Zobrazení zdroje stránky Seznam poutních míst litoměřické diecéze

[[Soubor:Rep_Ceca_-_Diocesi_di_Litomerice.png|náhled|vpravo|Litoměřická diecéze na mapě České republiky označena tmavě modře]]
{{LocMap vícenásobně|Diecéze litoměřická|caption=[[Poutní místo|Poutní místa]] v [[Diecéze litoměřická|litoměřické diecézi]] spojená s úctou k [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]] nebo k některé [[Nejsvětější Trojice|Božské osobě]]. Žlutě je vyznačena [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích]] (centrum diecéze). Čáry vyznačují hranice jednotlivých [[Vikariáty litoměřické diecéze|vikariátů]].|float=right|places=
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Red pog.svg | label = [[Kostel svatého Jana Křtitele (Horní Habartice)|Horní Habartice]] | position = right | lat = 50.76573 | long = 14.339816}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Red pog.svg | label = [[Kostel Nejsvětější Trojice (Mělník)|Chloumek]] | position = right | lat = 50.37325 | long = 14.507556}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Red pog.svg | label = [[Kaple Panny Marie Bolestné (Jezeří)|<br>Jezeří]] | position = center | lat = 50.554167 | long = 13.504722}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Red pog.svg | label = [[Křížová hora (Lužické hory)|Jiřetín pod Jedlovou]] | position = left | lat = 50.87 | long = 14.57}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Red pog.svg | label = [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krupka)|Krupka]] | position = right | lat = 50.686 | long = 13.856164}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Red pog.svg | label = [[Kostel svatého Josefa (Krásná)|Krásná]] | position = left | lat = 50.694389 | long = 15.213948}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Red pog.svg | label = [[Kaple Bičování Krista (Obrovice)|Obrovice]] | position = right | lat = 50.285959 | long = 13.191689}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Red pog.svg | label = [[Kostel Nejsvětější Trojice (Verneřice)|Verneřice]] | position = right | lat = 50.668556 | long = 14.28804}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Yellow pog.svg | label = [[Katedrála svatého Štěpána (Litoměřice)|Litoměřice]] | position = right | lat = 50.532361 | long = 14.128417}}|width=500}}
{{LocMap vícenásobně|Diecéze litoměřická|caption=<br>Poutní místa spojená s úctou k [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]]|float=right|places=
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = <small style="style="font-size:85%“>[[Kostel Panny Marie Sněžné (Andělská Hora)|Andělská&nbsp;Hora]] | position = left | lat = 50.798806 | long = 14.956308}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kaple svatého Michaela archanděla (Bezděz)|<br>Bezděz]] | position = right | lat = 50.539083 | long = 14.720166}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel svatého Petra a Pavla (Bezno)|<br>Bezno]] | position = right | lat = 50.367575 | long = 14.7957}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Bazilika Panny Marie Bolestné (Bohosudov)|Bohosudov]] | position = left | lat = 50.68174 | long = 13.872029}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Navštívení Panny Marie (Bozkov)|<br>Bozkov]] | position = left | lat = 50.639606 | long = 15.336613}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel svatého Petra a Pavla (Březno)|Březno]] | position = right | lat = 50.401778 | long = 13.421215}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Cínovec)|Cínovec]] | position = left | lat = 50.732755 | long = 13.776223}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kaple Narození Panny Marie (Česká Kamenice)|Česká<br>Kamenice]] | position = right | lat = 50.802111 | long = 14.415861}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Narození Panny Marie (Česká Lípa)|<br>Česká Lípa]] | position = right | lat = 50.68887 | long = 14.540106}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kaple Panny Marie Sněžné (Děčín)|Děčín]] | position = right | lat = 50.779219 | long = 14.214203}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie|Doksy]] | position = right | lat = 50.563611 | long = 14.656389}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolní Ročov)|Dolní Ročov]] | position = right | lat = 50.248484 | long = 13.779476}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kaple Panny Marie Pomocné (Duchcov)|Duchcov]] | position = right | lat = 50.602459 | long = 13.760259}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů|Filipov]] | position = right | lat = 50.980556 | long = 14.597778}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|<br>Hejnice]] | position = right | lat = 50.875458 | long = 15.182564}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Horní Jiřetín)|Horní Jiřetín]] | position = left | lat = 50.573345 | long = 13.548084}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Horní Police (poutní areál)|Horní Police]] | position = right | lat = 50.703784 | long = 14.401106}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel svatého Ducha (Chomutov)|Chomutov]] | position = left | lat = 50.459006 | long = 13.422192}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chorušice)|Chorušice]] | position = right | lat = 50.390142 | long = 14.674659}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chotěšov)|<br>Chotěšov]] | position = right | lat = 50.439968 | long = 14.085309}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy|<br>Jablonné<br>v&nbsp;Podještědí]] | position = right | lat = 50.765442 | long = 14.762172}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Panny Marie (Klášterec nad Ohří)|<br>Klášterec nad Ohří]] | position = right | lat = 50.3846 | long = 13.168239}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kaple Panny Marie Pomocné (Kostomlaty pod Milešovkou)|<br>Kostomlaty<br>pod
Milešovkou]] | position = right | lat = 50.558606 | long = 13.877548}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Narození Panny Marie (Kravaře)|<br>Kravaře]] | position = right | lat = 50.632492 | long = 14.39432}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Navštívení Panny Marie (Křešice)|Křešice]] | position = right | lat = 50.521616 | long = 14.221324}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Navštívení Panny Marie (Květnov)|Květnov]] | position = right | lat = 50.520401 | long = 13.375221}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Nalezení svatého Kříže (Liberec)|<br>Liberec]] | position = right | lat = 50.771009 | long = 15.05284}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel svatého Martina a Navštívení Panny Marie (Liběšice)|Liběšice]] | position = right | lat = 50.293173 | long = 13.622009}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel svatého Petra a Pavla (Ludvíkov pod Smrkem)|Ludvíkov&nbsp;pod<br>Smrkem]] | position = left | lat = 50.914611 | long = 15.206083}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel svaté Anny (Malměřice)|Malměřice]] | position = right | lat = 50.116715 | long = 13.384702}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Panny Marie Bolestné (Mariánské Radčice)|Mariánské Radčice]] | position = right | lat = 50.573649 | long = 13.664091}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|<br>Most]] | position = right | lat = 50.517778 | long = 13.648611}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel svatého Petra a Pavla (Osek)|Osek]] | position = left | lat = 50.621389 | long = 13.704306}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Loretánská kaple v Rumburku|Rumburk]] | position = left | lat = 50.953447 | long = 14.554794}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Matky Boží U Obrázku|Ruprechtice]] | position = right | lat = 50.794678 | long = 15.074397}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Panny Marie Sněžné (Sněžná)|<br>Sněžná]] | position = center | lat = 50.922681 | long = 14.471956}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Narození Panny Marie (Trmice)|Trmice]] | position = right | lat = 50.642869 | long = 13.994671}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Údlice)|Údlice]] | position = right | lat = 50.439385 | long = 13.459017}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vilémov)|Vilémov]] | position = left | lat = 50.988797 | long = 14.329525}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kaple Panny Marie Pomocné (Vintířov)|<br>Vintířov]] | position = left | lat = 50.311129 | long = 13.275838}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kostel svatého Jana Křtitele (Zdislava)|Zdislava]] | position = right | lat = 50.762167 | long = 14.874829}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Blue pog.svg | label = [[Kaple Navštívení Panny Marie (Mírkov)|Mírkov]]</small> | position = right | lat = 50.690316| long = 14.113287}}|width=500}}
{{LocMap vícenásobně|Diecéze litoměřická|caption=Poutní místa s spojená úctou k svatým: [[Čtrnáct svatých pomocníků|14 sv. pomocníků]] ([[Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (Kadaň)|Kadaň]]), [[Svatá Anna|sv. Anna]] ([[Kostel svaté Anny (Jedlka)|Jedlka]], [[Kaple svaté Anny (Lobendava)|Lobendava]], [[Kaple svaté Anny (Mnichovo Hradiště)|Mnichovo Hradiště]]), [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbora]] ([[Kostel svaté Barbory (Dubice)|Dubice]], [[Kostel svaté Barbory (Zahrádky)|Zahrádky]]), [[Svatý Blažej|sv. Blažej]] ([[Kaple svatého Blažeje (Lužice)|Lužice]]), [[Svatý Linhart|sv. Linhart]] ([[Kostel Všech svatých (Albrechtice)|Albrechtice]]), [[Svatý Valentin|sv. Valentin]] ([[Kostel svatého Valentina (Novosedlice)|Novosedlice]]), [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřinec]] a [[Zdislava z Lemberka|sv. Zdislava]] ([[Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy|Jablonné v Podještědí]]) |float=right|places=
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Kostel svaté Barbory (Dubice)|<br>Dubice]] | position = right | lat = 50.59005 | long = 14.022554}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy|Jablonné v Podještědí]] | position = right | lat = 50.765442 | long = 14.762172}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Kostel svaté Anny (Jedlka)|Jedlka]] | position = right | lat = 50.74387 | long = 14.27859}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (Kadaň)|Kadaň]] | position = right | lat = 50.378942 | long = 13.25835}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Kaple svaté Anny (Lobendava)|Lobendava]] | position = left | lat = 51.016197 | long = 14.327639}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Kaple svaté Anny (Mnichovo Hradiště)|Mnichovo<br>Hradiště]] | position = right | lat = 50.529217 | long = 14.973341}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Kostel svatého Valentina (Novosedlice)|Novosedlice]] | position = right | lat = 50.658303 | long = 13.822025}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Kostel svaté Barbory (Zahrádky)|Zahrádky]] | position = right | lat = 50.625 | long = 14.529722}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Kostel Všech svatých (Albrechtice)|Albrechtice]] | position = left | lat = 50.552919 | long = 13.520556}}
{{LocMap~ | Diecéze litoměřická | mark = Green pog.svg | label = [[Kaple svatého Blažeje (Lužice)|Lužice]] | position = left | lat = 50.496767 | long = 13.763179}}|width=500}}

'''Seznam poutních míst [[diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]]''' spojených s úctou k [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]], k některé Božské osobě, k [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] nebo k [[Světec|svatým]] vznikl na základě práce [[Franz Endler (teolog)|Franze Johanna Endlera]] ''Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz''<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Endler
 | jméno = Franz Johann
 | odkaz na autora = Franz Endler (teolog)
 | titul = Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen)
 | url = 
 | vydavatel = Mayer & Komp.
