Přeskočit na obsah

Cerhenice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ {{Počet obyvatel}}
m verze 23572208 uživatele 89.24.44.103 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 45 mezilehlých verzí od 30 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[Cerhonice]]}}
{{Infobox - česká obec
{{Infobox - česká obec
| název = Cerhenice
| název = Cerhenice
| status = městys
| status = městys
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| okres = Kolín
| okres = Kolín
| obec s rozšířenou působností = [[Kolín]]
| obec s rozšířenou působností = [[Kolín]]
| pověřená obec = [[Pečky]]
| pověřená obec = [[Pečky]]
| země = [[Čechy]]
| země = [[Čechy]]
⚫
| PSČ = 280 02 až 281 02
| výměra = 10,63
| počet ZSJ = 3
⚫
| psč = 280 02 až 281 02
| počet zsj = 3
| počet částí obce = 2
| počet částí = 2
| počet katastrálních území = 2
⚫
| adresa = Školská&nbsp;444<br />281 02 Cerhenice
| počet katastrálních území = 2
⚫
| web = http://www.cerhenice.cz
⚫
| adresa = Školská&nbsp;444<br />281 02 Cerhenice
⚫
| úřední web =
⚫
| web = http://www.cerhenice.cz
⚫
| e-mail = starosta@cerhenice.cz
⚫
| úřední web =
| starosta = PhDr. Bc. Marek Semerád, MBA
⚫
| email = starosta@cerhenice.cz
| starosta = PhDr. Marek Semerád
| starosta aktuální k = 2022
| infoaktual = 2014
| NUTS3 = CZ020
⚫
}}
| obrázek = Cerhenice pohled nadjezdu.jpg
⚫
'''Cerhenice''' jsou [[městys]]em ležící v [[Okres Kolín|okrese Kolín]] asi 11&nbsp;km severozápadně od [[Kolín]]a. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [[Katastrální území]] obce má rozlohu 1 063 [[hektar|ha]]. V&nbsp;roce&nbsp;2011 zde bylo evidováno 626&nbsp;adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/s/cerhe/index.html|datum vydání=2011-07-22|datum přístupu=2011-08-05|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20110828065327/http://aplikace.mvcr.cz/adresa/s/cerhe/index.html|datum archivace=2011-08-28|nedostupné=ano}}</ref> Součástí obce je i vesnice [[Cerhýnky]] a malá osada [[Radimek]].
| popisek = pohled na městys z nadjezdu nad tratí
| znak = Cerhenice_CoA_CZ.png
| vlajka = Vlajka obce Cerhenice.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Cerhenice |lat_deg=50 |lat_min=4 |lat_sec=15 |lon_deg=15 |lon_min=4 |lon_sec=25 |float=center}}
| nuts5 = 533246
| nuts4 = CZ0204
| nuts3 = CZ020
| nadmořská výška = 209
⚫
}}
⚫
'''Cerhenice''' jsou [[městys]]em ležící v [[Okres Kolín|okrese Kolín]] asi 11&nbsp;km severozápadně od [[Kolín]]a. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [[Katastrální území]] obce má rozlohu 1 063 [[hektar|ha]]. V&nbsp;roce&nbsp;2011 zde bylo evidováno 626&nbsp;adres.<ref name="Domy">{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/s/cerhe/index.html|datum vydání=2011-07-22|datum přístupu=2011-08-05|jazyk=}}</ref> Součástí obce je i vesnice [[Cerhýnky]].


U obce se nachází [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|železniční zkušební okruh]] [[Výzkumný ústav železniční|Výzkumného ústavu železničního]].
U obce se nachází [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|železniční zkušební okruh]] [[Výzkumný ústav železniční|Výzkumného ústavu železničního]].


'''Cerhenice''' je také název katastrálního území o rozloze 9&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/617547|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=}}</ref>
'''Cerhenice''' je také název katastrálního území o rozloze 9&nbsp;km².<ref name="Katastr">{{Citace elektronické monografie|korporace=Územně identifikační registr ČR|odkaz na korporaci=|titul=Územně identifikační registr ČR|url=http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/617547|datum vydání=1999-01-01|datum přístupu=2009-10-22|jazyk=|url archivu=https://web.archive.org/web/20200603012511/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/617547|nedostupné=ano}}</ref>


