Kontinent

část pevninské masy

Kontinent (z latinského contineō, -ēre, což znamená držím pohromadě) je rozsáhlá souvislá pevninská masa na povrchu Země.

Mapa světa se šesti barevně odlišenými kontinenty (Amerika, Afrika, Evropa, Asie, Austrálie, Antarktida)

Definice kontinentu neexistuje. Různé vědní obory, příp. kultury definují kontinent různě. Obecně uznávané[zdroj?] charakteristiky kontinentu jsou:

Český Zeměpisný slovníček uvádí: Kontinent, pevnina – rozlehlá a souvislá část souše obklopená světovým oceánem. Kontinenty jsou tvořeny pevninským typem zemské kůry. Někdy rozlišujeme kontinent a světadíl, pak světadílem rozumíme oblast se samostatným historicko-geografickým vývojem (např. světadíl Evropa v rámci kontinentu Eurasie). Kontinentů rozlišujeme pět (Eurasie, Afrika, Amerika, Austrálie, Antarktida), světadílů sedm (Evropa, Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie, Antarktida).[1]

K pojmu kontinent uvádí prof. Petránek: „kontinenty – v geologickém smyslu pevniny včetně jejich podmořských okrajových částí sahajících přibližně k dolnímu konci kontinentálního úpatí. Rozsah kontinentů i jejich pozice se v průběhu geologických dob měnily.“[2]

Dvěma nejčastějšími otázkami jsou, mají-li se Evropa a Asie počítat odděleně, nebo jako Eurasie, a mají-li být Severní a Jižní Amerika považovány za samostatné kontinenty.[3] Matoucí může být i to, že v souvislosti s Amerikou se používá pojmů Střední Amerika a Latinská Amerika, které sice označují určité části Ameriky, ne však kontinenty.

Zpravidla se rozlišuje maximálně osm kontinentů: Asie, Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Antarktida, Oceánie, Zélandie a Evropa (řazeno podle rozlohy). Podle jiného přístupu se považuje za jeden kontinent Amerika, Eurasie, případně Eurafrasie. Podle jiného názoru existují čtyři nebo pět kontinentů (např. OSN).[zdroj?] Ve vědeckém prostředí se bere v úvahu šest kontinentů.[zdroj?]

Rozdělení světa na sedm kontinentů se obvykle vyučuje v západní a střední Evropě a v Severní Americe, zatímco rozdělení na šest kontinentů (spojená Eurasie) se vyučuje také v Severní Americe a dále ve východní Evropě a Jižní Americe či v Asii.[zdroj?]

Kontinenty jsou někdy děleny na subkontinenty, např. kontinent Amerika se subkontinenty Severní Amerika, Jižní Amerika; kontinent Eurasie se subkontinenty Evropa, Asie. Někdy se tak označuje Indie (indický subkontinent[4]).

Ostrovy jsou zpravidla „přiřazeny“ ke kontinentu, kterému jsou nejblíž. Austrálie a ostrovy v Tichém oceánu jsou někdy souhrnně označovány jako Australasie nebo Oceánie.

Systémy dělení kontinentů

editovat

Mapa světa podle různého pojetí kontinentu: zeleně kontinent Amerika se subkontinenty Severní Amerika, Jižní Amerika × světle zelený kontinent Severní Amerika, tmavě zelený kontinent Jižní Amerika; žlutě Afrika; tmavočerveně kontinent Evropa, hnědočerveně kontinent Asie × odstínem červené barvy Eurasie se subkontinenty Evropa, Asie; fialově Austrálie, resp. Oceánie; modře Antarktida.

Kontinenty
 
Světadíly
Mapa světa s barevně odlišenými kontinenty
7 kontinentů     Severní Amerika     Jižní Amerika     Antarktida     Afrika     Evropa     Asie     Austrálie
6 kontinentů     Severní Amerika     Jižní Amerika     Antarktida     Afrika        Eurasie     Austrálie
6 kontinentů        Amerika     Antarktida     Afrika     Evropa     Asie     Austrálie
5 kontinentů        Amerika     Antarktida     Afrika        Eurasie     Austrálie
4 kontinenty        Amerika     Antarktida           Eurafrasie     Austrálie

Základní údaje o kontinentech

editovat
Kontinent Rozloha (km²) Populace
(odhad 2018)
% celkové
světové populace
Hustota zalidnění
(ob./km²)
Asie 44 603 853 4 522 000 000 59,5 % 101,4
Amerika 42 549 000 1 002 000 000 13 % 23,5
Afrika 31 370 000 1 276 000 000 17 % 40,7
Antarktida 13 720 000 1 000 0,00002 % 0,00007
Evropa 10 180 000 740 000 000 10 % 72,7
Austrálie a Oceánie 8 500 000 41 000 000 0,5 % 4,8

Změny kontinentů

editovat

Kontinenty se mění v čase, např. kvůli deskové tektonice. V geologických časových měřítcích dochází k přirozenému rozdělování a spojování kontinentů přesunem, zlomy a srážkami pevninských litosférických desek. Některé části kontinentů nově vznikají z oceánského dna, některé naopak zanikají subdukcí kontinentálních desek. Za vznik kontinentu patrně mohl původně impakt astronomického tělesa.[5]

Uvádí se, že minimálně dvakrát byly všechny části pevniny (nebo naprostá většina) spojené do tzv. superkontinentů. S jistou mírou spolehlivosti lze tento vývoj podle geologického záznamu vysledovat až k superkontinentu zvanému Rodinie před cca 800 až 1100 miliony let.[zdroj?]

