|
| architekt =
| vystavěl =
| bývalá jména = Masarykův státní stadion
| týmy = [[AC Sparta Praha „B“]] (2018–2002-)
[[AC Sparta Praha „B“]] (2018–)
| kapacita = 250 000
| rozměry = 310,5 × 202,5 m
}}
'''Velký strahovský stadion''' či '''Stadion Strahov''', '''Stadion Masarykův''' nebo také '''Strahovský stadion''' je [[stadion]] s největší rozlohou na [[svět]]ě. Jeho kapacita činí 250 000 míst, z toho 56 000 k sezení (reálně by však k obsazení celé kapacity nemohlo dojít kvůli havarijnímu stavu tribun).<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Strahovský stadion kapacitou překonal jen římský Circus maximus | periodikum = ČT24 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1834457-strahovsky-stadion-kapacitou-prekonal-jen-rimsky-circus-maximus}}</ref><ref name="Pražská nej" /> Od 6. 3. 2003 jsou betonové tribuny zapsány na [[Seznam nemovitých kulturních památek v Česku|seznamu kulturních památek České republiky]].<ref name="MonumNet" />
Stadion se nachází na pražském [[Strahov (Praha)|Strahovském kopci]] v těsné blízkosti [[Stadion Evžena Rošického|Stadionu Evžena Rošického]], na [[Atletická (Praha)|Atletické]] a [[Vaníčkova (Praha)|Vaníčkově]] ulici (Břevnov čp. 100, Vaníčkova 6, Praha 6) mezi [[Malovanka|Malovankou]] a [[Hřebenky|Hřebenkami]].
Výstavba prvního stadionu, který byl [[dřevo|dřevěný]] s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala již roku [[1926]] pro VIII. [[Všesokolský slet]]. Autorem projektu byl [[Alois Dryák]]. Při Svatováclavském miléniu v roce 1929 se zde konala veřejná vystoupení [[Orel (spolek)|orelských]] jednot, za nebývalé účasti cvičenců ve dnech 5. a 6. července 1929. Další, IX. Všesokolský slet se konal v roce 1932. Těchto akcí se jako hlava státu účastnil prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]], na oba slety přijel na koni Hektorovi.<ref>Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1999, Milénium II.</ref><ref>Jak se stavělo Sokolské sletiště, Praha 1926,1932</ref> Stadion byl pro druhý slet [[modernizace|modernizován]]. V úpravách se pokračovalo i v dalších letech (1933, 1936, 1937, 1947), na kterých se podílela autorská dvojice [[Ferdinand Balcárek|Balcárek]]-[[Karel Kopp|Kopp]], architekti specializující se na sportovní stavby.<ref>[http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BALCÁREK_Ferdinand_21.8.1904-16.1.1975 Ferdinand Balcárek] v Biografickém slovníku Historického ústavu AV ČR</ref>
V roce [[1937]], při Zborovských oslavách (dvacátého výročí Bitvy u Zborova [[2. červenec|2. července]] [[1917]]),<ref>[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie. Karviná: Paris, 2019. {{ISBN|978-80-87173-47-3}}.</ref> se tam Masaryk veřejně naposledy rozloučil s přítomnými Pražany a legionáři, když stadion několikrát objel 4. července v otevřeném automobilu Praga, mávaje červenobílým šátkem v levé ruce.<ref>SKILLING, Harold Gordon. T. G. Masaryk: Proti proudu 1882 – 1914. Praha : Patriae, 1995. 243 s. {{ISBN|80-85809-33-8}}, str.18.</ref> Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci roku [[1938]] již jako ''Masarykův státní stadion'', u příležitosti jubilejního „světového“ protiválečného X. [[Všesokolský slet|Všesokolského sletu.]],<ref>[[Karel Čáslavský]]: Hledání ztraceného času 1994, 1995: Sokolské slety, I – VI (I-XI)</ref> jehož se účastnilo 348 086 cvičenců a přes 2,3 miliónu diváků.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = X. všesokolský slet v červenci roku 1938
| url = https://www.vhu.cz/exhibit/x-vsesokolsky-slet-v-cervenci-roku-1938/
| vydavatel = Vojenský historický ústav Praha
| datum přístupu = 2024-06-26
}}</ref>
Kromě vlastní plochy stadionu stojí za zmínku, že se na komunikaci obkružující stadion konaly i motocyklové a automobilové závody, které mohli diváci sledovat právě z jeho vnějších ochozů.<ref>{{Citace elektronického periodika
=== Po druhé světové válce ===
[[Soubor:Spartakiadni stadion-sklad.jpg|náhled|Chátrající ochoz stadionu sloužící jako sklad v roce 2008]]
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se tu během tzv. [[Třetí republika (Československo)|třetí republiky]] konaly vojenské přehlídky na oslavu vítězství ve druhé světové válce, a to v letech [[1946]] a [[1947]] (30. výročí bitvy u Zborova za účasti prezidenta Edvarda Beneše), kdy plochu stadionu zaplnila legionářská jízda podporovaná letectvem ve vzduchu jako v roce 1937, ale vzápětí lehká i těžká bojová vozidla.
