Azory

souostroví v Atlantském oceánu

Azory, též Azorské ostrovy (portugalsky Ilhas dos Açores) jsou souostroví a zámořské autonomní území Portugalska nacházející se v Atlantském oceánu v oblasti Makaronésie, přibližně 1500 km od Lisabonu a asi 3900 km od východního pobřeží Severní Ameriky. Jde o významnou turistickou oblast, nacházejí se zde 2 lokality zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – město Angra do Heroísmo a vinařská kulturní krajina na ostrově Pico. Souostroví patří mezi tzv. „nejvzdálenější regionyEvropské unie. Mají i značný dopravní význam – leží na námořní trase z Evropy do Ameriky, nachází se zde několik letišť a stanice podmořských kabelů.

Azory
Região Autónoma dos Açores
Azory – znak
znak
Hymna: Hino dos Açores
Motto: Antes morrer livres que em paz sujeitos
(Lepší zemřít svobodně než v míru)
Geografie
Hlavní městoPonta Delgada
Souřadnice
Rozloha2 333 km²
Nejvyšší bodPonta do Pico (2351 m n. m.)
Časové pásmoUTC−01:00 (standardní čas)
UTC±00:00 (letní čas)
Atlantic/Azores
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel236 440 (2021)
Hustota zalidnění101,3 obyv./km²
Jazykportugalština
Správa regionu
StátPortugalskoPortugalsko Portugalsko
Druh celkuautonomní region
Vznik1976
PrezidentVasco Cordeiro
Měnaeuro
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PT-20
Označení vozidelP
Oficiální webwww.azores.gov.pt
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etymologie

editovat

Na původu pojmenování ostrovů není shoda. Dle nejtradičnější teorie vychází z portugalského slova açor, „jestřáb“. Tyto dravce prý první objevitelé spatřili létat nad ostrovy.[1]

Historie

editovat

Ostrovy znali již starověcí Féničané, od začátku 14. století Janované a v roce 1453 je (neobydlené) obsadili Portugalci.

Symboly

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Azorská vlajka.

Azorská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se dvěma svislými pruhy, modrým a bílým, o poměru šířek 2:5. Přes dělicí linii pruhů je zobrazen stylizovaný letící žlutý jestřáb. Nad ním je v půlkruhu devět žlutých, pěticípých hvězd. Při horním rohu je umístěn štít portugalského státního znaku.

Azorská hymna je píseň Hino dos Açores. Text hymny napsala Natália Correia, původní hudbu složil Joaquim Lima a upravil Teófilo Frazão.

Geografie

editovat

Souostroví je tvořeno devíti obydlenými ostrovy: São Miguel (největší, 759 km²), Pico (447 km²), Terceira (403 km²), São Jorge (246 km²), Faial (173 km²), Flores (143 km²), Santa María (97 km²), Graciosa (62 km²), Corvo (17 km²). Jsou součástí Středoatlantského hřbetu – včetně podmořské části jsou vysoké 4000 metrů, pobřeží je strmé. Z geologického hlediska leží Azory zčásti na eurasijské a zčásti na severoamerické litosférické desce. Jsou zde častá zemětřesení a výskyt minerálních pramenů. Nejvyšší horou souostroví je Ponta do Pico (2351 m n. m.), která je i nejvyšší horou celého Portugalska. Na Azorách se vyskytuje i mnoho jezer sopečného původu. Vládne zde mořské subtropické podnebí, se silnými větry. Vlivem Golfského proudu tu nejsou velké teplotní výkyvy, v létě se teplota pohybuje kolem 23 °C a v zimě klesá k 16 °C. Ani teplota vody nepodléhá větším změnám, osciluje mezi 17 °C a 24 °C.

