost byla poprvé zhodnocena Postem{{Fakt/dne|20240520093323|Minimálně by se hodilo vysvětlit, o co se jedná.}} ve výzkumu [[holocén|holocenních]] a [[pleistocén]]ních rašelin. |
|||
== |
=== Moderní paleobotanika === |
||
⚫ | Paleobotanika se již dlouho nezabývá pouze otisky a [[fosilie|zkamenělými]] zbytky rostlin. Je možné totiž zkoumat [[zuhelnatění|zuhelnatělé]] části rostlinného těla, které jsou pomocí chemických metod uvolněny z hornin. Otisky fosilních rostlin je také možno zkoumat pomocí slabého [[Ultrafialové záření|ultrafialového]] nebo [[infračervené záření|infračerveného]] světla. Významným zdrojem informací je však i mikroskopický výzkum [[Pyl|pylových zrn]]. |
||
== Odkazy == |
|||
=== Reference === |
|||
<references /> |
|||
=== Související články === |
|||
* [[Archeobotanika]] |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Wikislovník|heslo=paleobotanika}} |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
* {{cs}} [http://botany.cz/cs/rubrika/zapisnik/paleobotanika/ Botany.cz - sekce paleobotanických článků] |
* {{cs}} [http://botany.cz/cs/rubrika/zapisnik/paleobotanika/ Botany.cz - sekce paleobotanických článků] |
||
* {{en}} [http://www.palaeobotany.org/ International Organisation of Palaeobotany] |
* {{en}} [http://www.palaeobotany.org/ International Organisation of Palaeobotany] |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
⚫ | |||
[[Kategorie:Paleontologie]] |
[[Kategorie:Paleontologie]] |
||
[[Kategorie:Botanika]] |
[[Kategorie:Botanika]] |
||
[[ca:Paleobotànica]] |
|||
[[da:Palæobotanik]] |
|||
[[de:Paläobotanik]] |
|||
[[en:Paleobotany]] |
|||
[[eo:Paleobotaniko]] |
|||
[[es:Paleobotánica]] |
|||
[[et:Paleobotaanika]] |
|||
[[fa:دیرینگیاهشناسی]] |
|||
[[fi:Paleobotaniikka]] |
|||
[[fr:Paléobotanique]] |
|||
[[hi:पुरावनस्पति विज्ञान]] |
|||
[[hu:Ősnövénytan]] |
|||
[[id:Paleobotani]] |
|||
[[it:Paleobotanica]] |
|||
[[ja:古植物学]] |
|||
[[kk:Палеоботаника]] |
|||
[[ko:고식물학]] |
|||
[[la:Palaeobotanica]] |
|||
⚫ | |||
[[nl:Paleobotanie]] |
|||
[[pl:Paleobotanika]] |
|||
[[pt:Paleobotânica]] |
|||
[[ro:Paleobotanică]] |
|||
[[ru:Палеоботаника]] |
|||
[[simple:Paleobotany]] |
|||
[[sk:Paleobotanika]] |
|||
[[sr:Палеоботаника]] |
|||
[[sv:Paleobotanik]] |
|||
[[uk:Палеоботаніка]] |
|||
[[zh:古植物学]] |
Aktuální verze z 20. 5. 2024, 20:18
Paleobotanika či fytopaleontologie je jedno z odvětví botaniky (resp. paleontologie), které se zabývá zkoumáním vyhynulých rostlin.[1]
Metody
[editovat | editovat zdroj]Historie a objevy
[editovat | editovat zdroj]Kdysi byla při výzkumu omezena hlavně na otisky a součásti zkřemenělé, resp. proniknuté jinými minerály (vápenec, pyrit apod.), později přistupuje též k výzkumu zuhelnatělých částí rostlinného těla, které vhodnými oxidačními činidly (H2O2, Schultzeho reagens, tj. roztok KClO3 v koncentrované HNO3, javelský louh a j.) lze macerovat a učinit je víceméně průsvitnými. Uvolnění rostlinných partikulí z hornin se neděje zpravidla mechanicky nebo spíše chemicky (pomocí HF, případně, aby se uhlíkový materiál nerozpadl, používá se jako tmelu esterů celulózy; tyto metody byly vypracovány botanickou školou prof. Sewarda v Cambridgi, pro speciální případy obzvláště rezistentních materiálů propracoval tyto metody prof. Halle ve Stockholmu). Také v oboru přesného zobrazování byly postupně činěny nové objevy: fotografie otisků pomocí slabého ultrafialového světla bylo používáno hlavně vlivem prací P. Bertranda (Lille), infračervené světlo se snažil využít J. Wolton (žák Sewardův). Výsledky, k jakým tato zlepšená metodika vedla, jsou často obdivuhodné, nelze je v krátkosti všechny uvést.
