Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
m rozcestníky
Řádek 166:
Večer 8. listopadu roku 1923 nechal jednotkami SA a mládežnického ''Jungssturmu'' obklíčit Měšťanský pivovar v Mnichově, ve kterém se konala veřejná schůze separatisticky orientovaných politiků. Dále podle plánu měla být obsazena městská kasárna, ale to se nezdařilo. Následný nacistický pochod Mnichovem narazil na kordon bavorské policie. Poté, co zahájila do „revolucionářů“ střelbu, byl jejich pokus o převrat zmařen.
 
Po tomto pokusu o převrat byl Hitler odsouzen za [[Velezrada|velezradu]] k pěti letům ve vězení v [[Landsberg am Lech|Landsbergu]]u, již 20. prosince 1924 však byl podmínečně propuštěn. Ve vězení nadiktoval svoji knihu ''[[Mein Kampf]]'' (Můj boj) Rudolfu Hessovi, který se dal s Hitlerem dobrovolně zavřít. V této knize Hitler popsal své cíle; projevily se zde jeho vyhraněný [[antisemitismus]] a [[rasismus]]. V tomto svém „stěžejním“ díle rozprostřel Hitler také svoji představu o vůdčí roli [[Nordická rasa|nordické rasy]].
 
=== Cesta k moci ===
Řádek 390:
}} s. 332</ref>
 
Hitler byl silně etatisticky zaměřen již dříve, ve svém "Mein Kampfu" psal jaký je dnes žalostný poměr mezi státní a soukromou výstavbou. Kdyby Berlín postihl osud Říma, mohli by dle něho potomci obdivovat jako charakteristický výraz kultury tehdejších dnů a její nejmohutnější díla [[obchod]]ní domy několika [[ŽidŽidé|Židů]]ů a [[hotel]]y několika společností. V "Mein Kampfu" napsal, že kapitál se měl starat jen o to, aby zůstal služebníkem státu a aby si nenamlouval, že je pánem národa. Přičemž toto stanovisko se mělo držet dvou mezních linií: zachování životaschopného národního nezávislého hospodářství a zajištění sociálních práv zaměstnanců. <ref name="adolfhitlerkampf">{{Citace monografie
| příjmení = HITLER
| jméno = Adolf