Na Azorských ostrovech byly vyhlášeny celkem 4 biosférické rezervace (stav v 02/2020) - Fajãs de São Jorge, Corvo, Flores, Graciosa.[2]

Geologický vývoj

editovat

Azorské souostroví vzniklo kombinací různých procesů, jak vulkanických, tak i tektonických s výrazným přičiněním azorské horké skvrny. Jako první z azorských ostrovů vystoupila nad hladinu oceánu Santa Maria, přibližně před 8,12 mil. let, další ostrovy následovaly přibližně před 5–2 mil. let. Za nejmladší se považuje Pico, které se vynořilo až v kvartéru, přibližně před 300 000 lety[1].

Když se v druhohorách rozdělil superkontinent Pangea na Laurasii a Gondwanu, začal se mezi nimi formovat Atlantik. Osou rozpínání Atlantiku se stal Středoatlantský hřbet, na němž po miliony let docházelo (a stále dochází) k výlevům magmatu na oceánské dno a vzniku nové kůry. Magma postupně chladne a vytváří tak nové vrstvy na těch již dříve utuhlých. V oblasti dnešních Azor začaly výraznější výlevy magmatu až v třetihorách. Magmatický materiál se začal akumulovat na oceánském dně a vytvářet podmořské hory a plošiny. V případě Azor nešlo jen o výlevy ze samotného Středoatlantského hřbetu, na jejich vzniku se podílel i vulkanismus z tzv. transformních zlomů, které jsou na Středoatlantský hřbet v podstatě kolmé[1].

Přehled ostrovů

editovat
Ostrov Rozloha
(km²)
Populace
(2011)[3]
Nejvýznamnější obce Obce (portugalsky concelho) Lokalizace
Flores &0000000000000143.000000143 &0000000000003793.0000003 793 Santa Cruz das Flores Lajes das Flores, Santa Cruz das Flores 39°26′24″ s. š., 31°12′21″ z. d.
Corvo &0000000000000017.00000017 &0000000000000430.000000430 Vila do Corvo Vila do Corvo 39°41′58″ s. š., 31°6′22″ z. d.
Terceira &0000000000000403.000000403 &0000000000056437.00000056 437 Angra do Heroísmo Angra do Heroísmo a Praia da Vitória 38°43′13″ s. š., 27°12′39″ z. d.
Graciosa &0000000000000062.00000062 &0000000000004391.0000004 391 Santa Cruz da Graciosa Santa Cruz da Graciosa 39°3′5″ s. š., 28°0′33″ z. d.
São Jorge &0000000000000246.000000246 &0000000000009171.0000009 171 Velas Calheta, Velas 38°38′34″ s. š., 28°1′43″ z. d.
Pico &0000000000000446.000000446 &0000000000014148.00000014 148 Madalena Lajes do Pico, Madalena, São Roque do Pico 38°27′54″ s. š., 28°19′10″ z. d.
Faial &0000000000000173.000000173 &0000000000014994.00000014 994 Horta Horta 38°34′22″ s. š., 28°41′36″ z. d.
Santa Maria &0000000000000097.00000097 &0000000000005552.0000005 552 Vila do Porto Vila do Porto 36°58′35″ s. š., 25°6′4″ z. d.
São Miguel &0000000000000759.000000759 &0000000000137856.000000137 856 Ponta Delgada Lagoa, Nordeste, Ponta Delgada, Povoação, Ribeira Grande, Vila Franca do Campo 37°46′58″ s. š., 25°29′6″ z. d.

Galerie

editovat
Dostupné mapy ke článku

Reference

editovat
  1. a b c BAMBUS, Ondřej. Azorské ostrovy. Země světa. 8.3.2023, roč. 22, čís. 3, s. 2–11. Dostupné online. 
  2. World Network of Island and Coastal Biosphere Reserves [online]. www.islandbiosphere.org [cit. 2020-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Censos - Resultados definitivos. Região Autónoma dos Açores - 2011 [online]. Instituto Nacional de Estatistica [cit. 2014-12-15]. Dostupné online. (portugalsky) 

Externí odkazy

editovat