Velký strahovský stadion: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Historický vývoj: Všesokolské slety
Vojtasekd (diskuse | příspěvky)
upraveny parametry galerie
 
(Není zobrazeno 43 mezilehlých verzí od 34 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - stadion
| název = Velký strahovský stadion
| přezdívka = Masarykův stadion - kulturní památka
| poloha = [[Strahov (Praha)|Strahov]], [[Praha]]
| obrázek = 14-09-30-Velký-strahovský-stadion-RalfR-003.jpg
| otevřen = 1926
| popisek = Strahovský stadion
| přestavěn = 1932, 1938
| zeměpisná šířka = 50.0805556
| uzavřen =
| zeměpisná délka = 14.3877778
| zbourán =
| poloha = [[Strahov (Praha)|Strahov]], [[Praha]]
| otevřenvlastník = 1926
| povrch = tráva
| přestavěn = 1932, 1938
| cena výstavby =
| uzavřen =
| zbouránarchitekt =
| vlastníkvystavěl =
| bývalá jména = Masarykův státní stadion
| povrch = tráva
| týmy = [[AC Sparta Praha]] (2002-)
| cena výstavby =
[[AC Sparta Praha „B“]] (2018–)
| architekt =
 
| vystavěl =
 
| bývalá jména =
| kapacita = 250 000
| týmy =
| rozměry = 310,5 × 202,5 m
| kapacita = 250 000
| rozměry = 310,5 × 202,5 m
}}
'''Velký strahovský stadion''' či '''Stadion Strahov''', '''Stadion Masarykův''' nebo také '''Strahovský stadion''' je [[stadion]] s největší rozlohou na [[svět]]ě. Jeho kapacita činí 250 &nbsp;000 míst, z toho 56 &nbsp;000 k sezení (reálně by však k obsazení celé kapacity nemohlo dojít kvůli havarijnímu stavu tribun).<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Strahovský stadion kapacitou překonal jen římský Circus maximus | periodikum = ČT24 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/1834457-strahovsky-stadion-kapacitou-prekonal-jen-rimsky-circus-maximus}}</ref><ref name="Pražská nej" /> Od 6.&nbsp;3.&nbsp;2003 jsou betonové tribuny zapsány na [[Seznam nemovitých kulturních památek v Česku|seznamu kulturních památek České republiky]].<ref name="MonumNet" />
 
Stadion se nachází na pražském [[Strahov (Praha)|Strahovském kopci]] v těsné blízkosti [[Stadion Evžena Rošického|Stadionu Evžena Rošického]], na [[Atletická (Praha)|Atletické]] a [[Vaníčkova (Praha)|Vaníčkově]] ulici (Břevnov čp. 100, Vaníčkova 6, Praha 6) mezi [[Malovanka|Malovankou]] a [[Hřebenky|Hřebenkami]].
Řádek 28 ⟶ 27:
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-13621, Prag, Stadion, Sokolfest.jpg|náhled|vlevo|IX. Všesokolský slet v roce 1932]]
 