=== Po nástupu komunistů k moci ===
XI. všesokolský slet využil v neděli [[26. červen|27. června]] [[1948]] [[Sokol (spolek)|Sokol]] za přítomnosti úřadujícího prezidenta [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]] jako protest proti nastupujícímu komunismu. Brzy poté došlo k rozpuštění [[Sokol (spolek)|Sokola]] a následovaly spartakiády.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ruina Strahov? Stadion dočasně ožívá, v jeho útrobách se tvoří ateliéry | periodikum = Lidovky.cz | datum_vydání = 2018-05-26 | url = https://www.lidovky.cz/spartakiadni-strahov-stadion-zaziva-premenu-v-jeho-utrobach-se-usazuji-umelci-193-/zpravy-domov.aspx?c=A180524_134653_ln_domov_sk}}</ref>
V roce [[1950]] (a později také v letech [[1957]] a [[1962]]) se v okolí stadionu odehrály [[Automobilové závody|závody automobilů]] "Strahovský štít", kdy největší pozornost poutaly závody sportovních vozů. V 60. letech se přímo na stadionu nacházela dokonce jeden čas i závodní dráha pro [[Motocyklový sport|závody motocyklů]].<ref name=":0">{{Citace monografie
| titul = Co zažil Strahov - Archiv ČT24 {{!}} Česká televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288585-archiv-ct24/215411058210006/
}}</ref>
V roce [[1953]] nastoupily u příležitosti 5. výročí "[[Vítězný únor|vítězného února]]" útvary [[Lidové milice|lidových milic]], aby před vládou a občany předvedly svou sílu a připravenost. Hlavní brána stadionu byla při této příležitosti osazena portréty [[Klement Gottwald|Gottwalda]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] jakožto projev [[Československo-sovětské přátelství|přátelství]]. Konaly se zde také mezinárodní atletické závody, kterých se účastnil mj. [[Běh|běžecký]] rekordman [[Emil Zátopek]].<ref name=":0" /> V tribunách se nacházely také kryté lehkoatletické a běžecké dráhy.
Ve druhé polovině [[20. století|20. století]] se zde od roku [[1955]] konaly v pětiletých odstupech [[Celostátní spartakiáda|celostátní spartakiády]], a to v letech [[1955]], [[1960]] a [[1965]]. V té době nesl stadion jméno [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]].<ref name="EU-Football" /> V roce [[1970]] se spartakiáda nekonala z důvodu [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vpádu sovětských vojsk]] v roce [[1968]]. Předtím byl totiž na červenec [[1970]] v rámci [[Pražské jaro|Pražského jara]] plánován XII. všesokolský slet za účelem obnovení [[Sokol (spolek)|Sokola]]. Mezitím došlo k rekonstrukci stadionu, čímž vznikla jeho současná podoba. Na podzim [[1973]] tu byla slavnostně zahájena III. letní spartakiáda spřátelených armád ([[4. září|4.]] až [[6. září|6. září]] [[1973]]), což byla první velká akce po roce [[1968]]. Mimo defilé sportovců zúčastněných zemí na nákladních automobilech [[Praga V3S]] bylo v sobotu [[2. září|2. září]] [[1973]] součástí programu vystoupení akrobatické skupiny Delta na letounech [[Aero L-39 Albatros|L-39 Albatros]], závod v [[motokros]]u, seskok [[Parašutismus|parašutistů]] atp.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| datum přístupu = 6.5.2019
| strany = 84
}}</ref> Další, tentokrát [[Československá spartakiáda|československé spartakiády]] se konaly až v letech [[1975]], [[1980]] a [[1985]]. K [[VII. celostátní spartakiáda|další plánované]] v roce [[1990]] již po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] nedošlo (konaly se jen tzv. tělovýchovné slavnosti na malém stadionu).