== Historie ==
== Historie ==
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1295]]. Původní jméno obce bylo ''Crhynici'', tedy ves lidí Crhyňových. Během vývoje se z původního jména stala vesnice Crhynice a později Cerhenice. Kolem roku 1340 byly v Cerhenicích tři vladycké statky. Později tu byla zbudována [[tvrz]], stávala na místě pivovaru, který byl postaven v roce 1118{{Doplňte zdroj}}. Začátkem 16. století byly Cerhenice, zásluhou Elišky ze Střížkova povýšeny na [[městečko]]. Do poloviny 16. století zde měla sídlo Jednota českých bratří. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] (1618–1648) byly Cerhenice úplně vylidněny. Vesnice byla vypálena, obyvatelé rozptýleni do okolí a nebo pobiti. Po skončení války se obec pomalu zalidňovala. Kolem roku 1690 se staly Cerhenice majetkem [[Šternberkové|Šternberků]] a v roce 1718 zde bylo 32 usedlostí. V roce 1758 prodal František ze Šternberka obec [[Marie Terezie|Marii Terezii]]. V roce 1778 byl pod vlivem selských bouří vydán rozkaz, aby všechna pole a louky ve vlastnictví státu a měst byla rozdělena na menší usedlosti. [[Robota]] byla nahrazena peněžitými dávkami a v roce 1781 bylo zrušeno [[nevolnictví]]. V místní škole se vyučovalo už v 16. století a zřejmě i v [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]], kdy veškeré školství v Čechách upadalo.
První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1295]]. Původní jméno obce bylo ''Crhynici'', tedy ves lidí Crhyňových. Během vývoje se z původního jména stala vesnice Crhynice a později Cerhenice. Kolem roku 1340 byly v Cerhenicích tři vladycké statky. Později tu byla zbudována [[tvrz]], stávala na místě pivovaru, který byl postaven v roce 1118{{Doplňte zdroj}}. Začátkem 16. století byly Cerhenice, zásluhou Elišky ze Střížkova povýšeny na [[městys|městečko]]. Do poloviny 16. století zde měla sídlo Jednota českých bratří. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] (1618–1648) byly Cerhenice úplně vylidněny. Vesnice byla vypálena, obyvatelé rozptýleni do okolí a nebo pobiti. Po skončení války se obec pomalu zalidňovala. Kolem roku 1690 se staly Cerhenice majetkem [[Šternberkové|Šternberků]] a v roce 1718 zde bylo 32 usedlostí. V roce 1758 prodal František ze Šternberka obec [[Marie Terezie|Marii Terezii]]. V roce 1778 byl pod vlivem selských bouří vydán rozkaz, aby všechna pole a louky ve vlastnictví státu a měst byla rozdělena na menší usedlosti. [[Robota]] byla nahrazena peněžitými dávkami a v roce 1781 bylo zrušeno [[nevolnictví]]. V místní škole se vyučovalo už v 16. století a zřejmě i v [[Doba pobělohorská|době pobělohorské]], kdy veškeré školství v Čechách upadalo.


Roku 1845 začaly projíždět u Cerhenic první vlaky po důležité železnici mezi [[Historie železniční dopravy v Česku|Prahou, Pardubicemi a Olomoucí]], ale nádraží zde přes veškeré úsilí nebylo vybudováno (pouze zastávka). Industrializace se na Cerhenicích projevila především stavbou [[Cukrovar|cukrovaru]], zprovozněného na přelomu 60 a 70. let 19. století. Tato původně Společná rolnická továrna na cukr se stala dominantou a poznávacím znamením obce. Továrna měla od svého založení problémy, stav se zlepšil až prodejem pražskému velkoobchodníkovi M. B. Kohnovi roku 1888, přičemž později se stala majetkem Pečecké rafinerie cukru. V roce 1907 byl cukrovar rozšířen o rafinérii a roku 1909 o nové skladiště podle projektu Bruno Bauera. Zajímavostí také je, že areál továrny je napojen na 3,6 km vzdálenou železniční stanici [[Velim]], i když leží přímo vedle trati. Toto průmyslové dědictví je ovšem dnes nevyužito (poslední řepná kampaň 1997/1998), většina budov byla zbořena v letech 2001 až 2002 a dnes zbývá komín, skladiště surového a bílého cukru a kanceláře.<ref>Froněk, D., Jákl, P., Starec, M., Pivo a cukr, ČVUT v Praze 2011, s. 67.</ref> Další promeškanou příležitostí v Cerhenicích je přestavba místní tvrze v Zámecké ulici (čp. 137, od konce 18. století do roku 1918 sloužila jako pivovar), která v letech 2002 až 2004 setřela její renesanční vzhled (původ budovy je gotický). To vedlo k jejímu vyškrtnutí z památkového fondu roku 2005.<ref name="cesty">http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice/tvrz</ref>
Roku 1845 začaly projíždět u Cerhenic první vlaky po důležité železnici mezi [[Historie železniční dopravy v Česku|Prahou, Pardubicemi a Olomoucí]], ale nádraží zde přes veškeré úsilí nebylo vybudováno (pouze zastávka). Industrializace se na Cerhenicích projevila především stavbou cukrovaru, který byl zprovozněn v roce 1864/1871. Tato původně Společná rolnická továrna na cukr se stala dominantou a poznávacím znamením obce. Cukrovar ovšem měl od svého založení problémy a byl 2x uzavřen,
stav cukrovaru se zlepšil až prodejem pražskému velkoobchodníkovi M. B. Kohnovi v roce 1888, od té doby byl cukrovar už v provozu a fungoval se ziskem. Později se cukrovar stal majetkem Pečecké rafinerie cukru. V roce 1907 byl cukrovar rozšířen o rafinérii a v roce 1909 o nové skladiště podle projektu Bruno Bauera. V roce 1945 byl cukrovar zestátněn. Zajímavostí také je, že areál cukrovaru byl napojen na 3,6 km vzdálenou železniční stanici [[Velim]], i když leží přímo vedle tratě. Tohle průmyslové dědictví je ovšem dnes nevyužito a chátrá, poslední řepná kampaň na cukrovaru proběhla v roce 1997/1998, většina budov byla zbořena v letech 2001 - 2002 a dnes zbývá pouze 66 metrů vysoký komín, dále jsou zachovány administrativní budovy, skladiště surového a bílého cukru a kanceláře.<ref>Froněk, D., Jákl, P., Starec, M., Pivo a cukr, ČVUT v Praze 2011, s. 67.</ref> Další promeškanou příležitostí v Cerhenicích je přestavba místní tvrze v Zámecké ulici (čp. 137, od konce 18. století do roku 1918 sloužila jako pivovar), která v letech 2002 - 2004 setřela její renesanční vzhled (původ budovy je gotický). To vedlo k jejímu vyškrtnutí z památkového fondu roku 2005.<ref name="cesty">http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice/tvrz</ref>


Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
Od [[23. leden|23. ledna]] [[2007]] byl obci vrácen status [[městys]]e.<ref name="status">[http://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?C=16&T=k2006psp5r Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi], [[Miloslav Vlček]], 23. ledna 2007</ref>
Řádek 43: Řádek 36:
=== Územněsprávní začlenění ===
=== Územněsprávní začlenění ===
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v&nbsp;roce, kdy ke změně došlo:
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v&nbsp;roce, kdy ke změně došlo:
* 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim<ref name="ck">[http://www.cisleithanien.eu/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918]</ref>
* 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim<ref name="ck">[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918]</ref>
* 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
* 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
* 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
* 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
* 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim<ref>[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren]</ref>
* 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim<ref>[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren]</ref>
* 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim<ref>Nařízení ministra vnitra č.&nbsp;185/1942&nbsp;Sb.</ref>
* 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim<ref>Nařízení ministra vnitra č.&nbsp;185/1942&nbsp;Sb.</ref>
* 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim<ref>[http://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf Dekret presidenta republiky č.&nbsp;121/1945&nbsp;Sb.]</ref>
* 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č.&nbsp;121/1945&nbsp;Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }}</ref>
* 1949 Pražský kraj, okres Kolín<ref>[http://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf Vládní nařízení č.&nbsp;3/1949&nbsp;Sb.]</ref>
* 1949 Pražský kraj, okres Kolín<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č.&nbsp;3/1949&nbsp;Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }}</ref>
* 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
* 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
* 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín
* 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín


=== Rok 1932 ===
=== Rok 1932 ===
V městysi Cerhenice ''(přísl.Radímek, 1800&nbsp;obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;109. (česky a německy)</ref> lékař, autodoprava nákladní, autodrožka, bednář, biograf Sokol, 2&nbsp;cukráři, Pečecká rafinerie cukru, 2&nbsp;čalouníci, 4&nbsp;holiči, 5&nbsp;hostinců, 2&nbsp;koláři, konsum, 3&nbsp;kováři, 2&nbsp;krejčí, malíř pokojů, 4&nbsp;mlýny, 7&nbsp;obuvníků, obchod s&nbsp;ovocem a zeleninou, 4&nbsp;pekaři, 4&nbsp;pískovny, pivovar, 2&nbsp;pokrývači, 2&nbsp;porodní asistentky, 16&nbsp;rolníků, 4&nbsp;řezníci, 2&nbsp;sedláři, sladovna, 8&nbsp;obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Cerhenice, stavitel, obchod se střižním zbožím, 4&nbsp;švadleny, 2&nbsp;tesařští mistři, 2&nbsp;trafiky, 2&nbsp;truhláři, 3&nbsp;velkostatky, 2&nbsp;zahradnictví, zednický mistr, 2&nbsp;obchody se zemskými plodinami.
V městysi Cerhenice ''(přísl.Radímek, 1800&nbsp;obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava nákladní, autodrožka, bednář, biograf Sokol, 2&nbsp;cukráři, Pečecká rafinerie cukru, 2&nbsp;čalouníci, 4&nbsp;holiči, 5&nbsp;hostinců, 2&nbsp;koláři, konsum, 3&nbsp;kováři, 2&nbsp;krejčí, malíř pokojů, 4&nbsp;mlýny, 7&nbsp;obuvníků, obchod s&nbsp;ovocem a zeleninou, 4&nbsp;pekaři, 4&nbsp;pískovny, pivovar, 2&nbsp;pokrývači, 2&nbsp;porodní asistentky, 16&nbsp;rolníků, 4&nbsp;řezníci, 2&nbsp;sedláři, sladovna, 8&nbsp;obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Cerhenice, stavitel, obchod se střižním zbožím, 4&nbsp;švadleny, 2&nbsp;tesařští mistři, 2&nbsp;trafiky, 2&nbsp;truhláři, 3&nbsp;velkostatky, 2&nbsp;zahradnictví, zednický mistr, 2&nbsp;obchody se zemskými plodinami.<ref name="mosse">{{Citace periodika
| periodikum = Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství

| rok = 1932
Ve vsi [[Cerhýnky]] ''(585&nbsp;obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Cerhenic)'' byly v&nbsp;roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:<ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha&nbsp;1932, svazek&nbsp;I, str.&nbsp;110. (česky a německy)</ref> 4 autodopravci, 2&nbsp;hostince, krejčí, surové kůže, obchod s&nbsp;mlékem, 2&nbsp;obuvníci, 2&nbsp;obchody s&nbsp;ovocem a zeleninou, pekař, rolník, sadař, velkostatek, 2&nbsp;obchody se smíšeným zbožím, trafika.
| strany = 109
| místo = Praha
| vydavatel = Rudolf Mosse
| jazyk = česky, německy
}}</ref>


== Památky ==
== Památky ==
* [[Cukrovar]] (postaven 1864/1871) je dnes z valné části zbořen. Dominantou nejen továrny, ale celých Cerhenic je 66 metrů vysoký komín, dále jsou zachovány administrativní budovy a skladiště. Areál je nevyužitý a chátrá.
* [[Cukrovar]] (postaven v roce 1864/1871) je dnes z valné části zbořen. Dominantou nejen cukrovaru, ale také celých Cerhenic, je 66 metrů vysoký komín, dále jsou zachovány administrativní budovy, skladiště surového a bílého cukru a kanceláře. Areál je nevyužitý a chátrá. Poslední řepná kampaň na cukrovaru proběhla v roce 1997/1998.
* Barokní [[Zámek (stavba)|zámek]] v zámecké ulici byl postaven v letech 1771 až 1772. Poté sem byly přemístěny úřady z vedlejší tvrze. V objektu také byly hotelové pokoje Ústavu šlechtičen a sýpka. Ve 2. polovině 19. století budova přestavěna, po roce 1918 adaptována na byty a školu. Objekt je obdélníkového půdorysu, jednopatrový a krytý valbovou střechou.<ref name="cesty" />
* Barokní [[Zámek (stavba)|zámek]] v zámecké ulici byl postaven v letech 1771 až 1772. Poté sem byly přemístěny úřady z vedlejší tvrze. V objektu také byly hotelové pokoje Ústavu šlechtičen a sýpka. Ve 2. polovině 19. století budova přestavěna, po roce 1918 adaptována na byty a školu. Objekt je obdélníkového půdorysu, jednopatrový a krytý valbovou střechou.<ref name="cesty" />
* [[Tvrz]] byla založena po roce 1340, renesančně přestavěna roku 1618, roku 1778 přeměněna na pivovar, po roce 1918 přeměněna na obytnou budovu. Dochovala se jednopatrová dvoukřídlá budova s valbovou střechou a hranolový výstupek jako pozůstatek po věži. Po roce 2000 byla památka velmi poškozena nevhodnou přestavbou. Zlikvidována renesanční psaníčková sgrafita, ostění z červeného nučického pískovce ze stejné doby i pamětní deska přestavby z roku 1618. Nicméně vhodným postupem je záchrana stále možná, neboť dispozice budovy jsou ještě zachovány.<ref name="cesty" />
* [[Tvrz]] byla založena po roce 1340, renesančně přestavěna roku 1618, roku 1778 přeměněna na pivovar, po roce 1918 přeměněna na obytnou budovu. Dochovala se jednopatrová dvoukřídlá budova s valbovou střechou a hranolový výstupek jako pozůstatek po věži. Po roce 2000 byla památka velmi poškozena nevhodnou přestavbou. Zlikvidována renesanční psaníčková sgrafita, ostění z červeného [[nučický pískovec|nučického pískovce]] ze stejné doby i pamětní deska přestavby z roku 1618. Nicméně vhodným postupem je záchrana stále možná, neboť dispozice budovy jsou ještě zachovány.<ref name="cesty" />
* Barokní [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Cerhenice)|kostel sv.&nbsp;Jana Nepomuckého]] byl postaven v letech 1734 až 1735 [[Šternberkové|šternberskými]] majiteli cerhenického panství. Ve 2. polovině 19. století, roku 1945 poškozen leteckými pumami, po válce několikrát opravován. Budova malého kostela je jednolodní, s barokním průčelím i oltářem a je postavena na stráni, na východě obce.
* Barokní [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Cerhenice)|kostel sv.&nbsp;Jana Nepomuckého]] byl postaven v letech 1734 až 1735 [[Šternberkové|šternberskými]] majiteli cerhenického panství. Ve 2. polovině 19. století, roku 1945 poškozen leteckými pumami, po válce několikrát opravován. Budova malého kostela je jednolodní, s barokním průčelím i oltářem a je postavena na stráni, na východě obce.
* Barokní socha Panny Marie Bolestné (postavena 1745) a kamenný kříž (1924) na Náměstí míru.
* Barokní socha Panny Marie Bolestné (postavena 1745) a kamenný kříž (1924) na Náměstí míru.
* Pozdně barokní statek (čp. 21) a dvě usedlosti z 19. století (čp. 18, čp. 66)
* Pozdně barokní statek (čp. 21) a dvě usedlosti z 19. století (čp. 18, čp. 66)
* Výklenková kaplička Panny Marie na jihu městyse, postavena roku 1800.<ref>http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice</ref>
* Výklenková kaplička Panny Marie na jihu městyse, postavena roku 1800.<ref>http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice</ref>

