Hostivice

Hostivice je město při západní hranici Prahy, patřící do Středočeského kraje a okresu Praha-západ. Hostivice leží na silnici spojující Prahu a Karlovy Vary, ve vzdálenosti asi 4 km od hranic Prahy. Podle oficiálních ůdajů zde žije přibližně 9 200 obyvatel a rychle roste tempem kolem 300 obyvatel ročně; skutečnost ale může být vyšší (viz [1] ).

Hostivice
Domy na hostivickém Husově náměstí
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Hostivice
Obec s rozšířenou působností	Černošice (správní obvod)
Okres	Praha-západ
Kraj	Středočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°4′54″ s. š., 14°15′31″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	9 155 (2024)
Rozloha	14,49 km²
Nadmořská výška	341 m n. m.
Počet domů	2 238 (2021)
Počet částí obce
Počet k. ú.	2
Kontakt
Adresa městského úřadu	Městský úřad Hostivice Husovo nám. 13 253 80 Hostivice info@hostivice.eu
Starosta	Ing. arch. Klára Čápová
Oficiální web: www.hostivice.eu
Úřední web: www.hostivice.cz
Hostivice
Další údaje
Kód obce	539244
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hostivice se nachází v mírně zvlněné krajině, ohraničené z východu návrším Bílá hora. Nadmořská výška náměstí je 341 m n. m.

Název

Místní jméno Hostivice, které znamenalo Hostivítovu ves, je původně jednotného čísla. Ale již spisek Brus jazyka českého z roku 1881 uvádí tuto obec jako druhý ze čtyř příkladů názvů, u nichž „jsme v rozpacích“ při volbě správného tvaru. Podle jazykové poradny Ústavu pro jazyk český se jméno města správně používá jak v v pomnožné variantě (ty Hostivice) , tak i jednotném čísle ženského rodu (ta Hostivice), tak i . V „často kladených otázkách“ poradna udává jméno Hostivice jako příklad jména s oběma možnými skloňováními. Obě varianty uvádí jako rovnocenné rovněž publikace Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat. Dříve údaj o správném tvaru uváděl Statistický lexikon obcí, později (např. v roce 2005) však již u názvů žádné mluvnické údaje neuvádí.

Na úředním webu se název města používá v jednotném čísle ženského rodu. Naopak mezi obyvatelstvem se častěji používá pomnožný tvar ty Hostivice.^[zdroj?]

Části obce

Město Hostivice se skládá

• ze dvou evidenčních částí (Hostivice, Břve)
• ze dvou katastrálních území (Hostivice, Litovice)
• ze čtyř základních sídelních jednotek:
  • Hostivice (v k. ú. Hostivice a v evidenční části Hostivice)
  • Průmyslová zóna Hostivice (v k. ú. Hostivice a v evidenční části Hostivice)
  • Litovice (v k. ú. Litovice a v evidenční části Hostivice)
  • Břve (v k. ú. Litovice a v evidenční části Břve)
  • Hostivice -jih (v k.ú Hostivice Litovice) - soubor novostaveb panelových domů u obce Chýně, komplex je vzdálen zhruba 3 km od centra města a 300 metrů od Chýně.

Evidenční část Hostivic má jeden malý přesah a dvě malé exklávy na území ZSJ Břve (všechny tři dohromady jsou označeny jako díl 2 základní sídelní jednotky Břve).

• pás okraje lesa přilehlý k sídlišťátku Na Pískách, s domy Břevská čp. 559 a Komenského čp. 534
• parcelu st. 401, na níž podle RÚIAN stojí dům s adresou U Sušičky 673, který však nestojí u ulice U Sušičky, ale u ulice Břevská
• parcelu st. 62, na níž stojí hospodářské budovy bez čp. vedle domu Pod Rybníkem čp. 1073

Evidenční část Břve má malou exklávu v katastrálním území Hostivic, označenou jako díl 2 základní sídelní jednotky Hostivice. Jedná se o dvojici parcel 158/1 (na níž je evidovaná adresa již neexistujícího domu Za Krahulovem čp. 1125 mezi ulicemi Za Krahulovem, Lipová a Okrajová, v katastrální mapě je označená jako výběh) a 159 (v RÚIAN označená jako ulice Za Krahulovem).

Historie

Dnešní město vzniklo postupným sloučením čtyř původně poddanských vsí, které dodnes tvoří jeho územní části:

• Osada Hostivice je poprvé zmiňována roku 1277. Vznikla na území lesa Hostivce pravděpodobně v době Přemysla Otakara II., kdy se zde usídlili obyvatelé z dnešního území Malé Strany, což může mít souvislost s budováním Malé Strany Přemyslem Otakarem II. jako Nového Města. Vznikl tu kamenný kostel sv. Jakuba a několik svobodných dvorců.
• Litovice vznikly kolem litovické tvrze, poprvé jsou doloženy roku 1266, kdy je uveden jako majitel tvrze Řehník z Litovic, člen rodu pánů z Dražic.
• Břve jsou známy již roku 1184, kdy patřily valdsaskému klášteru.
• Jeneček (původní název Malý Jenč) je doložen roku 1363 jako majetek pražského chrámu a špitálu sv. Lazara.

Všechny uvedené vesnice vystřídaly v průběhu staletí různé majitele. Zprvu byly vlastněny nezávisle, postupně se však vlastnictví většiny z nich sjednotilo.

Hostivický zámek, který se nachází na Husově náměstí v centru města

Významnou majitelkou byla v osmnáctém století velkovévodkyně Anna Marie Františka Terezie Toskánská, která centru Hostivice vtiskla stavbou zámku a fary barokní ráz.

Devatenácté století znamená především rozvoj dopravy. Hostivice se stávají regionálním železničním uzlem mezi Prahou a Kladnem; koněspřežná dráha z Brusky (dnešní Dejvice) do Vejhybky (dnes Kladno) a do Lán, procházející územím obce, vznikla již roku 1830. Později se v Hostivicích objevuje i lehký průmysl (jako první byla založena šroubárna).

Ve dvacátém století se obec postupně rozvíjela v sídelní oblast Prahy. Rostl počet obyvatel a postupně oslaboval zemědělský charakter území. Vznikla nová čtvrť Palouky při hranici s Ruzyní a byly zastavěny další plochy.

5. května 1945 bylo v Hostivicích zastaveno německou hlídkou u domu čp. 123 auto hasičů z Úhonic, kteří jeli na pomoc Praze během Pražského povstání. Zabiti byli Karel Holub, Václav Horák, František Varcabo z Úhonic a Jaroslav Korecký z Drahelčic. Událost připomíná v pamětní deska umístěná v ulici Tyršova.

Roku 1950 byly sloučeny obce Hostivice a Litovice, čímž bylo uzavřeno územní formování dnešního celku. Od roku 1978 je obec městem.

V současnosti město prochází etapou rychlého růstu a urbanizace. Pokračuje rušení polí na území města a intenzivní výstavba rodinných domků. Hostivice slouží jako sídelní obec pro mnoho osob dojíždějících za prací do Prahy.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Unhošť
• 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Unhošť
• 1893 země česká, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
• 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kladno, soudní okres Unhošť
• 1945 země česká, správní okres Kladno, soudní okres Unhošť
• 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ
• 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Rok 1932

V obci Hostivice (přísl. Jeneček, 2269 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, parní a vodní armatury, slévárna kovů, 3 cihelny, elektrárna, výroba hořčice, koželužna, 2 mlýny, výroba prádla, státní velkostatek.
• Služby(výběr): 2 lékaři, biograf Sokol, cukrář, čalouník, drogerie, hodinář, 5 hostinců, 3 kapelníci, konsum Včela, železniční konsum, soustružník, městská spořitelna v Unhošti, spořitelní a záložní spolek pro Hostivice, stavební a spotřební družstvo, velkoobchod se střelivem, 2 vetešníci.

V obci Litovice (přísl. Břve, Jeneček, 1812 obyvatel, telegrafní úřad, sbor dobrovolných hasičů, samostatná obec se později stala součástí Hostivic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: autodílna, 3 autodopravci, cihelna, obchod s dobytkem, výroba dřevěného zboží, obchod s dřívím, holič, 7 hostinců, klempíř, 2 koláři, 3 krejčí, obchod s kůžemi, lakýrník, 2 malíři, 3 obuvníci, pekař, výroba umělé pemzy, 5 rolníků, řezbář, 4 řezníci, 13 obchodů se smíšeným zbožím, stavební družstvo Dělnický dům, 2 švadleny, 5 trafik, truhlář, obchod s uhlím, státní velkostatek, zámečník, zednický mistr.

Památky a významné objekty

Hostivice nepatří mezi turisticky či historicky významné obce regionu. Přesto má několik zajímavých míst, která stojí za zhlédnutí a mělo by o ně být náležitě pečováno.

Hostivický zámek vznikl přestavbou staršího raně barokního zámečku z let 1689–1697. Jednoduchá stavba na obdélníkovém půdorysu vznikla v letech 1734–1736, pod dozorem stavitelky, velkovévodkyně Toskánské, podle projektu dvorního Toskánského architekta Václava Špačka, a za řízení políra Jana Jiřího Bauera. Autorem fresek je malíř Karel Josef Moravini. Pozoruhodné je zejména jeho monumentální zobrazení bitvy na Bílé hoře. Stavba pokračovala i po smrti velkovévodkyně. Postupně vznikaly hospodářské budovy, byla přistavěna zámecká kaple. Na konci 18. století však byl zámek panstvem opuštěn a začal rychle chátrat. Byl pak využíván k obytným a různým hospodářským účelům. Hlavní budovu zámku zachránila velkorysá rekonstrukce v letech 1977–1983. Od té doby objekt slouží jako sídlo městského národního výboru resp. městského úřadu a konají se zde různé kulturní akce.

Mariánský sloup na náměstí a v pozadí kostel sv. Jakuba Většího

Před zámkem stojí 9 metrů vysoký pískovcový mariánský sloup z roku 1734. Čtyřhranný sloup s mariánským reliéfem obklopují sochy sv. Vavřince, sv. Kateřiny, sv. Floriána a sv. Víta. Měkký materiál sloupu ovšem těžko odolává smogu a působení vandalů, a tak památka i přes snahu restaurátorů postupně ztrácí jemné detaily a viditelně chátrá.

Jednolodní kostel sv. Jakuba Většího pochází z 13. století. Kněžiště je gotické, chrámová loď a mobiliář má převážně barokní charakter. Ke kostelu náleží barokní fara z let 1734–1736. Gotická dřevěná soška ve stylu krásných madon, tzv. Hostivická madona, je přítomna již jen v kopii – originál je pro větší bezpečnost uložen jinde.

Litovická tvrz je gotický objekt původem ze 13. století, ovšem vícekrát přestavovaný. Je ve špatném technickém stavu a není odpovídajícím způsobem využíván.

Na území města se nachází i řada hodnotných barokních kaplí poutní cesty spojující klášter v Hájku a Strahov, jejichž architektem byl Jan Schor (1686–1787). Několik z nich bylo díky úsilí místních nadšenců zachráněno, jiné byly během 20. století zničeny nebo zchátraly.

Kromě těchto významnějších památek je v Hostivicích i řada dalších zajímavých objektů místního významu, které nemají památkový status. Tak jako i jinde, závisí péče o ně v první řadě na kulturním uvědomění a finančních možnostech majitele. Zatímco některé pamětihodnosti jsou udržovány ve výborném stavu, jiné postupně mizí.

Modlitebna československé husitské církve v ulici „K nádraží“

Celkový urbanisticko-památkový stav města není uspokojivý a v posledních desetiletích se spíše zhoršuje. Vedle chátrání a zániku některých památek se to projevuje i nekoncepční stavební politikou. I když byly Hostivice až na dvě menší výjimky ušetřena výstavby panelových domů a velkých prosklených budov na nevhodných místech, nebyl uspokojivě vyřešen charakter centra města. To dnes nepřipomíná městské jádro, ale spíše náhodné seskupení objektů.