=== První republika ===
Výstavba prvního stadionu, který byl [[dřevo|dřevěný]] s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala již roku [[1926]] pro VIII. Všesokolský slet. Autorem projektu byl [[Alois Dryák]]. Stadion byl o dalších šest let později (1932), pro IX. [[Všesokolský slet]] [[modernizace|modernizován]]. Na oba tyto slety přijel prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] na koni Hektorovi.<ref>Jak se stavělo Sokolské sletiště, Praha 1926,1932</ref> Při Svatováclavském miléniu v roce 1929 se tam konala veřejná vystoupení orelských jednot, za nebývalé účasti cvičenců ve dnech 5. a 6. července 1929. Také této akce se jako představitel státu zúčastnil osobně prezident Masaryk.<ref>Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1999, Milénium II.</ref> V roce [[1937]], při Zborovských oslavách (dvacátého výročí Bitvy u Zborova 2. července 1917),<ref>[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie. Karviná: Paris, 2019. ISBN 978-80-87173-47-3.</ref> se tam veřejně naposledy rozloučil s přítomnými Pražany a legionáři, když stadion několikrát objel 4. července v otevřeném automobilu Praga, mávaje červenobílým šátkem v levé ruce<ref>SKILLING, Harold Gordon. T. G. Masaryk: Proti proudu 1882 – 1914. Praha : Patriae, 1995. 243 s. ISBN 80-85809-33-8, str.18.</ref>. Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci roku [[1938]] již jako ''Masarykův státní stadion'', u příležitosti jubilejního „světového“ protiválečného X. Všesokolského sletu.<ref>Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1994, 1995: Sokolské slety, I - VI (I-XI)</ref>
Výstavba prvního stadionu, který byl [[dřevo|dřevěný]] s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala již roku [[1926]] pro VIII. [[Všesokolský slet]]. Autorem projektu byl [[Alois Dryák]]. Při Svatováclavském miléniu v roce 1929 se zde konala veřejná vystoupení [[Orel (spolek)|orelských]] jednot, za nebývalé účasti cvičenců ve dnech 5. a 6. července 1929. Další, IX. Všesokolský slet se konal v roce 1932. Těchto akcí se jako hlava státu účastnil prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]], na oba slety přijel na koni Hektorovi.<ref>Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1999, Milénium II.</ref><ref>Jak se stavělo Sokolské sletiště, Praha 1926,1932</ref> Stadion byl pro druhý slet [[modernizace|modernizován]]. V úpravách se pokračovalo i v dalších letech (1933, 1936, 1937, 1947), na kterých se podílela autorská dvojice [[Ferdinand Balcárek|Balcárek]]-[[Karel Kopp|Kopp]], architekti specializující se na sportovní stavby.<ref>[http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BALCÁREK_Ferdinand_21.8.1904-16.1.1975 Ferdinand Balcárek] v Biografickém slovníku Historického ústavu AV ČR</ref>
 
V roce 1937, při Zborovských oslavách (dvacátého výročí Bitvy u Zborova 2.&nbsp;července 1917),<ref>[[Vratislav Preclík|PRECLÍK, Vratislav]]. Masaryk a legie. Karviná: Paris, 2019. {{ISBN|978-80-87173-47-3}}.</ref> se tam Masaryk veřejně naposledy rozloučil s přítomnými Pražany a legionáři, když stadion několikrát objel 4. července v otevřeném automobilu Praga, mávaje červenobílým šátkem v levé ruce.<ref>SKILLING, Harold Gordon. T. G. Masaryk: Proti proudu 1882 – 1914. Praha : Patriae, 1995. 243 s. {{ISBN|80-85809-33-8}}, str.18.</ref> Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci roku 1938 již jako ''Masarykův státní stadion'', u příležitosti jubilejního „světového“ protiválečného X. [[Všesokolský slet|Všesokolského sletu]],<ref>[[Karel Čáslavský]]: Hledání ztraceného času 1994, 1995: Sokolské slety, I – VI (I-XI)</ref> jehož se účastnilo 348 086 cvičenců a přes 2,3 miliónu diváků.<ref>{{Citace elektronické monografie
Kromě vlastní plochy stadionu stojí za zmínku, že se na komunikaci obkružující stadion konaly i motocyklové a [http://www.moto-svet.cz/okruhy-a-historie/byvale-ceske-okruhy/126-praha-strahov automobilové závody], které mohli diváci sledovat právě z jeho vnějších ochozů.
| titul = X. všesokolský slet v červenci roku 1938
| url = https://www.vhu.cz/exhibit/x-vsesokolsky-slet-v-cervenci-roku-1938/
| vydavatel = Vojenský historický ústav Praha
| datum přístupu = 2024-06-26
}}</ref>
 