== Galerie ==
<gallery>
File:Cerhenice - kostel sv. Jana Nepomuckého (stav duben 2023) (1).jpg|Kostel svatého Jana Nepomuckého
File:Cerhenice - zámek čp. 1 (stav duben 2023) (5).jpg|Zámek
File:Native house of Blanka Wedlichová-Waleská in Cerhenice, Kolín District.jpg|Rodný dům Blanky Waleské
File:Cerhenice - park Květoslavy Šátkové (1).jpg|Park Květoslavy Šátkové
File:Cerhenice - železniční stanice (stav duben 2023).jpg|Železniční stanice
</gallery>


== Doprava ==
== Doprava ==
Řádek 71: Řádek 78:
* Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III.&nbsp;třídy. Ve vzdálenosti 2,5&nbsp;km vede [[silnice I/12]] Praha–Kolín.
* Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III.&nbsp;třídy. Ve vzdálenosti 2,5&nbsp;km vede [[silnice I/12]] Praha–Kolín.


* Železnice – Obec Cerhenice leží na železniční [[Železniční trať Praha - Kolín|trati&nbsp;011]] Praha – Český&nbsp;Brod – Pečky – Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1.&nbsp;a&nbsp;3.&nbsp;koridoru, doprava byla zahájena roku 1845, po trati lze jezdit rychlostí 160&nbsp;km/h.
* Železnice – Obec Cerhenice leží na železniční [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|trati&nbsp;011]] Praha – Český&nbsp;Brod – Pečky – Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1.&nbsp;a&nbsp;3.&nbsp;koridoru, doprava byla zahájena roku 1845, po trati lze jezdit rychlostí 160&nbsp;km/h.


* Železniční zkušební okruh – [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|Železniční zkušební okruh u]] Cerhenic má v&nbsp;Cerhenicích sídlo správy okruhu, zkušební trať prochází okrajem katastrálního území obce.
* Železniční zkušební okruh – [[Železniční zkušební okruh Cerhenice|Železniční zkušební okruh]] u Cerhenic má v&nbsp;Cerhenicích sídlo správy okruhu, zkušební trať prochází okrajem katastrálního území obce.
'''Veřejná doprava 2011'''
'''Veřejná doprava 2011'''
* Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín-Nová Ves I-Chotutice ''(v&nbsp;pracovních dnech 4&nbsp;spoje)'' a Poděbrady-Cerhenice-Pečky ''(v&nbsp;pracovních dnech 9&nbsp;spojů)'' {{Malé|(dopravce Okresní autobusová doprava Kolín,&nbsp;s.&nbsp;r.&nbsp;o.)}}. O víkendu je obec bez autobusové dopravní obsluhy.
* Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín - Nová Ves I - Chotutice ''(v&nbsp;pracovních dnech 4&nbsp;spoje)'' a Poděbrady-Cerhenice-Pečky ''(v&nbsp;pracovních dnech 9&nbsp;spojů)'' (dopravce [[Okresní autobusová doprava Kolín]]). O víkendu je obec bez autobusové dopravní obsluhy.

