Ludvík XVIII.
Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré),[1][2] byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815. Strávil dvacet tři let v exilu: během francouzské Revoluce a prvního francouzského císařství (1804–1814) a během sta dnů. Byl francouzský král, vnuk Ludvíka XV., bratr popraveného Ludvíka XVI. a svého nástupce Karla X., příslušník královského rodu Bourbonů, a 43. velmistr Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.
| Ludvík XVIII. | |
|---|---|
| král Francie a Navarry | |
 | |
| Doba vlády | de iure 8. červen 1795 – 16. září 1824 de facto 6. duben 1814 – 20. březen 1815, 8. červenec 1815 – 16. září 1824 |
| Korunovace | neproběhla |
| Úplné jméno | Ludvík Stanislas Xaver Francouzský |
| Tituly | Hrabě z Provence (1755-95) Vévoda z Anjou (1771-95) Vévoda z Vendôme (1771-1789) |
| Narození | 17. listopad 1755 palác ve Versailles |
| Úmrtí | 16. září 1824 (68) Paříž |
| Pohřben | Bazilika Saint-Denis, Paříž |
| Předchůdce | de jure Ludvík XVII. de facto Napoleon I. |
| Nástupce | Karel X. |
| Manželka | Marie Josefína Savojská |
| Potomci | žádní |
| Rod | Kapetovci |
| Dynastie | Bourboni |
| Otec | Ludvík Ferdinand Bourbonský |
| Matka | Marie Josefa Saská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatVyrůstal ve Versailles na dvoře Ludvíka XV. ve stínu svého staršího bratra, následníka trůnu (dauphina) Ludvíka XVI. Po narození dostal titul vévoda z Provence a po smrti svého dědečka Ludvíka XV. v roce 1774 dostal titul „Monsieur“, náležící nejstaršímu královu bratrovi.
14. května 1771 se ve Versailles oženil s Marií Josefínou Savojskou, dcerou sardinského krále Viktora Amadea III. a Marie Antonie Bourbonské. Jejich manželství zůstalo bezdětné.
Patřil ke konzervativní skupině monarchistů, kteří si nepřáli, aby Ludvík XVI. ustupoval zastáncům ústavy. V roce 1789 se dokonce zapletl do přípravy státního spiknutí, které chtělo sesadit umírněného Ludvíka XVI. z královského trůnu. Vévoda z Provence měl následně vládnout Francii jako regent. Spiknutí však bylo odhaleno. Vévoda uprchl v roce 1791 z Francie a cestoval po celé Evropě, kde hledal spojence v boji proti revoluci. Pobýval ve Vestfálsku, Veroně, ale i v Kuronsku (v Rusku) a v Anglii. Po smrti svého královského bratra nejprve uznal nárok králova syna, desetiletého Ludvíka XVII. na trůn a prohlásil se za následníka trůnu; po jeho smrti v roce 1795 se prohlásil za krále Ludvíka XVIII. Republikánská vláda Francie však jeho nároky neuznala.
Diplomatickými cestami se zapojil do boje proti Francouzské republice a následně proti Napoleonu Bonapartovi. Po první porážce císaře Napoleona I. (v bitvě u Lipska v říjnu roku 1813) se stal oficiálně na několik měsíců králem. Následně se Bonaparte vrátil z Elby a Ludvík uprchl do Gentu. Po Napoleonově porážce v bitvě u Waterloo v červnu roku 1815 se vrátil na svůj toužebně očekávaný trůn.
Během své vlády v letech 1815–1824 nejprve nevystupoval jako konzervativní monarchista. Do svých služeb povolal například bývalého Napoleonova ministra zahraničí Talleyranda. Následně však restauroval monarchii do podoby před revolucí v roce 1789. Politiky, kteří v Konventu hlasovali v roce 1793 pro smrt krále, poslal do vyhnanství. Opustit vlast museli například bývalí konzulové J. E. Sieyes nebo R. Ducos.
Ludvík XVIII. zemřel 16. září roku 1824. Pochován byl v Bazilice Saint-Denis, místě posledního odpočinku francouzských králů. Protože zemřel bezdětný, vlády se po jeho smrti ujal jeho bratr Karel X.
Vývod z předků
editovat| Ludvík Francouzský | ||||||||||||
| Ludvík Francouzský | ||||||||||||
| Marie Anna Bavorská | ||||||||||||
| Ludvík XV. | ||||||||||||
| Viktor Amadeus II. | ||||||||||||
| Marie Adelaide Savojská | ||||||||||||
| Anna Marie Orleánská | ||||||||||||
| Ludvík Ferdinand Bourbonský | ||||||||||||
| Rafael Leszczyński | ||||||||||||
| Stanislav I. Leszczyński | ||||||||||||
| Anna Leszczyńska | ||||||||||||
| Marie Leszczyńská | ||||||||||||
| Jan Karol Opaliński | ||||||||||||
| Kateřina Opalinská | ||||||||||||
| Zofia Czarnkowska | ||||||||||||
| Ludvík XVIII. | ||||||||||||
| Jan Jiří III. Saský | ||||||||||||
| August II. Silný | ||||||||||||
| Anna Žofie Dánská | ||||||||||||
| August III. Polský | ||||||||||||
| Kristián Ernest z Brandenburg-Bayreuth | ||||||||||||
| Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová | ||||||||||||
| Sofie Louisa Württemberská | ||||||||||||
| Marie Josefa Saská | ||||||||||||
| Leopold I. | ||||||||||||
| Josef I. Habsburský | ||||||||||||
| Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská | ||||||||||||
| Marie Josefa Habsburská | ||||||||||||
| Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
| Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
| Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská | ||||||||||||
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha: Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7.
- Otakar Dorazil: Vládcové nového věku 3, Praha 1993
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis XVIII na anglické Wikipedii.
- ↑
Encyklopedické heslo Ludvík XVIII. v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích
- ↑ Louis XVIII (1755 - 1824) Le «Roi-fauteuil» [online]. [cit. 2022-11-01]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík XVIII. Francouzský na Wikimedia Commons 
Osoba Ludvík XVIII. ve Wikicitátech
| Předchůdce: Ludvík XVII. |
|
Titulární král Francie a Navarry 1795 – 1814 |
|
Nástupce: - |
| Předchůdce: Napoleon Bonaparte (jako císař Francouzů) |
|
král Francie a Navary 1814 – 1824 |
|
Nástupce: Karel X. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
