Otakar Klapka
Otakar Klapka (27. dubna 1891 Raná[1] – 4. října 1941 Ruzyně) byl český právník, politik a odbojář. Odborník na správní právo a později dlouholetý poslanec Československé strany socialistické se stal ke sklonku druhé republiky pražským primátorem. Kvůli spolupráci s čs. odbojem byl v roce 1940 německými okupanty zatčen a o rok později popraven.
| JUDr. Otakar Klapka | |
|---|---|
 JUDr. Otakar Klapka | |
| 3. primátor hlavního města Prahy | |
| Ve funkci: únor 1939 – 9. července 1940 | |
| Předchůdce | Petr Zenkl |
| Nástupce | Alois Říha |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | ČSNS SNJ Národní souručenství |
| Narození | 27. dubna 1891 Raná  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 4. října 1941 (ve věku 50 let) Ruzyně  Protektorát Čechy a Morava |
| Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
| Profese | politik a právník |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se do rodiny Jana Klapky, učitele v Rané, a jeho manželky Terezie, roz. Chlumecké. Oba rodiče pocházeli z vážených měšťanských rodin ve Skutči. Vystudoval gymnázium a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po úspěšných studiích absolvoval notářskou praxi a pracoval jako advokátní koncipient. Byl také na stáži na Sorbonně a jako právní vědec se věnoval územní samosprávě. Podílel se na přípravě Ústavy z roku 1920 i na vzniku zákona o organizaci politické správy, který byl proveden v roce 1928 (znamenal vytvoření čtyř zemí v rámci Československa).
Od roku 1909 byl členem České strany národně sociální, za tuto stranu byl poprvé v roce 1925 zvolen poslancem Poslanecké sněmovny, kdy ale nastoupil až v roce 1928 coby náhradník za mandátu zbaveného Jiřího Stříbrného. Po rozpuštění zastupitelstva hlavního města Prahy v únoru 1939 se stal předsedou správního výboru a po zahájení německé okupace nastoupil na post pražského primátora. Jeho náměstkem byl jmenován sudetoněmecký historik Josef Pfitzner, který zastupoval zájmy nacistů. Klapka navenek spolupracující s okupanty postupoval zejména metodou pasivní rezistence, kdy doslovným lpěním na předpisech a průtahy zdržoval například odstranění nepohodlných pomníků, přejmenování ulic či zavedení němčiny jako úřední řeči na magistrátu. Klapka také zařazoval bývalé důstojníky československé armády na různá důležitá místa na magistrátu, rovněž z magistrátních peněz finančně podporoval pozůstalé rodiny po popravených odbojářích. Byl též v čilém kontaktu s přední postavou odboje, generálem Aloisem Eliášem.
V létě 1940 začalo na pražském magistrátu zatýkání a 9. července došlo i na Klapku. Poté byl přes rok vězněn a mučen v různých českých i německých věznicích, nakonec byl na pokyn K. H. Franka odsouzen k trestu smrti a po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora 4. října 1941 v Ruzyňských kasárnách popraven. Dvě hodiny před popravou jej v podzemí Petschkova paláce vyzpovídal převor maltézských rytířů F. W. Bobe, jenž byl ovšem zároveň udavačem gestapa a zpovědní tajemství vyzrazoval.
Odkazy
editovatReference
editovatLiteratura
editovat- PASÁK, Tomáš. Zápasy primátora JUDr. O. Klapky. Praha: Melantrich, 1991. 32 s.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Otakar Klapka
- Otakar Klapka v KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století Archivováno 14. 3. 2008 na Wayback Machine.
- Ecce Homo – Otakar Klapka