⚫
* Železniční doprava – Po trati 011 vede linka S1 (Praha–Kolín) v rámci pražského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]]. V [[Cerhenice (železniční zastávka)|železniční zastávce Cerhenice]] zastavovalo v&nbsp;pracovních dnech 30&nbsp;párů osobních vlaků, o&nbsp;víkendu 23&nbsp;párů osobních vlaků.

== Osobnosti ==
* [[Bohumír Jan Dlabač]] ([[1758]]–[[1820]]), kanovník řádu premonstrátů, vzdělanec, básník, strahovský knihovník, sběratel literárních a uměleckých faktů, hudebník
* [[Blanka Waleská]] ([[1910]]–[[1986]]), herečka
* [[Jan Mašín]] ([[srbština|srbsky]] ''Јован Машин''/''Jovan Mašin''; 1817, Cerhenice – 1884, [[Bělehrad]], [[Srbsko|Srbské království]]) – český lékař v Srbsku, lékař srbského [[Michal Obrenović III.|knížete Michala]] a pak [[Milan I. Obrenović|krále Milana Obrenoviće]], jeden ze (3 Čechů) spoluzakladatelů [[Srbská lékařská společnost|Srbské lékařské společnosti]] a zakladatel v Srbsku společensky významné [[Mašínovi v Srbsku|dynastie Mašínů]].


⚫
* Železniční doprava – Po trati 011 vede linka S1 (Praha–Kolín) v rámci pražského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]]. V železniční zastávce ''Cerhenice'' zastavovalo v&nbsp;pracovních dnech 30&nbsp;párů osobních vlaků, o&nbsp;víkendu 23&nbsp;párů osobních vlaků.
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />
Řádek 84: Řádek 97:
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{KM|617547|Cerhenic}}
* {{KM|617547|Cerhenic}}
* {{RÚIAN}}
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:533246 Statistické údaje]
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:533246 Statistické údaje]


{{Části české obce}}
{{Části české obce}}

{{Okres Kolín}}
{{Okres Kolín}}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Čechy|Geografie}}


[[Kategorie:Cerhenice| ]]
[[Kategorie:Cerhenice| ]]
Řádek 94: Řádek 110:
[[Kategorie:Obce v okrese Kolín]]
[[Kategorie:Obce v okrese Kolín]]
[[Kategorie:Městyse v okrese Kolín]]
[[Kategorie:Městyse v okrese Kolín]]
[[Kategorie:Mělnická vinařská podoblast]]
[[Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli]]

Aktuální verze z 18. 1. 2024, 12:22

Možná hledáte: Cerhonice.
Cerhenice
Náměstí v dubnu 2023
Náměstí v dubnu 2023
Znak městyse CerheniceVlajka městyse Cerhenice
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
Pověřená obecPečky
Obec s rozšířenou působnostíKolín
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°4′17″ s. š., 15°4′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 908 (2024)[1]
Rozloha10,64 km²[2]
Nadmořská výška209 m n. m.
PSČ280 02 až 281 02
Počet domů664 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa úřadu městyseŠkolská 444
281 02 Cerhenice
starosta@cerhenice.cz
StarostaPhDr. Bc. Marek Semerád, MBA
Oficiální web: www.cerhenice.cz
Cerhenice
Cerhenice
Další údaje
Kód obce533246
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cerhenice jsou městysem ležící v okrese Kolín asi 11 km severozápadně od Kolína. Žije zde přibližně 1 900[1] obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 1 063 ha. V roce 2011 zde bylo evidováno 626 adres.[4] Součástí obce je i vesnice Cerhýnky a malá osada Radimek.

U obce se nachází železniční zkušební okruh Výzkumného ústavu železničního.

