Přeskočit na obsah

Moře: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 188.120.199.144 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Janbery
značka: rychlé vrácení zpět
m polozámek
 
(Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 19 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=velké ploše pokryté slanou vodou a spojené se světovým oceánem}}
[[Soubor:North Sea 01 ubt.jpeg|náhled|Pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] u [[Lønstrup]]u v [[Dánsko|Dánsku]]]]
[[Soubor:North Sea 01 ubt.jpeg|náhled|Pobřeží [[Severní moře|Severního moře]] u [[Lønstrup]]u v [[Dánsko|Dánsku]]]]

{{Různé významy|tento=velké ploše pokryté slanou vodou a spojené se světovým oceánem}}

'''Moře''' je velká plocha [[Slaná voda|slané]] či [[brakická voda|brakické vody]], spojená se světovým [[oceán]]em, a také s řekami.
'''Moře''' je velká plocha [[Slaná voda|slané]] či [[brakická voda|brakické vody]], spojená se světovým [[oceán]]em, a také s řekami.


Řádek 13: Řádek 11:
== Seznam moří podle oceánů ==
== Seznam moří podle oceánů ==
=== Atlantský oceán ===
=== Atlantský oceán ===
*
* [[Alboránské moře]]
* [[Alboránské moře]]
* [[Azovské moře]]
* [[Azovské moře]]
Řádek 131: Řádek 128:
* [http://jmenasveta.cuzk.cz/ Česká jména oceánů, moří, jejich částí, podmořských tvarů a mořských proudů]
* [http://jmenasveta.cuzk.cz/ Česká jména oceánů, moří, jejich částí, podmořských tvarů a mořských proudů]


{{Polozamčeno}}
{{Regiony světa}}
{{Regiony světa}}
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}


[[Kategorie:Moře| ]]
[[Kategorie:Moře| ]]
[[Kategorie:Hydrosféra]]
[[Kategorie:Vodní plochy]]
[[Kategorie:Hydrologie]]
[[Kategorie:Hydrologie]]

Aktuální verze z 7. 2. 2024, 10:48

Tento článek je o velké ploše pokryté slanou vodou a spojené se světovým oceánem. Další významy jsou uvedeny na stránce Moře (rozcestník).
Pobřeží Severního moře u Lønstrupu v Dánsku

Moře je velká plocha slané či brakické vody, spojená se světovým oceánem, a také s řekami.

Moře na okrajích oceánů, částečně ohraničené pevninou (například ostrovy, souostrovími či poloostrovy), se nazývají okrajová moře (např. Severní moře, Karibské moře). Okrajová moře se svými systémy proudů, slaností vody či usazeninami příliš neliší od zbytku oceánu. Obklopuje-li pevnina moře téměř zcela, používá se pro ně označení vnitřní moře (Středozemní moře, Baltské moře, Rudé moře). Vnitřní moře mívají kvůli nadměrnému vypařování a malému přítoku říční vody, nebo naopak, výrazně vyšší (Rudé moře) či nižší (Baltské moře) slanost než je obvyklých 35 ‰ a i v mnoha dalších ohledech se od okrajových moří odlišují. Slanost (salinitu) mořské vody sledují oceánologové velice bedlivě, jelikož případné rychlé výkyvy množství soli ve sledovaných oblastech signalizují potenciální významné změny v mořských biotopech. Pro účely sledování a vyhodnocování slanosti se používají salinitní mapy generované přístroji zvanými solnografy, jejichž rozborem lze poměrně přesně predikovat změny mořské fauny a flóry.

Někdy může být jako moře tradičně, ale nepřesně označeno též velké vnitrozemské (zpravidla slané) jezero, kterému schází přirozený odtok (např. Kaspické moře nebo Mrtvé moře). Zde však není splněna jedna ze základních vlastností, totiž spojitost s ostatními moři.

Moře a oceány pokrývají celkem 361 milionů km², čili 71 % povrchu planety Země a jejich objem dosahuje 1 370 milionů km³ vody. Mořská voda tak představuje 96,5 % planetárního vodstva. Střední hloubka světového oceánu je přibližně 3 790 m.

Seznam moří podle oceánů

Atlantský oceán

Severní ledový oceán

Indický oceán

Tichý oceán

Jižní oceán

Mimozemská moře

Takzvaná měsíční moře (latinsky maria, j. č. mare) jsou rozsáhlé čedičové pláně, pokrývající asi 16 % povrchu Měsíce, zejména na jeho přivrácené straně. Temné plochy, vytvořené kdysi rozsáhlými výlevy magmatu po dopadech meteoritů, považovali totiž první astronomové za skutečná moře, podobná těm pozemským. Dnes už na tuto představu upomínají jen tradiční latinská pojmenování měsíčních „moří“, „oceánů“ a „zálivů“. Kupříkladu oblast, kde 20. července 1969 přistála výprava Apolla 11 nese název Mare Tranquillitatis„Moře Klidu“. Analogicky se jako moře označují podobné temnější oblasti na povrchu Merkuru a Marsu.

Rozsáhlé kapalné oblasti čpavku (jezera a moře) byly objeveny na povrchu Saturnova měsíce Titanu.

Odkazy

Literatura

  • KUKAL, Zdeněk a kol. Základy oceánografie. Praha : Academia, 1990. ISBN 80-200-0313-4.
  • Česká jména moří a mezinárodních území: Seznam českých jmen oceánů, moří, jejich částí, podmořských útvarů, mořských proudů a geografických objektů v Antarktidě. 1. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2014. 186 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-71-6. Online mapy. 

Související články

Externí odkazy