Wikipedie

Ústav pro studium totalitních režimů

organizační složka České republiky

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je organizační složka České republiky určená k vědeckému zkoumání a objasňování éry obou totalitních režimů v Československu, komunismu a nacismu. Zpřístupnění archivů a dat má podle iniciátorů vzniku ústavu zabránit zkreslování výkladu české historie. Instituce byla ustavena k 1. srpnu 2007 zákonem č. 181/2007 Sb.,[1] který vymezuje její poslání a úkoly. Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada ÚSTR, která se skládá ze sedmi členů volených Senátem Parlamentu České republiky na funkční období v trvání 5 let.

Ústav pro studium totalitních režimů
ZkratkaÚSTR
Zakladatelstát (zřizovatel)
Vznik2007
Právní formaorganizační složka státu
Účelbádání v oblasti české historie
SídloÚstav pro studium totalitních režimů, Palác Archa – Na Poříčí 1047/26, 110 00 Praha 1, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°5′0,98″ s. š., 14°26′36,29″ v. d.
Úřední jazykčeština
Řediteldoc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D.
Předsedkyně radyPhDr. Monika MacDonagh-Pajerová
OceněníUmělecká cena města Plzně (2015)
Oficiální webwww.ustrcr.cz
Datová schránkadbzaa4r
IČO75112779 (VR)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ústav od svého vzniku sídlil v Praze na Žižkově v ulici Siwiecově (podle Ryszarda Siwiece), která byla kvůli ÚSTR přejmenována z původního názvu Havelkova (po komunistickém funkcionáři Václavu Havelkovi).[2] Kvůli dlouhodobé rekonstrukci je budova Ústavu nevyužívaná, vedení ÚSTR tak dočasně sídlilo na nedalekém náměstí Winstona Churchilla v domě Radost. Od září 2024 je sídlem ÚSTR pronajatý Palác Archa na Praze 1.[3]

Vznik a činnost ústavu

editovat

Ústav pro studium totalitních režimů začal po několikaměsíční přípravné fázi řádně fungovat dne 1. února 2008. K činnosti ústavu byla zřízena též zvláštní podřízená instituce Archiv bezpečnostních složek,[4] který je správním úřadem a vlastní archiválie vzniklé činností Státní bezpečnosti.

Ředitelem se 1. ledna 2008 stal Pavel Žáček. Za jeho vedení došlo k první krizi a z Ústavu odešlo několik mladých historiků (Tomáš Vilímek, Petr Blažek, Tomáš Bursík, Petr Koura, Prokop Tomek, Pavel Paleček, Pavlína Formánková ad.).[5] Rada ÚSTR vyhlásila výběrové řízení,[6] v němž Pavel Žáček svou pozici neobhájil. Žáček poté zahájil svou politickou kariéru v ODS. Do čela ÚSTR byl v únoru 2010 zvolen Jiří Pernes (dlouholetý člen strany Moravané a dříve ODA), jehož ovšem Rada ÚSTR 12. května 2010 odvolala a řízením Ústavu pověřila Zdeňka Hazdru. Ten byl později členem TOP 09. Z dalšího konkurzu v srpnu 2010 vítězně vzešel Daniel Herman,[7] který byl odvolán z funkce v dubnu 2013.[8] A následně zahájil politickou kariéru za KDU-ČSL, kdy se v roce 2014 stal ministrem kultury. Řízením ÚSTR byla poté Radou pověřena bohemistka, polonistka a překladatelka Pavla Foglová[9] (u níž se tematizovaly dřívější vazby na ODS)[10] a v následném výběrovém řízení byl ředitelem zvolen Zdeněk Hazdra, který poté ústav řídil v letech 2014 až 2022.[11] Roku 2022 byl do funkce ředitele zvolen Ladislav Kudrna.[12]

První předsedkyní Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byla zvolena Naděžda Kavalírová, která v čase volby vedla Konfederaci politických vězňů. Místopředsedou se stal Ivan Dejmal;[13] po jeho úmrtí byla do Rady zvolena novinářka Petruška Šustrová, která vystřídala Kavalírovou v jejím čele v lednu 2013. Od října 2013 byla předsedkyní Rady archivářka Emílie Benešová. V prosinci 2017 se předsedou Rady stal historik Eduard Stehlík. Stehlík během výkonu své funkce neúspěšně kandidoval v senátních volbách v roce 2020 s podporou ODS a KDU-ČSL. V roce 2024 byla jmenována předsedkyní Monika MacDonagh-Pajerová, která byla do té doby místopředsedkyní Rady.[14]

Ústav vydává popularizační čtvrtletník Paměť a dějiny a dvakrát ročně odborný recenzovaný časopis Securitas Imperii, Archiv bezpečnostních složek každoročně vydává Sborník Archivu bezpečnostních složek.