Cerhenice je také název katastrálního území o rozloze 9 km².[5]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1295. Původní jméno obce bylo Crhynici, tedy ves lidí Crhyňových. Během vývoje se z původního jména stala vesnice Crhynice a později Cerhenice. Kolem roku 1340 byly v Cerhenicích tři vladycké statky. Později tu byla zbudována tvrz, stávala na místě pivovaru, který byl postaven v roce 1118[zdroj?]. Začátkem 16. století byly Cerhenice, zásluhou Elišky ze Střížkova povýšeny na městečko. Do poloviny 16. století zde měla sídlo Jednota českých bratří. Za třicetileté války (1618–1648) byly Cerhenice úplně vylidněny. Vesnice byla vypálena, obyvatelé rozptýleni do okolí a nebo pobiti. Po skončení války se obec pomalu zalidňovala. Kolem roku 1690 se staly Cerhenice majetkem Šternberků a v roce 1718 zde bylo 32 usedlostí. V roce 1758 prodal František ze Šternberka obec Marii Terezii. V roce 1778 byl pod vlivem selských bouří vydán rozkaz, aby všechna pole a louky ve vlastnictví státu a měst byla rozdělena na menší usedlosti. Robota byla nahrazena peněžitými dávkami a v roce 1781 bylo zrušeno nevolnictví. V místní škole se vyučovalo už v 16. století a zřejmě i v době pobělohorské, kdy veškeré školství v Čechách upadalo.

Roku 1845 začaly projíždět u Cerhenic první vlaky po důležité železnici mezi Prahou, Pardubicemi a Olomoucí, ale nádraží zde přes veškeré úsilí nebylo vybudováno (pouze zastávka). Industrializace se na Cerhenicích projevila především stavbou cukrovaru, který byl zprovozněn v roce 1864/1871. Tato původně Společná rolnická továrna na cukr se stala dominantou a poznávacím znamením obce. Cukrovar ovšem měl od svého založení problémy a byl 2x uzavřen, stav cukrovaru se zlepšil až prodejem pražskému velkoobchodníkovi M. B. Kohnovi v roce 1888, od té doby byl cukrovar už v provozu a fungoval se ziskem. Později se cukrovar stal majetkem Pečecké rafinerie cukru. V roce 1907 byl cukrovar rozšířen o rafinérii a v roce 1909 o nové skladiště podle projektu Bruno Bauera. V roce 1945 byl cukrovar zestátněn. Zajímavostí také je, že areál cukrovaru byl napojen na 3,6 km vzdálenou železniční stanici Velim, i když leží přímo vedle tratě. Tohle průmyslové dědictví je ovšem dnes nevyužito a chátrá, poslední řepná kampaň na cukrovaru proběhla v roce 1997/1998, většina budov byla zbořena v letech 2001 - 2002 a dnes zbývá pouze 66 metrů vysoký komín, dále jsou zachovány administrativní budovy, skladiště surového a bílého cukru a kanceláře.[6] Další promeškanou příležitostí v Cerhenicích je přestavba místní tvrze v Zámecké ulici (čp. 137, od konce 18. století do roku 1918 sloužila jako pivovar), která v letech 2002 - 2004 setřela její renesanční vzhled (původ budovy je gotický). To vedlo k jejímu vyškrtnutí z památkového fondu roku 2005.[7]

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[8]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Kouřim
  • 1868 země česká, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kolín, soudní okres Kouřim[11]
  • 1945 země česká, správní okres Kolín, soudní okres Kouřim[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kolín[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932

[editovat | editovat zdroj]

V městysi Cerhenice (přísl.Radímek, 1800 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, autodoprava nákladní, autodrožka, bednář, biograf Sokol, 2 cukráři, Pečecká rafinerie cukru, 2 čalouníci, 4 holiči, 5 hostinců, 2 koláři, konsum, 3 kováři, 2 krejčí, malíř pokojů, 4 mlýny, 7 obuvníků, obchod s ovocem a zeleninou, 4 pekaři, 4 pískovny, pivovar, 2 pokrývači, 2 porodní asistentky, 16 rolníků, 4 řezníci, 2 sedláři, sladovna, 8 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Cerhenice, stavitel, obchod se střižním zbožím, 4 švadleny, 2 tesařští mistři, 2 trafiky, 2 truhláři, 3 velkostatky, 2 zahradnictví, zednický mistr, 2 obchody se zemskými plodinami.[14]

