Křepenice

Křepenice
	tvrz Křepenice
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Sedlčany
Obec s rozšířenou působností	Sedlčany; (správní obvod)
Okres	Příbram
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°42′11″ s. š., 14°20′51″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	214 (2024)
Rozloha	7,20 km²
Katastrální území	Křepenice
Nadmořská výška	355 m n. m.
PSČ	264 01
Počet domů	88 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Křepenice 79; 264 01 Sedlčany ; krepenice@tiscali.cz
Starosta	Jaroslav First
	Oficiální web: krepenice-obec.cz
	Křepenice
Další údaje
Kód obce	540579
Kód části obce	75931
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křepenice (německy Kschepenitz) jsou obec v okrese Příbram ve Středočeském kraji, asi 6 km severozápadně od Sedlčan. Žije zde 214^[1] obyvatel.

Historie

Území a okolí Křepenic bylo osídleno již od pravěku.^[4] Na ostrohu nad Vltavou vzniklo hradiště pozdní doby kamenné Malé Kolo. V okolí Křepenic, Zvírotic, Líchov a Hříměždic je doloženo bohaté osídlení lidu knovízské kultury v mladší době bronzové (období popelnicových polí): pohřebiště na Kamenné hůrce, které pokračovalo ke Zvíroticům, je největším známým pohřebištěm této kultury.^[5]

První písemná zmínka o Křepenicích pochází z roku 1045. V roce 1322 daroval Křepenice Jan Lucemburský Heřmanovi z Milíčína a v roce 1352 byla ves připojena k rožmberským Sedlčanům.

Roku 1580 postoupil statek v Křepenicích se vsí Vilém z Rožmberka vzdělanému a podnikavému Jakubu Krčínu z Jelčan, staviteli rybniční soustavy v Jižních Čechách. Krátce na to začal Jakub Krčín stavět renesanční tvrz s dvorcem, kterou pojmenoval Nový Hrádek Krčínov, po vzoru rožmberské Kratochvíle. Podle smlouvy měl majetek po Krčínově smrti připadnout zpět Vilému z Rožmberka, ale panství bylo předáno Zdeňkovi Vojtěchu Popelovi z Lobkovic, protože Vilémův dědic Petr Vok z Rožmberka mu panství prodal.

V době nacistické okupace Československa za druhé světové války byla ves 31. října 1943 vystěhována a jako součást vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov sloužila zájmům německé armády. Severně od obce je pamětní kámen, připomínající koncentrační tábor SS.

Obecní správa

Části obce

Křepenice (k. ú. Křepenice)

Součástí obce jsou také základní sídelní jednotky Rybárna a V Pekle.

Sousedními obcemi sídla jsou Borotice, Nalžovice, Dublovice a Županovice.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Votice, soudní okres Sedlčany^[6]
1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Sedlčany
1868 země česká, politický i soudní okres Sedlčany
1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Sedlčany^[7]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Sedlčany^[8]
1945 země česká, správní i soudní okres Sedlčany^[9]
1949 Pražský kraj, okres Sedlčany^[10]
1960 Středočeský kraj, okres Příbram
2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Sedlčany

Společnost

Rok 1932

V roce 1932 byly v obci Křepenice (307 obyvatel) evidovány tyto živnosti a obchody:^[11] cihelna, 2 hostince, 2 kováři, 2 krejčí, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika, 2 truhláři.

Pamětihodnosti

Tvrz v Křepenicích – V roce 1584 dal slavný rybníkář Jakub Krčín vybudovat renezanční vodní tvrz a nazval ji Nový hrádek Krčínov, v letech 1590–1597 v ní sídlil.^[12]^[13]
kaple na návsi

Kaple na návsi

Zajímavosti okolí

Drbákov - Albertovy skály – národní přírodní rezervace
hradiště Malé Kolo – směrem na Oboz (významná rekreační oblast) nad Vltavou leží hradiště Malé (Dolejší) Kolo. Původně to bylo výšinné sídliště chamské kultury v pozdní době kamenné. Později na stejném místě vyrostla středověká tvrz (hrádek)
středověká tvrz Velké (Horní) Kolo – ve tvaru kruhu, cca o průměru 45 metrů, obehnaná příkopem a valem

Doprava

Dopravní síť

Okolo obce vede silnice II/119 Dobříš – Sedlčany. Do obce dále vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu v obci Křepenice zajišťují společnosti Arriva Střední Čechy a ČSAD AUTOBUSY České Budějovice. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nachází zastávka Křepenice. U obce, na silnici II/119, se nachází zastávka Křepenice,Rozc. a směrem do Dobříše zastávka Křepenice,V Pekle. Obec obsluhují autobusové linky 486 a obě zastávky na silnici II/119 také autobusové linky 450 a 360. Linka 360 vede z Prahy ze Smíchovského nádraží a pokračuje ve směru Dobříš, Stará Huť, Mokrovraty, Nový Knín, Sudovice, Korkyně, Chotilsko, Čelina, Nalžovice, Kňovice, Kňovičky a končí v Sedlčanech. Linka 450 spojuje Dobříš se Sedlčany a Milevskem. V současnosti (2024) je tato linka provozována pouze v úseku Sedlčany – Milevsko kvůli uzavírce komunikace v Davli a u Borotic. Linka 486 spojuje Sedlčany, Kňovičky, Kňovice, Nalžovice, Křepenice, Radíč, Osečany a Křečovice.

Turistika

Cyklistika – Územím obce vedou cyklotrasy č. 301 Krásná Hora nad Vltavou - Svatý Jan - Cholín - Buš a č. 8132 Křepenice - Radíč - Vojkov.
Pěší turistika – Obcí vede turistická trasa Svatý Jan - Zrůbek - Křepenice - Hrazany - Radíč.

Památný strom - Lípa u Křepenic

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ SKLENÁŘ, Karel. Pravěké nálezy na Sedlčansku. Archeologický místopis části příbramského okresu na východ od Vltavy v pravěku a rané době dějinné. Středočeský sborník historický. 1990, roč. 17, s. 5–80.
↑ BOUZEK, Jan; VOKOLEK, Vít. Knovíz Culture Cemeteries at Křepenice and Hřiměždice, Middle Vltava Region. Studia Hercynia. 2012, roč. XVI, čís. 1.
↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 649. (česky a německy)
↑ http://stredocesky-kraj.5plus2.cz/rodina-zije-v-sidle-jakuba-krcina-d4d-/pribram.aspx?c=A130614_161627_ppd-pribram_15287^{[nedostupný zdroj]}
↑ http://hn.ihned.cz/c1-21061070-pevne-ver-statecne-hres

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Křepenice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Křepenice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Křepenice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Statistické údaje o obci

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] SKLENÁŘ, Karel. Pravěké nálezy na Sedlčansku. Archeologický místopis části příbramského okresu na východ od Vltavy v pravěku a rané době dějinné. Středočeský sborník historický. 1990, roč. 17, s. 5–80.

[5] BOUZEK, Jan; VOKOLEK, Vít. Knovíz Culture Cemeteries at Křepenice and Hřiměždice, Middle Vltava Region. Studia Hercynia. 2012, roč. XVI, čís. 1.

[6] Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918

[7] Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren

[8] Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.

[9] Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.

[10] Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.

[11] Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 649. (česky a německy)

[12] ttps://stredocesky-kraj.5plus2.cz/rodina-zije-v-sidle-jakuba-krcina-d4d-/pribram.aspx?c=A130614_161627_ppd-pribram_15287^{[nedostupný zdroj]}

[13] ttps://hn.ihned.cz/c1-21061070-pevne-ver-statecne-hres

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]