Kromě vlastní plochy stadionu stojí za zmínku, že se na komunikaci obkružující stadion konaly i motocyklové a automobilové závody, které mohli diváci sledovat právě z jeho vnějších ochozů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = st
| jméno = Petr Foltán
| titul = Praha - Strahov - Moto.cz
| periodikum = www.moto.cz
| url = https://www.moto.cz/okruhy-a-historie/byvale-ceske-okruhy/126-praha-strahov
| datum přístupu = 2021-08-24
}}</ref>
 
=== Po druhé světové válce ===
[[Soubor:Spartakiadni stadion-sklad.jpg|náhled|Chátrající ochoz stadionu sloužící jako sklad v roce 2008]]
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se tu během tzv. [[Třetí republika (Československo)|třetí republiky]] konaly vojenské přehlídky na oslavu vítězství ve druhé světové válce, a to v letech 1946 a 1947 (30. výročí bitvy u Zborova za účasti prezidenta Edvarda Beneše), kdy plochu stadionu zaplnila legionářská jízda podporovaná letectvem ve vzduchu jako v roce 1937, ale vzápětí lehká i těžká bojová vozidla.
 
=== Po nástupu komunistů k moci ===
XI. všesokolský slet využil v neděli 27.&nbsp;června 1948 [[Sokol (spolek)|Sokol]] za přítomnosti úřadujícího prezidenta [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]] jako protest proti nastupujícímu komunismu. Brzy poté došlo k rozpuštění [[Sokol (spolek)|Sokola]] a následovaly spartakiády.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ruina Strahov? Stadion dočasně ožívá, v jeho útrobách se tvoří ateliéry | periodikum = Lidovky.cz | datum_vydání = 2018-05-26 | url = https://www.lidovky.cz/spartakiadni-strahov-stadion-zaziva-premenu-v-jeho-utrobach-se-usazuji-umelci-193-/zpravy-domov.aspx?c=A180524_134653_ln_domov_sk}}</ref>
 
V roce 1950 (a později také v letech 1957 a 1962) se v okolí stadionu odehrály [[Automobilové závody|závody automobilů]] "Strahovský štít", kdy největší pozornost poutaly závody sportovních vozů. V 60.&nbsp;letech se přímo na stadionu nacházela dokonce jeden čas i závodní dráha pro [[Motocyklový sport|závody motocyklů]].<ref name=":0">{{Citace monografie
| titul = Co zažil Strahov - Archiv ČT24 {{!}} Česká televize
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/10116288585-archiv-ct24/215411058210006/
| jazyk = cs
}}</ref>
 
V roce 1953 nastoupily u příležitosti 5.&nbsp;výročí "[[Vítězný únor|vítězného února]]" útvary [[Lidové milice|lidových milic]], aby před vládou a občany předvedly svou sílu a připravenost. Hlavní brána stadionu byla při této příležitosti osazena portréty [[Klement Gottwald|Gottwalda]] a [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]] jakožto projev [[Československo-sovětské přátelství|přátelství]]. Konaly se zde také mezinárodní atletické závody, kterých se účastnil mj. [[Běh|běžecký]] rekordman [[Emil Zátopek]].<ref name=":0" /> V tribunách se nacházely také kryté lehkoatletické a běžecké dráhy.
Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se stavělo dále, a to v letech [[1947]] (30. výročí bitvy u Zborova za účasti prezidenta Edvarda Beneše), kdy plochu stadionu zaplnila legionářská jízda podporovaná letectvem ve vzduchu jako v roce 1937, ale vzápětí lehká i těžká bojová vozidla. XI. všesokolský slet [[1948]] Sokol využil jako protest proti nastoupivšímu komunismu. Brzy poté došlo k rozpuštění Sokola a následovaly spartakiády.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ruina Strahov? Stadion dočasně ožívá, v jeho útrobách se tvoří ateliéry | periodikum = Lidovky.cz | datum_vydání = 2018-05-26 | url = https://www.lidovky.cz/spartakiadni-strahov-stadion-zaziva-premenu-v-jeho-utrobach-se-usazuji-umelci-193-/zpravy-domov.aspx?c=A180524_134653_ln_domov_sk}}</ref>
 
První celostátní spartakiáda se na strahovském stadionu uskutečnila v roce 1955. Před Československou spartakiádou [[1975]] vznikla současná podoba stadionu. Právě vVe druhé polovině [[20. století|20.&nbsp;století]] se zde od roku 1955 konaly celostátnív apětiletých později Československéodstupech [[Celostátní spartakiáda|celostátní spartakiády]], a to v pětiletých odstupech (celostátníletech 1955, 1960, 1965 a Československá 1975, 1980, 1985)1965. V té době nesl stadion jméno [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]].<ref name="EU-Football" /> V roce 1970 se Spartakiádaspartakiáda nekonala z důvodu [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|vpádu sovětských vojsk]] v roce [[1968]]. (přiPředtím obnovováníbyl Sokolatotiž vna rocečervenec 19681970 sev tamrámci předpokládal[[Pražské vjaro|Pražského červencijara]] 1970plánován XII. všesokolský slet). Vza 60.účelem letechobnovení se[[Sokol tu(spolek)|Sokola]]. nacházelaMezitím dokoncedošlo jedenk časrekonstrukci istadionu, závodníčímž dráhavznikla ajeho pozdějisoučasná i kryté lehkoatletické a běžecké dráhy v tribunáchpodoba. Na podzim [[1973]] tu byla slavnostně zahájena III. letní spartakiáda spřátelených armád (4.-6.9.&nbsp;září 1973), což byla první velká akce po roce 1968. Mimo defilé sportovců zúčastněných zemí na nákladních automobilech [[Praga V3S]] bylo v sobotu 2.9.&nbsp;září 1973 součástí programu vystoupení akrobatické skupiny Delta na letounech [[Aero L-39 Albatros|L-39 Albatros]], závod v [[motokros]]u, seskok [[Parašutismus|parašutistů]] atp.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 46 ⟶ 71:
| datum přístupu = 6.5.2019
| strany = 84
}}</ref> Další, tentokrát [[VI. celostátníČeskoslovenská spartakiáda|Posledníčeskoslovenské spartakiádaspartakiády]] se konalakonaly až v rokuletech [[1985]]1975, k1980 a 1985. K [[VII. celostátní spartakiáda|další plánované]] v roce 1990 již po [[1990Sametová revoluce|sametové revoluci]] již nedošlo (konaly se jen tzv. tělovýchovné slavnosti na malém stadionu). Obnovený XII. Všesokolský slet se zde za účasti prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]] konal v roce [[1994]] opět na tomto velkém stadionu. Další Všesokolské slety se konaly již na Rošického stadionu v šestiletých intervalech - 2000, 2006 (jubilejní XV. Všesokolský slet se v roce 2012 konal 5. a 6. července na stadionu v Edenu, avšak většina cvičících [[Sokol (spolek)|Sokolů]] byla ubytována právě na Strahově ve studentských kolejích).
 