Jako příklady lze jmenovat dva architektonicky nepatřičné jednopodlažní supermarkety v těsné blízkosti barokního zámku nebo vysokou stavbu ze zinkovaného profilovaného plechu proti husitské modlitebně (Sbor Dr. Albrerta Schweitzera). (tato modlitebna je ale postavená o mnoho let později)

Příroda

Hydrologie

Na území města se nachází zajímavá soustava rybníků (Litovický rybník, Břevský rybník, Kala). Dnes nejsou vytvořeny dobré podmínky k jejich rekreačnímu využití (nízká čistota vody, chybějící zázemí). Retenční a odkalovací nádrž hostivické čističky vody v Paloukách, zvaná Strnad, bývá občas využívána k windsurfingu. I zde jsou však pochopitelné problémy s kvalitou vody.

Hlavním vodním tokem je Litovický potok, který po opuštění území města protéká jako Šárecký potok Prahou a vlévá se do Vltavy. V centru města se do tohoto potoka vlévá malý Jenečský potok, dnes zčásti vedený v betonovém zakrytém korytě. I na tomto potoce je drobný rybníček umístěný v severní části Jenečka.

Porost

Hostivický park v Nouzově, nedaleko od hranice s Prahou

Na území mezi Břvemi, Litovicemi a Hostivicemi v sousedství zmíněných rybníků se nachází lesík zvaný Bažantnice (a Stromečky v té části, jež nebyla bažantnicí), obsahující m.j. mokřady, jež jsou významným hnízdištěm ptactva. Proto je zde vyhlášeno chráněné přírodní území Hostivické rybníky (celková rozloha 112,87 ha, vyhlášeno roku 1996), zahrnující jak samotné rybníky a mokřady, tak i přilehlé druhotné lesní porosty.

Blízké okolí Hostivic trpí nedostatkem lesů, a tak je tento lesík jednou z mála příležitostí k vycházkám v zeleni pro obyvatele. Kromě něho se zde nachází již jen rozlehlý třešňový sad Třešňovka nad hostivickým nádražím, dnes zpustlý.

Památnými stromy na území města jsou lípa malolistá v Jiráskově ulici a dvojice lip malolistých před vchodem do areálu kostela.

Současný život města

Politika

Na území města působí všechny hlavní celostátní politické strany. Hostivičtí voliči jsou spíše pravicoví, avšak místní ODS dlouho neměla – zřejmě následkem osobních sympatií a antipatií mezi místními politiky – dostatečný koaliční potenciál, a tak městu po listopadu 1989 většinou vládly městské rady vedené sociálními demokraty nebo lidovci. To se změnilo až v roce 2002, kdy se po volbách vytvořila rada tvořená koalicí subjektů Hostivice 2006, ODS a US-DEU. Ve volbách 2006 zcela jednoznačně zvítězila ODS. Zajímavostí voleb 2006 je posun kandidáta ČSSD, MUDr. Davida Ratha, ze spodních pozic kandidátky na první místo za ČSSD díky preferenčním hlasům.

Výsledky voleb do městského zastupitelstva v roce 2014

Kandidátní listina	zastupitelů	procent
Středočeši2012.cz	7	36,33 %
Hostivice 2006	3	16,33 %
ANO 2011	3	14,64 %
TOP 09	2	14,54 %
Komunistická strana Čech a Moravy	1	6,05 %
Česká strana sociálně demokratická	1	5,15 %
celkem	17	100,0 %

Současnou starostkou je Klára Čápová.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2006 byla v Hostivicích jasným vítězem ODS. Volební účast byla vysoká - celkem bylo započteno 3125 platných hlasů, což odpovídá 70,65 % voličů. Podrobnější přehled výsledků přináší následující tabulka:

Volby do PS PČR v roce 2006 v Hostivicích

Strana či koalice	hlasů	procent
Občanská demokratická strana	1553	49,70 %
Česká strana sociálně demokratická	635	20,32 %
Komunistická strana Čech a Moravy	345	11,04 %
Strana zelených	232	7,42 %
KDU-ČSL	195	6,24 %
SNK Evropští demokraté	80	2,56 %
Nez.demokraté	30	0,96 %
ostatní strany a koalice	55	1,76 %
celkem	3125	100,0 %

Společnost a kultura

Ve městě působí řada společenských a zájmových organizací. Pořádají se kulturní a jiné společenské akce. Poté, co vyhořel Dělnický dům, postrádá však město dostatečně velký sál pro pořádání kulturních a společenských akcí.

