Wikipedie

Šahy

město na Slovensku

Šahy (maďarsky Ipolyság, zřídka německy Eipelschlag) jsou město na jihu Slovenska.

Šahy
radnice
radnice
Šahy – znak
znak
Poloha
Souřadnice48°4′30″ s. š., 18°57′0″ v. d.
Nadmořská výška136 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajNitranský
OkresLevice
Tradiční regionHont
Šahy
Šahy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha42,73 km²[1]
Počet obyvatel7 544 (31. 12. 2013[2])
Hustota zalidnění176,6 obyv./km²
Správa
Statusměsto
StarostaŠtefan Gregor[3]
Vznik1237
Oficiální webwww.sahy.sk
E-mailprimator@sahy.sk
Adresa obecního úřaduMestský úrad Šahy
Hlavné námestie 1
936 01 Šahy
Telefonní předvolba036
PSČ936 01
Označení vozidel (do r. 2022)LV
NUTS502782
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

editovat

Město leží na řece Ipeľ, přímo při státní hranici s Maďarskem. Nachází se přibližně 38 km od Levic a přibližně 80 km od Budapešti. Ve městě žije přibližně 8 000 obyvatel převážně maďarské národnosti (62 % roku 2001).

Ulice

editovat

Mezinárodní silnice E77 Budapešť – Krakov vede po ulici SNP, přes Hlavní náměstí, přes Ipeľský most, Hontianskou ulicí k hraničnímu přechodu – tedy centrem města. Na bývalé Sedliacké ulici, nyní ulici Janka Krále, se nachází sídliště, které bylo během povodní pod vodou. Na hlavním náměstí je málo zeleně, knihovna, radnice, hotel a autobusové nádraží. Na Lesné cestě se nachází bývalý židovský hřbitov, na Ružové ulici je zrekonstruovaná synagoga, na Mládežnícké ulici je slovenské i maďarské gymnázium.

Vodní toky

editovat

Městem Šahy protéká řeka Ipeľ, která odděluje část Homok od zbytku města. Západně od města se do řeky Ipel vlévá řeka Krupinica. V Preselanech se řeka Kamenec vlévá do řeky Ippl.

Název

editovat

Název města pravděpodobně pochází z vlastního jména šáchor, které označuje vodní rostlinu, jež se hojně vyskytovala v bažinatém povodí řeky Ipeľ a kterou původní slovenští obyvatelé nížin používali k pokrývání střech. Podle jiné hypotézy je název odvozen od staromaďarského sag (= kopec, země), což však nelze historicky doložit. Další podobná nepodložená hypotéza hovoří o shodě se jménem kmene Kabar.

Historie

editovat

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1244 a nese název Saag. Nejprve vznikla jako osada v blízkosti premonstrátského kláštera, jehož hlavní budova dodnes stojí vedle katolického kostela. Katolický kostel byl postaven v barokním období, ale po tureckých nájezdech téměř do základů vyhořel; původní ústupový portál, bohatě zdobený reliéfy s rostlinnými motivy, se však dochoval dodnes. Město bylo dříve sídlem hrabství a mělo právo meče – právo popravovat odsouzené.

V letech 1938 až 1945 bylo město na základě první vídeňské arbitráže součástí Maďarska.[4]

Město a Židé

editovat

Židé žili v Šahách ve větším počtu od 19. století, na přelomu 19. a 20. století založili nejstarší tiskárnu ve městě – Neumannovu tiskárnu. I dnes jsou ve městě dva židovské hřbitovy, ortodoxní na severu města a druhý na Homku. V Šahách byla také škola Talmudu. Ze tří synagog stojí dvě. Velkou synagogu prodala židovská obec kolem roku 1970 městu, druhá dnes patří Hontianskému muzeu a je v ní památník obětem holokaustu. Kolem roku 1900 měla židovská obec 1200 členů, což byla asi čtvrtina obyvatelstva. V roce 1944 byla deportována do koncentračních táborů. Podle informací starosty města Ing. Jána Lőwyho se po válce vrátilo sotva 30 lidí, mnozí z nich okamžitě emigrovali. Poslední obyvatel Šah, který měl pouze židovské předky, zemřel v roce 2006.

Části města

editovat

Obyvatelstvo

editovat

Výsledky sčítání lidu v roce 2011 v Šahách: 7 624 obyvatel, z toho 4 410 (57,8 %) maďarské národnosti, 2 959 (38,8 %) slovenské, 33 české a 33 jiné národnosti.

Kultura a zajímavosti

editovat

Památky

editovat
  • Římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jednolodní původně románská stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a dvěma věžemi tvořícími jeho hmotu z doby kolem roku 1238. Kostel byl součástí premonstrátského klášterního komplexu. Budova byla poškozena během tureckých nájezdů a kolem roku 1738 byla výrazně přestavěna v barokním stylu. Při výzkumu v roce 2008 bylo v severní části lodi objeveno také románské zdivo, což potvrzuje, že se z původní stavby dochovalo více, než se původně předpokládalo. Nejcennějším prvkem kostela je románsko-gotický ústupkový portál zdobený rostlinnými, figurálními a zvířecími motivy. Portál je na Slovensku vzácně dochovaným kvalitním dílem.[5] Z původního kláštera se dochovalo jedno křídlo kolem rajského dvora, které v pozdějším období sloužilo jako sýpka. Jedná se o dvoupatrovou gotickou trojtraktovou budovu na obdélníkovém půdorysu ze 14. až 15. století.[6]
  •  
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  •  
    Románsko-gotický portál
  •  
    Interiér kostela
  •  
    Jeden z epitafů v interiéru
  •  
    Bývalý premonstrátský klášter
  • Bývalý okresní dům, dvoupatrová pozdně klasicistní dvoutraktová budova z let 1827–1841.[7] Dominantou budovy je střední pětiosý rizalit členěný pilastry. Atika v podobě balustrády je bohatě zdobena sochami, na středové ose je umístěn erb Hontianské stolice. Okna mají ozdobné půlkruhové suprafenestry s ornamentálními vlysy. Ve sklepě tohoto domu byl v roce 1848 vězněn Janko Král, který zde napsal svou báseň Šahy. V současné době v budově sídlí obecní úřad.
  • Mariánský sloup se sochou Immaculaty, klasicistní socha z roku 1858.[8] Nachází se v parku na Hlavním náměstí.
  • Synagoga status quo ante, sálový výstupek s litinovým ochozem z roku 1852.[9] Průčelí synagogy je trojtraktové se třemi vchody. Na půdě jsou uloženy desky Desatera. Po rekonstrukci je v něm galerie současného umění.
  • Ortodoxní synagoga, maursko-secesní halová stavba z roku 1929. Uvnitř se nachází litinová galerie. Třítraktové průčelí je historizující, zakončené deskami Desater.[10] Ve druhé polovině 20. století bylo přestavěno.
  • Židovské hřbitovy, ortodoxní a status quo ante.
  • Hontianská kalvárie, soubor secesních zastávek z roku 1907. Stojí na místě starší kalvárie, kterou v 18. století postavili jezuité.
  • Kaple Panny Marie Sedmibolestné z roku 1770.
  •  
    Radnice, bývalý okresní dům
  •  
    Attika s erbem Hontianské stolice
  •  
    Mariánský sloup

Muzea

editovat
  • Hontianské muzeum a Galerie Ľudovíta Simonyiho

Hospodářství a infrastruktura

editovat

Doprava

editovat

Silniční doprava

editovat

Přes Šahy vede evropská silnice E77; mezinárodní hraniční přechod Šahy/Parassapuszta mezi Slovenskem a Maďarskem, důležitý pro silniční tranzit z Balkánu přes Maďarsko a Slovensko do Polska, ztratil svou funkci po vstupu Slovenska a Maďarska do schengenského prostoru 21. prosince 2007.