=== Po roce 1989 ===
[[18. srpen|18. srpna]] roku [[1990]] se tu konal jeden z největších [[rock]]ových [[koncert]]ů [[The Rolling Stones|Rolling Stones]], který navštívilo cca 100 000 lidí, a to včetně tehdejšího [[prezident]]a [[Česká a Slovenská Federativní Republika|republiky]] [[Václav Havel|Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Rolling Stones: dobře odvedená rocková show | periodikum = Novinky.cz | url = https://www.novinky.cz/kultura/12310-rolling-stones-dobre-odvedena-rockova-show.html}}</ref> Po pádu [[komunismus|komunismu]] však [[megalomanie|megalomanská]] [[stavba]] neměla využití, a tak chátrala, na hřišti o rozloze 63 000 m² rostl plevel a malé stromky, ochozy se dostaly do havarijního stavu. V 90. letech byla plocha využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů [[ForArch]]. Na počátku 90. let zde byl také ukázkově předváděn kolektivní jezdecký sport [[pólo]].
Dne 18.&nbsp;srpna 1990 se tu konal jeden z největších [[rock]]ových [[koncert]]ů [[The Rolling Stones|Rolling Stones]], který v rámci jejich turné [[Steel Wheels/Urban Jungle Tour]] navštívilo cca 100&nbsp;000 lidí, a to včetně tehdejšího [[prezident]]a [[Česká a Slovenská Federativní Republika|republiky]] [[Václav Havel|Václava Havla]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Rolling Stones: dobře odvedená rocková show | periodikum = Novinky.cz
| odkaz na periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis
| url = https://www.novinky.cz/kultura/12310-rolling-stones-dobre-odvedena-rockova-show.html}}</ref> Po pádu [[komunismus|komunismu]] však [[megalomanie|megalomanská]] [[stavba]] neměla využití, a tak chátrala, na hřišti o rozloze 63&nbsp;000 m² rostl plevel a malé stromky, ochozy se dostaly do havarijního stavu. V 90.&nbsp;letech byla plocha využívána i k výstavním akcím, konalo se zde mimo jiné také několik veletrhů [[ForArch]]. Na počátku 90.&nbsp;let zde byl také ukázkově předváděn kolektivní jezdecký sport [[pólo]].
 
V roce 1994 se zde konal obnovený XII. všesokolský slet za účasti více než 20&nbsp;000 diváků včetně prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]].<ref name=":0" /> Další všesokolské slety se konaly již na vedlejším [[Stadion Evžena Rošického|Rošického stadionu]] v šestiletých intervalech – [[2000]], [[2006]] (jubilejní XV. [[všesokolský slet]] se v roce 2012 konal 5. a 6.&nbsp;července na stadionu v [[Fortuna Arena|Edenu]], avšak většina cvičících [[Sokol (spolek)|Sokolů]] byla ubytována právě na [[Koleje Strahov|Strahově]] ve studentských kolejích, podobně tomu bylo při XVI. všesokolském sletu v roce 2018).
Na začátku [[21. století]] se objevovaly tendence [[stadion]] zbourat, nakonec ale padlo rozhodnutí, že bude zachován. V roce 2003 část stadionu za finanční podpory hlavního města [[Praha|Prahy]] [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstruovala]] [[AC Sparta Praha]], vzniklo zde na 7 fotbalových hřišť normálních rozměrů, z nich jedno s umělým [[trávník]]em, a jedno hřiště na [[minifotbal]], také s umělým povrchem. V roce 2014 se vyřešily složité majetkové vztahy a Stadion připadl městu.
 
Ve dnech 7. až 10. července 1994 se zde konal mezinárodní sjezd fanoušků motocyklů značky [[Harley-Davidson]] pořádaný [[Harley-Davidson Club Praha|pražským klubem]]. Vyvrcholil rockovým koncertem [[Vilém Čok|Viléma Čoka]], [[Daniel Landa|Daniela Landy]] a [[Support Lesbiens]].<ref name=":0" />
 
V roce 1995 zde sloužil [[Bohoslužba slova|bohoslužbu slova]] [[papež]] [[Jan Pavel II.]] pro zástupy věřících za účasti předních vládních představitelů v čele s prezidentem [[Václav Havel|Václavem Havlem]] a premiérem [[Václav Klaus|Václavem Klausem]].<ref name=":0" />
 
V letech [[1999]] a [[2000]] bylo na ploše stadionu provozováno [[autokino]] pro 350 vozů.<ref name=":0" />
 