Památky

[editovat | editovat zdroj]
  • Cukrovar (postaven v roce 1864/1871) je dnes z valné části zbořen. Dominantou nejen cukrovaru, ale také celých Cerhenic, je 66 metrů vysoký komín, dále jsou zachovány administrativní budovy, skladiště surového a bílého cukru a kanceláře. Areál je nevyužitý a chátrá. Poslední řepná kampaň na cukrovaru proběhla v roce 1997/1998.
  • Barokní zámek v zámecké ulici byl postaven v letech 1771 až 1772. Poté sem byly přemístěny úřady z vedlejší tvrze. V objektu také byly hotelové pokoje Ústavu šlechtičen a sýpka. Ve 2. polovině 19. století budova přestavěna, po roce 1918 adaptována na byty a školu. Objekt je obdélníkového půdorysu, jednopatrový a krytý valbovou střechou.[7]
  • Tvrz byla založena po roce 1340, renesančně přestavěna roku 1618, roku 1778 přeměněna na pivovar, po roce 1918 přeměněna na obytnou budovu. Dochovala se jednopatrová dvoukřídlá budova s valbovou střechou a hranolový výstupek jako pozůstatek po věži. Po roce 2000 byla památka velmi poškozena nevhodnou přestavbou. Zlikvidována renesanční psaníčková sgrafita, ostění z červeného nučického pískovce ze stejné doby i pamětní deska přestavby z roku 1618. Nicméně vhodným postupem je záchrana stále možná, neboť dispozice budovy jsou ještě zachovány.[7]
  • Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven v letech 1734 až 1735 šternberskými majiteli cerhenického panství. Ve 2. polovině 19. století, roku 1945 poškozen leteckými pumami, po válce několikrát opravován. Budova malého kostela je jednolodní, s barokním průčelím i oltářem a je postavena na stráni, na východě obce.
  • Barokní socha Panny Marie Bolestné (postavena 1745) a kamenný kříž (1924) na Náměstí míru.
  • Pozdně barokní statek (čp. 21) a dvě usedlosti z 19. století (čp. 18, čp. 66)
  • Výklenková kaplička Panny Marie na jihu městyse, postavena roku 1800.[15]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel svatého Jana Nepomuckého
    Kostel svatého Jana Nepomuckého
  • Zámek
    Zámek
  • Rodný dům Blanky Waleské
    Rodný dům Blanky Waleské
  • Park Květoslavy Šátkové
    Park Květoslavy Šátkové
  • Železniční stanice
    Železniční stanice

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede silnice I/12 Praha–Kolín.
  • Železnice – Obec Cerhenice leží na železniční trati 011 Praha – Český Brod – Pečky – Kolín. Je to dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať zařazená do evropského železničního systému, součást 1. a 3. koridoru, doprava byla zahájena roku 1845, po trati lze jezdit rychlostí 160 km/h.
  • Železniční zkušební okruh – Železniční zkušební okruh u Cerhenic má v Cerhenicích sídlo správy okruhu, zkušební trať prochází okrajem katastrálního území obce.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci měly zastávky příměstské autobusové linky Kolín - Nová Ves I - Chotutice (v pracovních dnech 4 spoje) a Poděbrady-Cerhenice-Pečky (v pracovních dnech 9 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín). O víkendu je obec bez autobusové dopravní obsluhy.
  • Železniční doprava – Po trati 011 vede linka S1 (Praha–Kolín) v rámci pražského systému Esko. V železniční zastávce Cerhenice zastavovalo v pracovních dnech 30 párů osobních vlaků, o víkendu 23 párů osobních vlaků.

Osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2011-07-22 [cit. 2011-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-28. 
  5. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  6. ↑ Froněk, D., Jákl, P., Starec, M., Pivo a cukr, ČVUT v Praze 2011, s. 67.
  7. ↑ a b c http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice/tvrz
  8. ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  9. ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  10. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  13. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  14. ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 109. (česky, německy) 
  15. ↑ http://cestyapamatky.cz/kolinsko/cerhenice

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Cerhenice
Části obce
Ostatní
Města, městyse a obce okresu Kolín
Barchovice • Bečváry • Bělušice • Břežany I • Břežany II • Býchory • Cerhenice • Církvice • Černíky • Červené Pečky • Český Brod • Dobřichov • Dolní Chvatliny • Dománovice • Doubravčice • Drahobudice • Grunta • Horní Kruty • Hradešín • Choťovice • Chotutice • Chrášťany • Jestřabí Lhota • Kbel • Klášterní Skalice • Klučov • Kolín • Konárovice • Kořenice • Kouřim • Krakovany • Krupá • Krychnov • Křečhoř • Kšely • Libenice • Libodřice • Lipec • Lošany • Malotice • Masojedy • Mrzky • Nebovidy • Němčice • Nová Ves I • Ohaře • Ovčáry • Pašinka • Pečky • Plaňany • Pňov-Předhradí • Polepy • Polní Chrčice • Polní Voděrady • Poříčany • Přehvozdí • Přistoupim • Přišimasy • Radim • Radovesnice I • Radovesnice II • Ratboř • Ratenice • Rostoklaty • Skvrňov • Starý Kolín • Svojšice • Tatce • Tismice • Toušice • Třebovle • Tři Dvory • Tuchoraz • Tuklaty • Týnec nad Labem • Uhlířská Lhota • Veletov • Velim • Velký Osek • Veltruby • Vitice • Volárna • Vrátkov • Vrbčany • Zalešany • Zásmuky • Žabonosy • Ždánice • Žehuň • Žiželice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cerhenice&oldid=23572224“