Zeměžluč okolíkatá: Porovnání verzí
m ytop |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
(Není zobrazeno 19 mezilehlých verzí od 14 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{ |
{{Taxobox |
||
⚫ | |||
| barva = lightgreen |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
| popisek = Zeměžluč okolíkatá (''Centaurium erythraea'') |
|||
| velikost obrázku = 258 px |
|||
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'') |
|||
| šířka obrázku = 258 px |
|||
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') |
|||
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') |
|||
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') |
|||
| řád = [[hořcotvaré]] (''Gentianales'') |
|||
| čeleď = [[hořcovité]] (''Gentianaceae'') |
|||
| rod = [[zeměžluč]] (''Centaurium'') |
|||
| binomické jméno = Centaurium erythraea |
|||
⚫ | |||
| binomické jméno = Centaurium erythraea |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
* ''Gentiana centaurium'' |
|||
⚫ | |||
* '' |
* ''Centaurium minus'' |
||
* ''Centaurium umbellatum'' |
|||
* zeměžluč hořká, zeměžluč lékařská, zeměžluč menší <ref> [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40539/ www.biolib.cz] </ref> |
* zeměžluč hořká, zeměžluč lékařská, zeměžluč menší <ref> [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40539/ www.biolib.cz] </ref> |
||
}} |
}} |
||
'''Zeměžluč okolíkatá''' (''Centaurium erythraea'') je [[jednoletá rostlina|jednoletá]] nebo [[dvouletá rostlina|dvouletá]] [[bylina]] z [[čeleď|čeledi]] [[hořcovité|hořcovitých]]. Používají se často i synonyma: '''zeměžluč hořká''', '''zeměžluč lékařská''', '''zeměžluč menší'''. |
'''Zeměžluč okolíkatá''' (''Centaurium erythraea'') je [[jednoletá rostlina|jednoletá]] nebo [[dvouletá rostlina|dvouletá]] [[bylina]] z [[čeleď|čeledi]] [[hořcovité|hořcovitých]]. Používají se často i synonyma: '''zeměžluč hořká''', '''zeměžluč lékařská''', '''zeměžluč menší'''. |
||
== Rozšíření == |
== Rozšíření == |
||
Roste s oblibou na světlých, sušších stráních a loukách, kamenitých náspech, podél křovin i v polích. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, v mírném a subtropickém pásu v severní Africe, ve střední, jižní a Malé Asii i na západní Sibiři.<ref> |
Roste s oblibou na světlých, sušších stráních a loukách, kamenitých náspech, podél křovin i v polích. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, v mírném a subtropickém pásu v severní Africe, ve střední, jižní a Malé Asii i na západní Sibiři.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=www.ars-grin.gov |url=http://www.ars-grin.gov/cgi-bin/npgs/html/taxon.pl?320036 |datum přístupu=2010-08-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121104231620/http://www.ars-grin.gov/cgi-bin/npgs/html/taxon.pl?320036 |datum archivace=2012-11-04 |nedostupné=ano }}</ref> Zavlečena byla také do Severní Ameriky, na Nový Zéland či do Austrálie. V České republice se vyskytuje roztroušeně téměř po celém území.<ref name="A"> [http://www.naturabohemica.cz/centaurium-erythraea/ www.naturabohemica.cz] </ref> |
||
== Popis == |
== Popis == |
||
Je to 10 až 40 cm vysoká bylina, se vztyčenou, v horní části většinou větvenou tuhou [[lodyha|lodyhou]] slabě čtyřhranného průřezu. V prvém roce vyrůstá pouze přízemní růžice 2 až 3 cm dlouhých obkopinatých listů, které jsou při kvetení již někdy zaschlé. V druhém roce vyroste lysá lodyha řídce porostlá světlezelenými, protilehlými, přisedlými, podlouhle vejčitými až kopinatými [[list]]y, většinou s třemi až pěti zřetelnými žilkami. Listy v horní části lodyhy jsou menší, celokrajné nebo jemně vroubkované. Má tlustý [[kořen]] s tenkými postranními kořínky. |