 | místo = Vídeň
 | rok = 1903
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 417
 | isbn = 
 | jazyk = němčina
}}</ref> z roku 1903 a monografie [[Alfred Hoppe (spisovatel)|Alfreda Hoppeho]] ''Des Österreichers Wallfahrtsorte''<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Hoppe
 | jméno = Alfred
 | odkaz na autora = Alfred Hoppe (spisovatel)
 | titul = Des Österreichers Wallfahrtsorte
 | url = 
 | vydavatel = St. Norbertus-Verlag
 | místo = Vídeň
 | rok = 1913
 | vydání = 
 | počet stran = 
 | kapitola = 
 | strany = 917
 | isbn = 
 | jazyk = němčina
}}</ref> z roku 1913, který za kritérium volil ta poutní místa, kde na počátku 20. století byl průměrný počet udělených [[svátost]]í vyšší než tisíc ročně. Obecně za poutní místo lze považovat každou [[Sakrální stavba|sakrální stavbu]] nebo místo, kde se děje náboženský kult. Z tohoto hlediska jsou poutními místy v [[Římskokatolická církev|katolické církvi]] kostely, kaple i jiná místa kultu ve výroční den jejich zasvěcení a patronátu, v den kdy se na příslušném místě uskutečnilo nějaké zjevení či nadpřirozená událost nebo ve dny stanovené kompetentní církevní autoritou. Nejstarší poutní místa na území litoměřické diecéze, jako jsou [[Mariánské Radčice]] s [[Kostel Panny Marie Bolestné (Mariánské Radčice)|kostelem Panny Marie Bolestné]] nebo [[Hejnice]] s [[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|kostelem Navštívení Panny Marie]], která začala vznikat již ve 13. století, i když diecéze sama byla založena až v roce [[1655]]. Svým vznikem k historicky nejmladším poutním místům patří od roku [[1866]] [[Filipov (Jiříkov)|Filipov]] s [[Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů|bazilikou Panny Marie Pomocnice křesťanů]]. Z poutních míst nabyly regionálního významu na počátku 20. století Mariánské Radčice, [[Dolní Ročov]], [[Česká Kamenice]] aj., zatímco celozemský význam měl [[Bezděz (hrad)|Bezděz]], [[Bohosudov]] a Filipov, do kterého putovala [[Liturgický průvod|procesí]] katolických [[Lužičtí Srbové|lužických Srbů]] ze sousedního Německa.<ref name="macek">{{Citace monografie
 | příjmení = Macek
 | jméno = Jaroslav
 | odkaz na autora = Jaroslav Macek
 | titul = 950 let litoměřické kapituly
 | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství
 | místo = Kostelní Vydří
 | vydání = 1997
 | počet stran = 320
 | strany = 231–233
 | isbn = 978-80-7195-121-6
}}</ref>

== Poutní místa ==
=== Historie poutních míst ===
Důvodem vzniku poutních míst bylo uctívání Boha a svatých, ale také relikvií, soch nebo obrazů, které se ke kultu vážou. Je možné, že oblíbená mariánská poutní místa jsou reflexí [[Ježíš Kristus|Ježíšova]] prvního zázraku, který učinil na přímluvu své matky Panny Marie, když v [[Galilea|Galilejské]] [[Kána|Káni]] proměnil vodu ve víno.<ref>{{Citace bible|J|2|1||11}}</ref> Tehdy se v plné míře ukázala síla a moc přímluvy [[Maria (matka Ježíšova)|Ježíšovy matky]], a proto se záhy věřící začali v pevné důvěře obracet právě k ní o přímluvu. Vzniku poutních míst zprvu předcházejí návštěvy jednotlivců, brzy se však na taková místa začínají organizovat zvláštní výpravy vícero osob či liturgická procesí. Kolem poutních míst, jako pomoc pro poutníky, vznikaly noclehárny zvané hospitaly či [[hospic]]e. Také se často ujímaly těchto míst řeholní společenství. V obecném měřítku rozkvět poutních míst nastal ve středověku, zatímco v období reformace se poprvé na poutní místa útočilo a jejich význam poklesl. V litoměřické diecézi je vrcholem rozkvětu 17. a poté zvláště v 18. století, kdy vzniklo 65 % poutních míst, respektive 39. Zároveň byla také tato poutní místa nejvíce navštěvovaná. K zlomu došlo vydání císařského dekretu za [[Josef II.|Josefa II.]] z [[27. červenec|27. července]] [[1775]], který zakázal taková procesí, při nichž museli poutníci přenocovat mimo svůj dům. Další dvorský dekret ze [[7. říjen]] [[1782]] nařizoval, aby se konala jen nejjednodušší procesí a dvorské nařízení z [[21. březen|21. března]] [[1784]] všechna procesí a poutě úplně zakázalo. Zvláště pro menší poutní místa to znamenalo často trvalý zlom v jejich navštěvovanosti.

V roce [[1796]] byly poutě opět povoleny, ale již nikdy nenabyly tak velikého významu. Důvod byl také ve změněných společenských, ekonomických a kulturních podmínkách. K rozmachu poutních aktivit došlo v litoměřické diecézi až ve druhé polovině [[19. století]]. Příkladem může být bazilika ve Filipově, která vznikla díky [[Filipovský zázrak|mariánskému zjevení]] v roce 1866 a další. V první polovině [[20. století]] došlo k menšímu poklesu poutních aktivit, ale i v druhé polovině 20. století, včetně období [[Komunistický režim v Československu|komunistické totality]], zůstávají poutě a poutní místa stále důležitým činitelem v církevním životě. Po pádu [[Sametová revoluce|totality v Československu v roce 1989]], dochází k obnovení poutí a vznikají i místa nových poutních aktivit (např. každý první pátek v měsíci v [[Klášter Doksany|doksanském]] [[Kostel Narození Panny Marie (Doksany)|kostele Narození Panny Marie]] večerní pouť za duchovní povolání s [[Eucharistická adorace|eucharistickou adorací]]) či jsou znovu objevována starobylá poutní místa.<ref name="macek" />

Význam poutních míst nespočívá pouze pro upevnění a vzbuzení křesťanské víry, ale mají také svůj vliv na profánní úrovni. V minulosti se tak šířily znalosti o jiných místech, krajích a zemích, povědomí o místních zvycích a životě, sloužily k šíření estetického ctění a měly i vliv na šíření obchodu jako body poutních a obchodních stezek.

;Poutní místa podle doby vzniku
{| class="wikitable" style="font-size:85%
|-
! vznik !! mariánská poutní místa !! ostatní poutní místa !! poutních míst celkem
|-
| 13. století ||align="center" |2 ||align="center" |0 ||align="center" |2
|-
| 14. století ||align="center" |4 ||align="center" |0 ||align="center" |4
|-
| 15. století ||align="center" |2 ||align="center" |1 ||align="center" |3
|-
| 16. století ||align="center" |3 ||align="center" |1 ||align="center" |4
|-
| 17. století ||align="center" |15 ||align="center" |2 ||align="center" |17
|-
| 18. století ||align="center" |11 ||align="center" |11 ||align="center" |22
|-
| 19. století ||align="center" |3 ||align="center" |0 ||align="center" |3
|-
| 20. století ||align="center" |– ||align="center" |– ||align="center" |–
|-
| nejasné ||align="center" |2 ||align="center" |3 ||align="center" |5
|-
| '''celkem''' ||align="center"  |'''42''' ||align="center" |'''18''' ||align="center" |'''60'''
|}

== Přehled poutních míst ==
{| class="wikitable sortable"
|-
! č. !! obec<br>poutní místo !! fotografie !! důvod zbožné úcty a stručná historie !! souřadnice<br>programy<br>[[Ústřední seznam kulturních památek České republiky|kulturní památka]]
|-
! colspan="8" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" align="center" | <big style="white-space:nowrap">Poutní místa s úctou k Nejsvětější Trojici<br>nebo k některé Božské osobě</big>
|-
| align="center" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" | 1. || '''[[Horní Habartice]]'''<br>[[Kostel svatého Jana Křtitele (Horní Habartice)|Kostel sv. Jana Křtitele]] || [[Soubor:Kostel_Narození_sv._Jana_Křtitele_v_Dolních_Habarticích,_stav_po_rekonstrukci_z_roku_2008.jpg|160px]] || '''Dřevěná socha zajatého [[Ježíš Kristus|Spasitele]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Byla dopravena z bavorského pomezí Jiřím Hauptmannem (Habartice čp. 23), který pro ni v r. 1745 postavil kapli. V r. 1787 ji nahradil současný kostel. Po [[Josef II.|josefinském]] zákazu poutí je socha uctívána jen v Habarticích a nejbližším okolí.<ref name="macek258">Macek, s. 258.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.76573|14.339816}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/400 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/1252/ Noc kostelů]<br>{{Odkaz na položku WD|19901589|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" | 2. || '''[[Chloumek (Mělník)|Chloumek]]'''<br>[[Kostel Nejsvětější Trojice (Mělník)|Kostel Nejsvětější Trojice]] || [[Soubor:Chloumek u Mělníka - kostel Nejsvětější Trojice (5).jpg|160px]] || '''[[Patrocinium|Zasvěcení kostela]] [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Kostel založený na poč. 15. stol.,<ref name="macek257">Macek, s. 257.</ref> přestavovaný v r. 1588, 1605, 1718 a 1765,<ref name="PocheII">{{Citace monografie
 | příjmení = Poche
 | jméno = Emanuel
 | odkaz na autora = Emanuel Poche
 | spoluautoři = a kol.