Za vedení Zdeňka Hazdry byla na jaře 2017 zahájena rekonstrukce sídla ÚSTR v Siwiecově ulici, která měla být dokončena v květnu 2018.[15] Původně mělo jít o výměnu opláštění a zateplení budovy, došlo však zahájení celkové rekonstrukce, aniž by pro takovou akci byly připravené finanční prostředky.[16] Na základě trestního oznámení předsedy Rady Eduarda Stehlíka se případem začala zabývat Policie České republiky.[15] K listopadu 2023 bylo z budovy stále torzo a rekonstrukce nepokračovala. Profinancováno bylo přibližně 60 nebo 70 milionů korun a ministerstvo financí odmítalo poskytnout další částku.[16][17] Ústav pro studium totalitních režimů kvůli rekonstrukci původního sídla, které je zatíženo dluhy, požadoval po Ministerstvu průmyslu a obchodu, aby novým sídlem ústavu byl Petschkův palác. To prosazoval tehdejší předseda Rady Eduard Stehlík s podporou poslance ODS a dřívějšího ředitele ÚSTR Pavla Žáčka. Nakonec ale ředitel Kudrna podepsal nájemní smlouvu na sedm let v Paláci Archa. Zaplatí za to včetně daně z přidané hodnoty 113,1 milionu korun. Palác vlastní CPI Property Group Radovana Vítka.[18][19]

Kritika a spory

editovat

Činnost ÚSTR je také předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se instituce zabývá.[20] Podoba ústavu byla v roce 2013 označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnoval systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní.[21] Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytkl, že se v dostatečné míře nezabývala zkoumáním nacistické totality.[22] Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.[23]

V roce 2007 57 poslanců ČSSD a KSČM podalo k Ústavnímu soudu České republiky návrh na zrušení zákona podle něhož vznikl Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek.[15] Ústavní soud ČR návrh v březnu 2008 zamítl.[24]

Ústav provázejí také diskuse o tom, kdo ho má řídit. Mediální kritika dopadala jak na Pavla Žáčka, tak na Jiřího Pernese, Daniela Hermana, Pavlu Foglovou i Zdeňka Hazdru. Nejsilnější spory se po Pavlu Žáčkovi týkaly odvolání ředitele Daniela Hermana v dubnu 2013: zapojil se do nich také tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).[25] Soudní spor Hermana proti Ústavu trval skoro 3 roky; Obvodní soud pro Prahu 3 v květnu 2014 nepravomocně rozhodl, že Herman byl odvolán protiprávně,[26] Městský soud v Praze v lednu 2015 naopak rozhodl, že Rada ÚSTR měla pravomoc Hermana odvolat.[27] Pravomocný rozsudek padl 26. dubna 2017, kdy Městský soud v Praze rozhodl, že samotné odvolání Hermana z funkce ředitele bylo sice právně v pořádku, ale následná výpověď je neplatná.[28] Nejvyšší soud na podzim 2018 posoudil i neplatnost výpovědi jako mylnou, výpověď z místa byla právně na místě. S ÚSTR se soudil také neúspěšný kandidát na ředitele Adrian Portmann, jeho dvousetstránkovou žalobu proti ÚSTR Obvodní soud pro Prahu 3 v srpnu 2015 zamítl v plném rozsahu.[29]

V závěru dubna 2022 rezignovalo všech 14 členů Vědecké rady, poradního orgánu ředitele, na protest proti jmenování Ladislava Kudrny ředitelem ústavu, když se odmítavě postavili k jím předložené koncepci a vyjádřili pochybnost nad jeho předpoklady pro profesionální práci historika, s odkazem i na kauzu domnělého plagiátorství.[30][31][32]

