Zobrazení zdroje stránky Rijský pakt

[[Soubor:Rio Pact members.png|náhled|Členové paktu tmavěmodře a bývalí členové azurově.]]
'''Rijský pakt''' ''([[angličtina|anglicky]]: Rio Treaty; Inter-American Treaty of Reciprocal Assistance)'' představuje dohodu ratifikovanou většinou států amerického kontinentu [[2. září]] [[1947]] v [[Brazílie|brazilském]] [[Rio de Janeiro]]. Jádrem dohody je závazek vzájemné pomoci při napadení jednoho ze signatářů ''(útok na jednoho se považuje za útok na všechny)'', stejně tak je pomoc přípustná při ohlášení podvratné aktivity.

Tento pakt je také znám jako tzv. ''"obranná doktrína západní hemisféry" nebo pod španělskou zkratkou jako'' '''TIAR''' ''z'' Tratado Interamericano de Asistencia Recíproca.

== Ratifikace ==
[[Spojené státy americké]] udržovaly stav obranné politiky dle [[Monroeova doktrína|Monroeovy doktríny]] z roku 1823, ten se však stával stále více intervenční v důsledku [[Theodore Roosevelt|Rooseveltovy politiky]]. V roce 1930 v USA byl představen plán vojenské spolupráce s vládami Latinské Ameriky; zjevné strategické hrozby proti Panamskému průplavu byly obzvláště znepokojivé. Jednalo se o nich na řadě setkání [[Mezinárodní konference amerických států]] a [[Meziamerické konference pro udržení míru]] z roku 1936.

Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byly [[Spojené státy americké|USA]] schopny zajistit podporu od všech [[spojenectví|spojenců]], kromě [[Uruguay]]e, která zůstala ve válce [[neutralita|neutrální]] a přála si tento [[status quo]] zachovat nastálo. Některé země podepsaly [[Organizace spojených národů|Deklaraci OSN]] začátkem roku 1942 a další přidaly podpis do konce roku 1945. Na [[Meziamerické konference o problémech války a míru|meziamerické konferenci o problémech války a míru]] v Mexiku v únoru a březnu 1945 proběhly diskuse o poválečný světový řád., tak vznikla [[smlouva z Chapultepec]].

Ve světle vyvíjející se [[Studená válka|studené války]] a v návaznosti na prohlášení [[Trumanova doktrína|Trumanovy doktríny]] si USA přály, aby byly tyto nové protikomunistické závazky trvalé. Meziamerická smlouva o vzájemné pomoci byla první z mnoha takzvaných „dohod o vzájemné bezpečnosti“, které pramenily z obsahu aktu z Chapultepec. [[Mezinárodní smlouva|Smlouva]] byla přijata v roce [[1947]]. V platnost dohoda vstoupila [[3. prosinec|3. prosince]] [[1948]]. Posledním signatářem, který se připojil v roce [[1982]] jsou [[Bahamy]].

Smlouva byla uplatněna mnohokrát během padesátých a šedesátých let, zejména pokud jde o podporu námořní blokády Spojených států jednomyslně během kubánské raketové krize. S výjimkou [[Trinidad a Tobago]] (1967) a Baham (1982) se ke smlouvě nepřipojily žádné země, které se po roce 1947 osamostatnily; [[Kanada]] se má ještě stát členem, i když již má s [[Spojené státy americké|USA]] oddělené obranné závazky. Během [[válka o Falklandy|války o Falklandy]] v roce 1982 mezi [[Argentina|Argentinou]] a [[Spojené království|Velkou Británií]] se Spojené státy ocitly v [[ambivalence|ambivalentním]] postavení, když byly v rámci Rijského paktu smluvně svázány s prvním, a skrze [[Severoatlantická aliance|NATO]] s druhým aktérem. USA označily za agresora Argentinu a protežovaly tradičního spojence Brity. Toto jednání však bylo [[Latinská Amerika|latinskoamerickými]] zeměmi vnímáno jako selhání paktu. Po [[teroristické útoky 11. září 2001|teroristických útocích z 11. září 2001]] Spojené státy uplatnily Rijský pakt, ovšem signatářské země se aktivně nezapojily do další [[válka s terorismem|války s terorismem]]. V září 2002, s odvoláním na Falklandský případ a předvídáním [[Válka v Iráku|války v Iráku]], [[Mexiko]] formálně odstoupilo od smlouvy; po nezbytných dvou letech přestalo být Mexiko v září 2004 signatářem.

V roce 2008 vytvořila [[Unie jihoamerických národů|Unii jihoamerických národů]] (UNASUR) novou regionální radu pro bezpečnost, která má na starosti rozhodování vlastních otázek obrany.

Dne 5. června 2012 zahájily země [[ALBA]] [[Bolívie]], [[Ekvádor]], [[Nikaragua]] a [[Venezuela]] pod vedením levicových vlád proces vypovězení smlouvy, které Obamova vláda odsoudila jako „nešťastné“, ale rozhodnutí vlád respektovala. Nikaragua vypověděla smlouvu dne 20. září 2012, Bolívie dne 17. října 2012, Venezuela dne 14. května 2013 a Ekvádor dne 19. února 2014.

V roce 2019 během prezidentské krize Národní shromáždění Venezuely, kterému předsedal opozičního vůdce [[Juan Guaidó]], započala jednání o znovuzačlenění do TIAR. Dne 11. května poslal Guaidó dopis tajemníkovi [[Organizace amerických států]] (OAS) [[Luis Almagro|Luisu Almagroovi]] s požadavkem na obnovení platnosti smlouvy pro Venezuelu. Dne 29. května 2019 [[Národní shromáždění Venezuely]] schválilo svůj návrat ke Smlouvě v předběžné diskusi, a poté znovu potvrdilo svůj souhlas s návratem ke smlouvě v červenci 2019.

== Členové paktu ==
* {{flagicon|ARG}} [[Argentina]]
* {{Vlajka a název|Bahamy}}
* {{flagicon|BRA}} [[Brazílie]]
* {{flagicon|CHI}} [[Chile]]
* {{flagicon|COL}} [[Kolumbie]]
* {{Vlajka a název|Kostarika}}
* {{Vlajka a název|Dominikánská republika}}
* {{Vlajka a název|Salvador}}
* {{flagicon|GUA}} [[Guatemala]]
* {{Vlajka a název|Haiti}}
* {{flagicon|HON}} [[Honduras]]
* {{flagicon|PAN}} [[Panama]]
* {{flagicon|PAR}} [[Paraguay]]
* {{flagicon|PER}} [[Peru]]
* {{Vlajka a název|Trinidad a Tobago}}
* {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]]
* {{flagicon|VEN}} [[Venezuela]]

== Mimo pakt ==
Ze [[stát]]ů [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] k Rijskému paktu nepřistoupily:
* {{flagicon|CAN}} [[Kanada]]
* {{Vlajka a název|Belize}}
* {{flagicon|JAM}} [[Jamajka]]
* {{Vlajka a název|Guyana}}
* {{flagicon|SUR}} [[Surinam]]
* {{Vlajka a název|Antigua a Barbuda}}
* {{Vlajka a název|Barbados}}
* {{Vlajka a název|Dominika}}
* {{Vlajka a název|Grenada}}
* {{Vlajka a název|Svatá Lucie}}
* {{Vlajka a název|Svatý Kryštof a Nevis}}
* {{Vlajka a název|Svatý Vincenc a Grenadiny}}

V září [[2002]] se [[Mexiko]] rozhodlo, na základě případů Falklandské a [[válka v Iráku|Irácké války]], na kterých doložilo neúčinnost paktu, formálně z této dohody vystoupit. Členem přestalo být po dvou letech, tedy v [[září]] [[2004]]. Roku 2012 pak odstoupily Bolívie, Ekvádor, Kuba a Nikaragua a v roce 2019 Uruguay.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{překlad|en|Inter-American Treaty of Reciprocal Assistance|260501861}}

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Pečenka
 | jméno = M.
 | příjmení2 = Luňák
 | jméno2 = P.
 | odkaz na autora = 
 | titul = Encyklopedie moderní historie
 | vydavatel = Libri
 | místo = Praha
 | rok = 1998
 | isbn = 80-85983-46-X
 | kapitola = 
 | strany = 
}}

* {{Citace monografie
 | příjmení = Žaloudek
 | jméno = Karel
 | odkaz na autora = 
 | titul = Encyklopedie politiky
 | vydavatel = Libri
 | místo = Praha
 | rok = 1999
 | isbn = 80-85983-75-3
 | kapitola = 
 | strany = 
}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.oas.org/juridico/english/Treaties/b-29.html Text Rijského paktu] {{en}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Dějiny Latinské Ameriky]]
[[Kategorie:Smlouvy USA]]
[[Kategorie:Dějiny Brazílie 20. století]]
[[Kategorie:Události v Riu de Janeiru]]
[[Kategorie:Vzniklo 1947]]