Mohelnice (nádraží): Porovnání verzí

Mohelnice
	Nádraží v Mohelnici
Stát	Česko
Kraj	Olomoucký kraj
Město	Mohelnice
Souřadnice	49°46′36,41″ s. š., 16°56′34,5″ v. d.
	Mohelnice
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	342824
Trať	Česká Třebová – Přerov
Nadmořská výška	260 m n. m.
V provozu od	20. srpna 1845
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 11 (DOZ z CDP Přerov)
Dopravní koleje	7
Nástupiště (nástupní hrany)	3 (4)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Autobusový terminál před nádražní budovou
Služby ve stanici
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 9. 5. 2024, 19:58

Mohelnice je železniční stanice ve stejnojmenném městě na adrese Nádražní 339/5 789 85 Mohelnice nedaleko říčky Mírovka. Nachází se severozápadně od Olomouce v Olomouckém kraji, v okrese Šumperk v nadmořské výšce 260 m, na železniční trati Česká Třebová – Přerov, v km 53,066.

Historie

Nádraží vzniklo na nově budované trati společnosti Severní státní dráha z Olomouce do Prahy v letech 1843–1845. Slavnostní vlak tudy projel 20. srpna 1845 za osobního řízení inženýra Jana Pernera, který trať navrhl. Návrh původně empírové budovy je připisován, stejně jako skoro u všech stanic na této trase, architektu Antonu Jünglingovi.

Roku 1959 byla trať procházející stanicí elektrizována soustavou 3 kV stejnosměrného proudu.

Modernizace

Stanicí prochází III. železniční koridor. Po roce 2000 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: nachází se zde kryté ostrovní nástupiště s podchodem, byl instalován elektronický informační systém pro cestující a výpravní budova prošla opravou. Vlaky mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, stanice je vybavena elektronickým stavědlem ESA 11, které je dálkově řízeno z centrálního dispečerského pracoviště Přerov.

Výpravní budova

V úseku Olomouc – Česká Třebová byla železniční stanice Mohelnice zařazena do IV. třídy. Její vybavení se skládalo z čekárny, pokladny, dvou bytů a vodárny.

Výpravní budova byla navržena Antonem Jünglingem jako stavba se středním patrovým tříosým traktem na čtvercovém půdorysu, k němuž byla po stranách přistavěna krátká přízemní křídla. Střední část byla kryta stanovou střechou, křídla měla střechy valbové. Empírové fasády s do líce vsazenými okny byly členěny hladkými omítanými plochami s pásovou rustikou se širokými pásy. Úzké šambrány s jemnou profilací rámovaly obdélná okna. Později byla vnitřní dispozice upravena, kdy byly zvětšeny kanceláře a čekárna.^[1]^[2]

Po převzetí dráhy soukromou Rakouskou společností státní dráhy (StEG) byla výpravna v roce 1875 přestavěna. Nově byla zařazena do třídy III.B. Architekt Carl Schumann vypracoval návrh budovy s dvouosými patrovými křídly přistavěných ke středovému trojosému rizalitu, stavba byla krytá sedlovou střechou. Členění bylo v podobě tenkých průběžných a parapetních říms. Ve štítech byla dvojice malých okének.^[1]^[2]

V roce 1904 byla prodloužena křídla o jednoosé přízemní přístavky se sedlovou střechou a kruhovým okénkem ve štítu. Fasáda byla členěna strukturovanou omítkou a hladkými plastickými prvky.^[1] V křídle na českotřebovské straně byla umístěna čekárna 3. třídy, v druhém křídle byla lampárna, staniční sklad a nocležna pro staniční dělníky. Vnitřek přízemí budovy byl upraven na vestibul s přístupem do čekárny 3. třídy a nově umístěné čekárny 1. a 2. třídy a zavazadlové místnosti. byla zvětšena dopravní kancelář a zřízena nákladní pokladny s místností pro přepravce.^[3]

Vodárna

Vodárna, která byla postavena přes koleje naproti výpravní budově, měla středový trakt skoro čtvercového půdorysu se dvěma bočními křídly se třemi okenními osami a valbovou střechou. V každém křídle byl byt pro strážníka trati, do kterého se vstupovalo do kuchyně a z ní do kabinetu a dále do pokoje. V jednoosé patrové střední části byl v přízemí kotel s čerpadlem. Na valené klenbě stropu byla posazena čtyřhranná nýtovaná nádrž o objemu 14 m³. Střední trakt měl nízkou stanovou střechu.^[4]

Galerie

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 26, 29, 39, 57.
↑ ^a ^b BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828
↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 5–7, 103–104.
↑ Borovcová, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy ... c.d., s. 91

Literatura

GOŠ, Vladimír a kolektiv: Mohelnice včera a dnes – sborník o minulosti a současnosti Mohelnice, Komise pro oslavy 700. výročí povýšení Mohelnice na město, Mohelnice 1973.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohelnice na Wikimedia Commons
Profil stanice na stránkách zelpage.cz
Zmínka o vzniku nádraží na webu města Mohelnice
Profil stanice na stránkách Českých drah

[:1-1] BOROVCOVÁ, Alena. Kulturní dědictví severní státní dráhy. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2016. 271, [1] s. s. ISBN 9788085034912, ISBN 8085034913. OCLC 1010898392 S. 26, 29, 39, 57.