Je to 10 až 40 cm vysoká bylina, se vztyčenou, v horní části většinou větvenou tuhou [[lodyha|lodyhou]] slabě čtyřhranného průřezu. V prvém roce vyrůstá pouze přízemní růžice 2 až 3 cm dlouhých obkopinatých listů, které jsou při kvetení již někdy zaschlé. V druhém roce vyroste lysá lodyha řídce porostlá světlezelenými, protilehlými, přisedlými, podlouhle vejčitými až kopinatými [[list]]y, většinou s třemi až pěti zřetelnými žilkami. Listy v horní části lodyhy jsou menší, celokrajné nebo jemně vroubkované. Má tlustý [[kořen]] s tenkými postranními kořínky. |
||
Růžovo |
Růžovo-červené, vzácně bílé [[květ]]y se nacházejí na vrcholcích lodyh a jsou uspořádány do [[vrcholík]]ových [[květenství]]; měří v průměru asi 1 cm. Mají pětizubý, hluboce rozeklaný [[kalich (botanika)|kalich]] a pěticípou nálevkovitou [[koruna (botanika)|korunu]] s trubkou dvojnásobně delší než kalich. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] přirostlých dlouhými [[tyčinka (botanika)|nitkami]] ke koruně je pět; jejich žluté [[prašník]]y se po dozrání [[pyl]]u spirálovitě zkrucují. Svrchní [[semeník]] ze dvou [[plodolist]]ů má [[čnělka|čnělku]] se dvěma [[blizna]]mi. |
||
Zeměžluč okolíkatá kvete od července do září. Květ se otvírá za slunného počasí brzy po ránu a je připraven na [[cizosprašnost|cizosprašné]] [[opylení]]. Po poledni se koruna opět zavírá, přičemž přitlačuje prašníky na blizny. Nebyl-li dosud na blizny přinesen hmyzem pyl z jiného květu, dojde k [[samosprašnost|samoopylení]]. [[Plod (botanika)|Plodem]] je dvoupouzdrá válcovitá dvouchlopňová [[tobolka]] |
Zeměžluč okolíkatá kvete od července do září. Květ se otvírá za slunného počasí brzy po ránu a je připraven na [[cizosprašnost|cizosprašné]] [[opylení]]. Po poledni se koruna opět zavírá, přičemž přitlačuje prašníky na blizny. Nebyl-li dosud na blizny přinesen hmyzem pyl z jiného květu, dojde k [[samosprašnost|samoopylení]]. [[Plod (botanika)|Plodem]] je dvoupouzdrá válcovitá dvouchlopňová [[tobolka (plod)|tobolka]]; obsahuje mnoho drobných, na povrchu svraštělých [[semeno|semen]].<ref name="A"/><ref> [http://botanika.wendys.cz/kvetena/kvetena.php?dil=3&page=279 botanika.wendys.cz/kvetena] </ref><ref name="B"> [http://botanika.wendys.cz/kytky/K460.php http://botanika.wendys.cz/kytky] </ref><ref> [http://lecive-bylinky.celyden.cz/zemezluc-horka/ lecive-bylinky.celyden.cz] </ref> |
||
== Použití == |
== Použití == |
||
Zeměžluč okolíkatá se |
Zeměžluč okolíkatá se používá jako součást čajových směsí na podporu trávení, při žaludečních potížích a onemocněních jater se sníženým vylučováním žluči. Slouží také jako posilující prostředek při celkové slabosti a v rekonvalescenci a jako pomocný lék při cukrovce.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Korbelář |
|||
| jméno = Jaroslav |
|||
| příjmení2 = Endris |
|||
| jméno2 = Zdeněk |
|||
| titul = Naše rostliny v lékařství |
|||
| vydání = 4 |
|||
| vydavatel = Avicenum |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok vydání = 1974 |
|||
| počet stran = 496 |
|||
| strany = 468 |
|||
| isbn = |
|||
| ilustrátoři = Jindřich Krejča |
|||
}}</ref> Zevně se používá na špatně se hojící rány. Nať, která se sbírá na počátku kvetení a pak rychle suší ve stínu, obsahuje hlavně [[glykosidy]], [[hořčiny]], [[silice]] a [[třísloviny]].<ref name="A"/><ref name="B"/> |
|||
== Ohrožení == |
== Ohrožení == |
||
V ČR je zeměžluč okolíkatá hodnocena v Červeném seznamu cévnatých rostlin jako druh vyžadující pozornost |
