Wikipedie

Chanita

vesnice typu kibuc v Izraeli

Chanita (hebrejsky חֲנִיתָה, v oficiálním přepisu do angličtiny Hanita[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Mate Ašer.

Chanita
חניתה
Opevněná osada Chanita krátce po svém založení
Opevněná osada Chanita krátce po svém založení
Poloha
Souřadnice33°5′15″ s. š., 35°10′25″ v. d.
Nadmořská výška327 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00
StátIzraelIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaMate Ašer
Chanita
Chanita
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel724 (2014[1])
Správa
Vznik1938
Oficiální webwww.hanita.co.il
PSČ22885
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Leží v nadmořské výšce 327 metrů, na západním okraji Horní Galileji, cca 6 kilometrů od břehů Středozemního moře a přímo na libanonských hranicích. Je situována na východním okraji hřbetu Reches ha-Sulam, který vybíhá ze západní Galileji hluboko do pobřežní planiny a odděluje ji od území Libanonu. Poblíž vesnice začíná také vádí Nachal Chanita, které pak po jižním úpatí tohoto hřbetu směřuje k Středozemnímu moři. Na jižní straně terén prudce klesá do údolí Bik'at Šefa.

Obec se nachází 2 kilometry severovýchodně od města Šlomi, cca 117 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 35 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Chanitu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Centrální oblasti Galileji, které obývají izraelští Arabové nebo Drúzové, leží dál k jihovýchodu. Výjimkou je arabská, respektive beduínská vesnice Arab al-Aramša cca 5 kilometrů východně odtud.

Chanita je na dopravní síť napojena pomocí místní silnice číslo 8990, která pak dole v pobřežní nížině ústí ve městě Šlomi do dálnice číslo 70, jež odtud vede k jihu, k Haifě.

Dějiny

editovat
 
Byzantská mozaika v místním muzeu v Chanitě
 
Strážní věž v původním areálu kibucu z roku 1938

Chanita byla založena 21. března 1938.[2][3] Názvem navazuje na stejnojmenné židovské sídlo zmiňované v tomto regionu v Talmudu. Nynější vesnice vznikla jako opevněná osada typu Hradba a věž. Její založení bylo reakcí na zprávu Peelovy komise, která navrhla rozdělení tehdejší mandátní Palestiny na židovský a arabský stát. V některých variantách navrhovaného rozdělení se západní Galilea přidělovala arabskému státu. Židé se proto rozhodli posílit v této oblasti své demografické pozice a během jedné noci zde založili osadu Chanita, do které přišlo 400 osadníků.[4] Celkem se na založení Chanity podílel oddíl Hagany s 600 členy. Byli tu přítomni i židovští vojenští předáci jako Jicchak Sadeh, Jigal Alon nebo Moše Dajan.[5]

Během první noci byla Chanita napadena Araby a dva její obyvatelé byli zabiti. V prvních třech měsících padlo celkem 10 místních osadníků.[4]

Tak například 10. května odrazili osadníci útok více než 20 Arabů, 22. května byl jeden z obyvatel Chanity zabit při arabském útoku, další dva osadníci zemřeli 8. června a 1. července byl zabit strážce osady.[6]

V říjnu 1938 se zde trvale ubytovaly osadnické skupiny z výcvikové farmy Tel Šimron v Jizre'elském údolí. Osada se původně nacházela o něco jižněji od současného kibucu, v níže situované lokalitě.[4][7] Na budování vesnice se podíleli členové mládežnického hnutí Gordonia.[8]

Zpočátku osadníci čelili nedostatku vody. Plán OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 předpokládal začlenění židovských osad v západní Galileji do arabského státu. Během války za nezávislost v roce 1948 byla vesnice nejprve obléhána Araby a ovládnuta spolu s okolním regionem židovskými silami až v rámci Operace Ben Ami.[4]

 
Pomník obětem válek v Chanitě

Před rokem 1949 měla Chanita 222 obyvatel a rozlohu katastrálního území 3 550 dunamů (3,55 kilometrů čtverečních).[9] V 50. letech 20. století populací posílili členové levicového hnutí ha-Bonim Dror z řad Židů z Francie a severní Afriky.[7]

Ekonomika kibucu je založena na zemědělství a turistickém ruchu. Funguje tu muzeum, které připomíná zakládání opevněných židovských osad ve 30. letech 20. století a starší dějiny regionu.[4] Dále zde je v provozu hi-tech firma na výrobu kontaktních čoček.[7]

V Chanitě fungují zařízení předškolní péče, základní škola je ve vesnici Gešer ha-Ziv. K dispozici jsou zde sportovní areály, plavecký bazén, knihovna a synagoga.[10] Plánuje se zde stavební expanze, která má sestávat z 85 stavebních parcel (z toho 50 v první fázi).[7]

Demografie

editovat

Obyvatelstvo kibucu Chanita je sekulární.[10] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Chanitě Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě klesají populací, která ovšem od roku 2005 vykazuje růst. K 31. prosinci 2014 zde žilo 724 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 6,3 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Chanita[1] [11][12]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel 223 347 395 590 549 473 466 440 433 447 450 466 465 488 571 669 681 724

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky) 
  2. ↑ a b יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky) 
  3. ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 204. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. 
  4. ↑ a b c d e חניתה [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky) 
  5. ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 204-206
  6. ↑ GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 25. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d חניתה [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (hebrejsky) 
  8. ↑ Gordonia [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky) 
  10. ↑ a b חניתה [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  11. ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky) 
  12. ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Chanita&oldid=20236707“