K aktivním organizacím patří například Český svaz ochránců přírody Hostivice (ochrana a poznání přírody), Český svaz chovatelů Hostivice, Římskokatolická farnost Hostivice (koncerty vážné hudby v kostele) nebo místní Mateřská škola (akce pro děti).

Školství

Ve městě funguje základní, mateřská škola, a gymnázium a dále malotřídní základní škola pro děti se speciálními potřebami.

Od roku 2004 působí ve městě zařízení Fondu ohrožených dětí Klokánek.

Ekonomický život

Na území města převažuje drobný průmysl, služby a zemědělství. Nesídlí zde žádné velké firmy, obyvatelé spíše dojíždějí za prací do Prahy nebo i do Kladna.

Doprava

Nádraží v Hostivicích

V Hostivicích se nachází nádraží vzniklé roku se 1863 stavbou Buštěhradské dráhy v trase bývalé koněspřežky (dnes frekventovaná trať 120 Praha Masarykovo nádraží – Kladno – Rakovník; v Hostivicích zastavují všechny vlaky včetně rychlíků). Trať 122 spojuje Hostivice s Prahou-Smíchovem a s Rudnou u Prahy; ve směru do Rudné je však pouze sporadický provoz. V polovině 20. století byy Hostivice spojeny také se starší tratí Praha – Rudná – Podlešín; úsek Hostivice – Středokluky byl v roce 1966 přeložen, v letech 1993–2006 zcela bez provozu, od 31. 3. 2007 slouží zrekonstruovaná trať nejen nákladní, ale i víkendové osobní dopravě (cyklovlak). Na přelomu let 2010/2011 prošla staniční budova hostivického nádraží několikaměsíční rekonstrukcí. S platností od 1. ledna 2011 byla rozšířena plná integrace na železniční trati č. 122 v úseku Hostivice - Rudná u Prahy. Plná integrace znamená, že ve vlaku platí nejenom předplatní jízdní doklady PID, ale i přestupní jízdenky PID pro jednotlivou jízdu. Železniční stanice Hostivice-Litovice byla z tohoto důvodu vybavena označovačem jízdenek PID. Do budoucna se na území města počítá s výstavbou tří železničních zastávek (Hostivice-Sadová, Hostivice-Jeneček a Hostivice-Vilky). Další vývoj železniční dopravy na území města Hostivic má spočívat ve výstavbě rychlodráhy Praha - Kladno, kdy se tak však stane, je ve hvězdách, zainteresované instituce mají zjevně jiné priority.

Autobusová zastávka Hostivice

Na území města zasahuje část Pražského okruhu, který se zde kříží se začínající dálnicí D6 (silniční tah E48) Prahy na Karlovy Vary.

Souběžně s touto silnicí vede silnice II/606 (dočasně, dokud neproběhne převod z ŘSD na kraj značená jako I/6J).

Silnice III. třídy na území města jsou:

• III/0054 od Sobína (Komesnkého ulice)

• III/0056 (Sobín) - Břve - Červený Újezd

• III/00513 Chýně - Litovice

• III/00518 Chýně - Litovice - II/606

• III/0064 (Litovická ulice)

• III/0065 (ulice Sportovců)

Silnice II/606, čili ulice Československé armády tvoří dopravní páteř Hostivic. V roce 2010 kapacitně nedostačující a silnici částečně odlehčilo právě vybudování části dálnice D6 vedoucí stejným směrem severně od Hostivic. Protože v minulosti na hostivickém území došlo k závažným dopravním nehodám včetně poboření budovy rozjetým kamionem, byla na území města rychlost omezena na 40 km/h. Zmíněné omezení vzalo zasvé po otevření dálnice D6.

Po silnici je město spojeno Prahou a oblastí na západ od ní autobusovou dopravou, a sice již od 12.11.1994, tedy od zahájení provozu metra v úseku Nové Butovice - Zličín, kdy došlo k pokrytí linkou č. 357 (Zličín - Hostivice, Staré Litovice) . Na území města zajíždí několik linek Pražské integrované dopravy, konkrétně linky č. 306, 336, 386 a 347. První tři zmíněné linky provozuje ČSAD Kladno, poslední linku Dopravní podnik Praha. Autobusové spoje zajíždějí v Praze na metro Zličín. Od 11.12.2006 spojuje Hostivice s Prahou také jeden pár nočních spojů, které zajišťuje ČSAD Kladno a linka je v systému Pražské integrované dopravy vedena pod číslem 957. V nedávné minulosti jsme se na území města mohli také setkat s provozem linek č. 319, 357, 358 a 457. Posláním linky č. 319 v trase Hostivice, nádraží - Jeneč - Středokluky - Letiště Ruzyně bylo nahrazovat dopravu na tč. zastavené osobní dopravě na části železniční trati č. 121 v úseku Hostivice - Středokluky. Linka č. 357 v trase Zličín - Hostivice, Staré Litovice byla nejprve páteřní linkou, po zavedení ostatních linek začala plnit pouze funkci doplňkovou, později v provozu jen ve špičkách pracovního dne a později úplně zrušena. Linka plnila také funkci školního spoje, kdy byl jeden pár spojů prodloužen o úsek Hostivice, Staré Litovice - Chýně. Po kratičké období počátkem 21. století dostal školní autobus samostatné číslo linky, a sice 457. Číselnou řadu 400 proto, že se podle pravidel provozování PID jednalo o linku, která začínala a končila ve vnějším tarifním pásmu. V minulosti se Hostivic dotýkal i provoz autobusové linky č. 358 v trase Zličín - Sobín - Chýně, která byla vedena přes část Hostivice-Břve. Později byla linka zrušena, přičemž obsluhu části Hostivice-Břve převzala linka č. 347, vedená v trase Zličín - Chýně - Hostivice-Břve - Hostivice - Vypich - Motol. Další rozvoj linek PID se plánuje spolu se spuštěním integrace Kladenska a okolí (v několika etapách mají nahradit současné linky, které jsou mimo PID, např. A32, B81, B82, B85 a spojují Prahu s okolními vesnicemi).

S městem na severu sousedí areál letiště Praha-Ruzyně, které představuje pro místní obyvatele na jednu stranu dopravní spojení a pracovní příležitost, ale na druhou stranu město omezuje v rozvoji a příležitostně i zatěžuje hlukem nízko letících letadel. Hlavní přistávací a rozjezdové směry letiště však v současnosti nemíří nad Hostivice.

Sport

Hlavní sportovní organizací je TJ Sokol Hostivice. V Hostivicích se pěstují například fotbal, volejbal, atletika, šachy nebo tenis. Potřebám sportovců slouží mimo jiné sokolovna v Hostivicích a stadión v Litovicích. Své sportovní zázemí má i nově postavená škola. Nově od 1. září 2007 bylo otevřeno vital studio GREP.

Obchod a služby

Letecký pohled

Na náměstí se nachází starší samoobsluha ze sedmdesátých let 20. století s pobočkou České spořitelny a v blízkosti náměstí vybudovaná prodejna Lidl, která vznikla na místě bývalé mlékárny. V západní části obce vznikl nově postavený supermarket Penny a textilní obchod Kik. V září 2012 vznikl v Hostivicích v části Jeneček hypermarket Tesco. Také se zde nachází velký obchod s potřebami pro malé děti Malvík. Ve městě jsou v provozu dvě vietnamské potravinové samoobsluhy, dále jeden český market v části města Litovice a na náměstí jeden obchod s farmářskými výrobky. V blízkosti města se východním směrem nachází několik pražských obchodních center, která mohou Hostivičtí využívat.

Díky navyšování počtu obyvatel dochází k prudkému rozvoji výstavby jednotlivých obchodů v Hostivicích, i jejich okolí, hlavně pak podél starší silnice z Prahy na Karlovy Vary, kde se právě bude stavět i Centrum Hostivice.

Jiné informace a zajímavosti

Symboly města

Znakem města Hostivic je červeno-modře polcený štít, v patě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a modrým ozubeným kolem. Vpravo tři stříbrné podkovy (2, 1), vlevo zlatá do oblouku vztyčená větev vinné révy se třemi listy. Znak je k dispozici jako vektorová grafika zde [2]

Městu byla udělena rovněž vlajka, která je ze znaku odvozena.