Růst kontinentů v čase byl nerovnoměrný. Během posledních 3,7 miliardy let byly kontinenty stejně felzické (felzický je označení světlých minerálů, např. křemene, živců a foidů[6]) jako dnes, ale jejich růst nebyl kontinuální, byl epizodický. Každých 500 až 700 milionů let – za posledních 3,7 miliardy let – lze identifikovat nejméně šest období kontinentálního růstu.[7] Před 550 až 600 miliony let došlo také k významnému přiblížení kontinentů vzniklých postupným rozpadem Rodinie a možná i k jejich dočasnému spojení do superkontinentu Pannotie. Zatím posledním superkontinentem, mnohem spolehlivěji doloženým, byla před 200 až 300 miliony let Pangea, z ní rozpadem vznikly Laurasie (dala vznik Severní Americe a velké části Eurasie) a Gondwana (z níž pocházejí Jižní Amerika, Afrika, Antarktida, Austrálie a Indie).

Ponořené kontinenty

editovat

Mackinderova teorie

editovat

Britský geograf Halford Mackinder formuloval v první čtvrtině 20. století geopolitickou a strategickou teorii (tzv. Teorie Heartlandu), podle níž lze svět dělit do tří oblastí: (1) Evropa, Asie a Afrika tvoří tzv. Světový ostrov, (2) zbytek pevninské Evropy, pevninské Asie a severní Afrika tvoří tzv. Vnitřní půlměsíc, (3) Amerika, Austrálie a Japonsko tvoří tzv. Vnější půlměsíc. Mackinderův koncept Heartland považují někteří odborníci za „pravděpodobně nejvýznamnější myšlenku v dějinách geopolitiky“.[8]

Olympijská vlajka

editovat

Olympijská vlajka má šest barev. Tvoří ji bílé pozadí a pět protínajících se kruhů uprostřed: modrý kruh, žlutý kruh, černý kruh, zelený kruh, červený kruh. Mezinárodní olympijský výbor uvádí, že žádný z kruhů nereprezentuje konkrétní kontinent. Pět kruhů sice představuje pět kontinentů spojených olympijskou myšlenkou, ale autor olympijské vlajky baron de Coubertin vnímal kruhy a barvy jako dva nezávislé symboly.

České akademické slovníky k výrazu kontinent

editovat

Podle ASCS, SSČ a SSJČ je kontinent:

  • geograficky: část zemského povrchu vynořená nad hladinou oceánů, souvislá pevnina
  • geologicky: celý kontinentální blok
  • ve smyslu protikladu k Velké Británii: evropská pevnina.

Synonyma: světadíl, zemědíl (archaismus), pevnina, souš.
Přídavné jméno „kontinentální“ má význam „vnitrozemský, -á, -é“ (např. kontinentální podnebí).[9]

Bájné kontinenty a světy

editovat

Reference

editovat
  1. VILÍMEK, Vít a kol. Zeměpisný slovníček: příručka pro střední školy. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1996. 55 s. ISBN 80-901942-6-5.
  2. PETRÁNEK, Jan. Kontinenty. In: PETRÁNEK, Jan et al. Geologická encyklopedie online [online]. [Praha]: Česká geologická služba, poslední úprava 06.12.2019, [cit. 16. 12. 2022]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?kontinenty
  3. SAUNDERS, Toby. How many continents are there in the world? It depends who you ask. www.sciencefocus.com [online]. 2023-07-09 [cit. 2024-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. STŘÍDA, Miroslav et al. Indický subkontinent: zeměpisné a historické panoráma. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 517 s. Odborná literatura pro učitele.
  5. Evidence that giant meteorite impacts created the continents. In: Phys.org [online]. August 10, 2022 [cit. 14. 12. 2022]. Dostupné z: https://phys.org/news/2022-08-evidence-giant-meteorite-impacts-continents.html
  6. PETRÁNEK, Jan. Felzický. In: PETRÁNEK, Jan et al. Geologická encyklopedie online [online]. [Praha]: Česká geologická služba, poslední úprava 06.12.2019, [cit. 16. 12. 2022]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?felzicky
  7. GARÇON, Marion. Episodic growth of felsic continents in the past 3.7 Ga. S. eabj1807. Science Advances [online]. 2021-09-24. Roč. 7, čís. 39, s. eabj1807. Dostupné online. DOI 10.1126/sciadv.abj1807. (anglicky) 
  8. HOFFMANN, Nils. Renaissance der Geopolitik? Die deutsche Sicherheitspolitik nach dem Kalten Krieg. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 2012, s. 35. [Elektronická kniha.] ISBN 978-3-531-19434-9.
  9. Kontinent. In: Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., ©2008–2022 [cit. 14. 12. 2022]. Přístup z: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=kontinent

Literatura

editovat
  • JOHNSON, Tim E.; KIRKLAND, Christopher L.; LU, Yong-jun et al. Giant impacts and the origin and evolution of continents. Nature. 2022, vol. 608, no. 7922, s. 330–335. Published 10 August 2022. doi https://doi.org/10.1038/s41586-022-04956-y
  • PETRÁNEK, Jan et al. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 349 s. ISBN 978-80-7075-901-1.
  • STŘÍDA, Miroslav et al. Indický subkontinent: zeměpisné a historické panoráma. Naps. Jan Filipský, Jan Marek, Miloslav Krása, Miroslav Střída a Cyrila Marková. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1980. 517 s. Odborná literatura pro učitele
  • VILÍMEK, Vít a kol. Zeměpisný slovníček: příručka pro základní a střední školy. 2., uprav. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 1999. 55 s. ISBN 80-86034-38-0.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování