Ion Luca Caragiale: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 28. 1. 2017, 16:09 editovat MatSuBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 150 252 editací m oprava řazení kategorií ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 2. 7. 2024, 20:02 editovat zrušit editaci Vojtasekd (diskuse \| příspěvky) 21 255 editací + foto k tématu
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1: {{Infobox - spisovatel}} '''Ion Luca Caragiale''' [jon luka karadžiale] ([[30. leden\|30. ledna]] [[1852]] [[Haimanale]], [[Valašsko (Rumunsko)\|Valašsko]] – [[9. červen\|9. června]] [[1912]] [[Berlín]], [[Německé císařství\|Německo]]) byl rumunský dramatik, prozaik, publicista, básník a překladatel. Proslavil se především svými společenskokritickými komediemi. Je považován za zakladatele [[Rumunská kultura\|rumunského moderního dramatu]]. Jeho nejznámější hrou je ''Ztracený dopis''. == Biografie == [[Soubor:100 lei. Romania, 2005 a.jpg\|náhled\|vlevo\|Ion Luca Caragiale na bankovce 100 leu]] Caragiale pocházel z divadelnické rodiny, otec i oba strýcové byli herci. Po středoškolských studiích na soukromých ústavech v [[Ploiești\|Ploješti]] navštěvoval v letech 1866 - 1870 třídu uměleckého přednesu a [[Mimika\|mimiky]] na bukurešťské konzervatoři, kde vyučoval jeho strýc, dramatik [[Costache Caragiale]]. V roce [[1870]] nastoupil jako [[Suflér\|nápověda]] a opisovač do Národního divadla v Bukurešti a v téže době začal přispívat do politických a satirických časopisů liberálního zaměření. V letech 1877 - 1881 psal články a reportáže pro konzervativní deník ''Timpul'', v jehož redakci působil [[Mihai Eminescu]] (Eminovici). Eminescu ho uvedl do literacké společnosti ''Junimea'' vedené Titem Maiorescem, v jejíž časopisu ''Covorbiri literare'' uveřejnil své hlavní divadelní hry. Ve svém životě vystřídal řadu zaměstnání: byl soudním zapisovatelem v župě [[Prahova]], soukromým učitelem, v letech 1881 - 1882 působil jako školní inspektor v župách [[Sučava]] (Suceava) a [[Neamț]], potom jako úředník Správy monopolů. Několikrát si otevřel pivnici. V sezoně 1888 - 1889 byl jmenován ústředním ředitelem rumunských divadel, osvědčil se jako organizátor divadelního života a režisér. Řadu let vydával humoristické časopisy, kupříkladu ''Claponul'' a ''Moftul român''.[[Soubor:Ion Luca Caragiale - Foto02.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|Ion Luca Caragiale]]Neuznání ze strany rumunských vlivných kulturních kruhů a nepodložené nařčení z plagiátu ho přiměly k rozhodnutí přestěhovat se v roce [[1905]] do [[Berlín]]a, odkud se však stále účastnil literárního a společenského života v Rumunsku, kupříkladu pronikavým politickým esejem ''Rok 1907 od jara do podzimu''. == Dílo == '''Kritika rumunské společnosti''' Řádek 16 ⟶ 14: == Bibliografie == * [[Soubor:IL and Mateiu Caragiale.jpg\|~~right~~vpravo\|~~thumb~~náhled\|Ion Luca Caragiale se svým synem Meteiem]][[1889]] - Teatru, cu o prefață de Titu Maiorescu ([[Bukurešť]]). * [[1894]] - Teatru (Jasy). * [[1895]] - '''Hřích a jiné novely''' (výbor, přeložil F. K. Hlaváček, [[Praha]]: F. Šimáček). Řádek 29 ⟶ 27: * [[1970]] - '''Pan Leonida proti reakci''' (přeložily Marie Kavková a Jitka Lukešová, scénická úprava Zuzana Kočová, Praha: Maringotka; orig. [[1880]]). == ~~Zdroje~~Literatura == * Valentová, Libuše: Caragiale Ion Luca, ''v:'' Slovník rumunských spisovatelů (Praha: Nakladatelství Libri, [[2001]]). * Valentová, Libuše: Překlady z rumunské literatury do češtiny ([[1900]]–[[1991]]) (vydáno vlastním nákladem autorky v Praze roce [[1992]]). Řádek 46 ⟶ 44: {{DEFAULTSORT:Caragiale, Ion Luca}} [[Kategorie:Rumunští spisovatelé]] [[Kategorie:~~Narození~~Osobnosti ~~1852~~na rumunských bankovkách]] [[Kategorie:Osobnosti na rumunských poštovních známkách]] [[Kategorie:Narození v roce 1852]] [[Kategorie:Narození 13. února]] [[Kategorie:Úmrtí v roce 1912]] [[Kategorie:Úmrtí 9. června]] [[Kategorie:Úmrtí v Berlíně]] [[Kategorie:Muži]]