Wikipedie

Petr Chlumecký

moravský historik píšící česky a německy, bratr Johanna

Petr rytíř Chlumecký (německy Peter Ritter von Chlumecký), (30. března 1825 Terst – 29. března 1863 Brno[1]) byl moravský archivář, historik a politik.

Petr Chlumecký
Narození30. března 1825
Terst
Ilyrské královstvíIlyrské království Ilyrské království
Úmrtí29. března 1863 (ve věku 37 let)
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtíonemocnění plic
Povoláníregionální historik, historik a archivář
PříbuzníJohann von Chlumecký (sourozenec)
Funkceposlanec Moravského zemského sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Narodil se dne 30. března 1825 v Terstu, kde působil jako guberniální rada jeho otec Antonín Chlumecký (narozen roku 1777 v Oseku). Po několika letech se rodina Chlumeckých přestěhovala z Terstu na Moravu a Petr Chlumecký žil střídavě v Brně a na rodinném sídle v Řikovicích. Byl potomkem starého, původně českého šlechtického rodu, jež po bitvě na Bílé hoře ztratil své statky i šlechtictví.[2] Jeho bratrem byl Johann von Chlumecký. Studoval filosofii v Brně a poté na právnické fakultě v Olomouci.[3]

V roce 1846 se stal členem stavovského Moravského zemského sněmu. Ve sněmu podal návrh o zrovnoprávnění moravského jazyka s německým jazykem a usiloval o maximální identitu kultury na Moravě.[3] Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec voleného Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.[4]

Dne 15. dubna 1854 byl jmenován místodržitelským sekretářem a 23. července 1859 dosáhl hodnosti místodržitelského rady v oddělení pro kulturu a školství.[2]

V letech 1855 až 1863 byl ředitelem Moravského stavovského zemského archivu v Brně, kromě toho byl od roku 1858 členem Pruské akademie věd.[5] K jeho prvním krokům v pozici ředitele zemského archivu náleželo jmenování Josefa Chytila archivářem, čímž získal významného pomocníka. Chlumecký jako ředitel rovněž vypracoval roku 1855 obsáhlé ememorandum o stavu archivu a opatřeních, nutných nejen pro archiv jako takový, ale i celkově pro archivnictví na Moravě.[6] Mezi jeho významné zásluhy náleží, že prosazováním svých teoretických názorů v praxi nejen pozvedl moravský zemský archiv na vysokou úroveň, ale dovedl s výsledky jeho činnosti seznámit nejen českou a moravskou, ale i ostatní širokou veřejnost. Navazoval styky se zahraničními archivy, historickými společnostmi, muzei i historiky, získával od nich poznatky pro své vědecké práce, přičemž na oplátku jim poskytoval prameny z bohatých fondů archivu.[7] P. Chlumecký prosazoval celozemský přehled o stavu archivů a požadoval rovněž maximální zpřístupnění archivů a jejich přehledné uspořádání.[8]

Zemřel v Brně dne 29. března 1863 na plicní chorobu.[1][3]

Dílo

editovat
  • Regesten der mahrischen Archive (1856)
  • Über die Genesis der Korporationsguter in Mahren
  • Die offentliche und Privatcorrespondenz, die Tagebucher und Urkundensammelungen Karls des alter, Herren von Zierotin („Veřejná a soukromá korespondence, deníky a sbírky listin Karla staršího, pána ze Žerotína“)
  • Über die Geschichte Mährens und deren Quellenforschung (1857)
  • Karl von Žerotin und seine Zeit (1862 a 1877)
  • Über die Teilung der Gemeinde-Hutweiden (1848)
  • edice Landtafel des Markgrafthums Mähren (1854
  • edice nejstarších památek vesnického práva Dorfweissthümmerr in Mähren

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Petra rytíře Chlumeckého farnosti při kostele sv. Petr a Pavel (na dómě) v Brně
  2. ↑ a b WURMOVÁ, Milada. Petr rytíř Chlumecký - archivář. K 110. výročí jeho smrti. Sborník archivních prací. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1973, roč. 23, čís. 1, s. 193. 
  3. ↑ a b c Petr Rytíř Chlumecký
  4. ↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. 
  5. ↑ http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/234106
  6. ↑ WURMOVÁ, Milada. Petr rytíř Chlumecký - archivář. K 110. výročí jeho smrti. Sborník archivních prací. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1973, roč. 23, čís. 1, s. 196. 
  7. ↑ WURMOVÁ, Milada. Petr rytíř Chlumecký - archivář. K 110. výročí jeho smrti. Sborník archivních prací. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1973, roč. 23, čís. 1, s. 205. 
  8. ↑ HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. S. 261. 

Literatura

editovat
  • HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 261–262. ISBN 80-7277-023-3
  • WURMOVÁ, Milada. Petr rytíř Chlumecký – archivář. K 110. výročí jeho smrti, in: Sborník archivních prací 23, č. 1, Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, s. 192–214.
  • ADÁMEK, Jiří. Petr rytíř Chlumecký, archivář, historik a politik, in: 55 let archivnictví v českých zemích : sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 155. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně ve dnech 31. května – 1. června 1994, Brno: Moravský zemský archiv, 1955, s. 97–103.
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, s. 263. ISBN 978-80-7106-402-2

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Chlumecký&oldid=23769859“