Zobrazení zdroje stránky Dějiny Prahy 1784–1900

[[Soubor:Praha Barricades 1848.jpg|náhled|Rok 1848 v Praze]]
V '''období 1784–1900''' se '''Praha''' z města provinčního charakteru vzniklého sloučením čtyř středověkých měst stala spolu s přilehlou aglomerací moderním [[průmysl]]ovým [[Velkoměsto|velkoměstem]]. První půlstoletí tohoto období charakterizuje počínající průmysl, kultura [[Klasicismus|klasicismu]] a [[České národní obrození|národní obrození]]. Poklidný vývoj výrazněji narušilo jen neúspěšné [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revoluční povstání 1848]]. Druhá polovina 19. století je obdobím, kdy vlivem [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] v sousedství Prahy živelně vyrůstají nová průmyslová a obytná města, která s ní prakticky tvoří jeden celek vybavený novou infrastrukturou – [[Historie železniční dopravy v Česku|železnice]], [[Mosty v Praze|mosty]], [[Koněspřežná tramvaj v Praze|koňka]] a [[Tramvajová doprava v Praze|tramvaj]], [[Veřejné osvětlení|osvětlení]] ap.

== Vývoj 1784–1848 ==
Významnou událostí v roce [[1784]] bylo spojení čtyř dosud samostatných pražských měst, tedy [[Hradčany|Hradčan]], [[Malá Strana|Malé Strany]], [[Staré Město (Praha)|Starého Města]] a [[Nové Město (Praha)|Nového Města]] patentem císaře [[Josef II.|Josefa II]]. Vzniklo tak [[Královské hlavní město Praha]], [[Josefov (Praha)|Josefov]] byl k němu připojen však až roku [[1850]].<ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=lbo&datum=1850&page=711&size=45 LGBL. Böhmen 85/1850], § 3.</ref> V této době žilo ve městě kolem 80 000 obyvatel.

Roku [[1791]] se konala první [[Průmyslová výstava v Praze 1791|průmyslová zemská výstava]]; následovaly ji ještě další dvě v letech [[1891]] a [[1991]]. V následujícím období na počátku [[19. století]] začala spolu s [[České národní obrození|českým národním obrozením]], které se soustředilo hlavně v Praze, éra [[Industrializace|průmyslové revoluce]], během níž se Praha změnila jako nikdy předtím; přibyly nové čtvrti (například první byl již v roce [[1817]] [[Karlín]]) a v průběhu dalších desetiletí rozvoje došlo i ke zboření hradeb. S rozvojem průmyslu souvisel společenský a politický vývoj a emancipace měšťanské společnosti, která zakládala vlastní spolky a společenské salóny.

V [[Revoluce v roce 1848|revolučním roce 1848]] se uskutečnilo [[Pražské červnové povstání|povstání radikálních demokratů]], které tvořili hlavně stoupenci [[Čechy|české]] emancipace. Praha se tehdy stala jedním významných radikálních měst v celé [[Evropa|Evropě]].<ref>Geografický místopisný slovník světa, {{ISBN|80-200-0445-9}}</ref> Tyto nepokoje však potlačilo císařské vojsko v čele s maršálem [[Alfred Windischgrätz|Alfredem Windischgrätzem]]. Po této akci došlo k nastolení tvrdého režimu.

== Druhá polovina 19. století ==
V období poloviny [[19. století]] bylo [[Zrušení poddanství v Rakouském císařství|zrušeno poddanství]], v souladu s tím, jak se [[Rakouské císařství]] stalo [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]]. Stále však tehdejší režim fungoval efektivně, například za vlády ministra [[Alexander Bach|Alexandera Bacha]] se represe policejního aparátu vystupňovaly nejspíše nejvíce za dlouhou dobu. Přesto však již díky snaze [[České národní obrození|národních obrozenců]] Praha nebyla již městem ryze [[Němci|německým]].<ref>Do roku 1918 byli dnešní Rakušané označováni běžně jako Němci</ref> Vliv získala česká [[kultura]] i [[divadlo|divadla]], konaly se výstavy. V této době se rozvíjejí další významné kulturní instituce, je položen [[základní kámen]] k [[Národní divadlo|Národnímu divadlu]], budováno je též i [[Národní muzeum]], vzniká [[Rudolfinum]] a některé sportovní stadiony. Od roku [[1861]] má město své vlastní zastupitelstvo.

[[Soubor:V10p163001 Prague.jpg|vlevo|náhled|upright|Josefov před asanací na konci 19. století]]

V roce [[1868]] se v Praze sice nachází již první [[Železniční stanice|nádraží]] ([[Masarykovo nádraží]]) hradby však ještě stojí na svých místech. [[Karlín]] a [[Smíchov]] se rozrůstají jako dvě [[předměstí]]; Smíchov se rozvíjí podél hlavní cesty od [[Malá Strana|Malé Strany]] na jih souběžně s [[Vltava|Vltavou]]; v Karlíně naopak vzniká síť pravoúhlých ulic. Prvním místem, které přichází o [[středověk]]é [[Středověké opevnění Prahy|opevnění]], se stává okolí dnešního [[Národní muzeum|Národního muzea]] a [[Újezd (Malá Strana)|Újezda]]. Vzniká také druhé pražské nádraží (dnes ''[[Praha Hlavní nádraží|Hlavní]]'', dříve ''Nádraží dráhy císaře [[František Josef I.|Františka Josefa]]''. Objevuje se také i souvislá zástavba na [[Žižkov]]ě a na k Praze přilehlé části [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]]. Přesto se pořád jedná stále o předměstí zemské metropole; s ní jsou spojeny definitivně až v roce [[1922]].