 | titul = Umělecké památky Čech K/O
 | vydavatel = Academia
 | místo = Praha
 | rok = 1978
 | vydání = 1
 | svazek = II
 | počet stran = 580
 | kapitola = Mělník /Místní část Chloumek/
 | strany = 372
 | poznámka = 
}}</ref> byl od nepaměti poutním. Poutě k poctě [[Nejsvětější Trojice|N. Trojice]] jsou doloženy od konce 17. stol. V 19. stol. zaznamenáno průměrně 4–5 tis. poutníků ročně.<ref name="macek257"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.37325|14.507556}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/643 Bohoslužby]<br>{{Památka|20586/2-1378}}<br>{{Odkaz na položku WD|12030443|ne}}</small> 
|-
| align="center" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" | 3. || '''[[Jezeří (Horní Jiřetín)|Jezeří]]'''<br>[[Kaple Panny Marie Bolestné (Jezeří)|Kaple P.&nbsp;Marie Bolestné]] || [[Soubor:Schloss-Eisenberg-13.jpg|160px]] || '''Ostatek [[Trnová koruna|trnové koruny]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Do zámecké kaple byl z Vídně r. 1784 dán trn z Kristovy koruny a 2 cm úlomek kříže. Relikvii získal snad [[Kryštof Popel z Lobkowicz|Kryštof z Lobkovic]] od [[Karel V.|Karla V.]] Poutě s výstavem relikvií byly o sobotách před 4. a 5. nedělí postní s obvyklým počtem poutníků 1200–3000.<ref name="macek258">Macek, s. 258.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.554167|13.504722}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/945 Bohoslužby]<br>{{Památka|42992/5-298}}<br>{{Odkaz na položku WD|2241772|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" | 4. || '''[[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetín]]'''<br>[[Křížová hora (Lužické hory)|Kaple Povýšení sv. Kříže]]  || [[Soubor:Jiřetín_pod_Jedlovou,_calvary.jpg|160px]] || '''Kaple [[Povýšení svatého Kříže|Povýšení sv. Kříže]] na [[Křížová hora (Lužické hory)|Křížové hoře]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Při nástupu [[protireformace]] musela rodina Dontova do [[exil]]u. Nejmladší ze 7 synů, který byl nemocný, měl sen v němž ho [[Spasitel]] na kříži vyzval k návratu. Po návratu postavil na kopci [[krucifix]] a uzdravil se. Na místě vznikla kaple s tímto křížem. V l. 1763–1764 ji nahradila nová, k níž byla r. 1882 přistavěna věž. Poutní den je 14. září.<ref name="macek257"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.87|14.57}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/982 Bohoslužby]<br>{{Památka|42202/5-3755}}<br>{{Odkaz na položku WD|1797685|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" | 5. || '''[[Krupka]]'''<br>[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Krupka)|Kostel Nanebevzetí P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Krupka,_kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_s_farou_čp._93.jpg|160px]] || '''Kopie [[Svaté schody|Svatých schodů]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>V kostele se slouží mše od r. 1331. R. 1738 byly zřízeny barokní mramorové tzv. „Svaté schody“ s 53 [[relikvie]]mi. Nad nimi [[skulptura]] [[Ecce homo]] z pol. 18. stol. Poutníci spojovali cestu do [[Bazilika Panny Marie Bolestné (Bohosudov)|bohosudovské baziliky]] také s návštěvou Krupky.<ref name="macek257a258">Macek, s. 257–258.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.686|13.856164}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/610 Bohoslužby]<br>{{Památka|43267/5-2644}}<br>{{Odkaz na položku WD|12030338|ne}}   
|-
| align="center" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" | 6. || '''[[Krásná (Pěnčín)|Krásná]]'''<br>[[Kostel svatého Josefa (Krásná)|Kostel sv. Josefa]] || [[Soubor:Krásná_(Jistebsko)_23_-_kostel.jpg|160px]] || '''Kopie [[Svaté schody|Svatých schodů]] a úcta ke [[Svatý Josef|sv. Josefovi]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>V l. 1756–1760 byla postavena z iniciativy léčitele [[Jan Josef Antonín Eleazar Kittel|Kittela]] v Krásné (Šumburku) [[Svatý Josef|svatojosefská]] kaple. R. 1761 v ní přibyly „Svaté schody“ o 28 stupních s relikviemi 8 svatých. [[Klement XIII.]] udělil od r. 1750 poutníkům [[Odpustek|odpustky]]. Šumburská svatojosefská pouť ke konci 19. stol. mívala průměrně kol. 3000 poutníků.<ref name="macek258"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.694389|15.213948}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/87 Bohoslužby]<br>{{Památka|28226/5-81}}<br>{{Odkaz na položku WD|19929098|ne}}
|-  
! colspan="8" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" align="center" | Trojiční poutní místa se zaniklou stavbou
|-
| align="center" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" | 7. || '''[[Obrovice]]'''<br>[[Kaple Bičování Krista (Obrovice)|Kaple Bičování Krista]] || align="center" | [[Soubor:107 Kaple.svg|40px]] || '''Kaple [[Arma Christi|Bičování Krista]] ([[Latina|lat.]] „''ad Jesum flagell''“)'''<br><small style="style="font-size:85%“>Byla postavena r. 1766 a  [[Patrocinium|zasvěcena]] tajemství Kristova bičování. R. 1856 novogoticky přestavěna. Navštěvována byla poutníky z blízkého okolí. Na počátku 20. stol. průměrně přicházelo kol. 500 poutníků ročně.<ref name="macek258"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.285959|13.191689}}</small><!-- [[Římskokatolická farnost – děkanství Mašťov|děkanství Mašťov]] (dříve [[Římskokatolická farnost Tureč|farnost Tureč]]) -->
|-
| align="center" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" | 8. || '''[[Verneřice]]'''<br>[[Kostel Nejsvětější Trojice (Verneřice)|Kaple Nejsvětější Trojice]] || align="center" | [[Soubor:107 Kaple.svg|40px]] || '''Kaple [[Nejsvětější Trojice]] na Božím Vrchu ([[Němčina|něm.]] ''Gottesberg'')'''<br><small style="style="font-size:85%“>Na poč. 18. stol. byl v místě kříž. Nahrazen byl 1732–1733 kaplí rozšířenou ochozem s křížovou chodbou a v r. 1737 [[Poustevna|poustevnou]]. R. 1733 kol. 4 tis. poutníků ročně, r. 1741 přes 10 tis. poutníků. Na poč. 20. stol. kol. 1000 poutníků a četná procesí.<ref name="macek257"/> Stavba byla odstřelena 16. 1. 1975.<ref name="zničené">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Nejsv. Trojice na Božím Vrchu, kat. území: Verneřice
 | url = http://www.znicenekostely.cz/index.php?load=detail&id=13942&search_result_index=1&stav%5B%5D=Z&stav%5B%5D=T&stav%5B%5D=R&stav%5B%5D=O&lokalita=Verne%C5%99ice&fulltext=on&query=&obec=&okres=&kraj=&region=&okres1938=&zeme=&material%5B%5D=d%C5%99ev%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=hr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=polod%C5%99ev%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=polohr%C3%A1zd%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=skaln%C3%AD&material%5B%5D=zd%C4%9Bn%C3%A9&material%5B%5D=ostatn%C3%AD&subtyp%5B%5D=kl%C3%A1%C5%A1tery&subtyp%5B%5D=kostely&subtyp%5B%5D=zvonice&subtyp%5B%5D=velk%C3%A9+kaple&subtyp%5B%5D=kaple&subtyp%5B%5D=kapli%C4%8Dky&subtyp%5B%5D=zvoni%C4%8Dky&subtyp%5B%5D=fary&subtyp%5B%5D=h%C5%99bitovy&subtyp%5B%5D=%C5%BEidovsk%C3%A9&subtyp%5B%5D=ostatn%C3%AD&znamka=&zanik=&duvod=&kod_cz=&object_id=#obsah= 
 | datum přístupu = 2021-03-27
}}</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.668556|14.28804}}</small>
|-
! colspan="8" style="background: #FF0000; color:#FFFFFF" align="center" |  
|-
! colspan="8" style="background: #B0E2FF; color:#000000" align="center" | <big style="white-space:nowrap">Poutní místa<br>s úctou k Panně Marii</big> 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 9. || '''[[Chrastava|Andělská Hora]]'''<br>[[Kostel Panny Marie Sněžné (Andělská Hora)|Kostel P.&nbsp;Marie Sněžné]] || [[Soubor:Andělská Hora kostel PM Sněžné západ 2.jpg|160px]] || '''Kostel [[Panna Maria Sněžná|Panny Marie Sněžné]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Původní dřevěná kaple z r. 1682 byla [[Patrocinium|zasvěcena]] [[Svatý Václav|sv. Václavovi]]. R. 1816 na místě postaven kamenný kostel, přestavěný r. 1838. Na hlavním oltáři umístěn obraz P. Marie Sněžné od malíře ''J. Quaisera'' z r. 1826. Poutě 5. srpna v 19. a 20. stol. byly navštěvovány z okolí i ze sousední [[Lužice]].<ref name="macek254">Macek, s. 254.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.798806|14.956308}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/301 Bohoslužby]<br>{{Památka|52178/5-5945}}<br>{{Odkaz na položku WD|19602287|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 10. || '''[[Bezděz (hrad)|Bezděz]]'''<br>[[Kaple svatého Michaela archanděla (Bezděz)|Kaple sv. Michaela archanděla]] || [[Soubor:Bezdez.jpg|160px]] || '''Dřevěná socha [[Klášter Montserrat|Panny Marie Montserratské]] (dnes umístěna v [[Kostel svatého Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie|kostele sv. Bartoloměje v Doksech]])'''<br><small style="style="font-size:85%“>Kopii Monserratské madony z černého dřeva z poč. 17. stol. umístil do kaple [[opat]] Penelosa. V r. 1642 ukryta před Švédy, navrácena 8. 9. 1666. V r. 1714 zde bylo na pouti 13.638 komunikantů a v r. 1740 již 40.057. Po zrušení [[Bezděz (hrad)#Hrad ve 13. až 19. století|benediktinského kláštera]] byla soška 20. 2. 1786 přenesena do Doks.<ref name="macek244">Macek, s. 244.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.539083|14.720166}}</small><br><small style="white-space:nowrap">Bohoslužby příležitostně<br>{{Památka|11771/5-2821}}<br>{{Odkaz na položku WD|13434519|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 11. || '''[[Bezno]]'''<br>[[Kostel svatého Petra a Pavla (Bezno)|Kostel sv. Petra a&nbsp;Pavla]] || [[Soubor:Bezno,_church.jpg|160px]] || '''Barokní socha [[Panna Maria Sedmibolestná|Panny Marie Bolestné]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Původně byla socha ve zvláštní kapli. Když byl v l. 1750–1755 postaven kostel, byla do něj socha přenesena a umístěna na zvláštním oltáři. O [[Památka Panny Marie Bolestné|svátku P. Marie Bolestné]] na pouť přicházelo kol. 2 tis. poutníků.<ref name="macek250">Macek, s. 250.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.367575|14.7957}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/162 Bohoslužby]<br>{{Památka|24232/2-1484}}<br>{{Odkaz na položku WD|19970489|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 12. || '''[[Bohosudov]]'''<br>[[Bazilika Panny Marie Bolestné (Bohosudov)|Bazilika P.&nbsp;Marie Bolestné]] || [[Soubor:Mariaschein-Wallfahrtskirche-2.jpg|160px]] || '''Gotická milostná socha [[Panna Maria Sedmibolestná|Panny Marie Bolestné]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Vysoká 15 cm, asi z [[Řeholní kanovnice Božího hrobu|kláštera strážkyň sv. Hrobu]] ze [[Světec (okres Teplice)|Světce u Bíliny]] zničeného [[Husité|husity]]. Nalezena r. 1425 v Krupce. V místě byla zprvu kaple, poté kostel a nakonec [[bazilika]] spravovaná [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]]. Nejvýznamnější poutní místo severních Čech. R. 1720 kol. 100 tis. poutníků. V. pol. 20. stol. asi 30 tis.<ref name="macek241a242">Macek, s. 241–242.