Na začátku [[21. století|21.&nbsp;století]] se objevovaly tendence stadion zbourat, nakonec ale padlo rozhodnutí, že bude zachován. Během srpna&nbsp;2002 až října&nbsp;2003 nechala [[AC Sparta Praha]] zrekonstruovat centrální část stadionu za 256&nbsp;milionů korun (včetně finanční podpory [[Praha 6|Prahy 6]]). Vytvořila si tu tréninkové centrum pro své týmy všech věkových kategorií se 7 fotbalovými hřišti běžných rozměrů (z nich jedno s [[Umělý trávník|umělým trávníkem]]) a s 1 hřištěm na [[Malý fotbal|malou kopanou]] s umělým povrchem.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Digital
| jméno = Apploud
| titul = Tréninkové centrum Strahov {{!}} sparta.cz
| periodikum = AC Sparta Praha
| url = https://sparta.cz/cs/klub/stadion/generali-arena-strahov
| datum přístupu = 2022-12-17
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> V roce 2014 se vyřešily složité majetkové vztahy a stadion připadl městu.
 
== Stav objektu v roce 2021 a perspektiva ==
Obdélníková stavba se zaoblenými rohy je stadionem s největší rozlohou na světě; ze schodů, jež vedou na tribunu, je vidět panorama Prahy. Zvenku je stadion znečištěn [[graffiti]]. Západní tribuna stadionu se neliší od podoby, kdy se zde konaly sokolské slety (jako tribuny tehdy sloužily sypané valy). Stadion celkově chátrá, na sloupech ochozů se ztratila barva. Krytý plavecký bazén uvnitř východní tribuny je v provozu. Centrální část stadionu i nadále využívá pro tréninkové účely a domácí zápasy svého B týmu a mládežnických výběrů [[AC Sparta Praha]].<ref name=":1" />
 
V roce 2021 oznámil [[Magistrát hlavního města Prahy|pražský magistrát]], že plánuje do roku 2022 vypsat ideovou soutěž na budoucí využití a podobu stadionu na Strahově. Mezi úvahy patří umístění stálé expozice [[Muzeum paměti XX. století|Muzea paměti XX. století]]. Tramvajová trať z [[Tramvajová trať Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Malovanka|Malovanky]] by měla být prodloužena přímo ke stadionu. Náklady na rekonstrukci stadiónu byly v roce 2020 odhadovány na 1,5&nbsp;miliardy korun.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = ČTK
| titul = Praha plánuje soutěž na využití a podobu strahovského stadionu
| periodikum = in
| vydavatel = novinky.cz
| datum_vydání = 2021-04-01
| url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/praha-planuje-soutez-na-vyuziti-a-podobu-strahovskeho-stadionu-40355845
| datum_přístupu = 2021-06-23
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Naděje pro obří stadion. Praha má se strahovským kolosem velké plány
| periodikum = iDnes
| datum_vydání = 2020-03-15
| url = https://www.idnes.cz/praha/zpravy/strahov-stadion-praha-vyuziti-byty-muzeum.A200313_220009_praha-zpravy_jum
| datum_přístupu = 2021-06-23
}}</ref>
 
V září 2022 zástupci hlavního města podepsali memorandum o spolupráci s vedením [[České vysoké učení technické v Praze|Českého vysokého učení technického]] (ČVUT), zástupci Studentské unie i budoucími partnery z řad podnikatelů. Cílem je vyzkoušet, jak by strahovským tribunám seděla proměna na technologické a inovační centrum.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Strahov čeká proměna. Z domova spartakiád bude technologické centrum - Seznam Zprávy
| periodikum = www.seznamzpravy.cz
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-strahov-ceka-promena-z-domova-spartakiad-bude-technologicke-centrum-216629
| datum přístupu = 2022-10-22
}}</ref>
 
