Wikipedie

Sestřelení bombardéru B-17G 44-83447 25. dubna 1945

událost

Sestřelení bombardéru B-17G 44-83447 25. dubna 1945 je událost, k níž došlo během mise amerického bombardéru B-17G Flying Fortress s/n 44-83447 z 427. bombardovací perutě 303. bombardovací skupiny[1] zvané „Hell's Angels“, 8. letecké armády amerického armádního letectva při náletu na Plzeň v Protektorátu Čechy a Morava. Letoun poškozený střelbou z flaku explodoval a jeho trosky dopadly hlavně do zahrádkářské kolonie poblíž Skvrňan.[1][2] Z osmičlenné posádky při pádu zahynuli tři letci, další čtyři padli do německého zajetí a velitel Mauger dokázal po seskoku padákem uprchnout a přejít k americkým jednotkám.[2]

Sestřelení bombardéru B-17G 44-83447 25. dubna 1945
B-17 přezdívaný „Létající pevnost“. Letoun stejného typu se zřítil u Skvrňan.
B-17 přezdívaný „Létající pevnost“. Letoun stejného typu se zřítil u Skvrňan.
Nehoda
Datum25. dubna 1945
Hlavní příčinasestřelení, rozpad
MístoProtektorát Čechy a Morava u Skvrňan v Plzni
Zeměpisné souřadnice49°44′58″ s. š., 13°19′56″ v. d.
Počátek letuMolesworth, Spojené království
Letoun
ModelBoeing B-17G Flying Fortress
DopravceSpojené státy americké United States Army Air Forces
Registrace44-83447
Následky
Na palubě osob8
Zraněných0
Mrtvých3
Letounzničen

303. bombardovací skupina

editovat

303. bombardovací skupina vznikla 28. února 1942 a aktivována byla 3. února 1942.[3] Většinu roku 1942 strávili vojáci skupiny výcvikem, v srpnu a září se skupina přesunula do Velké Británie, kde působila v Molesworthu v rámci 8. letecké armády (Eighth Air Force).[4][3] Ta byla založena 19. února 1942 jako VIII. Bomber Command[5]:5 a 22. února 1944 byla přejmenována na 8. leteckou armádu. 303. bombardovací skupina vzlétla k první bojové misi 17. listopadu 1942.[4][3] Sloužila jako bojová vzdušná síla na evropském bojišti, především prováděla strategické bombardování nepřátelských cílů ve Francii a Německu jako např. letiště, železnice či opevněné ponorkové doky, později průmyslovou výrobu, seřaďovací nádraží či města.[3] Svoji přezdívku „Hell's Angels“ získala dle letadla, které jako první v celé 8. letecké armádě dokončilo 25 misí.[4][5]:39 Celá bombardovací skupina odlétala za 2. světové války nejvíce misí ze všech skupin 8. letecké armády,[4] její poslední misí byl dubnový nálet na Plzeň.[3]

Letadlo

editovat

V 30. letech 20. století se společnost Boeing zúčastnila soutěže o dodávku 200 čtyřmotorových dálkových bombardérů, ale její prototyp havaroval, byť v soutěži exceloval svými parametry. Letecké sbory letoun objednaly v malé sérii a v roce 1938 byl uveden do služby. I následně se konstrukčně vyvíjel do mnoha variant a stal se 3. nejvyráběnějším bombardérem všech dob. Americké armádní letectvo jej během druhé světové války používalo především pro denní strategická bombardování proti nepřátelským průmyslovým a vojenským cílům. Armádní letectvo B-17 propagovalo jako strategickou zbraň, neb byl relativně rychlý, operoval ve velkých výškách, měl dlouhý dolet a těžkou obrannou výzbroj. Zároveň byl odolný a dokázal se z mise vrátit i s těžkými poškozeními.