Výklad symbolů podle oficiálního webového serveru města: Červené pole heraldicky vpravo (z pohledu pozorovatele vlevo) se třemi stříbrnými podkovami znamená vlastní Hostivice, vychází z erbu vladyky Jindřicha z Hostivic a ze Semčic, který zde vlastnil majetek v roce 1496.

Modré pole s větví vinné révy připomíná Litovice a odkazuje na erb Řehníka z Litovic (prvního známého majitele Litovic) a rod Dražiců.

Stříbrná zeď symbolizuje městský statut (žádná ves tvořící dnešní město nebyla nikdy opevněna), pět stínek naznačuje pět městských částí (v době schválení Hostivice I, Hostivice II—Litovice, Hostivice III—Jeneček, Hostivice IV—Břve a Hostivice V—Palouky).

Modré ozubené kolo připomíná průmyslovou výrobu a novodobý rozvoj obce a posléze i města.

Pomístní jména

Kromě jmen na mapách se používají i další místní názvy. Například

• Fluska je partie kolem Litovického potoka za zámkem
• Nouzov označuje malou čtvrť u železničního viaduktu po levé straně, vjíždíme-li do města od Prahy
• Zámeček, Litovčák, Břevčák jsou místní běžné zkratky pro hostivický zámek, Litovický rybník a Břevský rybník
• Mlejn většinou označuje budovu bývalého mlýna na západním konci nádraží. Peterkův mlýn označený na mapách je spíše Peterkáč

Spojení

Pěšky a na kole

Cesta z Hostivice do Řep je částečně značena jako cyklostezka

Doba, kdy bylo možné z Hostivic vyjít nebo vyjet kterýmkoli směrem a kdy sem vedla i turistická značka, je dávno pryč. Silnice jsou rušné a dopravní stavby, jako letiště, železniční trať do Prahy a městský okruh, omezují výlety na další strany. Přesto však spojení po pěších cestách existuje, byť jeho kvalita není valná. Jedná se o pozůstatky poutní cesty do Hájku ve směru na západ (tedy ke křivoklátským lesům) a starou pěší cestu do Řep. Do Sobína byla nedávno vybudována cyklostezka a s Břvemi a dalšími oblastmi jižně od Hostivic je obec spojena využívanými cestami v lesích.

Veřejnou dopravou

Z Prahy se jezdí vlakem z Dejvic (metro Hradčanská) případně Masarykova nádraží (metro Náměstí Republiky) či Buben (metro Vltavská). Autobusy jezdí z Hradčanské a Zličína.

Autem

Z Prahy lze jet buď po Bělohorské přímo (z centra a severní části Prahy) anebo po Jižní spojce přes Barrandovský most, ihned za mostem odbočit doprava a držet směr Karlovy Vary (vhodné pro jižní část Prahy nebo přejezd ze směru od Brna či Kutné Hory).

Známé osobnosti

• V obci se prý zastavil na své poslední cestě do Prahy Karel Havlíček Borovský. Bylo to v budově dnešní čínské restaurace U koruny, která i tehdy bývala hostincem.
• Narodil se zde František Xaver Franc, botanik a archeolog.
• Dlouho zde působil a posléze i zemřel František Josef Pelz (1848–1922), autor sokolské hymny Lví silou, vzletem sokolím. Jeho pamětní deska je umístěna na náměstí na budově bývalé školy.
• Ve městě až do konce života bydlel geograf, geolog a afrikanista Ctibor Votrubec (1925–1997). Místní sbor Církve československé husitské, jehož byl členem, nese z jeho popudu jméno afrického lékaře Alberta Schweitzera.
• Hostivice jsou spojeny s působením bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, který zde má trvalé bydliště.

Odkazy

Literatura

• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola Hostivice, fara, s. 30-36. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hostivice na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Hostivice ve Wikislovníku
• Hostivice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální webová stránka města. Tamtéž se nalézá archiv periodika Hostivický měsíčník.
• ČSÚ – statistické údaje obce Hostivice
• CITYTRANS CZ - informace o městské a příměstské dopravě

Portály: Česko