== Koncerty ==
* [[The Rolling Stones|Rolling Stones]], 18.8.&nbsp;srpna&nbsp;1990, návštěvnost cca 100&nbsp;000 lidí, a 5.8.&nbsp;srpna&nbsp;1995, návštěvnost cca 100 a 127 tisíc&nbsp;000 lidí
* [[Guns N' Roses]], 20.5.&nbsp;května&nbsp;1992, návštěvnost 60 tisíc&nbsp;000 lidí, předkapely: [[Soundgarden]] a [[Faith No More]]
* [[Bon Jovi]], 4.9.&nbsp;září&nbsp;1993
* [[Aerosmith]], 27.5.&nbsp;května&nbsp;1994, návštěvnost 150 tisíc50&nbsp;000 lidí
* Sjezd [[Harley-Davidson Club Praha]]: [[Vilém Čok]], [[Daniel Landa]] nebo [[Support Lesbiens]], 10. července 1994
* [[Pink Floyd]], 7.9.1994, návštěvnost 115 tisíc lidí
* [[JanPink Nedvěd|Bratři]] [[František Nedvěd|NedvědovéFloyd]], 217.6.1996&nbsp;září&nbsp;1994, návštěvnost 60 tisíc115&nbsp;000 lidí
* [[U2Jan Nedvěd|Bratři]] [[František Nedvěd|Nedvědové]], 1421.8.1997&nbsp;června&nbsp;1996, návštěvnost 75 tisíc60&nbsp;000 lidí
* [[AC/DCU2]], 1214.6.2001&nbsp;srpna&nbsp;1997, návštěvnost 25 tisíc75&nbsp;000 lidí, předkapela: [[Rammstein]]
* [[AC/DC]], 12.&nbsp;června&nbsp;2001, návštěvnost 25&nbsp;000 lidí, předkapela: [[Rammstein]]
* [[Ozzfest]], 30.5.2002, návštěvnost 30 tisíc lidí. Line-up: [[Škwor]], [[AntiProduct]], [[AstroMetro]], [[Royal Playboy Cartel]], [[Tool]], [[Slayer]], [[Ozzy Osbourne]]
* [[Ozzfest]], 30.&nbsp;května&nbsp;2002, návštěvnost 30&nbsp;000 lidí. Line-up: [[Škwor]], [[AntiProduct]], [[AstroMetro]], [[Royal Playboy Cartel]], [[Tool]], [[Slayer]], [[Ozzy Osbourne]]
 
== Parametry ==
* Kapacita: 250 &nbsp;000
* Rozměry: 310,5 x× 202,5 &nbsp;m
* Plocha: 62 &nbsp;876 m²
 
== Galerie ==
<gallery widths="270" heights="220">
Soubor:Strahov Stadium Prague CZ 01.jpg|Strahovský stadion od severozápadu.
Soubor:Strahov Stadium Prague CZ 02.jpg|Vnitřek stadionu (prosinec 2006). Pohled ze severovýchodního rohu.
Řádek 77 ⟶ 148:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references>
Řádek 93 ⟶ 165:
{{KP|100097}}
</ref>
<ref name="EU-Football">{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
| titul = Fotbalový STADION: Velký Strahovský Stadion, Strahov, Praha
| vydavatel = [http://cs.EU-Football.info EU-Football.info]
| url = http://cs.eu-football.info/_venue.php?id=1810
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>
}}
</ref>
</references>
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Fotbal|Komunistický režim v Československu|Praha|Sport}}
Řádek 111 ⟶ 182:
[[Kategorie:Kulturní zařízení v Česku]]
[[Kategorie:Kulturní památky v Břevnově]]
[[Kategorie:BrutalismusBrutalistické stavby v Praze]]
[[Kategorie:Atletika v Praze]]
[[Kategorie:Kultura v Praze]]
[[Kategorie:Sport v Břevnově]]
[[Kategorie:Postaveno v ČeskoslovenskuČesku 1926]]
[[Kategorie:Postaveno v ČeskoslovenskuČesku 1947]]
[[Kategorie:Postaveno v ČeskoslovenskuČesku 1975]]