V ČR je zeměžluč okolíkatá hodnocena v Červeném seznamu cévnatých rostlin jako druh vyžadující pozornost – C4.<ref>[http://www.muzeumcb.cz/dokumenty/Cerveny_seznam/Ceska_republika.pdf Červený seznam cévnatých rostlin]{{Nedostupný zdroj}}</ref> V Německu a Polsku je zeměžluč okolíkatá chráněným druhem.<ref> [http://botany.cz/cs/centaurium-erythraea/ botany.cz] </ref> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
⚫ | |||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
Řádek 45: | Řádek 57: | ||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
* {{Commonscat}} |
|||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
{{Taxonbar|from=Q156870}} |
|||
⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
|||
⚫ | |||
[[az:Kiçik qızılçətir]] |
|||
[[Kategorie:Flóra Česka]] |
|||
[[ba:Һарыгүҙ]] |
|||
[[Kategorie:Flóra Arabského poloostrova]] |
|||
[[ca:Herba de Santa Margarida]] |
|||
[[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] |
|||
[[da:Mark-Tusindgylden]] |
|||
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] |
|||
[[de:Echtes Tausendgüldenkraut]] |
|||
[[Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy]] |
|||
⚫ | |||
[[Kategorie:Flóra Kavkazu]] |
|||
[[es:Centaurium erythraea]] |
|||
[[Kategorie:Flóra Makaronésie]] |
|||
[[fi:Rohtosappi]] |
|||
[[Kategorie:Flóra severní Afriky]] |
|||
[[fr:Centaurium erythraea]] |
|||
[[Kategorie:Flóra severní Evropy]] |
|||
[[hr:Kičica]] |
|||
[[Kategorie:Flóra Sibiře]] |
|||
[[hsb:Prawa wjelezłotowka]] |
|||
[[Kategorie:Flóra Střední Asie]] |
|||
[[hu:Kis ezerjófű]] |
|||
[[Kategorie:Flóra střední Evropy]] |
|||
[[it:Centaurium erythraea]] |
|||
[[Kategorie:Flóra východní Evropy]] |
|||
[[lt:Skėtinė širdažolė]] |
|||
[[lv:Čemuru augstiņš]] |
|||
[[nl:Echt duizendguldenkruid]] |
|||
[[pl:Centuria pospolita]] |
|||
[[ro:Țintaură]] |
|||
[[ru:Золототысячник обыкновенный]] |
|||
[[sh:Kičica]] |
|||
[[sk:Zemežlč menšia]] |
|||
[[sl:Navadna tavžentroža]] |
|||
[[sr:Кичица]] |
|||
[[sv:Flockarun]] |
|||
[[uk:Золототисячник малий]] |
|||
[[zh:日本鬼燈檠]] |
Aktuální verze z 22. 12. 2023, 05:14
Zeměžluč okolíkatá | |
---|---|
Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
Čeleď | hořcovité (Gentianaceae) |
Rod | zeměžluč (Centaurium) |
Binomické jméno | |
Centaurium erythraea Rafn, 1800 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) je jednoletá nebo dvouletá bylina z čeledi hořcovitých. Používají se často i synonyma: zeměžluč hořká, zeměžluč lékařská, zeměžluč menší.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Roste s oblibou na světlých, sušších stráních a loukách, kamenitých náspech, podél křovin i v polích. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, v mírném a subtropickém pásu v severní Africe, ve střední, jižní a Malé Asii i na západní Sibiři.[3] Zavlečena byla také do Severní Ameriky, na Nový Zéland či do Austrálie. V České republice se vyskytuje roztroušeně téměř po celém území.[4]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Je to 10 až 40 cm vysoká bylina, se vztyčenou, v horní části většinou větvenou tuhou lodyhou slabě čtyřhranného průřezu. V prvém roce vyrůstá pouze přízemní růžice 2 až 3 cm dlouhých obkopinatých listů, které jsou při kvetení již někdy zaschlé. V druhém roce vyroste lysá lodyha řídce porostlá světlezelenými, protilehlými, přisedlými, podlouhle vejčitými až kopinatými listy, většinou s třemi až pěti zřetelnými žilkami. Listy v horní části lodyhy jsou menší, celokrajné nebo jemně vroubkované. Má tlustý kořen s tenkými postranními kořínky.