V březnu 2023 se ve společném prohlášení ohradilo proti „nezodpovědnému řízení“ ústavu ředitelem Ladislavem Kudrnou přes 170 českých historiků, protože „Za zhruba deset měsíců od nástupu současného ředitele do funkce bylo z této instituce propuštěno nebo pod tlakem odešlo 34 osob, tj. zhruba 25 procent všech zaměstnanců ÚSTR“. Před tím se za vedení ústavu postavila sedmičlenná rada ústavu vedená Eduardem Stehlíkem.[33] Ladislav Kudrna spolu se svým náměstkem Kamilem Nedvědickým podali následně žalobu na ochranu osobnosti. Soud ovšem žalobu v listopadu 2023 nepravomocně zamítl.[34]

V dubnu 2023 podali hromadnou výpověď zaměstnanci oddělení vzdělávání ÚSTR. Kolem dvaceti zaměstnanců mělo spor s vedením ústavu. Jádrem byla kritika vedení vůči projektu Dějepis+ a odvolání vedoucího oddělení vzdělávání Čeňka Pýchy.[35] Zaměstnanci poté vydali Výzvu k zastavení destrukce vzdělávací činnosti Ústavu pro studium totalitních režimů. V té vedení ústavu obvinili z bossingu, cenzury, zakonzervování výukových metod a nehospodárnosti.[36] Součástí sporu bylo vydání badatelské učebnice Soudobé dějiny pro 9. třídy a víceletá gymnázia, kterou v roce 2022 vydalo nakladatelství Fraus. Hlavním autorem byl Jaroslav Pinkas a zásadně se na ní podílelo právě oddělení vzdělávání ÚSTR. Učebnice za své zpracování dostala prestižní ocenění na Frankfurtském knižním veletrhu. Získala také druhé místo v evropské ceně pro nejlepší učebnice BELMA.[37][38][39] Vedení ÚSTR se ovšem přesto od učebnice distancovalo a tvrdilo, že obsahuje zásadní chyby a relativizuje komunismus coby režim.[40] V září 2023 učebnici přezkoumalo Ministerstvo školství a neshledalo v ní žádné zásadní chyby ani nedostatky. Ponechalo jí již dříve udělenou schvalovací doložku. Ve stanovisku ministerstva bylo uvedeno: Domníváme se, že výhrady ÚSTR pramení spíše z nepochopení či přímo nepřijetí metodologického východiska učebnice.[41] Nicméně poté, co bylo nakladatelství Fraus v roce 2024 převzato nakladatelstvím Klett, jednatel nakladatelství Lukáš Tykal ohlásil, že učebnici stáhne z trhu.[42] Jako oficiální důvod uvedl „eliminaci případných soudních sporů“.[43] Vedení ÚSTR s Tykalem o stažení dříve jednalo a bylo s výsledkem spokojeno.[44] Stažení ovšem bylo také kritizováno.[45]

V červenci 2024 senátor a historik Martin Krsek (za SEN 21) kritizoval parlamentní nominaci a jmenování Michala Klímy členem Rady ÚSTR. Krska uvedl, že „Rada nastavila před dvěma lety (v roce 2022), trend politické instrumentace výkladů historie, hlídání její ideové formy“ a jmenování Klímy tomuto trendu dále napomůže. Současně kritizoval také v té době již bývalého předsedu Rady ÚSTR Eduarda Stehlíka, který podle něj patřil ke „spolutvůrcům politické instrumentace Ústavu. Je to jakási tendence zabránit renesanci obliby komunistů tím, že budeme dějiny vykládat černobíle zjednodušujícími obrazy“. Radu považoval za zpolitizovanou.[46]

Vystoupení ÚSTR z Platformy evropské paměti a svědomí

editovat

Problémy měl ÚSTR s Platformou evropské paměti a svědomí[47]. Poprvé Platforma vyzvala nově jmenovanou ředitelku Ústavu Pavlu Foglovou, aby vysvětlila své podnikání z let 1994‐2000, během nichž se paní Foglová podle zpráv z tisku mohla dopustit praní špinavých peněz s částkou 20 miliónů Kč.[48] Dále Platforma žádala o informace kvůli pěti členům Vědecké rady ÚSTRu, jejichž část života byla poznamenána členstvím v KSČ a poté pozastavila ÚSTR členství. Platformu zajímalo, jestli se nejedná o bývalé placené funkcionáře. ÚSTR se ohradil proti právu takové věci zjišťovat, protože se nejedná o zaměstnance Ústavu a že Platforma prý nepostupovala podle platných stanov. A zareagoval vystoupením z Platformy.[49] Tehdejší předseda Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů Adrian Portmann z dobré vůle posbíral od těchto bývalých členů KSČ vyjádření, že tehdy nebyli placenými funkcionáři. Prozatímní ředitelka Pavla Foglová tyto kroky k opětovnému vstupu do Platformy neakceptovala.[50]