Železniční doprava

editovat
  • Dne 24. září 1886 byla předána trať Šahy – Čata, Šahy byly spojeny se Štúrovem a Bratislavou.
  • Dne 15. srpna 1891 byla předána trať Šahy – Drégelypalánk (Drégely Pálanka) – Balassagyarmat (Balázs Ďarmoty).
  • Dne 7. dubna 1899 byla předána trať Šahy – Krupina.
  • Dne 11. července 1909 přijel první vlak z Budapešti.
  • V roce 1918 byl úsek Šahy – Drégelypalánk (6,5 km) po vytýčení hranic zrušen.
  • Dne 15. ledna 1925 byla předána trať Krupina – Zvolen, Šahy byly připojeny ke střednímu Slovensku.
  • Dne 2. února 2003 byla přerušena osobní doprava na trati Šahy – Čata.
  • Dne 2. února 2003 byla přerušena osobní doprava na trati Šahy – Krupina.
  • Dne 15. června 2003 byla obnovena osobní doprava na trati Šahy – Čata.
  • Dne 2. ledna 2019 byla obnovena osobní doprava na trati Zvolen – Šahy.

Vzdělávání

editovat
  • Gymnázium Šahy s vyučovacím jazykem slovenským
  • Gymnázium Šahy s maďarským vyučovacím jazykem
  • Církevní osmileté gymnázium Ference Fegyvernekiho s vyučovacím jazykem maďarským v Šahách
  • Střední odborná škola – Szakközépiskola se slovenským a maďarským vyučovacím jazykem
  • Odborná internátní škola
  • Základní škola Janka Kráľa s vyučovacím jazykem slovenským
  • Základní škola, E.B. Lukáča 6 s vyučovacím jazykem slovenským
  • Základní škola Lajose Pongrácze s maďarským vyučovacím jazykem
  • Církevní základní škola Ference Fegyvernekiho s maďarským vyučovacím jazykem
  • Speciální základní škola s mateřskou školou internátní[11]

Sport

editovat
  • TJ SAAG Šahy – tělovýchovná jednota, oddíly: karate, tenis, stolní tenis
  • Fotbalový klub – FK Slovan Šahy
  • Body Building Club Tešmak
  • Klub horských kol Ipeľ Šahy
  • Kulturistický klub Šahy

Osobnosti

editovat

Rodáci

editovat
  • Ľudovít Winter (1870–1968), stavitel lázní Piešťany
  • Ferdinand Daučík (1910–1986), hráč Slovanu a Slávie, reprezentant na dvou mistrovstvích světa, trenér FC Barcelona
  • Juraj Berczeller (1914–2008), hudebník, kapelník, skladatel, klavírista a aranžér. Zakladatel slavné bratislavské Tatry revue, dnešního Studia L+S.
  • István Harna (* 1940), poslanec Národní rady Slovenské republiky
  • László Gyurgyík (* 1954), sociolog
  • Pál Csáky (* 1956), bývalý místopředseda slovenské vlády
  • Tibor Tóth (* 1957), bývalý vedoucí Úřadu vlády Slovenské republiky, bývalý poslanec Národní rady Slovenské republiky, člen Vyššího územního celku Nitra
  • Tibor Bastrnák (* 1964), poslanec Národní rady Slovenské republiky

Působili zde

editovat
  • Alojz Sokol (1871–1932), vyrůstal zde, chodil do školy
  • Ladislav Ballek (1941–2014), velvyslanec Slovenské republiky v Praze, spisovatel – romány z města a okolí, chodil zde na gymnázium

Partnerská města

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šahy na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 999 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2015-01-17]. S. 2. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-24. (slovensky) 
  2. ↑ Počet obyvateľov SR k 31. 12. 2013 [ZIP 187 kB]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2014-03-05 [cit. 2015-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07. (slovensky) 
  3. ↑ Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Štefan Gregor je v seznamu. Dostupné online. 
  4. ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 19. 
  5. ↑ PODOLINSKÍ, Alexandra a Štefan. Šahy. apsida.sk [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. ↑ Pamiatkový objekt - podrobnosti. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Pamiatkový objekt - podrobnosti. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pamiatkový objekt - podrobnosti. www.pamiatky.sk [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  9. ↑ Šahy - Synagóga status quo ante - www.pamiatkynaslovensku.sk - (sahy-synagoga-status-quo-ante). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  10. ↑ Šahy - Ortodoxná synagóga - www.pamiatkynaslovensku.sk - (sahy-ortodoxna-synagoga). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 
  11. ↑ Základné školy. www.sahy.sk [online]. [cit. 2022-02-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šahy&oldid=23399573“