Velký strahovský stadion
Velký strahovský stadion či Stadion Strahov, Stadion Masarykův nebo také Strahovský stadion je stadion s největší rozlohou na světě. Jeho kapacita činí 250 000 míst, z toho 56 000 k sezení.[1][2] Od 6. 3. 2003 jsou betonové tribuny zapsány na seznamu kulturních památek České republiky.[3]
| Velký strahovský stadion | |
|---|---|
| Masarykův stadion | |
 Strahovský stadion | |
| Poloha | Strahov, Praha |
| Ulice | Zátopkova, Atletická a Vaníčkova |
| Souřadnice | 50°4′50″ s. š., 14°23′16″ v. d. |
| Otevření | 1926 |
| Přestavění | 1932, 1938 |
| Povrch | tráva |
| Týmy | |
| AC Sparta Praha „B“ (2018–) | |
| Kapacita | |
| 250 000 | |
| Rozměry | |
| 310,5 × 202,5 m | |
| Kód památky | 100097 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stadion se nachází na pražském Strahovském kopci v těsné blízkosti Stadionu Evžena Rošického, na Atletické a Vaníčkově ulici (Břevnov čp. 100, Vaníčkova 6, Praha 6) mezi Malovankou a Hřebenkami.
Historický vývoj
První republika
Výstavba prvního stadionu, který byl dřevěný s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala již roku 1926 pro VIII. Všesokolský slet. Autorem projektu byl Alois Dryák. Při Svatováclavském miléniu v roce 1929 se zde konala veřejná vystoupení orelských jednot, za nebývalé účasti cvičenců ve dnech 5. a 6. července 1929. Další, IX. Všesokolský slet se konal v roce 1932. Těchto akcí se jako hlava státu účastnil prezident T. G. Masaryk, na oba slety přijel na koni Hektorovi.[4][5] Stadion byl pro druhý slet modernizován. V úpravách se pokračovalo i v dalších letech (1933, 1936, 1937, 1947), na kterých se podílela autorská dvojice Balcárek-Kopp, architekti specializující se na sportovní stavby.[6]
V roce 1937, při Zborovských oslavách (dvacátého výročí Bitvy u Zborova 2. července 1917),[7] se tam Masaryk veřejně naposledy rozloučil s přítomnými Pražany a legionáři, když stadion několikrát objel 4. července v otevřeném automobilu Praga, mávaje červenobílým šátkem v levé ruce.[8] Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci roku 1938 již jako Masarykův státní stadion, u příležitosti jubilejního „světového“ protiválečného X. Všesokolského sletu.[9]
Kromě vlastní plochy stadionu stojí za zmínku, že se na komunikaci obkružující stadion konaly i motocyklové a automobilové závody, které mohli diváci sledovat právě z jeho vnějších ochozů.[10]
Po druhé světové válce
Po druhé světové válce se stavělo dále, a to v letech 1947 (30. výročí bitvy u Zborova za účasti prezidenta Edvarda Beneše), kdy plochu stadionu zaplnila legionářská jízda podporovaná letectvem ve vzduchu jako v roce 1937, ale vzápětí lehká i těžká bojová vozidla. XI. všesokolský slet 1948 Sokol využil jako protest proti nastupujícímu komunismu. Brzy poté došlo k rozpuštění Sokola a následovaly spartakiády.[11]
První celostátní spartakiáda se na strahovském stadionu uskutečnila v roce 1955. Před Československou spartakiádou 1975 vznikla současná podoba stadionu. Právě v druhé polovině 20. století se zde konaly celostátní a později Československé spartakiády, a to v pětiletých odstupech (celostátní 1955, 1960, 1965 a Československá 1975, 1980, 1985). V té době nesl stadion jméno Československé armády.[12] V roce 1970 se Spartakiáda nekonala z důvodu vpádu sovětských vojsk v roce 1968 (při obnovování Sokola v roce 1968 se tam předpokládal v červenci 1970 XII. všesokolský slet). V 60. letech se tu nacházela dokonce jeden čas i závodní dráha a později i kryté lehkoatletické a běžecké dráhy v tribunách. Na podzim 1973 tu byla slavnostně zahájena III. letní spartakiáda spřátelených armád (4. až 6. září 1973), což byla první velká akce po roce 1968. Mimo defilé sportovců zúčastněných zemí na nákladních automobilech Praga V3S bylo v sobotu 2. září 1973 součástí programu vystoupení akrobatické skupiny Delta na letounech L-39 Albatros, závod v motokrosu, seskok parašutistů atp.[13] Poslední spartakiáda se konala roku 1985, k další plánované v roce 1990 již nedošlo (konaly se jen tzv. tělovýchovné slavnosti na malém stadionu).
Po roce 1989
18. srpna roku 1990 se tu konal jeden z největších rockových koncertů Rolling Stones, který navštívilo cca 100 000 lidí, a to včetně tehdejšího prezidenta republiky Václava Havla.[14] Po pádu komunismu však megalomanská stavba neměla využití, a tak chátrala, na hřišti o rozloze 63 000 m² rostl plevel a malé stromky, ochozy se dostaly do havarijního stavu. V 90. letech byla plocha využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů ForArch. Na počátku 90. let zde byl také ukázkově předváděn kolektivní jezdecký sport pólo.
Obnovený XII. Všesokolský slet se zde za účasti prezidenta Václava Havla konal v roce 1994 opět na tomto velkém stadionu. Další Všesokolské slety se konaly již na Rošického stadionu v šestiletých intervalech – 2000, 2006 (jubilejní XV. Všesokolský slet se v roce 2012 konal 5. a 6. července na stadionu v Edenu, avšak většina cvičících Sokolů byla ubytována právě na Strahově ve studentských kolejích, podobně tomu bylo při XVI. Všesokolském sletu v roce 2018).
Na začátku 21. století se objevovaly tendence stadion zbourat, nakonec ale padlo rozhodnutí, že bude zachován. V roce 2003 část stadionu za finanční podpory hlavního města Prahy rekonstruovala AC Sparta Praha, vzniklo zde na 7 fotbalových hřišť normálních rozměrů, z nich jedno s umělým trávníkem, a jedno hřiště na minifotbal, také s umělým povrchem. V roce 2014 se vyřešily složité majetkové vztahy a Stadion připadl městu.
Koncerty
- Rolling Stones, 18. srpna 1990 a 5. srpna 1995, návštěvnost asi 100 a 127 tisíc lidí
- Guns N' Roses, 20. května 1992, návštěvnost 60 tisíc lidí, předkapely: Soundgarden a Faith No More
- Bon Jovi, 4. září 1993
- Aerosmith, 27. května 1994, návštěvnost 50 tisíc lidí
- Pink Floyd, 7. září 1994, návštěvnost 115 tisíc lidí
- Bratři Nedvědové, 21. června 1996, návštěvnost 60 tisíc lidí
- U2, 14. srpna 1997, návštěvnost 75 tisíc lidí
- AC/DC, 12. června 2001, návštěvnost 25 tisíc lidí, předkapela: Rammstein
- Ozzfest, 30. května 2002, návštěvnost 30 tisíc lidí. Line-up: Škwor, AntiProduct, AstroMetro, Royal Playboy Cartel, Tool, Slayer, Ozzy Osbourne
Parametry
- Kapacita: 250 000
- Rozměry: 310,5 x 202,5 m
- Plocha: 62 876 m²
Galerie
-
Strahovský stadion od severozápadu. -
Vnitřek stadionu (prosinec 2006). Pohled ze severovýchodního rohu. -
Pohled na strahovský kopec se stadionem zdálky od jihu. -
Stadion ze vzduchu
.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Strahovský stadion kapacitou překonal jen římský Circus maximus. ČT24 [online]. Dostupné online.
- ↑ ŠVEC, Petr. Pražská nej: nejstarší panelák i největší stadion. iDNES.cz [online]. 2007-09-07. Dostupné online.
- ↑ Tento objekt je v evidenci v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky pod rejstříkovým číslem 100097 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD).
- ↑ Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1999, Milénium II.
- ↑ Jak se stavělo Sokolské sletiště, Praha 1926,1932
- ↑ Ferdinand Balcárek v Biografickém slovníku Historického ústavu AV ČR
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie. Karviná: Paris, 2019. ISBN 978-80-87173-47-3.
- ↑ SKILLING, Harold Gordon. T. G. Masaryk: Proti proudu 1882 – 1914. Praha : Patriae, 1995. 243 s. ISBN 80-85809-33-8, str.18.
- ↑ Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1994, 1995: Sokolské slety, I – VI (I-XI)
- ↑ http://www.moto-svet.cz/okruhy-a-historie/byvale-ceske-okruhy/126-praha-strahov
- ↑ Ruina Strahov? Stadion dočasně ožívá, v jeho útrobách se tvoří ateliéry. Lidovky.cz [online]. 2018-05-26. Dostupné online.
- ↑ Fotbalový STADION: Velký Strahovský Stadion, Strahov, Praha [online]. EU-Football.info. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Pohřbené naděje [online]. Praha: Ministerstvo obrany ČR [cit. 2019-05-06]. S. 84. Dostupné online.
- ↑ Rolling Stones: dobře odvedená rocková show. Novinky.cz [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velký strahovský stadion na Wikimedia Commons