Významným rokem se v dějinách města a hlavně jeho dopravy stává rok [[1875]], tehdy je zprovozněna [[koňka|koněspřežná tramvaj]].

První administrativní rozšíření Prahy po několika dlouhých desítkách let se konají v 80. letech [[19. století]]. V roce [[1883]] je připojen [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]], o rok později pak následují [[Holešovice]]-[[Bubny]]. V roce [[1881]] je otevřeno i s velkou slávou [[Národní divadlo]]; je však zničeno [[Požár Národního divadla|požárem]] a znovuobnoveno o další dva roky později. Kolem roku [[1884]] se objevují první plány na regulaci [[Vltava|Vltavy]] v oblasti dnešního [[Nové Město (Praha)|Nového města]] u [[Palackého most]]u, během následujících dvaceti let spolu s [[asanace|asanací]] [[Josefov (Praha)|Josefova]] tak velká část historicky cenné části Prahy zcela změní svůj ráz i charakter. Břežní čára zde byla posunuta až o 50 metrů, což zapříčinily spekulace s cenami pozemků.
[[Soubor:Praha, Staré Město, Výškový rozdíl u asanovaných domů.jpg|vpravo|náhled|Vpravo se nachází nová zástavba z přelomu 19. a 20. století, vlevo pak původní. Je zde vidět výškový rozdíl, který na některých místech dosahuje až několik metrů.]]
Roku [[1890]] byla Praha zasažena stoletou povodní. Zaplaveno bylo [[Staré Město (Praha)|Staré město]] až po [[Staroměstské náměstí]], došlo k zřícení několika oblouků [[Karlův most|Karlova mostu]]. Jednalo se o poslední takto velkou [[povodeň]], která město postihla před rokem [[2002]].

I takový rozmar přírody však nezastavil technický pokrok. Již o rok později se rozjela poprvé [[Elektrická dráha na Letné v Praze|elektrická dráha]] na Letné, otevřena byla také i [[Petřínská rozhledna]] a v souvislosti s ní i [[Lanová dráha na Petřín]]. V této době vzniká i známý [[Čechův most]], jediný železný obloukový most v české metropoli. Velmi významnou akcí byla též [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemská výstava]], která se konala právě roku [[1891]] a představila nejmodernější technické vynálezy.

V roce [[1893]] bylo asanováno historické staré město, hlavně pak židovské čtvrti, tj. [[Josefov (Praha)|Josefov]]. Jednalo se tedy o severní polovinu města, [[asanace]] jižní části byla sice plánována, nikdy k ní ale nedošlo. Hlavním důvodem pro asanaci byly samozřejmě špatné [[hygiena|hygienické]] podmínky ve staletí starých domech i ulicích. Během přestaveb vznikly nové široké ulice, domy v [[secese|secesním]] stylu. Původní umístění si nechaly pouze [[kostel]]y a [[synagoga|synagogy]]. Nové ''Staré město'' se nachází o několik metrů výše než původní, což je vidět například v oblasti u [[Haštalské náměstí|Haštalského náměstí]].

{| class="wikitable"
|+ Počet obyvatel Prahy a předměstí<ref>{{cite book|title = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005|publisher = Český statistický úřad|year = 2006|pages = 51|isbn = 80-250-1311-1|url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf|volume = Díl I.}}</ref>
! rok
! Královské hlavní<br>město Praha
! Karlín
! Královské<br>Vinohrady
! Smíchov
! Žižkov
! Vyšehrad<ref>přičleněn k Praze v roce 1883</ref>
! Holešovice-Bubny<ref name=os>přičleněny k Praze v roce 1884</ref>
! Libeň<ref>přičleněna k Praze v roce 1901</ref>
|-
|'''1869'''
|157 713
|13 384
|5 318
|15 382
|292
|3 460
|3 094
|5 845
|-
|'''1880'''
|162 323
|17 250
|14 831
|24 984
|21 212
|3 851
|10 852
|9 669
|-
|'''1890'''
|182 530
|19 540
|34 531
|32 646
|41 236
|4 546
|15 352
|12 536
|-
|'''1900'''
|201 589
|21 555
|52 504
|47 135
|59 326
|5 328
|30 797
|21 142
|-
|}

== Reference ==
<references />

{{Dějiny Prahy}}

[[Kategorie:Dějiny Prahy]]
[[Kategorie:Dějiny Prahy 18. století| ]]
[[Kategorie:Dějiny Prahy 19. století| ]]