Josef Kalus
Josef Kalus (16. února 1855 Frenštát pod Radhoštěm[1] – 11. prosince 1934 Frenštát pod Radhoštěm[2]) byl moravský učitel, básník a spisovatel.
| Josef Kalus | |
|---|---|
.JPG) | |
| Rodné jméno | Josef Kallus |
| Narození | 16. února 1855 nebo 6. února 1855 Frenštát pod Radhoštěm  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. prosince 1934 (ve věku 79 let) Frenštát pod Radhoštěm  Československo |
| Povolání | učitel |
| Alma mater | Československý státní koedukační ústav učitelský v Příboře |
| Manžel(ka) | Marcela Kalusová-Fialková |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJeho otec byl Philip Kalus (1801–1884), matka Johanna Theimer (1808–1873), svatbu měli 10. 11. 1824. Měl 11 sourozenců: Filipa (1826–1895), Johanu Reinoškovou (1828), Viktorii Pelikánovou (1832–1913), Marianu Boháčovou (1834), Johana (1836), Františku Fojtkovou (1838), Veroniku Kaděrovou (1840–1919), Amálii Finklovou (1844), Anežku Brunnerovou (1845), Antonína (1849) a Františka (1850).
Narodil se do chudé tkalcovské rodiny jako čtrnácté dítě (před jeho narozením zemřely Cecílie a Anna). Od mala se musel zapojit do práce na stavu, tkalcovství se také vyučil. V roce 1880 se (v pětadvaceti letech) nechal zapsat do třetí třídy měšťanské školy. V letech 1881–1885 absolvoval učitelský ústav v Příboru. Byl učitelem (40 let), nejdéle učil na Čeladné, kde se stal ředitelem obecné školy.[3] Bývalá školní budova je dnes malým obecním muzeem a výstavní síní, která nese název Památník Josefa Kaluse.[4]
4. února 1891 se oženil ve Frenštátě pod Radhoštěm se svou příbuznou Marcelou Fialkovou (1863–1935), se kterou měl dvě děti – Marii (1893) a Jaromíra (1898).[5][p 1] Byl členem Moravského kola spisovatelů (1912–1934). Do důchodu odešel v roce 1925 a vrátil se do rodného Frenštátu, kde bydlel na adrese Rožnovská 239.[6] Zemřel 11. prosince 1934 ve Frenštátě. Pohřben byl na zdejším městském hřbitově.
Úmrtí Josefa Kaluse široce zaznamenal tisk. František Sekanina zveřejnil v Národní politice laskavý fejeton, kde např. uvádí, že mezi jeho ctitele patřil Jaroslav Vrchlický.[7]
Dílo
editovatPoezie Josefa Kaluse byla ovlivněna tvorbou Josefa Václava Sládka; vyjadřoval v něm lásku k rodnému kraji. Významnou část tvorby věnoval dětem.[6]
Řadu jeho knih ilustroval Bohumír Jaroněk.[zdroj?]
Časopisy
editovatPřispíval do časopisů a novin Květy, Lidové noviny, Lumír, Malý čtenář a dalších.[6]
Poezie
editovat- Písně – Brno: 1881
- Písně z Beskyd
- Z Valašska – Velké Meziříčí: 1885
- Oblaky – Velké Meziříčí: 1886
- Kresby a písně – Praha: 1895
- Přímořské dojmy a elegie – Nový Jičín: 1903
- Kopretiny – Nymburk: 1904
- Valašsko v písních – Moravská Ostrava: 1906
- Valašská senoseč – Přerov: 1917
- Pampelišky – Příbor:1925
- Valašský král – Hranice: 1929
- Valašská svatba – Moravská Ostrava: 1933
- Tříšť – Petřvald ve Slezsku: 1933
- Valašské romance – Moravská Ostrava: 1934
- Na konci života – Opava: 1935
- Romance o smrti – 1935 (výběr z autorových romancí vydaných v předchozích knihách)
- Tkalcovské písně
Próza
editovat- Postavy z „Černých myslivců“ – 1931
- Vzpomínky – 1932
- Jak život šel – 1933
- Vzpomínky I. - Z jinošských let: Vzpomínky starobělské – 1936
- Vzpomínky II. Vzpomínky intimní a literární – 1937
Pro děti
editovat- O Janíčkovi – Brno: 1911
- Valašské pohádky
- Valašské kresby
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ I manželka sama psala divadelní hry a povídky pod jménem M. Kalusová.
Reference
editovat- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Valašský básník Josef Kalus zemřel. Národní politika. 1934-12-13, s. 4.
- ↑ Obnova, 19. 2. 1915, s. 6, Kalus šedesátníkem (dostupné online v NK ČR)
- ↑ PAMÁTNÍK J. KALUSE NA ČELADNÉ - Beskydy - Kultura - Muzea - Čeladná - Beskydy.cz. www.beskydy.cz [online]. [cit. 2023-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Digitální archiv ZA v Opavě. digi.archives.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online.
- ↑ a b c FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H–L. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Kalus.
- ↑ Moravský básník patriarcha. Národní politika. 1934-12-14, s. 1.
Literatura
editovat- FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 64.
- Josef Kalus člověk a dílo – Josef Kalus; Vojtěch Martínek; Petr Bezruč; uspořádal Adolf Veselý. Brno: Moravské kolo spisovatelů, 1925
- Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 186.
- FORST, Vladimír. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, H–L. Praha: Academia, 1993. Dostupné online. ISBN 80-200-0345-2. Kapitola Josef Kalus.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Kalus na Wikimedia Commons 
Autor Josef Kalus ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Kalus
- Josef Kalus v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Valašské Athény, Slovník osobností východní Moravy Archivováno 29. 1. 2012 na Wayback Machine.
- Osobnosti Valašska, Masarykova veřejná knihovna Vsetín
- Čeladná srdce Beskyd, Básník Josef Kalus
- Josef Kalus v České elektronické knihovně (Poezie 19. a počátku 20. století)