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.68174|13.872029}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/524 Bohoslužby]<br>[https://www.youtube.com/watch?v=HsQyAoJCUeY Pouť]<br>{{Památka|43468/5-2658}}<br>{{Odkaz na položku WD|20064718|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 13. || '''[[Bozkov|Bozkov u&nbsp;Semil]]'''<br>[[Kostel Navštívení Panny Marie (Bozkov)|Kostel Navštívení P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Bozkov-kostel.jpg|160px]] || '''Dřevěná socha Panny Marie a kostel [[Navštívení Panny Marie]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Kostel, který je poutním místem už od r. 1384, byl za [[husitství]] zničen a po 50 letech obnoven v místech, kde v létě napadl sníh. V l. 1680–1693 zde postaven nový kostel s 1 m vysokou sochou P. Marie s Ježíškem. Poutě od 17. stol. Na počátku 20. stol. kol. 70 procesí s asi 15 tis. poutníky.<ref name="macek239">Macek, s. 239.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.639606|15.336613}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/69 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/1790/ Noc kostelů]<br>{{Památka|18847/6-2499}}<br>{{Odkaz na položku WD|13416081|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 14. || '''[[Březno (okres Chomutov)|Březno u&nbsp;Chomutova]]'''<br>[[Kostel svatého Petra a Pavla (Březno)|Kostel sv. Petra a&nbsp;Pavla]] || [[Soubor:Březno 2016-08-11 Kostel.jpg|160px]] || '''Gotická socha Panny Marie'''<br><small style="style="font-size:85%“>Socha z období kol. 1450, nalezená při kopání studny v l. 1632–1637 je umístěna ve skleněné vitríně (svatyňce) v kostele. Až do josefinských reforem cíl četných poutí. Poté jen několik procesí z okolí o [[Slavnost Nanebevzetí Panny Marie|slavnosti Nanebevzetí P. Marie]].<ref name="macek244"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.401778|13.421215}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/537 Bohoslužby]<br>{{Památka|14292/5-470}}<br>{{Odkaz na položku WD|19970490|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 15. || '''[[Cínovec (Dubí)|Cínovec]]'''<br>[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Cínovec)|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] || [[Soubor:20170601305DR Cinovec (Dubi) Kath Kirche Maria Himmelfahrt.jpg|160px]] || '''Gotická socha [[Madona|Madony]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Do zbořené [[Kaple Navštívení Panny Marie (Přední Cínovec)|kaple Navštívení P.&nbsp;Marie v Předním Cínovci]] chodili poutníci 4x ročně. V ní byla umístěna pozdně gotická vyřezávaná oltářní archa se sochou Madony uprostřed a výjevy z mariánské legendy na křídlech ze 16. stol. Dnes je v kostele v Cínovci.<ref name="macek243">Macek, s. 243.</ref>  || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.732755|13.776223}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/623 Bohoslužby]<br>[https://www.youtube.com/watch?v=3A5vrV8MnPw Pouť]<br>{{Památka|43509/5-2575}}<br>{{Odkaz na položku WD|24045064|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 16. || '''[[Česká Kamenice]]'''<br>[[Kaple Narození Panny Marie (Česká Kamenice)|Kaple Narození P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Česká Kamenice - kaple Narození PM z ul. U Kaple.jpg|160px]] || '''Gotická socha Panny Marie'''<br><small style="style="font-size:85%“>Socha z 15. stol. původně v městském kostele byla r. 1680 přemístěna do hřbitovní kaple. R. 1706 se u ní začalo objevovat světlo a začaly poutě. R. 1730 u ní vyslyšeno 128 proseb. V l. 1736–1739 postavena nová kaple a r. 1749 [[křížová cesta]]. Poutě v den [[Narození Panny Marie|Narození P. Marie]]. Počátkem 20. stol. 10 tis. poutníků ročně.<ref name="macek251">Macek, s. 251.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.802111|14.415861}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/914 Bohoslužby]<br>{{Památka|16027/5-4112}}<br>{{Odkaz na položku WD|12046558|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 17. || '''[[Česká Lípa]]'''<br>[[Kostel Narození Panny Marie (Česká Lípa)|Kostel Narození P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Česká Lípa kostel Narození PM 1.JPG|160px]] || '''Milostný obraz [[Pieta|Piety]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Obraz z doby před r. 1651 byl původně umístěn v kapli. Populární se stal v době moru v l. 1680 a 1713. R. 1751 přenesen do kostela. Uctíván zvláště v době [[Cholera|cholery]] občany České Lípy. Poutě zejména v den [[Narození Panny Marie|Narození P. Marie]].<ref name="macek249">Macek, s. 249.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.68887|14.540106}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[https://katalog.dltm.cz/web/chramy/8 Bohoslužby]<br>{{Památka|18743/5-2776}}<br>{{Odkaz na položku WD|15208440|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 18. || '''[[Děčín]]'''<br>[[Kaple Panny Marie Sněžné (Děčín)|Kaple P.&nbsp;Marie Sněžné]] || [[Soubor:Děčín,_brána_Křížová_-_Dlouhá_jízda.jpg|160px]] || <small style="style="font-size:85%“>'''Obraz [[Panna Maria Sněžná|Panny Marie Sněžné]] v kapli při [[Kostel Povýšení svatého Kříže (Děčín)|kostele Povýšení sv. Kříže]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Kopie milostného obrazu ''Salus Populi Romani'' z [[Bazilika Panny Marie Sněžné|baziliky ''Santa Maria Maggiore'']] z r. 1750 posvěcená [[Benedikt XIV.|Benediktem XIV.]] Hlavní pouť 5. srpna v den [[Panna Maria Sněžná|Posvěcení římské baziliky P. Marie]].<ref name="macek252">Macek, s. 252.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.779219|14.214203}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/925 Bohoslužby]<br>{{Památka|18815/5-4083}}<br>{{Odkaz na položku WD|19941737|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 19. || '''[[Doksy]]'''<br>[[Kostel svatého Bartoloměje a Panny Marie Montserratské|Kostel sv.&nbsp;Bartoloměje a&nbsp;P.&nbsp;Marie Montserratské]] || [[Soubor:Kostel sv. Bartoloměje a Nanebevzetí Panny Marie Doksy.JPG|160px]] || '''Dřevěná socha [[Klášter Montserrat|Panny Marie Montserratské]] přenesená z&nbsp;[[Bezděz (hrad)|Bezdězu]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Do kostela v Doksech umístěna 20. 2. 1786 na hlavní oltář pod obraz [[Bartoloměj (apoštol)|sv. Bartoloměje]]. Původní slávy jako Bezděze už nedosáhla a po obnově poutí v 19. stol. už měla jen místní význam. Naopak do [[Kaple svatého Michaela archanděla (Bezděz)|kaple na Bezděze]] přicházejí poutníci i nadále.<ref name="macek254"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.563611|14.656389}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/10 Bohoslužby]<br>{{Památka|27861/5-2877}}<br>{{Odkaz na položku WD|12030693|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 20. || '''[[Dolní Ročov]]'''<br>[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Dolní Ročov)|Kostel Nanebevzetí P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Dolní Ročov kostel Nanebevzetí PM 6.jpg|160px]] || '''Področovská Madona'''<br><small style="style="font-size:85%“>Gotická 1,5 m vysoká socha P. Marie snad z hradu [[Albrecht starší z Kolowrat|Albrechta staršího z Kolovrat]], který ji r. 1373 daroval [[Klášter Dolní Ročov|augustiniánskému klášteru v Dolním Ročově]]. Umístěna na hlavním oltáři kostela z l. 1746–1750 od [[Kilián Ignác Dientzenhofer|K. I. Dienzehofera]]. Ještě začátkem 20. stol. průměrně 15 tis. poutníků ročně.<ref name="macek238">Macek, s. 238.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.248484|13.779476}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/457 Bohoslužby]<br>[https://www.youtube.com/watch?v=cIpgvbP-_rM Pouť]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/4377/ Noc kostelů]<br>{{Památka|43254/5-1389}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057656|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 21. || '''[[Duchcov]]'''<br>[[kaple Panny Marie Pomocné (Duchcov)|Kaple P.&nbsp;Marie Pomocné]] || [[Soubor:Dux-Friedhof-Kapelle1.jpg|160px]] || '''Kaple [[Patrocinium|zasvěcená]] Panně Marii Pomocné'''<br><small style="style="font-size:85%“>Označení kaple stojící u nového hřbitova v Duchcově jako poutní mariánské svatyně vychází z práce F. J. Endlera z díla ''Das soziale Wirken der katholischen Kirche in der Diözese Leitmeritz (Königreich Böhmen)''.<ref name="macek256">Macek, s. 256.</ref><ref name="Poche335">{{Citace monografie
 | příjmení = Poche
 | jméno = Emanuel
 | odkaz na autora = 
 | spoluautoři = a kol.
 | titul = Umělecké památky Čech A/J
 | vydavatel = Academia
 | místo = Praha
 | rok = 1977
 | vydání = 1
 | počet stran = 643
 | kapitola = Duchcov
 | strany = 335
}}</ref> Kritériem tohoto označení byl fakt, že na přelomu 19. a 20. století do této svatyně přicházelo více než 1000 poutníků ročně. Není však jasné, zda jde o tuto kapli.<ref name="macek256"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.602459|13.760259}}</small><br><small style="white-space:nowrap">Bohoslužby příležitostně<br>{{Památka|43990/5-5274}}
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 22. || '''[[Filipov (Jiříkov)|Filipov]]'''<br>[[Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů|Bazilika P.&nbsp;Marie Pomocnice křesťanů]] || [[Soubor:Bazilika_Filipov,_Na_vyhlídce,_Jiříkov-Filipov,_Děčín,_Česká_republika_-_panoramio.jpg|160px]] || '''Bazilika [[Patrocinium|zasvěcená]] Panně Marii Pomocnici křesťanů'''<br><small style="style="font-size:85%“>Nejmladší mariánská svatyně v litoměřické diecézi. V roce 1866 došlo ve Filipově k [[Filipovský zázrak|uzdravení Magdaleny Kadeové]], které se zjevila P. Maria. Původní domek, kde došlo k uzdravení, byl přestavěn na chrám a vysvěcen v r. 1885, který byl v r. 1926 povýšen na [[Basilica minor|baziliku minor]]. Ve 30. letech 20. stol. byl roční počet poutníků přes 100 tis. čímž se stal Filipov nejnavštěvovanějším mariánským místem v diecézi. Hlavní pouť je v noci ze 12. na 13. ledna ve 4 hodiny ráno v čas, kdy došlo k uzdravení. Účast na poutích je, vzhledem k poloze na českoněmecké hranici, většinou mezinárodní.<ref name="macek254a256">Macek, s. 254–256.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.980556|14.597778}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/986 Bohoslužby]<br>[https://www.youtube.com/watch?v=WtpyejGfERE Pouť]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/2027/ Noc kostelů]<br>{{Odkaz na položku WD|11062167|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 23. || '''[[Hejnice]]'''<br>[[Kostel Navštívení Panny Marie (Hejnice)|Kostel Navštívení P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Haindorf-Wallfahrtskirche-04.jpg|160px]] || '''Gotická socha zvaná Sličná Matka ([[Latina|lat.]]''' '''''Mater Formosa''')''<br><small style="style="font-size:85%“>Podle legendy r. 1211 chudý síťař koupil v Žitavě sošku P. Marie a umístil ji do duté vrby. Když se u ní modlil za nemocné, byli uzdraveni. V místě vznikla kaple, později gotický kostel. Do nástupu [[Protestantismus|protestantismu]] přicházelo mnoho poutníků, dále pak po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]]. V l. 1692–1698 byl při kostele zřízen [[Františkánský klášter (Hejnice)|františkánský klášter]]. Poutě pokračují i ve 21. stol.