Konkrétní letadlo 44-83447 bylo vyrobeno společností Douglas ve výrobním bloku B-17G-80-DL a dodáno k nasazení 10. dubna 1945.[6]

Posádka

editovat

Letounu B-17G Flying Fortress se sériovým číslem 44-83447 velel 1. pilot poručík Warren Mauger.[2] Celou posádku tvořili:[2][7][8]

  • 1. pilot: 1./Lt. Warren F. Mauger (objevuje se i zápis Maugher)[9]
  • 2. pilot: 2./Lt. William T. Burgess
  • navigátor: 1./Lt. George E. Knox
  • bombometčík: 2./Lt. Henry G. Moss
  • radiooperátor a střelec: Matthew W. Gorden
  • střelec spodní věže: S/Sgt. Francis H. Kelley
  • střelec horní věže: S/Sgt. Glenn R. Walling
  • střelec: Sgt. Earl M. Dugan

Poslední let

editovat

Průběh operace

editovat

1. americká armáda požádala o letecký útok na Škodovy závody,[10]:22–23 protože šlo o poslední velkou a funkční zbrojovku nacistického Německa.[1]:292 8. letecká armáda USAAF na zmíněnou žádost provedla misi č. 968,[11] při níž zamířilo z Velké Británie na Plzeň ráno 307 B-17 z 1. bombardovací divize[12]:92[13][14] v doprovodu 206 stíhaček P-51 Mustang, z toho 78 bombardérů mělo za cíl vojenské letiště na Borech.[11][12]:92 Letce v průběhu přeletu nad cíl šokovalo bezprecedentní varování Škodováků před náletem, které bylo opakovaně odvysíláno stanicí BBC již v průběhu jejich letu.[15][13] Protivzdušná obrana Plzně zahájila přípravy i přešla do stavu nejvyšší pohotovosti.[13] Velitelství 8. letecké armády přikázalo bombardovat jen při vizuálním kontaktu,[16] letouny se proto musely vracet nad cíl opakovaně a vzrůstalo nebezpečí sestřelu protivzdušnou obranou.[17]

Letecký poplach byl v Plzni oznámen v 10.11.[13] Nad Plzeň doletělo 276 letounů v doprovodu 188 stíhaček.[15] První bomby začaly padat v 10.26 a zasáhly Lochotín,[1]:292 tamní hořící budovy se staly orientačními body pro další nálety.[18]

Poškození letadla a jeho havárie

editovat

Letoun prvního poručíka Warrena Maughera patřil do 427. bombardovací perutě, která byla složkou 303. bombardovací skupiny.[2] Bombardéru se podařilo nad Plzní shodit své bomby, když byl podle svědectví zasažen střelbou z těžkého flaku do středu trupu a do motoru na pravém křídle.[2][19]:13 Podle svědectví Normana Petersona byl zasažen motor motor č. 3, okamžitě se objevily intenzivní plameny obalující celou gondolu motoru.[19]:5[7] Jen omezeně ovladatelný letoun se naklonil na pravou stranu a letěl střemhlavě k zemi.[2][7] Velitel Mauger nařídil posádce evakuaci, nasměroval letadlo nejlépe jak bylo možné a odešel do střelecké věže na přídi,[7] kde spolu G. Knoxem, W. Burgessem a M. Gordenem opustili letadlo.[19]:16 Ještě za letu létající pevnost explodovala, což letoun roztrhalo na několik částí a způsobilo velký rozptyl trosek na ploše mezi Křimicemi, Skvrňany a Radčicemi.[2] Hlavní části letounu spadly do zahrádkářské kolonie poblíž tratě na Cheb na okraji Skvrňan, jedno z křídel severněji do polí směrem na Radčice.[2][8][9]

Po dopadu

editovat

Dva letci, jmenovitě Francis Kelley a Glenn Walling, zahynuli v troskách letadla.[20][2][8] Poručík E. H. Jarland letící v jiném letadle stejné formace viděl zásah spodní kulové věže střelou z flaku a tak je pravděpodobné, že střelec F. Kelley v ní zemřel ještě před dopadem.[19]:13 O nalezení těla Henryho Mosse nejsou záznamy, někteří členové posádky věří, že byl zabit v letadle flakem.[20] Další čtyři letci, William Burgess, George Knox, Earl Dugan a Matthew Gorden, byli ošetřeni na křimickém zámku u hraběte Lobkowicze a následně zajati.[2][8]

