Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín
Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín o délce 73 km spojuje Prahu a Kolín přes Nymburk. V jízdním řádě pro cestující je uváděna v tabulkách 231 (úsek Kolín – Lysá nad Labem) a 232 (Praha – Lysá nad Labem – Milovice). Je součástí celostátní dráhy a jejím provozovatelem je Správa železnic. Je významnou součástí Pražské integrované dopravy, v rámci které zde jezdí v celé trati vlaky Eska Praha označované jako linka S2, v úseku Praha – Lysá nad Labem (– Milovice) S22 a ve špičce je doplňuje linka S9 (Benešov –) Praha – Lysá nad Labem
Popis
editovat
_05.JPG)
Trať Praha – Nymburk – Kolín prochází převážně rovinatým terénem, kde se větší podélné sklony nacházejí pouze v části mezi Prahou a Čelákovicemi. Jedná se o překonání náročnějšího terénu na území Prahy a o jeden výraznější spád před stanicí Čelákovice.
Kromě pražských stanic se na trati nacházejí i další železniční uzly. Jsou to Čelákovice, odkud odbočuje regionální trať do Neratovic a trať do Mochova. Potom v Lysé nad Labem odbočuje elektrizovaná trať do Ústí nad Labem, významná především pro nákladní dopravu, a trať do Milovic, na které byla dokončena elektrizace v roce 2010.[1] V Nymburce odbočuje hned několik hlavních i vedlejších tratí – do Poříčan, Mladé Boleslavi a Jičína. Ve Velkém Oseku odbočuje elektrizovaná trať do Hradce Králové, na kterou je přímý vjezd jak od Kolína, tak od Nymburka. Na okraji Kolína je v odbočce Hradištko připojena trať do Průmyslové zóny TPCA, která je veřejnou drahou, kategorizovanou jako regionální dráha. Dalším významným uzlem je stanice v Kolíně, kde se spojují hlavní tratě do Prahy, Brna a Ostravy a regionální trať do Ledečka.
Celá trať je elektrizovaná stejnosměrnou napájecí trakční soustavou o napětí 3 kV, celá trať je dvoukolejná[2] a v některých úsecích umožňuje maximální rychlost 120 km/h, v úseku Praha – Lysá nad Labem pak maximální rychlost 100 km/h. Maximální zatížení na trati je 22,5 t na nápravu.[3]
Historie
editovatTrať byla vybudována soukromou Rakouskou severozápadní dráhou po částech v letech 1870–1873.[4] Část z Nymburka do Kolína byla uvedena do provozu v roce 1870 jako součást tzv. základní sítě Severozápadní dráhy. Část z Nymburka do Prahy jako díl tzv. doplňovací sítě je v provozu od roku 1873, přičemž úsek z Lysé nad Labem do Prahy sloužil jako odbočka z páteřní tratě mezi Vídní a Děčínem, která tvořila nejkratší spojnici Drážďan s Vídní.[5] Z tohoto důvodu je kilometráž na trati mezi Kolínem a Lysou počítána právě z Vídně, zatímco kilometráž do Prahy má nultý kilometr umístěný v Lysé. V letech 1873–1875 vlaky Severozápadní dráhy končily na provizorním nádraží na Rohanském ostrově, jelikož koncová stanice známá dnes pod názvem Praha-Těšnov v té době ještě nebyla dokončena.[6]
V dobách Rakousko-uherské monarchie byl úsek této trati mezi Kolínem a Lysou významný jako tranzitní trať mezi Rakouskem a Saskem, zatímco úsek z Prahy do Velkého Oseka jako hlavní trať mezi Čechami a Pruskem. Právě trať mezi Vídní a Děčínem byla úřady monarchie vnímána jako jedna z páteřních tratí státu, a proto již roku 1900 vznikl projekt zdvojkolejnění trati Kolín–Děčín. V úseku mezi Čáslaví a Lysou měla být druhá kolej dokončena v roce 1906. Správní rada Rakouské severozápadní dráhy však tento nákladný projekt nepodporovala a snažila se mu vyhnout. Druhé koleje se tak úsek Velký Osek – Nymburk dočkal v roce 1907 a úsek Velký Osek – Čáslav v roce 1909.[7]
V roce 1909 byla Rakouská severozápadní dráha zestátněna a s ní i celá trať. Majetek Severozápadní dráhy pak připadl státním drahám k.k. StB.[8] Význam tratě však zůstal zachován. Oslabil až se vznikem Československa v roce 1918.