<ref name="macek236">Macek, s. 236.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.875458|15.182564}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/316 Bohoslužby]<br>{{Památka|46793/5-4274}}<br>{{Odkaz na položku WD|11062142|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 24. || '''[[Horní Jiřetín]]'''<br>[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Horní Jiřetín)|Kostel Nanebevzetí P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Horni-Jiretin-Kirche-1.jpg|160px]] || '''[[Patrocinium|Zasvěcení kostela]] [[Nanebevzetí Panny Marie|Panně Marii Nanebevzaté]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Při velkém moru r. 1680 se lidé skryli v lesích a modlili k P. Marii. Když mor náhle přestal, na poděkování byl vystavěn zdejší chrám. Poutní pobožnost se konala před kostelem a r. 1700 byl postaven mariánský [[morový sloup]]. Při děkovných poutích u sloupu se zpívala místní píseň o moru a následovala mše v kostele. Od 2. pol. 19. stol. poutní aktivita začala upadat.<ref name="macek248">Macek, s. 248.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.573345|13.548084}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/548 Bohoslužby]<br>{{Památka|42353/5-334}}<br>{{Odkaz na položku WD|12030329|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 25. || '''[[Horní Police]]'''<br>[[Horní Police (poutní areál)|Kostel Navštívení P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Horní Police kostel 2.jpg|160px]] || '''Milostná socha Panny Marie'''<br><small style="style="font-size:85%“>Od r. 1291 majetek [[Klášter Doksany|doksanskch premonstrátek]]. V r. 1523 řeka [[Ploučnice]] přinesla 75 cm vysokou sochu P. Marie. Poutě již v 1. pol. 16. stol. V l. 1683–1692 nový kostel od [[Giulio Broggio|G. Broggia]], jehož syn [[Octavio Broggio|Octavio]] r. 1723 dokončil celý poutní areál. R. 1724 v [[oktáv]]u [[Navštívení Panny Marie|Navštívení P. Marie]] zaznamenáno 34&nbsp;320 poutníků. R. 1851 zřízena [[křížová cesta]]. V l. 1723–1825 celkem 2&nbsp;768&nbsp;060 [[Svaté přijímání|sv. přijímání]].<ref name="macek243"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.703784|14.401106}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/16 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/4842/ Noc kostelů]<br>{{Památka|14207/5-2975}}<br>{{Odkaz na položku WD|83735987|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 26. || '''[[Chomutov]]'''<br>[[Kostel svatého Ducha (Chomutov)|Kostel Sv. Ducha]] || [[Soubor:Chomutov - Podzim 2012 - Kostel sv. Ducha.JPG|160px]] || '''Socha Panny Marie'''<br><small style="style="font-size:85%“>R. 1664 po [[Rekatolizace|rekatolizaci]] umístěna do špitálního kostela Sv. Ducha. Byla darována chomutovskému měšťanovi míšeňským rytířem. Uctívána byla místními měšťany a byly k ní pořádány na mariánské svátky poutě.<ref name="macek247">Macek, s. 247.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.459006|13.422192}}</small><br><small style="white-space:nowrap">Bohoslužby viz Pravoslavná<br>církevní obec v Chomutově<br>{{Památka|31014/5-884}}<br>{{Odkaz na položku WD|19970483|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 27. || '''[[Chorušice]]'''<br>[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chorušice)|Kostel Nanebevzetí P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:ChorusiceKostel.jpg|160px]] || '''Obraz [[Panna Maria Sedmibolestná|Panny Marie Bolestné]] ([[Pieta]]) na dřevě'''<br><small style="style="font-size:85%“>Datován ve [[Filigrán|filigrálním oznamentu]] r. 1539 a dodatečně ozdobený dvěma řadama drahokamů. Poutě doloženy v 17. stol. V 19. stol. o [[Slavnost Nanebevzetí Panny Marie|slavnosti Nanebevzetí P. Marie]] průměrně 2,5 tis. poutníků.<ref name="macek249a250">Macek, s. 249–250.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.390142|14.674659}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/664 Bohoslužby]<br>{{Památka|27195/2-1316}}<br>{{Odkaz na položku WD|18718618|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 28. || '''[[Chotěšov (okres Litoměřice)|Chotěšov]]'''<br>[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Chotěšov)|Kostel Nanebevzetí P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Chotěšov_(okres_Litoměřice),_silnice_č._247_a_kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie.JPG|160px]] || '''Gotická dřevěná socha Panny Marie'''<br><small style="style="font-size:85%“>Kostel doložen k r. 1352 byl vybudován [[Klášter Doksany|doksanskými premonstrátkami]]. Socha P. Marie asi z 15. stol. byla poutníky uctívána již v nejstarších dobách. V 19. stol. poutě upadaly,<ref name="macek243"/> ale udržely se až do 21. stol.  || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.439968|14.085309}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/268 Bohoslužby]<br>{{Památka|21881/5-2058}}<br>{{Odkaz na položku WD|19970484|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 29. || '''[[Jablonné v Podještědí|Jablonné v&nbsp;Podještědí]]'''<br>[[Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy|Bazilika sv.&nbsp;Vavřince a&nbsp;sv.&nbsp;Zdislavy]] || [[Soubor:Basilica minor v Jablonném 1.JPG|160px]] || '''Pozdně gotická socha Panny Marie  ([[Latina|lat.]]''' '''''Miraculosa effigies''')''<br><small style="style="font-size:85%“>Umístěna byla v původním gotickém chrámě a připomínána od roku 1510 jako zázračná socha P. Marie na půlměsíci. V pozdějším barokním kostele [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince]] stála od r. 1770 na mariánském oltáři. Od josefinské reformy měly pouti k ní už pouze místní význam. Jablonné se však stalo díky hrobu [[Zdislava z Lemberka|sv. Zdislavy]] jedním z nejnavštěvovanějších míst v diecézi.<ref name="macek243"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.765442|14.762172}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/19 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/413/ Noc kostelů]<br>{{Památka|23458/5-2997}}<br>{{Odkaz na položku WD|4121983|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 30. || '''[[Klášterec nad Ohří]]'''<br>[[Kostel Panny Marie (Klášterec nad Ohří)|Kostel Navštívení P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Klösterle-Klasterec-Marienkirche-4.jpg|160px]] || '''Dřevěná gotická socha a obraz Panny Marie'''<br><small style="style="font-size:85%“>Mariánská socha z l. 1480-1490 zakoupena spolu s obrazem r. 1650 od [[Klášter augustiniánů (Praha)|pražských augustiniánů]] instalovaná v Klášterci byla spojená se zázračnými uzdraveními, zvláště očí. Když [[Klement IX.]] vydal v l. 1667–1669 řadu [[Odpustek|odpustků]] pro [[oktáv]] svátku [[Navštívení Panny Marie|Navštívení P. Marie]],  přistupovalo v Klášterci ke svátostem kol. 14 tis. poutníků.<ref name="macek246">Macek, s. 246.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.3846|13.168239}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/997 Bohoslužby]<br>{{Památka|17891/5-549}}<br>{{Odkaz na položku WD|19831118|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 31. || '''[[Kostomlaty pod Milešovkou]]'''<br>[[Kaple Panny Marie Pomocné (Kostomlaty pod Milešovkou)|Kaple P.&nbsp;Marie Pomocné „U&nbsp;studánky“]] || [[Soubor:Kostenblatt-Kapelle1.jpg|160px]] || '''Obraz Panny Marie Pomocné na plátně a zázračná studánka'''<br><small style="style="font-size:85%“>Poutnímu místu dal vzniknout nemocný kostomlatský sládek, který si opatřil obraz P. Marie Pomocné. Po vnuknutí se napil z místní studánky a byl uzdraven. V r. 1748 byla u studánky postavena kaple se zmíněným obrazem. V 19. stol. navštěvovali poutníci Kostomlaty spolu s Bohosudovem. Poté co se vodou ze studánky uzdravil i bohosudovský jezuita P. Josef Dvořák, putovala sem procesí i z Bohosudova. Ročně na začátku 20. stol. kol. 3000 poutníků. Poutní den byl o [[Slavnost Nanebevzetí Panny Marie|Nanebevzetí P. Marie]].<ref name="macek252"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.558606|13.877548}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/633 Bohoslužby]  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 32. || '''[[Kravaře (okres Česká Lípa)|Kravaře]]'''<br>[[Kostel Narození Panny Marie (Kravaře)|Kostel Narození P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Kravaře_fara_a_kostel_4.jpg|160px]] || '''Obraz Panny Marie Pomocné (kopie [[Pasov]]ské Madony)'''<br><small style="style="font-size:85%“>Do Kravař ji dal umístit biskup [[Jaroslav Ignác Šternberk|Šternberk]], dříve kanovník v Pasově, který měl k tamní Madoně úctu. Leták z 18. stol. zaznamenal řadu vyslyšení proseb a poutníků bylo tolik, že kázání probíhala před kostelem. Procesí chodila zvláště z [[Holany|Holan]] a [[Kvítkov]]a. Počet poutníků není znám, ale poutní místo mělo jen lokální význam.<ref name="macek248"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.632492|14.39432}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/29 Bohoslužby]<br>{{Památka|33634/5-3054}}<br>{{Odkaz na položku WD|15290742|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 33. || '''[[Křešice]]'''<br>[[Kostel Navštívení Panny Marie (Křešice)|Kostel Navštívení P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Kostel Navštívení P. Marie v Křešicích, bok, průčelí a mariánská socha.jpg|160px]] || '''Obraz Panny Marie z [[Terakota|terakoty]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>50 cm vysoká kopie P. Marie Pasovské zakoupená r. 1679 nemocným litoměřickým řeznickým učněm, který byl u obrazu uzdraven. Z vděčnosti jej pověsil v Křešicích 20. 7. 1697 u studánky. Když po napití docházelo k uzdravení, dal biskup postavit [[Octavio Broggio|O. Broggiem]] kapli a později kostel. Do Křešic putovali zvláště litoměřičtí biskupové. Za biskupa [[Emanuel Arnošt z Valdštejna|Valdštejna]] bylo zde ročně 18 tis. zpovědí a ještě na poč. 20. stol. bylo ročně 20 tis. poutníků a 30 procesí. Poutní den kol. 2. července na [[Navštívení Panny Marie|Navštívení P. Marie]].<ref name="macek248"/> Místo je živé i ve 21. století. || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.521616|14.221324}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/811 Bohoslužby]<br>[https://www.youtube.com/watch?v=3kb0LDrGi14 Pouť]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/4077/ Noc kostelů]<br>{{Památka|29568/5-2105}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057659|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 34. || '''[[Květnov (Blatno)|Květnov]]'''<br>[[Kostel Navštívení Panny Marie (Květnov)|Kostel Navštívení P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Blatno,_Květnov,_church.jpg|160px]] || '''Soška Panny Marie'''<br><small style="style="font-size:85%“>Podle legendy v r. 1342 sošku nalezl pasáček v místě v houští. Místí obyvatelé pak na tom místě postavili kapli. V r. 1661 ji nahradil současný barokní kostel a začala poutní aktivita. R. 1674 vznikla před kostelem poutní kazatelna a r. 1685 kostel doplnila věž. Ještě počátkem 20. stol. ročně přicházelo 20 tis. poutníků.<ref name="macek238"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.520401|13.375221}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/897 Bohoslužby]<br>[https://www.youtube.com/watch?v=bs1nSJL0sqs Pouť]<br>{{Památka|45379/5-451}}<br>{{Odkaz na položku WD|19602283|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 35. || '''[[Liberec]]'''<br>[[Kostel Nalezení svatého Kříže (Liberec)|Kostel Nalezení sv.&nbsp;Kříže]] || [[Soubor:Liberec kostel sv. Kříže 3.jpg|160px]] || '''Pozdně gotická Pieta''' '''''(Mater Dolorosa)'''''<br><small style="style="font-size:85%“>Zhotovena r. 1506 pro nějaký anglický kostel. Za [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]] r. 1538 hozena do [[Temže]]. Po vylovení prodána hraběti [[František Ferdinand Gallas|F. Gallasovi]], který ji odvezl do [[Frýdlant (zámek)|zámecké kaple ve Frýdlantu]]. Odtud jí získali liberečtí pro nový kostel sv. Kříže. Chodili k ní poutníci a kostel získal četné odpustky. R. 1752 zaznamenáno přes 10 tis. poutníků. Po josefinských reformách už poutě nedosáhly takového rozsahu.<ref name="macek246"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.771009|15.05284}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/547 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/130/ Noc kostelů]<br>{{Památka|22868/5-3579}}<br>{{Odkaz na položku WD|18564500|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 36. || '''[[Liběšice (okres Louny)|Liběšice u Žatce]]'''<br>[[Kostel svatého Martina a Navštívení Panny Marie (Liběšice)|Kostel sv. Martina]] || [[Soubor:Liebeschitz-Wallfahrtskirche 02.jpg|160px]] || '''Kopie obrazu Panny Marie z [[Altötting]]u'''<br><small style="style="font-size:85%“>Obraz byl původně v obci [[Kluček]] a r. 1744 přenesen do Liběšic u Žatce. Od té doby jsou Liběšice poutním místem, zvláště o červencovém oktávu [[Navštívení Panny Marie|Navštívení P. Marie]]. Ještě poč. 20. stol. ročně bylo 10 tis. poutníků.<ref name="macek253">Macek, s. 253.</ref> R. 2004 biskup [[Josef Koukl|Koukl]] prohlásil kostel poutní svatyní a r. 2015 biskup [[Jan Baxant|Baxant]] zde otevřel [[Svatá brána|Svatou bránu]]. || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.293173|13.622009}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/485 Bohoslužby]<br>[https://www.youtube.com/watch?v=GLf5PFcXJVw Pouť]<br>{{Památka|43189/5-1228}}<br>{{Odkaz na položku WD|18603825|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 37. || '''[[Ludvíkov pod Smrkem]]'''<br>[[Kostel svatého Petra a Pavla (Ludvíkov pod Smrkem)|Kostel sv. Petra a&nbsp;Pavla]] || [[Soubor:Ludvíkov pod Smrkem, kostel (4).jpg|160px]] || '''Obraz Panny Marie'''<br><small style="style="font-size:85%“>V kostele je mariánský obraz, který se těšil až do josefických reforem úctě mnoha poutníků. Od konce 19. stol. má Ludvíkov pod Smrkem jako poutní místo jen lokální význam.<ref name="macek257">Macek, s. 257.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.914611|15.206083}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/340 Bohoslužby]<br>{{Památka|16690/5-4401}}<br>{{Odkaz na položku WD|12030978|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 38. || '''[[Malměřice]]'''<br>[[Kostel svaté Anny (Malměřice)|Kostel sv. Anny]] || [[Soubor:Malměřice kostel.JPG|160px]]  || '''Milostný obraz „Černé Matky Boží“'''<br><small style="style="font-size:85%“>V r. 1710 vybudován barokní kostel, který byl upravený a rozšířený r. 1713 a vysvěcený r. 1715. Tento jednolodní kostel byl cílem četných poutníků kvůli milostnému obrazu Panny Marie. Úcta k němu se udržela ve zmenšené míře až do 20. stol.<ref name="macek251"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.116715|13.384702}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[https://www.bip.cz/cs/katalog/kostely/filialni-kostel-sv-anny-malmerice Bohoslužby]<br>{{Památka|42305/5-1059}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057665|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 39. || '''[[Mariánské Radčice]]'''<br>[[Kostel Panny Marie Bolestné (Mariánské Radčice)|Kostel P.&nbsp;Marie Bolestné]]  || [[Soubor:Mariánské Radčice kostel.JPG|160px]] || '''Milostná socha Panny Marie Bolestné'''<br><small style="style="font-size:85%“>Nejstarší poutní místo v diecézi z r. 1280. Odpustky místu udělil r. 1289 [[Mikuláš IV.]], [[Klement XI.]] i [[Pius IX.]] 140 cm vysoká socha stála v původním gotickém kostele, r. 1698 přemístěna do nového barokního kostela. V r. 1716 přijalo zde svátosti 50 tis. věřících. R. 1786 socha opatřena kovovým oblekem-hávem. Místo patří od počátku [[Osecký klášter|oseckému klášteru]]. R. 1797 založeno místní bratrstvo Bolestné P. Marie, které po 20 letech mělo 30 tis. členů. Počátkem 20. stol. ročně kol. 20 tis. poutníků. Hlavní svátky: mariánský Velký pátek (po 5. neděli postní), 3., 4., 5. neděle velikonoční a všechny letní mariánské svátky.<ref name="macek234a236">Macek, s. 234–236</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.573649|13.664091}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/586 Bohoslužby]<br>{{Památka|43752/5-376}}<br>{{Odkaz na položku WD|12030484|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 40. || '''[[Most (město)|Most]]'''<br>[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most)|Kostel Nanebevzetí P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_v_Mostě.JPG|160px]] || '''[[Madona ze Zahražan|Zahražanská madona]]'''<br><small style="font-size:85%">Soška z [[Klášter magdalenitek (Most)|kláštera magdalenitek]] z r. kol. 1380.<ref name="macek238"/> Sošku zmiňuje v r. 1660 [[Bohuslav Balbín|B. Balbín]]<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Royt
 | jméno = Jan
 | odkaz na autora = Jan Royt
 | titul = Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století
 | vydavatel = Karolinum
 | místo = Praha
 | rok vydání = 2011
 | počet stran = 480
 | strany = 282, 289
 | isbn = 978-80-246-1691-9
}}J. Royt, 2011, s. 282, 289.</ref> i atlas A. Sartoria z r. 1717.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Sartorius
 | jméno = Augustin
 | odkaz na autora = 
 | titul = Marianischer Atlas, oder Beschreibung der Marianischen Gnaden-Bilder...in eine besondere Ordnung der Länder, Städte, und Oerther eingerichtet
 | místo = Praha
 | rok vydání = 1717
 | strany = 538–539
 | jazyk = němčina
}}</ref> Po josefinských reformách přenesena na hlavní oltář kostela Nanebevzetí P.&nbsp;Marie v Mostě.<ref name="macek238"/> Zahražany mezi poutními místy se už pak neuvádějí, viz ''Poutní místa v Čechách'' [[Zdeněk Boháč (historik)|Z. Boháč]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Boháč
 | jméno = Zdeněk
 | odkaz na autora = Zdeněk Boháč (historik)
 | titul = Poutní místa v Čechách
 | vydavatel = Debora
 | místo = Praha
 | rok vydání = 1995
 | počet stran = 280
 | isbn = 80-85923-07-6
}}</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.517778|13.648611}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/1083 Bohoslužby]<br>{{Památka|43753/5-378}}<br>{{Odkaz na položku WD|2025940|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 41. || '''[[Osek (okres Teplice)|Osek]]'''<br>[[Kostel svatého Petra a Pavla (Osek)|Kostel sv. Petra a&nbsp;Pavla]] || [[Soubor:Osek-Peter-Paul-Kirche.jpg|160px]] || '''Kamenná milostná socha'''<br><small style="style="font-size:85%“>Zvaná [[Latina|lat.]] ''„Statua Beatae Mariae Visitantis“'' stála původně u cesty do [[Lom (okres Most)|Lomu u Mostu]] na podstavci s vyobrazením hříšníků v pekelném ohni, na který věřící kladli peníze. Přenesena v r. 1799 do [[Osecký klášter|oseckého klášteřa]] a z rozhodnutí biskupa [[Václav Leopold Chlumčanský z Přestavlk a Chlumčan|Chlumčanského]] 24. 7. 1804 do oseckého farního kostela.<ref name="macek250"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.621389|13.704306}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/585 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/7869/ Noc kostelů]<br>{{Památka|42516/5-2720}}<br>{{Odkaz na položku WD|15290693|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 42. || '''[[Rumburk]]'''<br>[[Loretánská kaple v Rumburku|Loretánská kaple P.&nbsp;Marie]] při [[Kostel svatého Vavřince (Rumburk)|kapucínském klášteře]] || [[Soubor:Loreto-Rumburg4.jpg|160px]] || '''Kopie [[Altötting|„Černé Madony“ z Altöttingu]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>V loretě z let 1704–1709 na oltáři umístěna kopie „Černé Madony“. Rumburští kapucíni vybudovali po vzoru německé altöttingské lorety poutní místo navštěvované zvláště katolickými lužickými Srby. Největší návštěvnost byla na slavnost [[Porciunkule (pouť)|Porciunkule]] 2. srpna. Od 2. pol. 19. stol. poutníci spojují pouť do [[Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů|filipovské baziliky]] se zastavením u „Černé Madony“.<ref name="macek251"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.953447|14.554794}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/1873 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/552/ Noc kostelů]<br>{{Památka|19486/5-3864}}<br>{{Odkaz na položku WD|8408381|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 43. || '''[[Ruprechtice (Liberec)|Ruprechtice]]'''<br>[[Kostel Matky Boží U Obrázku|Kaple Matky Boží U&nbsp;Obrázku]] || [[Soubor:Kostel_UObrázku,_Liberec.jpg|160px]] || '''Obraz [[Neposkvrněné početí Panny Marie|Neposkvrněného početí Panny Marie]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Byla zde byla studánka. Na strom u ní neznámý dárce pověsil obraz mariánský obraz. Voda se pokládla za léčivou. Byl zde postaven ''Římskokatolický jubilejní kostel U&nbsp;Obrázku'' (''{{cizojazyčně|de|Rőmisch-katolische Jubiläums Bildkirche''}}), který vysvětil 27. 7. 1907 biskup [[Wenzel Frind|V. Frind]].<ref name="macek253az254">Macek, s. 253–254.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.794678|15.074397}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/336 Bohoslužby]<br>{{Památka|44117/5-5597}}<br>{{Odkaz na položku WD|12030307|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 44. || '''[[Sněžná (Krásná Lípa)|Sněžná]]'''<br>[[Kostel Panny Marie Sněžné (Sněžná)|Kostel P.&nbsp;Marie Sněžné]] || [[Soubor:Kostel_Sněžná_04.jpg|160px]] || '''Zasvěcení kostela [[Panna Maria Sněžná|Panně Marii Sněžné]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Místo navštěvované již v 1. pol. 18. století. Původní kaple postavená r. 1732 manžely Liebschovými byla zvětšena r. 1847. Navštěvována byla na mariánské svátky. Od 19. století byla pouť omezena na 5. 8. (svátek P.&nbsp;Marie Sněžné).<ref name="KatalogMacek">{{Citace monografie | příjmení = Macek | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | titul = Katalog litoměřické diecéze AD 1997 | url = | vydavatel = Biskupství litoměřické | místo = Litoměřice | rok = 1997 | počet stran = 430 | kapitola = | strany = 176 }}</ref> Poutě pokračují i v 21. stol.<ref name="macek253"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.922681|14.471956}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/1091 Bohoslužby]<br>{{Památka|23752/5-4079}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057662|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 45. || '''[[Trmice]]'''<br>[[Kostel Narození Panny Marie (Trmice)|Kostel Narození P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Kostel Narození Panny Marie, Václavské nám., Trmice, okres Ústí nad Labem 01 crop.jpg|160px]] || '''Dřevěná barokní soška [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Poutnímu místu dal vzniknout místní farář K. V. Dont. 3. 9. 1731 posvětil biskup [[Jan Adam Vratislav z Mitrovic|Vratislav z Mitrovice]] v trmickém kostele mariánský oltář s asi 50 cm vysokou dřevěnou barokní soškou P.&nbsp;Marie. Poutě chodily o letních mariánských svátcích. Roku 1742 byla socha přenesena na hlavní oltář. Ve 21. stol. jsou poutě obnoveny.<ref name="macek252"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.642869|13.994671}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/54 Bohoslužby]<br>[https://www.youtube.com/watch?v=z-adQQVsCVo Pouť]<br>{{Památka|42925/5-276}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057658|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 46. || '''[[Údlice]]'''<br>[[Kostel Povýšení svatého Kříže (Údlice)|Kostel Povýšení sv. Kříže]] || [[Soubor:Eidlitz-2010-06-21-KostelOdJihu.JPG|160px]] || '''Gotická dřevěná socha [[Madona|Madony]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Socha [[Madona|Madony]] pochází z&nbsp;období kol. r. 1410.<ref name="koubek">{{Citace monografie
 | příjmení = Koubek
 | jméno = Tomáš
 | titul = Románské kostely Čech
 | vydavatel = Nakladatelství Brána
 | místo = Praha
 | rok = 2014
 | počet stran = 360
 | kapitola = Kostel Povýšení sv. Kříže – Údlice
 | strany = 282–285
 | isbn = 978-80-7243-683-5
}}</ref> Doklady o poutích již z r. 1669. V r. 1677 umístěna na hlavní oltář údlického kostela do románské apsidy. V r. 1754 zaznamenáno celkem 32 vyslyšených proseb. Roku 1784 socha renovována. [[Josef II.|Josefinský]] zákaz poutí znamenal úpadek poutí. Pozdější poutě mají jen místní význam. Roku 1900 socha byla zrenovována.<ref name="macek247az248">Macek, s. 247–248.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.439385|13.459017}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/536 Bohoslužby]<br>{{Památka|26425/5-788}}<br>{{Odkaz na položku WD|18511378|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 47. || '''[[Vilémov (okres Děčín)|Vilémov]]'''<br>[[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vilémov)|Kostel Nanebevzetí P.&nbsp;Marie]]  || [[Soubor:Vilémov - sochy Panny Marie a svatého Josefa na mostě (1).JPG|160px]] || '''Léčivá [[Pramen#Prameny v mytologii|studánka]] a kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Tradice začíná 19. 10. 1646, kdy došlo k uzdravení mladé Anny Grohmannové po napití ze studánky.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Klinský
 | jméno = Tomáš
 | titul = Poutní místa – Šluknovsko
 | url = http://cz.poutni-mista-sluknovsko.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie-vilemov.html
 | datum vydání = 2008
 | datum přístupu = 2021-02-23
}}</ref> Majitel panství [[Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka|Slavata]] postavil v místě kamennou kapličku s obrazem<ref name="Soukup&David">{{Citace monografie
 | příjmení = David
 | jméno = Petr
 | odkaz na autora = Petr David
 | příjmení2 = Soukup
 | jméno2 = Vladimír
 | odkaz na autora2 = Vladimír Soukup (spisovatel)
 | titul = 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky
 | url = 
 | vydavatel = Soukup & David
 | místo = Praha
 | rok = 2002
 | vydání = 
 | počet stran = 308
 | kapitola = Vilémov (okres Děčín, 1e)
 | strany = 282
 | isbn = 80-7011-708-7
 | jazyk = 
}}</ref> [[Panna Maria Sedmibolestná|Bolestné P.&nbsp;Marie]]. Tu nahradil v r. 1726 kostel Nanebevzetí P.&nbsp;Marie s rodinnou hrobkou stavitelů kostela Salm-Reiferscheidů. Až do josefinských reforem při kostele sídlil i [[poustevník]]. O slavnosti Nanebevzetí P.&nbsp;Marie od 17. až do 19. stol. přicházela procesí, zvláště katoličtí lužičtí Srbové.<ref name="macek244az245">Macek, s. 244–245.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.988797|14.329525}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/1131 Bohoslužby]<br>{{Památka|14619/5-4074}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057657|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 48. || '''[[Vintířov (Radonice)|Vintířov]]'''<br>[[Kaple Panny Marie Pomocné (Vintířov)|Kaple P.&nbsp;Marie Pomocné]] || [[Soubor:Vintířov_-_kaple_Panny_Marie_Pomocné.jpg|160px]] || '''Obraz Panny Marie na plátně'''<br><small style="style="font-size:85%“>Barokní kaple milostným obrazem P.&nbsp;Marie na tzv. Viničním vrchu postavena 1725–1727 hraběnkou Marií Polyxenou [[Losyové z Losinthalu|Losynthalovou]]<ref name="vales">{{Citace periodika
 | příjmení = Valeš
 | jméno = Vladimír
 | titul = Poutní kaple na Vintířovském vrchu
 | periodikum = Památky, příroda, život
 | rok = 2000
 | ročník = 32
 | číslo = 1
 | strany = 25–29
}}</ref> Až do josefínských reforem hojně navštěvována. Později milostný obraz přenesen do kostela v Radonicích. V 19. století vzrostla poutní aktivita, zvláště v oktávu Navštívení P.&nbsp;Marie. Roku 1845 instalován nový obraz P.&nbsp;Marie, kopie [[Bartolomè Esteban Murillo|Murillovy]] Matky Boží ze 17. stol. Na počátku 20. stol. přicházely 2–4 tis. poutníků ročně.<ref name="macek251az252">Macek, s. 251–252.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.311129|13.275838}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/1075 Bohoslužby]<br>{{Památka|42016/5-858}}<br>{{Odkaz na položku WD|19660690|ne}}
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 49. || '''[[Zdislava (okres Liberec)|Zdislava]]'''<br>[[Kostel svatého Jana Křtitele (Zdislava)|Kostel sv. Jana Křtitele]] || [[Soubor:Zdislava kostel sv. Jana Křtitele 7.jpg|160px]] || '''Milostná socha sedící Panny Marie s Ježíškem'''<br><small style="style="font-size:85%“>Socha 80 cm vysoká byla vytvořena zřejmě v Žitavě v 17. stol. Nalezena nádeníkem na půdě krčmy v obci Zdislava. Socha brzy přenesena do místního kostela. Počet poutníků k ní díky zázračným uzdravením narostl. Díky tomu byl r. 1780 v místě ustanoven [[Expozitura (církev)|kněz-expositus]]. V r. 1898 byl mariánský oltář P.&nbsp;Marie zrenovován.<ref name="macek250"/> Poutě přetrvaly do 21. stol.. || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.762167|14.874829}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/367 Bohoslužby]<br>{{Památka|14442/5-4515}}<br>{{Odkaz na položku WD|19602294|ne}} 
|-
! colspan="8" style="background: #B0E2FF; color:#000000 align="center" | Mariánská poutní místa se zaniklou stavbou
|-
| align="center" style="background: #B0E2FF; color:#000000" | 50. || '''[[Mírkov]]'''<br>[[Kaple Navštívení Panny Marie (Mírkov)|Kaple Navštívení P.&nbsp;Marie]] || [[Soubor:Moerkauer_Kapelle_2.jpg|160px]] || '''Jeskyně se sochou Panny Marie'''<br><small style="style="font-size:85%“>Po roce 1800 soška P.&nbsp;Marie nalezená E. Rösslerem (Mojžíř čp. 20) umístěna do jeskyně nad Mírkovem. V roce 1858 postavena jeskynní kaple, kam o tzv. „mírkovském svátku“ v neděli po Navštívení P.&nbsp;Marie 2. července přicházeli poutníci. Poutě trvaly až do pol. 20. stol. Ve 21. stol. kaple neexistuje, zachovala se pouze jeskyně.<ref name="macek254">Macek, s. 254.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.690316|14.113287}}</small> 
|-
! colspan="8" style="background: #B0E2FF; color:#000000" align="center" | 
|-
! colspan="8" style="background: #008000; color:#FFFFFF" align="center" | <big style="white-space:nowrap">Poutní místa<br>s úctou k různým svatým</big>
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 51. || '''[[Dubice (Řehlovice)|Dubice]]'''<br>[[Kostel svaté Barbory (Dubice)|Kostel sv. Barbory]] || [[Soubor:Dubice_UL_CZ_0109.jpg|160px]] || '''Socha [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbory]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Původní pohřební kaple rodu Sršů z Dubice ze 14. stol., přestavěná na kostel v l. 1589–1595, který byl zbarokizován 1634–1641. Poutě začaly již před [[Protireformace|protireformací]]. Kromě P.&nbsp;Marie zde byla uctívána i socha sv. Barbory. Po třicetileté válce byla poutní aktivita organizována [[Klášter dominikánů (Ústí nad Labem)|ústeckými dominikány]]. Tři hlavní dubické poutě: 1. května [[Maria (matka Ježíšova)|mariánská]], 22. července [[Marie Magdalena|sv. Maří Magdalény]] a 4. prosince sv. Barbory.<ref name="macek259">Macek, s. 259.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.59005|14.022554}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/788 Bohoslužby]<br>{{Památka|42606/5-165}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057666|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 52. || '''[[Jablonné v Podještědí|Jablonné v&nbsp;Podještědí]]'''<br>[[Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy|Bazilika sv.&nbsp;Vavřince a&nbsp;sv.&nbsp;Zdislavy]] || [[Soubor:Jablonné v Podještědí - sv. Zdislava.JPG|160px]] || '''Hrob [[Zdislava z Lemberka|sv. Zdislavy]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Od počátku umístěn v chrámu [[Bazilika svatého Vavřince a svaté Zdislavy|sv. Vavřince v Podještědí]]. Zdislavin hrob byl zásluhou mosteckého rodáka [[Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka|Pontana z Breitenberku]] díky spisu ''Spirituale Regni Bohemiae'' znám od roku 1599 v celé zemi. Neustále rostla úcta k ní jako k ochránkyni manželství a rodiny. V r. 1907 byla blahořečena<ref name="macek260az261">Macek, s. 260–262.</ref> a 21. 5. 1995 ji [[Jan Pavel II.]] svatořečil.<ref name="svatorecenízdislavy">{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivovaná kopie
| url = http://www.navstevapapeze.cz/papez/jan-pavel-ii-u-nas/praha-olomouc-1995
| datum přístupu = 2012-07-13
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120512122715/http://www.navstevapapeze.cz/papez/jan-pavel-ii-u-nas/praha-olomouc-1995
| datum archivace = 2012-05-12
}}</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.765442|14.762172}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/19 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/413/ Noc kostelů]<br>{{Památka|23458/5-2997}}<br>{{Odkaz na položku WD|4121983|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 53. || '''[[Jedlka]]'''<br>[[Kostel svaté Anny (Jedlka)|Kostel sv. Anny]] || [[Soubor:Kostel_Jedlka_05.jpg|160px]] || '''Úcta k patronce kostela [[Svatá Anna|sv. Anně]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>V r. 1234 dřevěná kaple v Jedlce povýšena a upravena na [[farní kostel]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Dostál
 | jméno = Jaroslav
 | titul = Noc kostelů, Malá Veleň – Jedlka, kostel sv. Anny
 | url = https://www.nockostelu.cz/kostel/1199/
 | datum přístupu = 2021-02-23
}}</ref> Raně gotický kostel byl pozdně goticky přestavěn. Částečně zbarokizován v l. 1716–1723, kdy byla přestavěna věž a loď.<ref name="PocheI">{{Citace monografie
 | příjmení = Poche
 | jméno = Emanuel
 | odkaz na autora = 
 | spoluautoři = a kol.