=== Po roce 1989 ===
[[18.Dne srpen|18. srpna]] roku [[1990]] se tu konal jeden z největších [[rock]]ových [[koncert]]ů [[The Rolling Stones|Rolling Stones]], který v rámci jejich turné [[Steel Wheels/Urban Jungle Tour]] navštívilo cca 100 000 lidí, a to včetně tehdejšího [[prezident]]a [[Česká a Slovenská Federativní Republika|republiky]] [[Václav Havel|Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Rolling Stones: dobře odvedená rocková show | periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/kultura/12310-rolling-stones-dobre-odvedena-rockova-show.html}}</ref> Po pádu [[komunismus|komunismu]] však [[megalomanie|megalomanská]] [[stavba]] neměla využití, a tak chátrala, na hřišti o rozloze 63 000 m² rostl plevel a malé stromky, ochozy se dostaly do havarijního stavu. V 90. letech byla plocha využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů [[ForArch]]. Na počátku 90. let zde byl také ukázkově předváděn kolektivní jezdecký sport [[pólo]].
V roce [[1994]] se zde konal obnovený XII. všesokolský slet za účasti více než 20[[20. století| ]]000 diváků včetně prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]].<ref name=":0" /> Další všesokolské slety se konaly již na vedlejším [[Stadion Evžena Rošického|Rošického stadionu]] v šestiletých intervalech – [[2000]], [[2006]] (jubilejní XV. [[všesokolský slet]] se v roce [[2012]] konal [[5. červenec|5.]] a [[6. červenec|6. července]] na stadionu v [[Fortuna Arena|Edenu]], avšak většina cvičících [[Sokol (spolek)|Sokolů]] byla ubytována právě na [[Koleje Strahov|Strahově]] ve studentských kolejích, podobně tomu bylo při XVI. všesokolském sletu v roce [[2018]]).
Ve dnech [[7. červenec|7.]] až [[10. červenec|10. července]] [[1994]] se zde konal mezinárodní sjezd fanoušků motocyklů značky [[Harley-Davidson]] pořádaný [[Harley-Davidson Club Praha|pražským klubem]]. Vyvrcholil rockovým koncertem [[Vilém Čok|Viléma Čoka]], [[Daniel Landa|Daniela Landy]] a [[Support Lesbiens]].<ref name=":0" />
V roce [[1995]] zde sloužil [[Bohoslužba slova|bohoslužbu slova]] [[papež]] [[Jan Pavel II.]] pro zástupy věřících za účasti předních vládních představitelů v čele s prezidentem [[Václav Havel|Václavem Havlem]] a premiérem [[Václav Klaus|Václavem Klausem]].<ref name=":0" />
V letech [[1999]] a [[2000]] bylo na ploše stadionu provozováno [[autokino]] pro 350 vozů.<ref name=":0" />
Na začátku [[21. století|21. století]] se objevovaly tendence stadion zbourat, nakonec ale padlo rozhodnutí, že bude zachován. Během srpna [[2002]] až října [[2003]] nechala [[AC Sparta Praha]] zrekonstruovat centrální část stadionu za 256 milionů korun (včetně finanční podpory [[Praha 6|Prahy 6]]). Vytvořila si tu tréninkové centrum pro své týmy všech věkových kategorií se 7 fotbalovými hřišti běžných rozměrů (z nich jedno s [[Umělý trávník|umělým trávníkem]]) a s 1 hřištěm na [[MaláMalý kopanáfotbal|malou kopanou]] s umělým povrchem.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Digital
| jméno = Apploud
| url = https://sparta.cz/cs/klub/stadion/generali-arena-strahov
| datum přístupu = 2022-12-17
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> V roce 2014 se vyřešily složité majetkové vztahy a stadion připadl městu.
== Stav objektu v roce 2021 a perspektiva ==
}}</ref>
V září 2022 zástupci hlavního města podepsali memorandum o spolupráci s vedením [[České vysoké učení technické v Praze|Českého vysokého učení technického]] (ČVUT), zástupci Studentské unie i budoucími partnery z řad podnikatelů. Cílem je vyzkoušet, jak by strahovským tribunám seděla proměna na technologické a inovační centrum.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Strahov čeká proměna. Z domova spartakiád bude technologické centrum - Seznam Zprávy
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
== Parametry ==
* Kapacita: 250 000
* Rozměry: 310,5 x× 202,5 m
* Plocha: 62 876 m²
== Galerie ==
<gallery widths="270" heights="220">
Soubor:Strahov Stadium Prague CZ 01.jpg|Strahovský stadion od severozápadu.
Soubor:Strahov Stadium Prague CZ 02.jpg|Vnitřek stadionu (prosinec 2006). Pohled ze severovýchodního rohu.
| 