Byly tak objeveny některé pozoruhodné nové rostlinné skupiny, u známých pak řada morfologických a anatomických detailů (např. stavba těla tzv. oenopteridních kapradin z konce paleozoika nebo anatomická textura kutikul u četných mesozoických gymnospermů a angiospermů). Z období staršího paleozoika byl objeven celý nový velmi primitivní řád Psilophytales, jehož zástupci nemají ještě tělo náležitě rozlišeno v listy a lodyhu a představují jen systémy větví buď úplně lysých (například Rhynia, Hornea, Pseudosporochnus), nebo opatřených trichomy (například Asteroxylon), a které tvořily hlavní díl vegetace ve spodním a středním devonu. Z období permokarbonu byly objeveny typy nejblíže příbuzné artikulátním Sphenophyllům, které však nemají lodyhy článkované (Noeggerathia v Evropě a Tingia ve východní Asii), prozkoumány samčí fruktifikace některých neuropteridických a alethopteridických pteridospermů (Goldenbergia, Whitelessia, Aulacotheca, Dolerotheca), byla stanovena skupina nových rostlin zvaných Corystospermaceae (např. Umcomasia, Spermatocodon, Pilophorosperma, náležející snad vesměs k otiskům listů zvaným Dicroidium a Thinnfeldia), jejichž listy mají kapradinovitý vzhled, ale vytvářejí semena a tato jsou dokonce uzavřena do jakýchsi kupulek, takže tvoří náběh k typům krytosemenným.
Z pozdějších období, tedy z křídy, třetihor a čtvrtohor nebylo zaznamenáno tolik zásadních nových objevů, neboť rostlinstvo té doby má již stavbu víceméně obdobnou rostlinám dnešním, šlo víceméně o popisování nových rodů a druhů a výzkumy paleogeografické. Zaznamenána byla nicméně vymírání některých rostlinných druhů a změna druhové skladby rostlinstev v ekosystémech, jako tomu bylo například při hromadném vymírání na konci křídy před 66 miliony let.[2] Dříve si vědci napomáhali (obzvláště v usazeninách ze čtvrtohor) výzkumem pylových zrn (jejich důležitost byla poprvé zhodnocena Postem[zdroj?!] ve výzkumu holocenních a pleistocénních rašelin.
Moderní paleobotanika
[editovat | editovat zdroj]Paleobotanika se již dlouho nezabývá pouze otisky a zkamenělými zbytky rostlin. Je možné totiž zkoumat zuhelnatělé části rostlinného těla, které jsou pomocí chemických metod uvolněny z hornin. Otisky fosilních rostlin je také možno zkoumat pomocí slabého ultrafialového nebo infračerveného světla. Významným zdrojem informací je však i mikroskopický výzkum pylových zrn.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Thomas N. Taylor, Edith L. Taylor, and Michael Krings. 2008. Paleobotany: The Biology and Evolution of Fossil Plants, 2nd edition. Academic Press (an imprint of Elsevier): Burlington, MA; New York, NY; San Diego, CA, USA, London, UK. 1252 pages. ISBN 978-0-12-373972-8.
- ↑ SOCHA, Vladimír. Vymírání rostlin na konci křídy. OSEL.cz [online]. 9. června 2022. Dostupné online. (česky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Slovníkové heslo paleobotanika ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu paleobotanika na Wikimedia Commons
- (česky) Botany.cz - sekce paleobotanických článků
- (anglicky) International Organisation of Palaeobotany