Jezero: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 185.33.136.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Harold značka: rychlé vrácení zpět |
m editace uživatele 2A00:1028:83CA:5302:7016:A732:8EA0:BC52 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět |
||
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2:
[[Soubor:Bariloche- Argentina2.jpg|náhled|Jezero v Bariloche ([[Argentina]])]]
'''Jezero''' je [[vodní nádrž]], která je napájena [[povrchová voda|povrchovou]], [[srážky|srážkovou]], popř. [[podzemní voda|podzemní vodou]] a není součástí [[světový oceán|světového oceánu]]. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. Celkový objem se odhaduje na 180 000 kubických kilometrů.<ref>
| titul = New global database will help scientists track role of lakes in Earth's ecology | periodikum = phys.org | datum_vydání = 2016-12-15 | url = https://phys.org/news/2016-12-global-database-scientists-track-role.html | | }}</ref> Některá velká [[bezodtoké jezero|bezodtoká jezera]] se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. [[Kaspické moře]], [[Mrtvé moře]], [[Saltonské moře]]). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná [[limnologie]]. Jezera mohou být přirozeného nebo [[antropogenní jezero|umělého původu]]. V [[čeština|češtině]] je slovo ''jezero'' součástí pojmenování jen několika [[přehradní nádrž|přehradních nádrží]] (např. [[Ivanské jezero]]) a [[rybník]]ů (např. [[Máchovo jezero]]). Jezero nebo nádrže napodobující jezero se využívají také jako prvek [[zahradní architektura|zahradní architektury]] v [[Sadovnická tvorba|sadovnické tvorbě]].
== Klasifikace jezer ==
=== Podle chemických vlastností vody ===
* [[sladkovodní jezero|sladkovodní jezera]] ([[Ladožské jezero]], [[Ontario (jezero)|Ontario]])
Řádek 19 ⟶ 27:
* [[sesuvové jezero|sesuvová]]
* [[termokrasové jezero|termokrasová]]
* [[fluviální jezero|fluviální]] (říční)
* [[limanové jezero|limanová]]
* [[eolické jezero|eolická]]
Řádek 30 ⟶ 38:
=== Podle jejich přítoků a odtoků ===
* průtočná jezera, tj. jezera s přítoky a alespoň jedním odtokem – např. [[Ladožské jezero]], Bodamské jezero
* bezpřítoková jezera (jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou)
* bezodtoková jezera (mají pouze přítoky) – např. [[Aralské jezero]]
* jezera bez přítoků a bez odtoků – např. [[Jezírko (Hlubočepy)|Jezírko]] v [[Praha-Hlubočepy|Praze-Hlubočepích]], často jezírka vytvořená jako prvek zahradní architektury
== Zajímavosti ==
[[Soubor:Caspian Sea from orbit.jpg|náhled|Kaspické moře]]
* [[Nejhlubší jezera světa|Nejhlubší jezero na světě]] je [[Bajkal]].
* Největším jezerem je reliktní jezero [[Kaspické moře]], a to jak [[Největší jezera světa podle rozlohy|podle rozlohy]], tak [[Největší jezera světa podle objemu|podle objemu]].
* Nejvyšší [[mořská vlna|vlny]] se tvoří na [[Velká jezera|Velkých jezerech]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]], kde mohou dosáhnout až výšky 6 metrů.<ref>{{Citace monografie
Řádek 49 ⟶ 57:
| rok = 1999
| isbn = 80-7040-348-9
| kapitola =
| strany = 120
| jazyk =
}}</ref>
* Největší vliv [[slapové síly|slapových sil]] lze pozorovat u [[Michiganské jezero|Michiganského jezera]] v [[Spojené státy americké|USA]], kde dochází ke vzdutí hladiny až o 7 [[centimetr|cm]].<ref>{{Citace monografie
Řádek 63 ⟶ 71:
| rok = 1999
| isbn = 80-7040-348-9
| kapitola =
| strany = 121
| jazyk =
}}</ref>
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* JANSKÝ, Bohumír; ŠOBR, Miroslav a kol. ''Jezera České republiky''. Praha: Přírodovědecká fakulta UK Praha, Katedra fyzické geografie a geoekologie, 2003. 216 s. {{ISBN
== Související články ==
* [[Seznam českých jezer]]
* [[Největší jezera světa podle rozlohy]]
== Externí odkazy ==
* {{commonscat|Lakes}}
* {{Wikicitáty|téma=Jezero}}
* {{wikislovník|heslo=jezero}}
Řádek 89 ⟶ 95:
{{typologie jezer}}
{{portály|Geografie}}▼
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Jezera| ]]
[[Kategorie:Geomorfologie]]
[[Kategorie:
|