[:0-2] BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828

[:02-3] KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 5–7, 103–104.

[4] Borovcová, Alena. Kulturní dědictví Severní státní dráhy ... c.d., s. 91

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - železniční stanice
  | název = Mohelnice
- | obrázek = Mohelnice - railway station.jpg
- | popisek = Nádraží v Mohelnici
  | provozovatel = [[Správa železnic]]
  | kód stanice = 342824
- | trať = [[Železniční trať Česká Třebová – Přerov|270]]
+ | trať = [[Železniční trať Česká Třebová – Přerov|Česká Třebová – Přerov]]
  | nadmořská výška = 260
  | datum uvedení = 20. srpna 1845
@@ Řádek 22: / Řádek 20: @@
  | služby ve stanici = [[Soubor:Aiga ticketpurchase inv.svg|20px|okraj|Vnitrostátní pokladní přepážka]][[Soubor:Euro_symbol.svg|20px|border|Platba v Eurech]][[Soubor:RWBA WC.svg|20px|okraj|Bezbariérové WC]][[Soubor:RWB-RWBA Parkplatz.svg|20px|okraj|Veřejné parkoviště]]
  | obec = [[Mohelnice]]
- | loc-map = {{LocMap |Česko |label= Mohelnice (nádraží)|position= top |width= 260 |lat= 49.77666 |long= 16.94277 |float=center |caption=}}
+ | loc-map = {{LocMap |Česko |label= Mohelnice|position= top |width= 260 |lat= 49.77666 |long= 16.94277 |float=center |caption=}}
+ }}
- | commonscat = Mohelnice (train station)
+'''Mohelnice''' je [[železniční stanice]] ve [[Mohelnice|stejnojmenném městě]] na adrese Nádražní 339/5 789 85 Mohelnice nedaleko říčky [[Mírovka]]. Nachází se severozápadně od [[Olomouc]]e v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], v [[Okres Šumperk|okrese Šumperk]] v nadmořské výšce 260 m, na železniční trati [[Železniční trať Česká Třebová – Přerov|Česká Třebová – Přerov]], v km 53,066.
-}}
-'''Mohelnice''' je [[železniční stanice]] ve [[Mohelnice|stejnojmenném městě]] na adrese Nádražní 339/5 789 85 Mohelnice nedaleko říčky [[Mírovka]]. Nachází se severozápadně od [[Olomouc]]e v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], v [[Okres Šumperk|okrese Šumperk]] v nadmořské výšce 260 m, na železniční trati [[Železniční trať Česká Třebová – Přerov|270]] Česká Třebová – Přerov, v km 53,066.
 == Historie ==
@@ Řádek 33: / Řádek 30: @@
 == Modernizace ==
-Stanicí prochází [[Třetí železniční koridor|III. železniční koridor]]. Po roce 2000 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: nachází se zde kryté ostrovní nástupiště s podchodem, byl instalován elektronický informační systém pro cestující a výpravní budova prošla opravou. Vlaky mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, stanice je vybavena [[elektronické stavědlo|elektronickým stavědlem]] ESA 11, které je dálkově řízeno z [[Centrální dispečerské pracoviště Přerov|centrálního dispečerského pracoviště Přerov]].
+Stanicí prochází [[Třetí železniční koridor|III. železniční koridor]]. Po roce 2000 byla dokončena rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: nachází se zde kryté ostrovní nástupiště s podchodem, byl instalován elektronický informační systém pro cestující a výpravní budova prošla opravou. Vlaky mohou stanicí projíždět rychlostí až 160&nbsp;km/h, stanice je vybavena [[elektronické stavědlo|elektronickým stavědlem]] ESA 11, které je dálkově řízeno z [[Centrální dispečerské pracoviště Přerov|centrálního dispečerského pracoviště Přerov]].
 == Výpravní budova ==
@@ Řádek 39: / Řádek 36: @@
 Výpravní budova byla navržena Antonem Jünglingem jako stavba se středním patrovým tříosým traktem na čtvercovém [[půdorys]]u, k němuž byla po stranách přistavěna krátká přízemní [[Křídlo (architektura)|křídla]]. Střední část byla kryta [[Stanová střecha|stanovou střechou]], křídla měla střechy valbové. Empírové [[Fasáda|fasády]] s do líce vsazenými okny byly členěny hladkými omítanými plochami s pásovou rustikou se širokými pásy. Úzké [[Šambrána|šambrány]] s jemnou profilací rámovaly obdélná okna. Později byla vnitřní dispozice upravena, kdy byly zvětšeny kanceláře a čekárna.<ref name=":1">{{Citace monografie
-| titul = Kulturní dĕdictví severní státní dráhy
+| titul = Kulturní dědictví severní státní dráhy
 | oclc = 1010898392
-| vydavatel = Národní památkový ústav, Územní odborné pracovištĕ v Ostravĕ
+| vydavatel = Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě
 | místo = Ostrava
 | isbn = 9788085034912
@@ Řádek 59: / Řádek 56: @@
 | isbn = 9788085034974
 | isbn2 = 8085034972
-| počet stran = 208 stran
+| počet stran = 208
 | příjmení = Borovcová
 | jméno = Alena
@@ Řádek 72: / Řádek 69: @@
 Po převzetí dráhy soukromou [[Rakouská společnost státní dráhy|Rakouskou společností státní dráhy]] (StEG) byla výpravna v roce 1875 přestavěna. Nově byla zařazena do třídy III.B. Architekt Carl Schumann vypracoval návrh budovy s dvouosými patrovými křídly přistavěných ke středovému trojosému [[rizalit]]u, stavba byla krytá [[Sedlová střecha|sedlovou střechou]]. Členění bylo v podobě tenkých průběžných a parapetních [[Římsa|říms]]. Ve [[Štít (architektura)|štítech]] byla dvojice malých okének.<ref name=":1" /><ref name=":0" />
-V roce 1904 byla prodloužena křídla o jednoosé přízemní přístavky se sedlovou střechou a kruhovým okénkem ve štítu. Fasáda byla členěna strukturovanou omítkou a hladkými plastickými prvky.<ref name=":1" />
+V roce 1904 byla prodloužena křídla o jednoosé přízemní přístavky se sedlovou střechou a kruhovým okénkem ve štítu. Fasáda byla členěna strukturovanou omítkou a hladkými plastickými prvky.<ref name=":1" /> V křídle na českotřebovské straně byla umístěna čekárna 3. třídy, v druhém křídle byla lampárna, staniční sklad a nocležna pro staniční dělníky. Vnitřek přízemí budovy byl upraven na vestibul s přístupem do čekárny 3. třídy a nově umístěné čekárny 1. a 2. třídy a zavazadlové místnosti. byla zvětšena dopravní kancelář a zřízena nákladní pokladny s místností pro přepravce.<ref name=":02">{{Citace monografie
+| příjmení = Krejčiřík
+| jméno = Mojmír
+| titul = Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj
+| místo = Litoměřice
+| rok vydání = 2009
+| strany = 5–7, 103–104
+| svazek = III
+| isbn = 978-80-86765-12-9
+}}</ref>
+=== Vodárna ===
+Vodárna, která byla postavena přes koleje naproti výpravní budově, měla středový trakt skoro čtvercového půdorysu se dvěma bočními křídly se třemi okenními osami a [[Valbová střecha|valbovou střechou]]. V každém křídle byl byt pro strážníka trati, do kterého se vstupovalo do kuchyně a z ní do kabinetu a dále do pokoje. V jednoosé patrové střední části byl v přízemí kotel s čerpadlem. Na [[Valená klenba|valené klenbě]] stropu byla posazena čtyřhranná [[Nýt|nýtovaná]] nádrž o objemu 14&nbsp;m³. Střední trakt měl nízkou stanovou střechu.<ref>Borovcová, Alena. ''Kulturní dědictví Severní státní dráhy'' ... c.d., s. 91</ref>
 == Galerie ==
@@ Řádek 81: / Řádek 90: @@
 == Odkazy ==
 === Reference ===
 <references />
-=== Externí odkazy ===
+=== Literatura ===
+* GOŠ, Vladimír a kolektiv: ''Mohelnice včera a dnes – sborník o minulosti a současnosti Mohelnice'', Komise pro oslavy 700. výročí povýšení Mohelnice na město, Mohelnice 1973.
+=== Externí odkazy ===
 * {{Commonscat}}
 * [https://www.zelpage.cz/stanice/mohelnice.html Profil stanice na stránkách zelpage.cz]
 * [https://www.mohelnice.cz/historie-mesta-v-letech-1131-1981/d-224677 Zmínka o vzniku nádraží na webu města Mohelnice]
 * [https://www.cd.cz/stanice/5434282 Profil stanice na stránkách Českých drah]
-=== Literatura ===
-* GOŠ, Vladimír a kolektiv: ''Mohelnice včera a dnes – sborník o minulosti a současnosti Mohelnice'', Komise pro oslavy 700. výročí povýšení Mohelnice na město, Mohelnice 1973.
 {{Železniční trať Česká Třebová – Přerov}}
-{{Portály|Železnice|Architektura a stavebnictví}}
+{{Portály|Železnice|Architektura a stavebnictví|Morava}}
 [[Kategorie:Železniční stanice v okrese Šumperk]]