Daněk evropský: Porovnání verzí

| popis obrázkupopisek = Daněk skvrnitý

| šířkavelikost obrázku = 250px

Kohoutková výška u samců se pohybuje mezi 85 až 110 &nbsp;cm, u samic 75 až 90 &nbsp;cm. Bez kelky (ocasu) dosahují délky 130 až 175 &nbsp;cm (samice 115 až 140&nbsp;cm), ocas pak měří 18 – 27&nbsp;cm. Hmotnost samců je 40 až 95&nbsp;kg, samic 25 až 50&nbsp;kg.<ref name= LSVodnany/> Letní červenohnědé zbarvení je bíle skvrnité. Skvrny jsou v podélných řadách. Břicho, vnitřní strany běhů a zrcátko, tj. bílá plocha v okolí [[Řiť|řiti]], jsou čistě bílé. Po hřbetě až na špičku ocasu neboli kelky se táhne černý pruh, který lemuje i zrcátko. Kelka je poměrně dlouhá a slouží jako dorozumívací prostředek. Černá kelka je totiž dobře znatelná na bílém zrcátku, v klidu zvěř kelkou neustále pohupuje a při úprku je vztyčená. Zimní zbarvení je tmavohnědé. Skvrny jsou nezřetelné, nebo nejsou vůbec patrné. [[Paroží]] je lopatkovité s očníkem a opěrákem, na lopatě tzv. dlani má pak zářezy tzv. krajkování. První prstovitý výběžek na spodu lopaty je pak tzv. palec.<ref name="K-T"/>

}}</ref> Až do konce 19. století byli chováni v [[Obora|oborách]]. Tehdy byli vypuštěni do mnoha volných [[Honitba|honbišť]], kde dosud žijí. V současnosti jejich populace v ČR čítá okolo 1139 000 kusů.

Obývá [[Listnatý les|listnaté]] a [[Smíšený les|smíšené lesy]]. V přírodě je plachý, ale v oborách vychází na pastvu i na otevřená prostranství. Samice s mláďaty a mladší samci žijí v oddělených stádech, dospělí samci jsou někdy samotářští. [[Říje]] probíhá v říjnu, přibližně o měsíc později než u [[jelenJelen lesníevropský|jelenů lesníchevropských]]. Samci při ní soupeří o výsadní postavení, obhajují teritorium a přetlačují se [[parohy]]. Daněk se v říji ozývá chrochtavými zvuky - rocháním, které vzniká vtahováním vzduchu do hrtanu. Daněk se v říji páří s více danělami. Říje ovšem není tak bojovná jako u jelenů. Březost trvá necelých 8 měsíců. Počátkem léta samice přivádí na svět jediné [[mládě]]. To se brzy dokáže postavit na nohy, ale až do stáří několika týdnů většinu času leží. Matka ho kojí 4 měsíce. Celkově lze říci že veškeré projevy (říje, kladení, nasazení paroží atd.) jsou ve srovnání s jelení zvěří posunuté o 3 týdny.

Daněk ve srovnání s ostatní sparkatouspárkatou zvěří působí minimální škody, protože neloupe kůru stromů ani neokusuje jejich výhonky. Živí se převážně bylinami a trávou, na podzim sbírá také kaštany, žaludy a jiné plody. Pokud má možnost, rád navštěvuje pole, kde spásá obilniny, pohanku apod. Pokud jsou daňci znepokojeni, mávají ocasem a ukazují jeho bílou spodní část. Při útěku se někdy odráží všemi čtyřmi končetinami a prudce odskakují.

Pro svůj pěkný vzhled, nenáročnost a poměrně mírnou povahu jsou daňci s oblibou chováni v [[Obora|oborách]] a zámeckých parcích. Najdeme je také v zoologických zahradách, jako třeba v [[Zoologická zahrada Tábor|Zoo Tábor]] nebo v [[Zoo Hluboká|Zoo Hluboká nad Vltavou]]. Byla vyšlechtěna celá řada barevných forem - černá, bílá, tmavohnědá aj. Daňci jsou občas chováni na farmách pro chutné [[Zvěřina (maso)|maso]], nicméně farmový chov zvěře je spojen s celou řadou praktických i legislativních úskalí, zejména v souvislosti s porážkou a zpracováním produktů.<ref>Žbánek, Stanislav: Chov jelenovitých, [cit. 2014-12-2]. DstupnéDostupné elektronicky: http://www.ifauna.cz/ruzne/clanky/r/detail/3011/chov-jelenovitych/ {{Wayback|url=http://www.ifauna.cz/ruzne/clanky/r/detail/3011/chov-jelenovitych/ |date=20150430171705 }}</ref> V České republice se daňci loví od 16. 8. do 31. 12. a to většinou na čekané nebo šoulačkou. Roční odstřel kolísá mezi 8000- 90008000–9000 jedinci, převážně samci. [[Trofej]]í z daňka je lopatovité paroží a rovněž kůže.