Velitel letounu, pilot Warren Mauger, opustil letadlo na přídi jako první.[19]:16 Oheň mu popálil obličej a ruce.[7] Než s určitými obtížemi otevřel padák,[7] padal dlouho volným pádem, protože chtěl opustit oblast, kde vybuchovaly střely z flaků.[2][9] Jediný další padák, který viděl, byl druhého pilota W. Burgesse.[19]:9 Mauger se snesl na pole dřív, než něj začaly dopadat bomby shozené jiným letadlem.[2] Nad to se k němu blížil sedlák, kterému mohl patřit jeden z okolních hořících domů, pro jistotu natáhl spoušť pistole, ale sedlák mával bílým šátkem.[8] Odvedl jej do krytu, kde byla jeho manželka, plačící dítě a rodiče.[8] Podle jeho vzpomínek jej v krytu dostihly výčitky svědomí nad tím, co za války dělal.[2] Po náletu získal radu od sedláka, kudy se vydat k frontové linii, a z místa zdárně uprchl.[7] Po 10 dní se skrýval a za pomoci dalších zemědělců se dostal zpět k jednotkám americké armády,[2][7] zpět ve službě byl od 10. května.[19]:7

Trosky letadla nebyly za války německými okupačními orgány odklizeny a po válce je neřízeně rozebrali obyvatelé.[2]

Pohřbení

editovat

Těla tří zahynulých letců byla pohřbena v Čechách, později byla exhumována.[20] Letci H. Moss a G. Walling jsou pohřbení na kansaském Národním hřbitově ve Fort Scott a to ve společném hrobě s Clairem Evansem, Williamem Fanningem, Williamem Meiklem a Lelandem Slanem, dalšími letci zabitými téhož dne u Plzně.[21] Seržant Francis H. Kelley je pohřben na Národním hřbitově v missurijském Springfieldu.[22]