 | titul = Umělecké památky Čech A/J
 | vydavatel = Academia
 | místo = Praha
 | rok = 1977
 | vydání = 1
 | svazek = I
 | počet stran = 643
 | kapitola = Jedlka /Děčín/
 | strany = 578–579
 | poznámka = 
}}</ref> Pouť se konala na svátek a v [[oktáv]]u sv. Anny. Poutě zaznamenány od poč. 18. stol..<ref name="macek260">Macek, s. 260.</ref> Po r. 1989 devastován. Od r. 2008 rekonstruován a v sobotu 22. 9. 2012 biskupem [[Jan Baxant|Janem Baxantem]] požehnán. Od té doby se zde opět konají poutě.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Hrubý
 | jméno = Marcel
 | odkaz na autora = 
 | titul = Farnost Jedlka / Malá Veleň / Kostel sv. Anny
 | url = https://www.farnost-srbska-kamenice.cz/farnosti/farnost-jedlka-mala-velen
 | datum přístupu = 2021-02-23
 | vydavatel = Farnost Jedlka
}}</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.74387|14.27859}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/408 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/1199/ Noc kostelů]<br>{{Památka|19934/5-3830}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057664|ne}}   
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 54. || '''[[Kadaň]]'''<br>[[Kostel Čtrnácti svatých pomocníků (Kadaň)|Kostel 14 sv. pomocníků]] při [[Františkánský klášter (Kadaň)|františkánském klášteře]] || [[Soubor:Kadaň, Františkánský klášter 03.jpg|160px]] || '''Úcta ke [[Čtrnáct svatých pomocníků|14 sv. pomocníkům]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>Gotický františkánský klášterní kostel vysvěcený r. 1480 a rozšířený v r. 1749 s oltářem 14 sv. pomocníků. Zakladatel [[Jan Hasištejnský z Lobkovic]] (1450–1517), autor knihy ''Putování ke svatému hrobu'' (1515) klášter založil po návratu ze Svaté země. Úcta ke 14. sv. pomocníkům narůstala zvláště v 17. a 18. století. Na počátku 20. století přicházelo ročně přes 1200 poutníků.<ref name="macek259"/> Na začátku 21. stol. kostel i klášter opravován z [[Seznam operačních programů v České republice|programu IROP]]. Otevření plánováno v pol. r. 2021.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Obnova kostela Čtrnácti sv. Pomocníků ve františkánském klášteře v Kadani
 | url = https://irop.mmr.cz/cs/projekty/06-3-dobra-sprava-uzemi-a-zefektivneni-verejnych-i/obnova-kostela-ctrnacti-sv-pomocniku-ve-frantiska
 | datum vydání = 2020
 | datum přístupu = 2021-02-23
 | vydavatel = Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
}}</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.378942|13.25835}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/989 Bohoslužby]<br>{{Památka|26557/5-923}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057676|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 55. || '''[[Lobendava]]'''<br>[[Kaple svaté Anny (Lobendava)|Kaple sv. Anny]] || [[Soubor:Kaple Annaberg 01.jpg|160px]]  || '''Dřevěná socha sv. Anny'''<br><small style="style="font-size:85%“>Podle místní tradice uviděl jeden lobendavský občan při své cestě Saskem děti, jak při nějaké hře táhnou na provázku dřevěnou sošku sv. Anny. Koupil ji tedy od nich a věnoval lobendavskému kostelu. Pozdně gotická socha z počátku 16. století, kterou koupil místní občan od dětí jenž si s ní hrály.  Vystavena nejprve na kopci sv. Jáchyma v prosté dřevěné kapli. Nahrazena r. 1776 kamennou barokní kaplí, rozšířenou r. 1857. V trojlodní kapli byly poutě zejména v oktávu sv. Anny.<ref name="macek260"/> Poutě ke sv. Anně přetrvaly až do 21. stol. || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|51.016197|14.327639}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/1041 Bohoslužby]<br>{{Památka|46226/5-3815}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057611|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 56. || '''[[Mnichovo Hradiště]]'''<br>[[Kaple svaté Anny (Mnichovo Hradiště)|Kaple sv. Anny]] při bývalém kapucínském klášteře || [[Soubor:Mnichovo_Hradiště,_kaple_sv._Anny.jpg|160px]] || '''Socha sv. Anny'''<br><small style="style="font-size:85%“>Kapucínský kostel z r. 1698 sv. Tří králů k němuž byla v letech 1721–1724 postavena kaple sv. Anny. Zde umístěna socha sv. Anny zakoupená vrchností. V místní rodinné hrobců Valdštejnů bylo uloženo i tělo [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]]. Když se r. 1713 oblasti vyhnul mor, místní byli přesvědčeni, že se to stalo na přímluvu sv. Anny. Z vděčnosti za ochranu byla r. 1714 na prostranství před kostelem postavena socha sv. Anny k níž přicházela procesí. Proto byla po roce 1723 přistavěna zmíněná barokní kaple sv. Anny.<ref name="macek256az260">Macek, s. 256–260.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.529217|14.973341}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/831 Bohoslužby]<br>{{Památka|29166/2-1677}}<br>{{Odkaz na položku WD|25455160|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 57. || '''[[Novosedlice]]'''<br>[[Kostel svatého Valentina (Novosedlice)|Kostel sv. Valentina]] || [[Soubor:Novosedlice-kostel sv.Valentina.jpg|160px]] || '''Ostatky [[Svatý Valentin|sv. Valentina]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>V novosedlickém kostele, který je znám již ve 14. století se podle místní staré tradice chovají odnepaměti ostatky sv. Valentina a jeho obraz, které se vždy těšily zbožné úctě. Na svátek sv. Valentina sem přicházelo až na osm tisíc poutníků, kteří relikvie uctívali políbením. Po celý týden se pak v tomto chrámu konala kázání.<ref name="macek261">Macek, s. 261.</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.658303|13.822025}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/563 Bohoslužby]<br>{{Památka|43229/5-2693}}<br>{{Odkaz na položku WD|20057673|ne}}  
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 58. || '''[[Zahrádky (okres Česká Lípa)|Zahrádky]]'''<br>[[Kostel svaté Barbory (Zahrádky)|Kostel sv. Barbory]] || [[Soubor:Sv. Barbora, Zahrádky 2.JPG|160px]] || '''Úcta ke sv. Barboře a ke 14 sv. pomocníkům'''<br><small style="style="font-size:85%“>V tomto kostele bylo uctíváno Čtrnáct svatých Pomocníků. Na hlavním oltáři je obraz sv. Barbory, který je obklopen 13 sochami svatých: sv. Jiří, sv. Blažej, sv. Erasmus, sv. Pantaleon, sv. Vít, sv. Kryštof, sv. Dionysius, sv. Cyriak, sv. Achácius, sv. Eustach, sv. Jiljí, sv. Markéta a sv. Kateřina. Na den svátku Čtrnácti sv. Pomocníků 8. srpna sem přicházelo ještě v 1. polovině 20. století na dva tisíce poutníků.<ref name="macek261"/> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.625|14.529722}}</small><br><small style="white-space:nowrap">[http://katalog.dltm.cz/web/chramy/45 Bohoslužby]<br>[https://www.nockostelu.cz/kostel/4763/ Noc kostelů]<br>{{Památka|45588/5-3406}}<br>{{Odkaz na položku WD|12030599|ne}} 
|-
! colspan="8" style="background: #008000; color:#FFFFFF" align="center" | Poutní místa s úctou ke svatým se zaniklou stavbou
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 59. || '''[[Albrechtice (Horní Jiřetín)|Albrechtice]]'''<br>[[Kostel Všech svatých (Albrechtice)|Kaple sv. Linharta]] || [[Soubor:Albrechtice_(HJ)_kostel.jpg|160px]] || '''Obraz [[Svatý Linhart|sv. Linharta]]'''<br><small style="style="font-size:85%“>V albrechtické kapli byl uchováván obraz sv. Linharta, který byl zde zobrazen v černém hávu s pastýřskou holí v jedné ruce a druhou rukou jak žehná. Byl obklopen domácími zvířaty. Když v roce 1749 řádil v okolí Albrechtic dobytčí mor, učinili zdejší obyvatelé slib, že když budou moru ušetřeni, budou každoročně slavit svátek sv. Linharta jako ''„festum fori cum octava“''. Když se skutečně Albrechticím dobytčí mor vyhnul, stal se obraz sv. Linharta cílem poutí rolníků ze širokého okolí. Místní úcta ke sv. Linhartovi přetrvala až do 1. poloviny 20. století.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Kostel Všech svatých (Albrechtice)
 | url = http://next.owlapps.net/owlapps_apps/article?id=1101708&lang=cs
 | datum přístupu = 2021-02-18
 | vydavatel = next.owlapps.net
}}</ref> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.552919|13.520556}}</small><!-- od roku 2013 [[Římskokatolická farnost – děkanství Most – in urbe|děkanství Most – in urbe]] --><br>{{Odkaz na položku WD|19853004|ne}} 
|-
| align="center" style="background: #008000; color:#FFFFFF" | 60. || '''[[Lužice (okres Most)|Lužice]]'''<br>[[Kaple svatého Blažeje (Lužice)|Kaple sv. Blažeje]] || [[Soubor:Pohled_na_torzo_kaple_sv._Blažeje.jpg|160px]] || '''Úcta ke [[Svatý Blažej|sv. Blažejovi]] a studánka s léčivým pramenem'''<br><small style="style="font-size:85%“>Stranou obce Lužice byla na malé výšině postavena kaple sv. Blažeje, která byla však zničena Švédy během třicetileté války. Posléze byla obnovena a v roce 1778 zde byla postavena nová kaple, která bylo roku 1840 opravena.<ref>{{Zničené kostely|4606|Kaple sv. Blažeje}}</ref> U kaple se nacházela studánka s léčivou vodou. Toto místo bývalo hojně navštěvováno a ještě na počátku 20. století se ročně přicházelo okolo tisíce poutníků.<ref name="macek260"/></small> || align="center" | <small style="white-space:nowrap">{{Souřadnice|50.496767|13.763179}}</small><!-- od roku 2013 [[Římskokatolická farnost – děkanství Mnichovo Hradiště|děkanství Mnichovo Hradiště]] --><br>{{Odkaz na položku WD|20051309|ne}}
|-
! colspan="8" style="background: #008000; color:#FFFFFF" align="center" | 
|-
|}

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>

=== Literatura ===
* [[Václav Bartůněk|BARTŮNĚK Václav]], ''Od proboštství k biskupství (1057-1957)'', in ''900 let litoměřické kapituly'', [[Charita Česká republika|Česká katolická charita]], [[Praha]] [[1959]], str. 32-71

=== Externí odkazy ===
* [https://www.dltm.cz/dokumentarni-cyklus-filmu-poutni-mista-severnich-cech Dokumentární cyklus filmů: Poutní místa severních Čech]

{{Poutní místa litoměřické diecéze}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Křesťanství}}

[[Kategorie:Diecéze litoměřická]]
[[Kategorie:Poutní místa litoměřické diecéze| ]]
[[Kategorie:České náboženské seznamy|Poutní místa]]