Tbilisi
Tbilisi (do roku 1936 známé také jako Tiflis) je hlavní město Gruzie, nacházející se ve vnitrozemí této země na řece Kura. Žije zde přibližně 1,12 milionu obyvatel.
| Tbilisi თბილისი | |
|---|---|
 Pohled na centrální část Tbilisi | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 41°43′ s. š., 44°47′ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+04:00 |
| Stát |  Gruzie |
  Tbilisi | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 726 km² |
| Počet obyvatel | 1 473 551 |
| Hustota zalidnění | 2 029,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Kacha Kaladze (od 2017) |
| Vznik | 455 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovat,_in_the_early_1900s,_Sergei_Mikhailovich_Prokudin-Gorskii.jpg)
Tbilisi bylo založeno gruzínským králem Vachtangem I. Gorgasali (452–502) v 5. století, oblast však byla osídlena již dříve. Již. v druhé polovině 4. století byla založena pevnost Narikala, stojící po mnohých přestavbách dodnes.[1] Město obsadily mnohé říše, jako např. Arabové, Peršané a Seldžučtí Turci – v 8. století bylo město dokonce sídlem arabského emíra. Gruzínci město dobyli opět až v roce 1122, za vlády krále Davida IV, který sem poté přesunul své sídlo z Kutaisi a Tbilisi ustanovil hlavním městem země. Na konci 18. století bylo město neustále ohrožováno perskými výboji a od roku 1801 se pak natrvalo stalo součástí Ruského impéria.
Nezávislost získalo opět až po Říjnové bolševické revoluci roku 1917, ovšem pouze do intervence sovětských sil roku 1921. Ty vytvořily násilným sjednocením Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie Zakavkazskou sovětskou federativní socialistickou republiku. Později došlo k jejímu rozdělení na tři sovětské republiky, Tbilisi zůstalo centrem Gruzínské SSR. Od 9. dubna 1991 je Tbilisi hlavním městem nezávislé a suverénní Gruzie. Přesto ale krátce po vyhlášení nezávislosti došlo k nepokojům. V lednu roku 1992 zde zuřily urputné boje, což nakonec vedlo ke změně politické scény, stejně jako revoluce z roku 2003, která svrhla Eduarda Ševardnadzeho.
Průmysl a doprava
editovatV Tbilisi se vyrábějí zemědělské stroje, letadla a lokomotivy. Je zde také zastoupen textilní průmysl, orientovaný na zpracování vlny a hedvábí, kožedělný průmysl tu rovněž zpracovává původní suroviny. Nedaleko města se nachází tepelná elektrárna.
Páteří tbiliské MHD je metro se dvěma linkami. Do roku 2006 po městě jezdily také tramvaje a trolejbusy, byly ale zcela nahrazeny levnějšími autobusy. Na jihovýchodním kraji města, asi 17 km jihovýchodně od centra se nachází mezinárodní letiště Tbilisi.
Pamětihodnosti
editovat
Na pravém břehu řeky Kura, nad starým městem, leží ruiny pevnosti Nariqala ze 3. století. Nad tímto opevněním stojí monumentální socha Kartlis Deda (česky Matka Gruzie). Pod ní se rozprostírá 128 ha velká botanická zahrada, která byla zřízena roku 1845 na prostranství parku pevnosti.
Staré město se svými úzkými, kočičími hlavami dlážděnou zprohýbanou dlažbou má být přijato za kulturní dědictví UNESCO. Ve starém městě s nachází i Katedrála Sioni z 5. století, kostel Metechi gruzínských králů ze 13. století, který v minulosti sloužil i jako muzeum, vězení a divadlo[2], dále bazilika Ančischati ze 6. století a synagoga. Přes staré město vedla kdysi hedvábná stezka. Její Karavanseraje jsou zachovány ještě dnes. Domy jsou převážně dřevěné s vyřezávanými předsazenými balkóny. V lázeňské čtvrti Abanotubani se nachází sirné lázně ze 17. století a mešita.
Na staré město navazuje městská část Garetubani s okázalými budovami z 19. století. Srdce tvoří platany lemovaná promenáda Rustaveli-Boulevard. Na ní se mimo jiné nachází kostel Kašveti, státní obrazárna, historické muzeum, státní divadlo Rustaveli, opera a budova parlamentu. Řeka Kura je lemována z obou stran nábřežími s víceproudými silnicemi.
Z hory Mtacminda vede dolů do města stacionární lanová dráha z roku 1905, která tohoto času není v provozu. V polovině dráhy se nachází panteon, hřbitov, na němž jsou pohřbeni význační Gruzínci. Na plochém vrcholu hory byl založen rozsáhlý park, který byl v roce 2009 rozšířen na zábavní. Televizní věž zde stojí jako z dálky viditelná dominanta, která je v noci nákladně zajímavě nasvícena.
Na levém břehu řeky se nachází ve 20. století postavené kulturní a státní instituce. Mezi nimi je i Katedrála Nejsvětější Trojice v Tbilisi (Cminda Sameba), největší v zemi[2], státní lékařská univerzita a jiné vědecké instituce, Gruzínské umělecké muzeum, stadión a nádraží.
K vodním sportům či rybaření obyvatelé využívají jezero Lisi na západě města.
Sport
editovatVe městě sídlí fotbalový klub Dinamo Tbilisi.
Slavní rodáci
editovat- Michal Loris-Melikov (1824–1888), ruský vojevůdce a politik arménského původu
- Sergej Witte (1849–1915), ruský politik, diplomat, premiér Ruska v letech 1905–1906
- Alexandr Michajlovič Romanov (1866–1933), ruský velkokníže
- Jekatěrina Svanidzeová (1885–1907), první manželka Josifa Stalina
- Aram Chačaturjan (1903–1978), sovětsko-arménský hudební skladatel, klavírista a dirigent
- Viktor Amazaspovič Ambarcumjan (1908–1996), arménský astrofyzik, akademik, zakladatel a ředitel Bjurakanské astrofyzikální observatoře v Arménii
- Tigran Petrosjan (1929–1984), arménský šachista, mistr světa v šachu v letech 1963 až 1969
- Zviad Gamsachurdia (1939–1993), vědec, spisovatel a disident, 1. gruzínský prezident v letech 1991–1992
- Merab Kostava (1939–1989), gruzínský disident, básník a hudebník
- Zurab Žvanija (1963–2005), gruzínský politik, od roku 2004 až do své smrti gruzínský premiér
- Michail Saakašvili (* 1967), gruzínský politik, gruzínský prezident v letech 2004–2007 a 2008–2013
- Giorgi Margvelašvili (* 1969), gruzínský politik a akademik, úřadující gruzínský prezident od roku 2013
- Teimuraz Gabašvili (* 1985), ruský profesionální tenista gruzínského původu
- Elene Gedevanišviliová (* 1990), gruzínská krasobruslařka
- Nikoloz Basilašvili (* 1992), gruzínský profesionální tenista
Partnerská města
editovat
Ankara, Turecko
Athény, Řecko
Atlanta, Spojené státy americké (1988)
Bilbao, Španělsko (1989)
Bristol, Spojené království (1987)
Jerevan, Arménie
Innsbruck, Rakousko (1982)
Kyjev, Ukrajina (1999)
Lublaň, Slovinsko (1979)
Nantes, Francie (1979)
Astana, Kazachstán (2005)
Palermo, Itálie (1987)- Paříž, Francie (1997)
Saarbrücken, Německo (1975)
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Tbilisi na německé Wikipedii.
- ↑ ADAMEC, Jaromír. Staletí pod ochranou pevnosti. Země světa. 5.4.2022, roč. 20, čís. 4, s. 14–17. Dostupné online.
- ↑ a b KOLOUCHOVÁ, Barbora. Starobylé Tbilisi v novém hávu. Země světa. 3.5.2022, roč. 21, čís. 5, s. 8–13. [Starobylé Tbilisi v novém hávu Dostupné online].
Související články
editovat- Katedrála Sioni
- Katedrála Nejsvětější Trojice v Tbilisi
- Vodní elektrárna Zahesi
- Ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan
- Televizní věž v Tbilisi
Externí odkazy
editovat- zemesveta.cz/
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tbilisi na Wikimedia Commons - Galerie Tbilisi na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Tbilisi ve Wikislovníku