Připomínka padlých

editovat
 
Detail památníku

Na Křimickém náměstí v Křimicích je od roku 1996 umístěn pomník věnovaný památce americkým letcům sestřeleným při tomto náletu.[23][24] Na kamenném památníku vytvořeném Jaroslavem Šindelářem a obsahujícím i kus ze zříceného letadla je uvedeno deset jmen obětí z několika posádek včetně Francise Kelleyho, Henryho Mosse a Glenna Wallinga.[24][2][23] Pomník byl na náměstí nejdříve umístěn u zdi zámku, v roce 2014 byl přesunut do parkové části náměstí a blízkosti dalších dvou památníků.[25] U památníku se každoročně pořádají vzpomínkové akce k uctění památky padlých ve světových válkách za účasti zástupců samospráv, amerického velvyslanectví, ozbrojených složek, Military Car Clubu Plzeň a dalších hostů.[25][26][27]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. In: BYSTRICKÝ, Vladimír, et. al. Západočeský historický sborník 5. Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni, 1999. Kapitola Jaro 1945, s. 289–291.
  2. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q KREJČÍ, Pavel. Boeing B-17G 44-83447, 427. Bomb Squadron, 303. Bomb Group, 8. AF; Skvrňany okr. Plzeň-město, 25. 4. 1945. Letecká badatelna [online]. 2015-03 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e MAURER, Maurer. Air Force combat units of World War II. Washington, D.C.: Office of Air Force History, 1983. 506 s. Dostupné online. ISBN 0-912799-02-1, ISBN 978-0-912799-02-5. OCLC 9644436 Kapitola 303d BOMBARDMENT GROUP, s. 175–176. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d 303rd Bomb Group. American Air Museum in Britain [online]. Imperial War Museums, 2019-10-16 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b BOWMAN, Martin W. B-17 flying fortress groups of the Eighth Air Force in focus.. [s.l.]: Red Kite, 2004. 93 s. ISBN 0-9546201-0-0, ISBN 978-0-9546201-0-3. OCLC 655832518 S. 39. (anglicky) 
  6. ↑ 44-83447 – American Air Museum in Britain [online]. Imperial War Museums, rev. 2014-09-27 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e f g h GOBRECHT, Harry D. Warren F. Mauger Crew [online]. Gary L. Moncur [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e f Křimice – novověk [online]. Informační portál obce Křimice [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c VÁŇA, Martin. Protivzdušná obrana Plzně – virtuální cedule. Asociace recentní archeologie [online]. Asociace recentní archeologie, 2017-11-16 [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. 
  10. ↑ BOŘÍKOVÁ, Barbora. Odboj na Plzeň–sever za druhé světové války. Praha, 2012 [cit. 2020-01-24]. 126 s. Diplomová práce. Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova. Vedoucí práce Alena Míšková. Dostupné online.
  11. ↑ a b MCKILLOP, Jack. USAAF Combat Operations 1941–1945: April 1945. Aircrew Remembered site [online]. Aircrew Remembered [cit. 2020-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b FOUD, Karel; KRÁTKÝ, Vladislav; VLADAŘ, Jan. Poslední akce : operace amerického a britského letectva nad územím Čech v dubnu a květnu 1945. 1. vyd. Plzeň: NAVA, 1997. 179 s. ISBN 80-85254-98-0, ISBN 978-80-85254-98-3. OCLC 38455944 
  13. ↑ a b c d VOJTÁŠEK, Filip. Bomby na Škodovku: Spojenci varovali. Němci postavili falešnou továrnu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2015-04-25 [cit. 2020-01-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ KORELUS, Pavel. Před 69 lety ničil Plzeň poslední nálet. Plzeňský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2014-04-26 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b JADRNÝ, Petr. OBRAZEM: Plzeňskou Škodovku před 72 lety zpustošil nálet 276 amerických 'létajících pevností'. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-04-25 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  16. ↑ ŠRÁMKOVÁ, Jitka. Historik: Američané bombardovali Škodovku, předtím varovali civilisty. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-02-26 [cit. 2020-01-30]. Dostupné online. 
  17. ↑ FOUD, Karel; JÍŠA, Milan; ROLLINGER, Ivan. 500 hodin k vítězství. 2. vyd. Plzeň: [s.n.], 2011. 287 s. ISBN 978-80-87567-70-8, ISBN 80-87567-70-6. OCLC 933732581 S. 87–88. 
  18. ↑ JÍŠA, Václav. Škodovy závody 1859–1965. Praha: Práce, 1969. 408 s. S. 232. 
  19. ↑ a b c d e f g FICOWICH, A. G. Missing Air Crew Report 14223. Washington: War Department, Headquarters Army Air Forces, 1945. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b c Together We Served: Moss, Henry G., 2nd Lt [online]. TogetherWeServed.com [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Find A Grave: Glenn R Walling (Unknown-1945) [online]. Ancestry [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Find A Grave: Francis H Kelley (1920-1945) [online]. Ancestry [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ a b Křížky a vetřelci: Pomník americkým letcům [online]. Plzeň: Projekt Křížky a vetřelci / Pěstuj prostor [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b Plzeňský, Plzeň, Plzeň - číslo VH: CZE3209-5668. Evidence válečných hrobů [online]. Ministerstvo obrany České republiky [cit. 2020-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-01-02. 
  25. ↑ a b KUBALOVÁ, Zdeňka. V Křimicích věnovali vzpomínku americkým letcům a občanům padlým v 1. a 2. světové válce. Město Plzeň [online]. Statutární město Plzeň, 2014-04-27 [cit. 2020-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-24. 
  26. ↑ iTag č. 8 Památník padlým americkým letcům a křimickým občanům [online]. Plzeň: Slavnosti svobody Plzeň [cit. 2020-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-14. 
  27. ↑ JAROŠOVÁ, Adriana. Památku obětí válek uctili občané Křimic. Město Plzeň [online]. Statutární město Plzeň, 2019-04-29 [cit. 2020-02-23]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sestřelení_bombardéru_B-17G_44-83447_25._dubna_1945&oldid=24076464“