„Na druhou stranu tu je morální nárok, obzvláště obětí represí, kteří mají právo vědět, kdo pracuje na zhodnocování represivních režimů. Jako elegantní řešení může skutečně nastat čestné prohlášení dotčených, kde by navrch ještě mohli vysvětlit svoje životní pohnutky, které je vedly ke vstupu do KSČ a u některých k následné opozici vůči komunismu... Ale zpět do Čech. Nějaké čestné prohlášení a předstoupení před oběti represí je něco jako podaná ruka, na kterou se sluší reagovat nějakým pochopením a přijetím. V případě Pitharta by to počítám pomohlo zahladit stopy a pomoci vyrovnat se s minulostí včetně šrámů na duši, v případě Jana Rataje by mě samotného zajímalo, jak by se ke své minulosti v Ústavu marxismu-leninismu postavil čelem.”

ÚSTR rok poté, pár postřehů, Luboš Rokos, 25. 4. 2014[51]

Ředitelé ústavu

editovat
Pořadí Osoba Funkční období
1. Pavel Žáček 1. ledna 2008 – 31. března 2010
2. Jiří Pernes 1. dubna 2010 – 12. května 2010
Zdeněk Hazdra
(prozatímní ředitel) 		13. května 2010 – 15. srpna 2010
3. Daniel Herman 16. srpna 2010 – 10. dubna 2013
4. Pavla Foglová 11. dubna 2013 – 30. dubna 2014
5. Zdeněk Hazdra 1. května 2014 – 30. dubna 2022
6. Ladislav Kudrna od 1. května 2022

Rada ústavu

editovat

Předsedové Rady ústavu

editovat
Pořadí Osoba Funkční období
1. Naděžda Kavalírová 13. prosince 2007 – 5. prosince 2012
2. Petruška Šustrová 3. ledna 2013 – 30. října 2013
3. Emilie Benešová 31. října 2013 – 5. prosince 2017
4. Eduard Stehlík 20. prosince 2017 – 18. června 2019
29. července 2019 – červen 2024
5. Monika MacDonagh-Pajerová od říjen 2024

Členové Rady ústavu

editovat

Stav k říjnu 2024.[52][53]

Současní:

Jméno Od Do Funkce Od Do
Klíma, MichalMichal Klíma 20240710a10. července 2024
Liška, JiříJiří Liška 20171206a6. prosince 2017 20221206a6. prosince 2022
20221207a7. prosince 2022
MacDonagh-Pajerová, MonikaMonika MacDonagh-Pajerová 20221207a7. prosince 2022 místopředsedkyně 20221220a20. prosince 2022 20241009a9. října 2024
předsedkyně 20241009a9. října 2024
Mihola, JiříJiří Mihola 20221207a7. prosince 2022
Mrzena, JanJan Mrzena 20240710a10. července 2024 místopředseda 20241009a9. října 2024
Palouš, MartinMartin Palouš 20180404a4. dubna 2018 20230301a1. března 2023
20230301a1. března 2023
Šustek, VojtěchVojtěch Šustek 20210428a28. dubna 2021

Bývalí:

Jméno Od Do Funkce Od Do
Bárta, ZdeněkZdeněk Bárta 20140319a19. března 2014 20190319a19. března 2019
Benda, PatrikPatrik Benda 20071205a5. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012 místopředseda 20080214a14. února 2008 20121205a5. prosince 2012
Benešová, EmilieEmilie Benešová 20121205a5. prosince 2012 20171205a5. prosince 2017 předsedkyně 20131031a31. října 2013 20171205a5. prosince 2017
Bublan, FrantišekFrantišek Bublan 20190724a24. července 2019 20240723a23. července 2024
Bureš, JanJan Bureš 20130321a21. března 2013 20180321a21. března 2018
Čejka, ČestmírČestmír Čejka 20071205a5. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012
Černý, KarelKarel Černý 20171206a6. prosince 2017 20221206a6. prosince 2022
Dejmal, IvanIvan Dejmal 20071205a5. prosince 2007 20080206a6. února 2008 místopředseda 20071213a13. prosince 2007 20080206a6. února 2008
Fiala, PetrPetr Fiala 20071205a5. prosince 2007 20120502a2. května 2012
Jelínek, LukášLukáš Jelínek 20121205a5. prosince 2012 20171205a5. prosince 2017 místopředseda 20130103a3. ledna 2013 20171205a5. prosince 2017
Junek, JiříJiří Junek 20171206a6. prosince 2017 20221206a6. prosince 2022 místopředseda 20171220a20. prosince 2017 20221206a6. prosince 2022
Kavalírová, NaděždaNaděžda Kavalírová 20071205a5. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012 předsedkyně 20071213a13. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012
20121205a5. prosince 2012 20170120a20. ledna 2017
Stehlík, EduardEduard Stehlík 20140618a18. června 2014 20190618a18. června 2019 předseda 20171220a20. prosince 2017 20190618a18. června 2019
20190724a24. července 2019 20240723a23. července 2024 předseda 20190729a29. července 2019 20240630a30. června 2024
Stehlík, MichalMichal Stehlík 20071205a5. prosince 2007 20121205a5. prosince 2012
Šustrová, PetruškaPetruška Šustrová 20081030a30. října 2008 20131030a30. října 2013 předsedkyně 20130103a3. ledna 2013 20131030a30. října 2013
Uhl, MichalMichal Uhl 20121205a5. prosince 2012 20171205a5. prosince 2017
Zahradníček, JanJan Zahradníček 20080320a20. března 2008 20130320a20. března 2013

Podobné orgány v jiných zemích

editovat

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů. 2007. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. ↑ Zveřejnění dokumentace procesu změny názvu ulice Havelkova - Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-11. 
  3. ↑ ÚSTR od nynějška sídlí v Praze na nové adrese – v Paláci Archa. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Archiv bezpečnostních složek
  5. ↑ ZÍDEK, Petr. Lidovky.cz [online]. Dostupné online. 
  6. ↑ ÚSTR [online]. Dostupné online. 
  7. ↑ Ústav pro studium totalitních režimů. Usnesení z 38. jednání Rady Ústavu pro studium totalitních režimů [online]. 2010-08-13 [cit. 2010-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04. 
  8. ↑ Rada odvolala ředitele ÚSTR a hned zvolila šéfkou Foglovou. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2013-04-10 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ Pavla Foglová. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  10. ↑ SCHNEIDER, Jan. Nová šéfka ÚSTR Pavla Foglová měla v minulosti vazbu na ODS. lidovky.cz [online]. 2013-04-18 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Novým ředitelem ústavu pro studium totality se stal náměstek Hazdra. zpravy.idnes.cz [online]. iDNES.cz. Dostupné online. 
  12. ↑ ČTK. Ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů bude historik Kudrna, ve funkci vystřídá Hazdru. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-03-02 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 
  13. ↑ Radu Ústavu pro studium totalitních režimů povede Kavalírová. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2007-14-14 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  14. ↑ Novou předsedkyní Rady ÚSTR je Monika MacDonagh-Pajerová. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b c Otevřený dopis Senátu Parlamentu České republiky k volbě Františka Bublana do funkce člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Bubínek Revolveru [online]. 2019-07-19 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b PODLEŠÁK, Václav. Reportéři ČT: Pokuty a penále pro ÚSTR dosahují až 84 milionů [online]. Ceskatelevize.cz, 2023-11-14 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 
  17. ↑ Z budovy ÚSTR je torzo. Projekt rekonstrukce měl chyby, potvrdilo ministerstvo. Další peníze dát nechce. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-11-03 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  18. ↑ Ústav pro studium totalitních režimů se na sedm let přestěhuje do Paláce Archa. Už několik let nemá sídlo. iROZHLAS [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ ÚSTR se přestěhuje do paláce Archa, Pečkárnu nevybojoval. www.novinky.cz [online]. 2024-07-06 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  20. ↑ Demokratická levice, ÚSTR a co dál?. www.denikreferendum.cz [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. 
  21. ↑ Proč je ÚSTR spíše hlasatelem dogmatu než vědeckou institucí. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2013-04-03 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  22. ↑ Odbojáři jdou proti ÚSTR: Ať bádá i o německé okupaci, nebo ho rovnou zrušte. ParlamentníListy.cz [online]. OUR MEDIA, 2013-04-14 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  23. ↑ PhDr. Jiří Jaroš Nickelli - Konečně vydat seznamy gestapáků. Českénárodnílisty.cz [online]. [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  24. ↑ N 56/48 SbNU 791 Ústav pro studium totalitních režimů - návrh na zrušení zákona č. 181/2007 Sb. [online]. Ústavní soud ČR, 2008-03-13 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  25. ↑ Puč v ÚSTR má politrukům umést cestu do státní správy, řekl Nečas. iDNES.cz [online]. MAFRA. Dostupné online. 
  26. ↑ Odvolání Hermana z ÚSTR bylo protiprávní, rozhodl soud. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-07-13]. Dostupné online. 
  27. ↑ Vyhazov nynějšího ministra Hermana z čela ÚSTR byl nezákonný. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-04-26 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  28. ↑ Výjimka z nabídkové povinnosti zaměstnavatele dle § 73a zák. práce [online]. www.profipravo.cz, 2018-12-03 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  29. ↑ Soud odmítl zrušit výsledek loňského konkurzu na šéfa ÚSTR [online]. Aktualne.cz. Dostupné online. 
  30. ↑ Prohlášení Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů [PDF]. Ústav pro studium totalitních režimů, 2022-03-02 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  31. ↑ Vědecká rada ÚSTR rezignuje, členové nesouhlasí s volbou nového ředitele. ČT24 [online]. Česká televize, 2022-04-27 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  32. ↑ Nový šéf ÚSTR Kudrna odmítá, že jeho text je plagiát. Vědecká rada rezignuje. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-04-27 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  33. ↑ Historici se přidali ke kritice ÚSTR. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. 
  34. ↑ Soud zamítl žalobu vedení Ústavu pro studium totalitních režimů na 19 bývalých zaměstnanců. iROZHLAS [online]. 2023-11-10 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  35. ↑ Část zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů podala výpověď. www.novinky.cz [online]. 2023-04-19 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  36. ↑ Dějepis pod tlakem. dejepispodtlakem.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  37. ↑ BOUBÍNOVÁ, Markéta. Učebnice moderních dějin dostala prestižní evropskou cenu, přesto ji nakladatelství stahuje. Deník N [online]. 2024-09-13 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  38. ↑ Stříbrná medaile pro Soudobé dějiny. Nakladatelství Fraus [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  39. ↑ BELMA Winners 2022. www.belma-award.eu [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  40. ↑ ZPRÁVA: ÚSTR se distancuje od učebnice Soudobé dějiny. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  41. ↑ Stanovisko MŠMT k Soudobým dějinám. Nakladatelství Fraus [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  42. ↑ Nakladatelství Fraus stahuje učebnici dějepisu, chce se vyhnout sporům. Za obsahem si, přes kritiku, stojí. iROZHLAS [online]. 2024-09-17 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  43. ↑ Stažení Soudobých dějin – badatelské učebnice dějepisu pro 9. ročník ZŠ. Nakladatelství Fraus [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  44. ↑ Vyjádření vedení ÚSTR ke stažení kontroverzní učebnice – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  45. ↑ Badatelská metoda výuky dějepisu učí odhalit manipulativní výklad historie. Proč ji vedení ÚSTRu nenávidí?. Deník Alarm [online]. 2024-10-11 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  46. ↑ ÚSTR je lákavé politické sousto. Odpolitizování by pomohlo, kdyby Radu tvořili zástupci odborných institucí, myslí si senátor Krsek. Radiožurnál [online]. 2024-07-10 [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  47. ↑ WINKELMANN-HEYROVSKÁ, Neela. Platforma evropské paměti a svědomí, chronologie vzniku 2008–2011 [PDF]. ÚSTR [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  48. ↑ O P E N L E T T E R [To Pavla Foglová, Director] [online]. ÚSTR, 2014-04-14 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ ÚSTR oficiálně vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2014-02-26 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  50. ↑ Konflikt v ÚSTRu se zbytečně vyostřil, říká kandidát na ředitele Portmann. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2014-02-28 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  51. ↑ ROKOS, Luboš. Luboš Rokos: ÚSTR rok poté, pár postřehů [online]. Deník Referendum, 2014-04-25 [cit. 2022-05-01]. Dostupné online. 
  52. ↑ Členové Rady ÚSTR [online]. Ústav pro studium totalitních režimů [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 
  53. ↑ Rada ÚSTR – Ústav pro studium totalitních režimů - Chronologie. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-10-12]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústav_pro_studium_totalitních_režimů&oldid=24346343“