Růžovo-červené, vzácně bílé květy se nacházejí na vrcholcích lodyh a jsou uspořádány do vrcholíkových květenství; měří v průměru asi 1 cm. Mají pětizubý, hluboce rozeklaný kalich a pěticípou nálevkovitou korunu s trubkou dvojnásobně delší než kalich. Tyčinek přirostlých dlouhými nitkami ke koruně je pět; jejich žluté prašníky se po dozrání pylu spirálovitě zkrucují. Svrchní semeník ze dvou plodolistů má čnělku se dvěma bliznami.
Zeměžluč okolíkatá kvete od července do září. Květ se otvírá za slunného počasí brzy po ránu a je připraven na cizosprašné opylení. Po poledni se koruna opět zavírá, přičemž přitlačuje prašníky na blizny. Nebyl-li dosud na blizny přinesen hmyzem pyl z jiného květu, dojde k samoopylení. Plodem je dvoupouzdrá válcovitá dvouchlopňová tobolka; obsahuje mnoho drobných, na povrchu svraštělých semen.[4][5][6][7]
Použití
[editovat | editovat zdroj]Zeměžluč okolíkatá se používá jako součást čajových směsí na podporu trávení, při žaludečních potížích a onemocněních jater se sníženým vylučováním žluči. Slouží také jako posilující prostředek při celkové slabosti a v rekonvalescenci a jako pomocný lék při cukrovce.[8] Zevně se používá na špatně se hojící rány. Nať, která se sbírá na počátku kvetení a pak rychle suší ve stínu, obsahuje hlavně glykosidy, hořčiny, silice a třísloviny.[4][6]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]V ČR je zeměžluč okolíkatá hodnocena v Červeném seznamu cévnatých rostlin jako druh vyžadující pozornost – C4.[9] V Německu a Polsku je zeměžluč okolíkatá chráněným druhem.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ www.biolib.cz
- ↑ www.ars-grin.gov. www.ars-grin.gov [online]. [cit. 2010-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-04.
- ↑ a b c www.naturabohemica.cz
- ↑ botanika.wendys.cz/kvetena
- ↑ a b http://botanika.wendys.cz/kytky
- ↑ lecive-bylinky.celyden.cz
- ↑ KORBELÁŘ, Jaroslav; ENDRIS, Zdeněk. Naše rostliny v lékařství. Ilustrace Jindřich Krejča. 4. vyd. Praha: Avicenum, 1974. 496 s. S. 468.
- ↑ Červený seznam cévnatých rostlin[nedostupný zdroj]
- ↑ botany.cz
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu zeměžluč okolíkatá na Wikimedia Commons
- Galerie zeměžluč okolíkatá na Wikimedia Commons
- www.vplants.org
- www.herbs2000.com Archivováno 25. 3. 2009 na Wayback Machine.