Na začátku 1. světové války byla silně zredukována osobní doprava a řada zaměstnanců dráhy narukovala na vojnu. Pro nedostatek mužů pak řadu těžkých prací musely zastávat i ženy. Poslední dva roky války byly v Nymburské výtopně bouřlivé, s řadou stávek především kvůli stále se snižujícím přídělům potravin.[9] Na konci roku 1918 v souvislosti se vznikem republiky vznikly i státní dráhy ČSD, pod které trať od té doby spadala.
Krátce po 1. světové válce – 6. prosince 1919, došlo mezi stanicemi Mstětice (tehdy nesla název Mstětice-Lázně Ostrov) a Čelákovice k tragické dopravní nehodě,[10] která si vyžádala 4 oběti na životech a 45 těžce a 59 lehce zraněných.[11]
V době 1. republiky na této trati značně narostl počet cestujících v souvislosti s rozvíjejícím se rekreačním využíváním Labe a lesů mezi Čelákovicemi, Lysou a Starou Boleslaví. Jednalo se v této době zejména o vznikající říční lázně nazývané České Grado. Dráha dokonce poskytovala speciální slevy jízdného o sobotách a nedělích pro cestující z Prahy, kteří se sem jezdili koupat.[12] V souvislosti s narůstající příměstskou i rekreační dopravou byla trať v letech 1925–1928 v úseku z Prahy-Vysočan do Lysé zdvojkolejněna.[13] V roce 1928 byl v rámci elektrizace pražského železničního uzlu elektrizován i úsek Praha hlavní nádraží – Praha-Vysočany stejnosměrnou napájecí soustavou 1,5 kV.[4] V roce 1940 pak byla ještě postavena nová trať z Velkého Oseka do výhybny Kanín na trati do Hradce Králové, která umožňuje přímou jízdu vlaků od Prahy do Hradce, jelikož do té doby se muselo jezdit s úvratí ve Velkém Oseku.[4] Důvodem takového vedení trati bylo to, že železniční síť v Rakousku-Uhersku byla převážně orientována na Vídeň, jakožto hlavní město státu.
V posledních dnech 2. světové války došlo v okolí železniční stanice v Čelákovicích k významné odbojové činnosti. Jednalo se o zatarasení tratě u železničního mostu přes Labe. Důvodem tohoto činu byly obavy z cesty obrněného vlaku z Milovic, kde sídlila velká německá vojenská posádka. Situace se u železničního mostu i v samotné stanici několikrát nebezpečně vyhrotila, což stálo několik lidských životů. V této době – a to už od ledna 1945, byla jedna kolej v celé trati z Horních Počernic až do Lysé nad Labem v celé délce zastavěna asi 1300 odstavenými vagóny s nejrůznějším obsahem.[14] Takový stav byl v době rychlého ústupu nacistických vojsk a úprku civilního obyvatelstva z východu typický prakticky pro celou českou železniční síť.
Po válce se z úseku mezi Kolínem a Lysou stala těžkotonážní magistrála, klíčová především k dopravě hnědého uhlí ze severních Čech. Trať mezi Nymburkem a Ústím nad Labem se stala doménou neslavně proslulého těžkotonážního hnutí s lokomotivami řad 555.0 a 556.0.[15] V roce 1958 byl úsek z Kolína do Lysé nad Labem elektrizován stejnosměrnou napájecí soustavou 3 kV.[16] V počátcích elektrického provozu na trati jezdily lokomotivy řady 140, zanedlouho poté ale převládly na nákladních vlacích stroje řad 121, 122 a v menší míře též 181.[17] Lokomotivy řady 122 zde spolu s řadou 123 v nákladní dopravě jezdí ve značném počtu dodnes.[kdy?]
V roce 1972 odjel poslední osobní vlak z nádraží Praha-Těšnov[4] a zastávkové vlaky od té doby končily ve stanici Praha-Vysočany. Samotná trať byla zrušena v roce 1984,[4] do té doby sloužila pro nákladní dopravu[18] a po nějaký čas po zastavení osobní dopravy též fungovalo těšnovské depo. V roce 1985 pak byla architektonicky hodnotná budova nádraží za poněkud chaotických okolností odstřelena.[19] S tratí na Těšnov byla zrušena i stanice Praha-Libeň dolní nádraží a zastávka Praha-Karlín přístav.
V roce 1976 byl elektrizován i zbývající úsek z Lysé do Prahy-Vysočan.[13] V 80. letech na většině osobních vlaků jezdily elektrické lokomotivy řady 130, ty jezdily i na rychlících. Na některých osobních vlacích jezdily též elektrické jednotky řad 451 a 452. Na vojenském rychlíku z Moskvy do Milovic do Lysé zajížděla ze Slovenska též lokomotiva řady 140. Na nákladních vlacích mezi Lysou a Kolínem v této době zcela převažovaly stroje řad 121 a 122, též bylahodně zastoupena řada 181. V úseku mezi Prahou a Lysou jezdil jen menší počet dálkových nákladních vlaků, trať byla významná především kvůli značné nakládce ve zdejších stanicích a vlečkách, hodně nákladu se též dopravovalo po přilehlých regionálních tratích do Neratovic a Mochova. Na manipulačních vlacích, které tuto trať v 80. letech obsluhovaly, jezdily dieselelektrické stroje řady 771.[20]
V 90. letech se objevovaly další řady lokomotiv. Jednalo se především o řady 163, 363 a 372. Naopak postupně mizely starší stroje řad 121 a 181. V letech 2004–2008 byly vystavěny nové spojky v pražském železničním uzlu označované jako Nové spojení, které umožňují přímou jízdu vlaků na Masarykovo nádraží a novou kapacitnější tratí připojují též pražské hlavní nádraží.[21]
V období 2009–2010 byl v Kolíně přes řeku Labe postaven nový železniční most na místě starého mostu. Nový most má třetí pole opatřeno přípravou pro zdvihací zařízení, aby v budoucnu po jeho zvednutí mohly proplouvat lodi s vyšším nákladem.[22]
Současný provoz na trati
editovatTrať lze rozdělit na dvě části s poněkud odlišným charakterem provozu. Jednou částí je úsek z Prahy do Lysé nad Labem a druhou úsek z Lysé do Kolína. Zatímco v první části provozu zcela dominuje osobní příměstská doprava ve spojení se spěšnou linkou R42 a rychlíky do Hradce Králové (ty jsou nicméně v úseku Praha–Nymburk od roku 2018, nejprve výlukami a pak i pravidelným jízdním řádem, odkloněny přes Poříčany kvůli rekonstrukci mezi Prahou a Lysou nad Labem), úsek druhý je pak součástí významného tranzitního tahu nákladní dopravy,[23] kde jezdí i značný počet uhelných vlaků, které dopravují hnědé uhlí ze severočeské hnědouhelné pánve směrem dál do Čech, především pro elektrárny ve Chvaleticích, Opatovicích a Trutnově-Poříčí.[zdroj?]
