Katrin Krabbeová

východoněmecká a německá atletka

Katrin Krabbeová (* 22. listopadu 1969, Neubrandenburg, Meklenbursko-Přední Pomořansko) je bývalá východoněmecká a později německá atletka, sprinterka.

Katrin Krabbeová
Katrin Krabbeová v roce 1988
Katrin Krabbeová v roce 1988
Osobní informace
Narození22. listopadu 1969 (54 let)
Neubrandenburg
StátNěmecko Německo
Výška182 cm
Hmotnost69 kg
Kariéra
Disciplína100 m, 200 m
Účasti na LOH1
Účasti na MS1
Účasti na ME1
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v atletice
zlato Tokio 1991 100 m
zlato Tokio 1991 200 m
bronz Tokio 1991 4 × 100 m
bronz Tokio 1991 4 × 400 m
Mistrovství světa juniorů v atletice
bronz Athény 1986 200 m
stříbro Athény 1986 4 × 100 m
stříbro Sudbury 1988 100 m
zlato Sudbury 1988 200 m
zlato Sudbury 1988 4 × 100 m
Mistrovství Evropy v atletice
zlato Split 1990 100 m
zlato Split 1990 200 m
zlato Split 1990 4 × 100 m
Mistrovství Evropy juniorů v atletice
zlato Birmingham 1987 4 × 100 m

V roce 1991 se stala vítězkou ankety Atlet světa.

Kariéra

editovat

Juniorské úspěchy

editovat

První úspěchy zaznamenala v roce 1986 na prvním ročníku juniorského mistrovství světa v Athénách, kde získala v závodě na 200 metrů bronzovou medaili a ve štafetě na 4 × 100 metrů stříbro. Na kratší stometrové trati doběhla ve finále v čase 11,49 s na 4. místě. Ve stejném čase proběhla cílem Američanka Maicel Maloneová, která však brala bronz.[1] O rok později získala zlatou medaili ve štafetě na 4 × 100 metrů na juniorském mistrovství Evropy v Birminghamu.

 
Katrin Krabbeová v roce 1989

V roce 1988 se stala v kanadském Sudbury juniorskou mistryní světa v běhu na 200 metrů a druhé zlato přidala ve štafetě. Na stometrové trati vybojovala stříbrnou medaili. V témže roce reprezentovala na letních olympijských hrách v jihokorejském Soulu, kde ve druhém semifinálovém běhu závodu na 200 metrů skončila na 6. místě (22,59 s) a do finále nepostoupila.[2]

Seniorské úspěchy

editovat

V roce 1990 se stala ve Splitu trojnásobnou mistryní Evropy. Ve finále stometrového sprintu zaběhla jako jediná trať pod 11 sekund a časem 10,89 s si vyrovnala osobní rekord z roku 1988. Na stupních vítězů ji doplnily její krajanky Silke Möllerová (stříbro) a Kerstin Behrendtová (bronz). Přemožitelku nenašla rovněž v běhu na 200 metrů, kde cílem proběhla v novém maximu 21,95 s. Stříbrná Heike Drechslerová byla o 24 setin pomalejší. Bronz vybojovala Galina Malčuginová ze Sovětského svazu. Třetí zlato přidala ve štafetě (4 × 100 m). Na halovém MS 1991 v Seville skončila v běhu na 60 metrů na 6. místě.

Tokio 1991

editovat

V roce 1991 vybojovala dvě zlaté (100 m, 200 m) a dvě bronzové medaile (4 × 100 m, 4 × 400 m) na světovém šampionátu v Tokiu. V úvodním rozběhu závodu na 100 m obsadila časem 11,23 s šestou příčku a ve čtvrtfinále již trať zaběhla pod 11 sekund (10,91 s). V semifinále zaběhla nejrychlejší čas Jamajčanka Merlene Otteyová, avšak s větrem do zad o síle 2,3 m/s.[3] Její čas 10,78 s tak nemohl být uznán jako nový rekord šampionátu. Krabbeová zaběhla třetí nejrychlejší čas (10,94 s). Ve finále, které se běželo 27. srpna, se jako jediná dostala pod 11 sekund a časem 10,99 s vybojovala titul mistryně světa.[4] Finále dvoustovky se uskutečnilo 30. srpna a Krabbeová opět patřila mezi hlavní kandidátky na medaili, když ve čtvrtfinále i semifinále předvedla nejrychlejší časy. Pozici favoritky Krabbeová nakonec splnila, když v protivětru 2,4 m/s trať zaběhla za 22,09 s a získala druhé zlato.[5] Stříbro získala Gwen Torrenceová (22,16 s) a bronz Merlene Otteyová (22,21 s).

1. září byly na programu oba štafetové běhy. Kratší sprinterská štafeta na 4 × 100 metrů měla start v 16:15.[6] Východní Němky ve složení (Grit Breuerová, Katrin Krabbeová, Sabine Richterová a Heike Drechslerová) vybojovaly bronzové medaile. Mistryněmi světa se staly Jamajčanky, stříbro získala sovětská štafeta. Čtvrtkařská štafeta byla odstartována před 18. hodinou. Za NDR běžela první úsek juniorská mistryně Evropy v běhu na 400 metrů Uta Rohländerová-Frommová, která štafetový kolík předala Katrin Krabbeové.[7] Třetí úsek běžela půlkařka Christine Wachtelová a finišmankou byla Grit Breuerová, která do cíle doběhla v čase 3:21,25 na třetím místě. Krabbeová tak na šampionátu získala již čtvrtou medaili a stala se nejúspěšnější atletkou MS.

Její pozdější kariéru poznamenal doping. V roce 1992 byla v Jihoafrické republice přistižena při manipulaci s odebranými vzorky.[8] Později měla pozitivní dopingový nález na clenbuterol a německý atletický svaz ji na jeden rok zastavil činnost. Délku trestu ji později IAAF prodloužila o další dva roky.[9] Brzy poté oficiálně oznámila konec své atletické kariéry.[10] V dubnu roku 2002 se dohodla s vedením Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF) na mimosoudním vyrovnání za ztráty, které ji způsobil dvouletý zákaz startů.[9]

Osobní rekordy

editovat

Reference

editovat
  1. 1986 World Athletics Junior Championships [online]. Wjah.co.uk [cit. 2011-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-26. (anglicky) 
  2. Women 200m Olympic Games 1988 [online]. Todor66.com. Dostupné online. (anglicky) 
  3. 1991 World Championships in Athletics – Women's 100 metres [online]. IAAF.org. Dostupné online. (anglicky) 
  4. 1991 World Championships in Athletics – Women's 100 metres [online]. IAAF.org. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 1991 World Championships in Athletics – Women's 200 metres [online]. IAAF.org. Dostupné online. (anglicky) 
  6. 1991 World Championships in Athletics – Women's 4 × 100 metres relay [online]. IAAF.org. Dostupné online. (anglicky) 
  7. 1991 World Championships in Athletics – Women's 4 × 400 metres relay [online]. IAAF.org. Dostupné online. (anglicky) 
  8. 21.stoleti.cz. Sport, nebo válka laboratoří?. 21.stoleti.cz [online]. 2005-08-19 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  9. a b ČTK. Dopující Krabbeoví byla odškodněna. iDNES.cz [online]. 2002-04-30 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 
  10. HOŠEK, Jiří. Německý trenér Springstein čelí podezření z genového dopingu. Rozhlas.cz [online]. 2006-01-31 [cit. 2013-08-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat