Moře: Porovnání verzí
→Atlantský oceán: Opraven překlep značky: ruční vrácení zpět revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu |
m polozámek |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| ⚫ | |||
[[Soubor:North Sea 01 ubt.jpeg|náhled|Pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] u [[Lønstrup]]u v [[Dánsko|Dánsku]]]] |
[[Soubor:North Sea 01 ubt.jpeg|náhled|Pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] u [[Lønstrup]]u v [[Dánsko|Dánsku]]]] |
||
| ⚫ | |||
'''Moře''' je velká plocha [[Slaná voda|slané]] či [[brakická voda|brakické vody]], spojená se světovým [[oceán]]em, a také s řekami. |
'''Moře''' je velká plocha [[Slaná voda|slané]] či [[brakická voda|brakické vody]], spojená se světovým [[oceán]]em, a také s řekami. |
||
| Řádek 13: | Řádek 11: | ||
== Seznam moří podle oceánů == |
== Seznam moří podle oceánů == |
||
=== Atlantský oceán === |
=== Atlantský oceán === |
||
* [[Komunistické moře]] |
|||
* [[Alboránské moře]] |
* [[Alboránské moře]] |
||
* [[Azovské moře]] |
* [[Azovské moře]] |
||
| Řádek 131: | Řádek 128: | ||
* [http://jmenasveta.cuzk.cz/ Česká jména oceánů, moří, jejich částí, podmořských tvarů a mořských proudů] |
* [http://jmenasveta.cuzk.cz/ Česká jména oceánů, moří, jejich částí, podmořských tvarů a mořských proudů] |
||
{{Polozamčeno}} |
|||
{{Regiony světa}} |
{{Regiony světa}} |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Aktuální verze z 7. 2. 2024, 10:48
Moře je velká plocha slané či brakické vody, spojená se světovým oceánem, a také s řekami.
Moře na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například ostrovy, souostrovími či poloostrovy), se nazývají okrajová moře (např. Severní moře, Karibské moře). Okrajová moře se svými systémy proudů, slaností vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení vnitřní moře (Středozemní moře, Baltské moře, Rudé moře). Vnitřní moře mívají kvůli nadměrnému vypařování a malému přítoku říční vody, nebo naopak, výrazně vyšší (Rudé moře) či nižší (Baltské moře) slanost než je obvyklých 35 ‰ a i v mnoha dalších ohledech se od okrajových moří odlišují. Slanost (salinitu) mořské vody sledují oceánologové velice bedlivě, jelikož případné rychlé výkyvy množství soli ve sledovaných oblastech signalizují potenciální významné změny v mořských biotopech. Pro účely sledování a vyhodnocování slanosti se používají salinitní mapy generované přístroji zvanými solnografy, jejichž rozborem lze poměrně přesně predikovat změny mořské fauny a flóry.
Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též velké vnitrozemské (zpravidla slané) jezero, kterému schází přirozený odtok (např. Kaspické moře nebo Mrtvé moře). Zde však není splněna jedna ze základních vlastností, totiž spojitost s ostatními moři.
Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², čili 71 % povrchu planety Země a jejich objem dosahuje 1 370 milionů km³ vody. Mořská voda tak představuje 96,5 % planetárního vodstva. Střední hloubka světového oceánu je přibližně 3 790 m.
Seznam moří podle oceánů
Atlantský oceán
- Alboránské moře
- Azovské moře
- Baleárské moře/Katalánské moře
- Baltské moře
- Černé moře
- Egejské moře
- Irské moře
- Irmingerovo moře
- Jaderské moře
- Jónské moře
- Kantaberské moře/Biskajský záliv
- Karibské moře
- Keltské moře
- Krétské moře
- Labradorské moře
- Levantské moře
- Ligurské moře
- Libyjské moře
- Marmarské moře
- Myrtské moře
- Sargasové moře
- Severní moře
- Středozemní moře
- Thrácké moře
- Tyrhénské moře
Severní ledový oceán
- Baffinovo moře
- Barentsovo moře
- Beaufortovo moře
- Bílé moře
- Čukotské moře
- Grónské moře
- Karské moře
- Lincolnovo moře
- moře Laptěvů
- Norské moře
- Pečorské moře
- Východosibiřské moře
- Wandelovo moře/McKinleyovo moře
Indický oceán
Tichý oceán
- Arafurské moře
- Balijské moře
- Bandské moře
- Beringovo moře
- Bismarckovo moře/Novoguinejské moře
- Boholské moře/Mindanajské moře
- Camotské moře
- Celebeské moře
- Fidžijské moře
- Filipínské moře
- Floreské moře
- Halmaherské moře
- Jávské moře
- Japonské moře/Východní moře
- Jihočínské moře
- Korálové moře
- Korské moře
- Ochotské moře
- Pochajské moře
- Samarské moře
- Sawuské moře/Savuské moře
- Seramské moře
- Sibuyanské moře
- Suluské moře
- Šalomounovo moře
- Tasmanovo moře
- Timorské moře
- Visayské moře
- Vnitřní moře
- Východočínské moře
- Žluté moře
Jižní oceán
- Amundsenovo moře
- Bellingshausenovo moře
- d'Urvillovo moře
- Lazarevovo moře
- Mawsonovo moře
- moře Kosmonautů
- moře Scotia
- moře Spolupráce
- Riiser-Larsenovo moře
- Rossovo moře
- Weddellovo moře
Mimozemská moře
Takzvaná měsíční moře (latinsky maria, j. č. mare) jsou rozsáhlé čedičové pláně, pokrývající asi 16 % povrchu Měsíce, zejména na jeho přivrácené straně. Temné plochy, vytvořené kdysi rozsáhlými výlevy magmatu po dopadech meteoritů, považovali totiž první astronomové za skutečná moře, podobná těm pozemským. Dnes už na tuto představu upomínají jen tradiční latinská pojmenování měsíčních „moří“, „oceánů“ a „zálivů“. Kupříkladu oblast, kde 20. července 1969 přistála výprava Apolla 11 nese název Mare Tranquillitatis – „Moře Klidu“. Analogicky se jako moře označují podobné temnější oblasti na povrchu Merkuru a Marsu.
Rozsáhlé kapalné oblasti čpavku (jezera a moře) byly objeveny na povrchu Saturnova měsíce Titanu.
Odkazy
Literatura
- KUKAL, Zdeněk a kol. Základy oceánografie. Praha : Academia, 1990. ISBN 80-200-0313-4.
- Česká jména moří a mezinárodních území: Seznam českých jmen oceánů, moří, jejich částí, podmořských útvarů, mořských proudů a geografických objektů v Antarktidě. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2014. 186 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-71-6. Online mapy.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu moře na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Moře v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Téma Moře ve Wikicitátech
Slovníkové heslo moře ve Wikislovníku- Česká jména oceánů, moří, jejich částí, podmořských tvarů a mořských proudů