Na zastávkových vlacích, které jezdí jako linka S2 Praha – Nymburk – Kolín, S9 Benešov – Praha – Lysá nad labem a S22 Praha – Milovice jezdí elektrické jednotky řady 471 (CityElefant). Dříve na nich jezdily elektrické jednotky řad 451 a 452. Rychlíky na trase Praha – Hradec Králové – Trutnov jsou sestaveny většinou z lokomotiv řady 162/163 nebo 150.2 a starších a modernizovaných rychlíkových vozů, na rychlících R23 Ústí n. L. – Kolín, které provozuje RegioJet, jsou také nasazovány lokomotivy řady 162 a upravené vozy původem z Rakouska a Německa. Rychlíky Kolín – Nymburk – Rumburk, které provozuje Arriva, jsou vedeny motorovou jednotkou 845.[zdroj?] Spěšné vlaky Kolín – Chlumec nad Cidlinou – Trutnov jsou sestaveny z modernizovaných motorových vozů řady 843 a přípojných vozů Btn753.[24]
Zastávkové vlaky v úseku Praha – Lysá nad Labem jezdí v pracovní dny v kratším než půlhodinovém taktu, o víkendech a ve svátcích pak v půlhodinovém, v hodinovém taktu většinou jezdí i zastávkové vlaky v úseku Lysá nad Labem – Kolín, stejně jako rychlíky Praha – Hradec Králové, do Trutnova pokračují v taktu dvouhodinovém. V ranních a odpoledních špičkách jezdí ještě několik vlaků navíc. Rychlíky do Ústí nad Labem a Rumburku, stejně jako spěšné vlaky do Trutnova jezdí v taktu dvouhodinovém.[zdroj?]
V roce 2023 byla dokončena optimalizace úseku mezi Čelákovicemi a Lysou nad Labem, v prosinci 2023 pak i úsek Praha-Vysočany – Mstětice.[25] Po zavedení ETCS bude traťová rychlost 140–160 km/h, do té doby zůstane rychlost 100 km/h.[26]
Budoucnost tratě
editovatV Praze zbývá už jen dokončit novou stanici Rajská zahrada,[25][26] mezi Čelákovicemi a Mstěticemi byla zahájena 25. listopadu 2022, přičemž hlavní část stavebních prací měla začít na jaře 2023.[27] Součástí modernizace je zejména zvýšení rychlosti ze současných 100 km/h na 140–160 km/h. Důvodem je již zcela nedostačující propustnost tratě, což komplikuje hustou příměstskou dopravu. Též se tato trať má stát součásti tzv. Pátého železničního koridoru, který by měl spojovat Prahu a Liberec.[13][28] Modernizace úseku Lysá nad Labem – Kolín včetně třetí koleje z Lysé n. L. do Libice nad Cidlinou a Libické spojky je v plánu na roky 2027-2033.[26]
Odkaz v kultuře
editovatNa železniční putování z Prahy do Kolína odkazuje skladba Vlakem na Kolín skupiny Krausberry (z alba Na větvi z roku 1996):
Vlakem na Kolín z nádraží Střed
sám ráno po pátý, utíkám Bůh ví kam
láska tvá bolí jak vřed,
obrazům tvým jsem dělal jen rám
...
Stanice a zastávky
editovat-
Praha hlavní nádraží -
Praha Masarykovo nádraží -
Praha-Těšnov (zruš.) -
Nákladní obvod nádraží Těšnov na Rohanském ostrově (zruš.) -
Praha-Libeň dolní nádraží (zruš.) -
Praha-Vysočany (stav ke konci rekonstrukce) -
Praha-Rajská zahrada -
Skály (Odb.) -
Praha-Horní Počernice -
Zeleneč -
Mstětice -
Čelákovice -
Čelákovice-Jiřina -
Lysá nad Labem -
Ostrá -
Stratov -
Kostomlaty nad Labem -
Nymburk hlavní nádraží -
Velké Zboží -
Poděbrady -
Libice nad Cidlinou -
Velký Osek -
Kolín-Zálabí -
Kolín
,_fa%C3%A7ana_a_Na_Florenci.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_02.jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Elektrizace trati Lysá nad Labem – Milovice; SŽDC. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2010-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-13.
- ↑ Pocty traťových kolejí a systémy trakčních proudových soustav; SŽDC. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2010-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-02-14.
- ↑ BINKO, Marek. Bc. [online]. Rev. 2007-05-07 [cit. 2010-09-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Historie tratí; elektronická databáze, Sekera, P.
- ↑ SCHREIER, Pavel. Když „rakouská severozápadní“ začínala. Železničář [online]. 2006 [cit. 2010-04-05]. Dostupné online.
- ↑ Vývoj pražského železničního uzlu v datech. Železnice. 1995, roč. 1995, čís. zvláštní číslo, s. I – VIII.
