Daněk evropský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: první editace editace z Vizuálního editoru |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 20:
== Popis ==
[[Soubor:Fallow Deer (Dama dama).jpg|vlevo|náhled]]
Kohoutková výška u samců se pohybuje mezi 85 až 110
== Rozšíření ==
Řádek 31:
| datum archivace = 2008-01-18
| nedostupné = ano
}}</ref> Až do konce 19. století byli chováni v [[Obora|oborách]]. Tehdy byli vypuštěni do mnoha volných [[Honitba|honbišť]], kde dosud žijí. V současnosti jejich populace v ČR čítá okolo
V 18. a 19. století byli daňci vysazeni i do Severní a Jižní Ameriky, do Austrálie a na [[Nový Zéland]], kde zdivočeli a výrazně konkurují původním druhům býložravců.
Řádek 38:
== Etologie ==
Obývá [[Listnatý les|listnaté]] a [[Smíšený les|smíšené lesy]]. V přírodě je plachý, ale v oborách vychází na pastvu i na otevřená prostranství. Samice s mláďaty a mladší samci žijí v oddělených stádech, dospělí samci jsou někdy samotářští. [[Říje]] probíhá v říjnu, přibližně o měsíc později než u [[Jelen evropský|jelenů evropských]]. Samci při ní soupeří o výsadní postavení, obhajují teritorium a přetlačují se [[parohy]]. Daněk se v říji ozývá chrochtavými zvuky - rocháním, které vzniká vtahováním vzduchu do hrtanu. Daněk se v říji páří s více danělami. Říje ovšem není tak bojovná jako u jelenů. Březost trvá necelých 8 měsíců. Počátkem léta samice přivádí na svět jediné [[mládě]]. To se brzy dokáže postavit na nohy, ale až do stáří několika týdnů většinu času leží. Matka ho kojí 4 měsíce. Celkově lze říci že veškeré projevy (říje, kladení, nasazení paroží atd.) jsou ve srovnání s jelení zvěří posunuté o 3 týdny.
Daněk ve srovnání s ostatní spárkatou zvěří působí minimální škody, protože neloupe kůru stromů ani neokusuje jejich výhonky. Živí se převážně bylinami a trávou, na podzim sbírá také kaštany, žaludy a jiné plody. Pokud má možnost, rád navštěvuje pole, kde spásá obilniny, pohanku apod. Pokud jsou daňci znepokojeni, mávají ocasem a ukazují jeho bílou spodní část. Při útěku se někdy odráží všemi čtyřmi končetinami a prudce odskakují.
== Daňci a lidé ==
V [[Antické Řecko|antickém Řecku]] byla známa představa, že daňci zabíjejí hady. Na ostrově [[Rhodos|Rhodu]] byli prý právě z tohoto důvodu vysazeni daňci. Tuto událost připomínají sochy daňka a daněly, umístěné ve rhodském přístavu Mandraki.<ref>Kolektiv: ''Listnaté lesy''. Praha: Slovart, 1997, s. 122-24</ref>
Pro svůj pěkný vzhled, nenáročnost a poměrně mírnou povahu jsou daňci s oblibou chováni v [[Obora|oborách]] a zámeckých parcích. Najdeme je také v zoologických zahradách, jako třeba v [[Zoologická zahrada Tábor|Zoo Tábor]] nebo v [[Zoo Hluboká|Zoo Hluboká nad Vltavou]]. Byla vyšlechtěna celá řada barevných forem - černá, bílá, tmavohnědá aj. Daňci jsou občas chováni na farmách pro chutné [[Zvěřina (maso)|maso]], nicméně farmový chov zvěře je spojen s celou řadou praktických i legislativních úskalí, zejména v souvislosti s porážkou a zpracováním produktů.<ref>Žbánek, Stanislav: Chov jelenovitých, [cit. 2014-12-2]. Dostupné elektronicky: http://www.ifauna.cz/ruzne/clanky/r/detail/3011/chov-jelenovitych/ {{Wayback|url=http://www.ifauna.cz/ruzne/clanky/r/detail/3011/chov-jelenovitych/ |date=20150430171705 }}</ref> V České republice se daňci loví od 16. 8. do 31. 12. a to většinou na čekané nebo šoulačkou. Roční odstřel kolísá mezi
České slovo ''daněk'' je doloženo poprvé počátkem 16. století. Jedná se o přejímku z latinského názvu ''dama'', který má však asi [[Keltské jazyky|keltský]] původ. České příjmení [[Daněk]] (např. spisovatel [[Oldřich Daněk|Oldřich]], zpěvák [[Wabi Daněk|Wabi]]) nemusí mít souvislost se zvířetem daňkem. Ve starší češtině se totiž používalo slovo Daněk jako [[Hypokoristikon|domácká podoba]] jména [[Daniel]].
|