- ↑ NAVRÁTIL, Martin. Dvě modernizační epochy mezi Německým Brodem a Kolínem. Svět železnice. 2008, čís. 25, s. 52–59. ISSN 1213-7219.
- ↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. Kapitola Nová státní iniciativa, s. 157.
- ↑ KOŘÍNEK, Václav. 100 let lokomotivního depa Nymburk. Nymburk: Lokomotivní depo ČSD v Nymburce, 1973. Kapitola První světová válka, s. 19.
- ↑ Společná česko-slovenská parlamentní knihovna; proslov ministra železnic dr. Franka o nehodě ve Mstěticích; 1. část
- ↑ Společná česko-slovenská parlamentní knihovna; proslov ministra železnic dr. Franka o nehodě ve Mstěticích; 2. část
- ↑ VLASÁK, Emanuel. Polabské město Čelákovice. Čelákovice: Městský úřad Čelákovice, 1991. Kapitola Říční lázně, s. 115 – 118.
- ↑ a b c CH., Pavel. Optimalizace trati 231 Praha-Vysočany – Lysá nad Labem. [[1]] [online]. 2009-04-29 [cit. 2010-10-05]. Dostupné online.
- ↑ VLASÁK, Emanuel. Polabské město Čelákovice. Čelákovice: Městský úřad Čelákovice, 1991. Kapitola Ilegální činnost ve městě za nacistické okupace, s. 125 – 129.
- ↑ KOŘÍNEK, Václav. 100 let lokomotivního depa Nymburk. Nymburk: Lokomotivní depo ČSD v Nymburce, 1973. Kapitola Železní muži, s. 42.
- ↑ BEK, Jindřich. Atlas lokomotiv 2. Praha: Nadas, 1971. Kapitola Elektrizace napájecí soustavou 3 kV stejnosměrného proudu, s. 101.
- ↑ KOŘÍNEK, Václav. 100 let lokomotivního depa Nymburk. Nymburk: Lokomotivní depo ČSD v Nymburce, 1973. Kapitola Elektrický provoz, s. 49 – 50.
- ↑ KONVIČKA, Vladislav. Železniční trať Praha Vysočany – Praha Těšnov. [[2]] [online]. [cit. 2010-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-08.
- ↑ BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha – Nádraží a železniční tratě. Praha: Paseka, 2009. ISBN 978-80-7185-991-8. S. 116 – 117.
- ↑ Sešitové jízdní řády č. 503 a 524, rok 1980, 1988
- ↑ (RED). Slavnostní zahájení provozu nového spojení a modernizovaných nástupišť žst. Praha hlavní nádraží. [[3]] [online]. 2008-12-04 [cit. 2010-10-07]. Dostupné online. ISSN 1803-8441.
- ↑ SLÁDEK, Vladimír. Unikátní i vysmívaný kolínský železniční most byl po rekonstrukci za 1,23 miliard korun otevřen před deseti lety. Kolínský PRES [online]. 7-4-2020 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Význam IV. tranzitního železničního koridoru. www.4-koridor.cz [online]. [cit. 2010-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-04.
- ↑ TS 882: 843 SS Trutnov. sledovani.55p.cz [online]. [cit. 2024-05-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Hlavně si už neodnášejte kabely. Modernizace trati z Vysočan je hotová, "Rajda" ještě počká [online]. 2023-12-07 [cit. 2023-12-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c Interaktivní mapa Správy železnic. mapy.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-08-05]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. SŽ poklepem odstartovala modernizaci úseku Mstětice – Čelákovice, naplno se práce rozběhnou příští rok. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ. Dostupné online.
- ↑ V. koridor Praha – Liberec; vlaky.net
Související články
editovat- Rakouská severozápadní dráha
- Esko Praha
- Pražská integrovaná doprava
- Železniční uzel Praha
- Železniční doprava v pražské aglomeraci
- Nové spojení
- Seznam železničních tratí v Česku
- Železniční doprava v Česku
- Historie železniční dopravy v Česku
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín na Wikimedia Commons - Popis trati 231
- Fotky z trati 231 Archivováno 2. 5. 2009 na Wayback Machine.
