Jezero: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 2. 3. 2016, 18:28 editovat 88.100.165.153 (diskuse) chyba v textu značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 5. 3. 2024, 12:05 editovat zrušit editaci OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revizoři, Patroláři, Revertéři, Správci 126 815 editací m editace uživatele 2A00:1028:83CA:5302:7016:A732:8EA0:BC52 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět
(Není zobrazeno 29 mezilehlých verzí od 23 dalších uživatelů.)
Řádek 1: {{Různé významy\|redirect=Jezera\|rozlišovač=rozcestník}} [[Soubor:Bariloche- Argentina2.jpg\|~~thumb~~náhled\|Jezero v Bariloche ([[Argentina]])]] '''Jezero''' je [[vodní nádrž]], která je napájena [[povrchová voda\|povrchovou]], [[srážky\|srážkovou]], popř. [[podzemní voda\|podzemní vodou]] a není součástí [[světový oceán\|světového oceánu]]. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. ~~Některá~~Celkový ~~velká [[bezodtoké jezero\|bezodtoká jezera]]~~objem se ~~nazývají~~odhaduje ~~„vnitrozemskými~~na ~~moři“,~~180 000 ~~zejména~~kubických ~~pokud obsahují slanou vodu (např~~kilometrů.<ref>{{Citace ~~[[Kaspické~~elektronického ~~moře]], [[Mrtvé moře]], [[Saltonské moře]]). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná [[limnologie]].~~periodika \| titul = New global database will help scientists track role of lakes in Earth's ecology \| periodikum = phys.org \| datum_vydání = 2016-12-15 \| url = https://phys.org/news/2016-12-global-database-scientists-track-role.html \| datum_přístupu = 2022-01-09 \| jazyk = anglicky }}</ref> Některá velká [[bezodtoké jezero\|bezodtoká jezera]] se nazývají „vnitrozemskými moři“, zejména pokud obsahují slanou vodu (např. [[Kaspické moře]], [[Mrtvé moře]], [[Saltonské moře]]). Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná [[limnologie]]. Jezera ~~jsou~~mohou ~~vždy~~být ~~přírodního~~přirozeného nebo [[antropogenní jezero\|umělého původu]]. V [[čeština\|češtině]] je slovo ''jezero'' součástí pojmenování jen několika [[přehradní nádrž\|přehradních nádrží]] (např. [[Ivanské jezero]]) a [[rybník]]ů (např. [[Máchovo jezero]]). Jezero, nebo nádrže napodobující ~~jezera,~~jezero ~~jsou~~se ~~také~~využívají ~~používány~~také jako prvek [[zahradní architektura\|zahradní architektury]] v [[Sadovnická tvorba\|sadovnické tvorbě]]. == Klasifikace jezer == === Podle chemických vlastností vody === * [[sladkovodní jezero\|sladkovodní jezera]] ([[Ladožské jezero]], [[Ontario (jezero)\|Ontario]]) Řádek 19 ⟶ 27: * [[sesuvové jezero\|sesuvová]] * [[termokrasové jezero\|termokrasová]] * [[fluviální jezero\|fluviální]] (říční) * [[limanové jezero\|limanová]] * [[eolické jezero\|eolická]] Řádek 25 ⟶ 33: * [[krasové jezero\|krasová]] * [[organogenní jezero\|organogenní]] * [[antropogenní jezero\|antropogenní]] (~~např.~~ [[písník]]y, zatopené [[lom]]y atd.) Jezera mají často kombinovaný původ, např. tektonicko-ledovcový ([[Ladožské jezero]]), tektonicko-krasový ([[Skadarské jezero]]), kdy se na vzniku a tvarování jezerní pánve podílí více různých geomorfologických pochodů. === Podle jejich přítoků a odtoků === * průtočná jezera, tj. jezera s přítoky a alespoň jedním odtokem – např. [[Ladožské jezero]], Bodamské jezero * bezpřítoková jezera (jsou napájena pouze podzemní a dešťovou vodou) * bezodtoková jezera (mají pouze přítoky) – např. [[Aralské jezero]] * jezera bez přítoků a bez odtoků – např. [[Jezírko (Hlubočepy)\|Jezírko]] v [[Praha-Hlubočepy\|Praze-Hlubočepích]], často jezírka vytvořená jako prvek zahradní architektury == Zajímavosti == [[Soubor:Caspian Sea from orbit.jpg\|~~thumb~~náhled\|Kaspické moře]] * [[Nejhlubší jezera světa\|~~nejhlubší~~Nejhlubší jezero na světě]] je [[Bajkal]]. * ~~největším~~Největším jezerem je reliktní jezero [[Kaspické moře]], a to jak [[Největší jezera světa podle rozlohy\|podle rozlohy]], tak i [[Největší jezera světa podle objemu\|podle objemu]]. * ~~nejvyšší~~Nejvyšší [[mořská vlna\|vlny]] se tvoří na [[Velká jezera\|Velkých jezerech]] v [[Severní Amerika\|Severní Americe]], kde mohou dosáhnout až výšky 6 metrů.<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Kössl \| jméno = Roman \| příjmení2 = Chábera \| jméno2 = Stanislav \| titul = Základy fyzické geografie : přehled hydrogeografie \| vydavatel = Jihočeská univerzita \| místo = České Budějovice \| rok = 1999 \| isbn = 80-7040-348-9 \| kapitola = \| strany = 120 \| jazyk = }}</ref> * ~~největší~~Největší vliv [[slapové síly\|slapových sil]] lze pozorovat u [[Michiganské jezero\|Michiganského jezera]] v [[Spojené státy americké\|USA]], kde dochází ke vzdutí hladiny až o 7 [[centimetr\|cm]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Kössl \| jméno = Roman Řádek 63 ⟶ 71: \| rok = 1999 \| isbn = 80-7040-348-9 \| kapitola = \| strany = 121 \| jazyk = }}</ref> == Reference == <references /> == Literatura == * JANSKÝ, Bohumír; ~~Janský~~ŠOBR, Miroslav ~~Šobr~~ a ~~kolektiv:~~kol. ''Jezera České republiky''. Praha: Přírodovědecká fakulta UK Praha, Katedra fyzické geografie a geoekologie ~~Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze~~, ~~Praha~~ 2003,. ~~ISBN~~216 s. {{ISBN\|80-86561-05-4}}.▼ ▲* Bohumír Janský, Miroslav Šobr a kolektiv: ''Jezera České republiky'', Katedra fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2003, ISBN 80-86561-05-4 == Související články == * [[Seznam českých jezer]] * [[Největší jezera světa podle rozlohy]] == Externí odkazy == * {{commonscat\|Lakes}} * {{Wikicitáty\|téma=Jezero}} * {{wikislovník\|heslo=jezero}} Řádek 90 ⟶ 95: {{typologie jezer}} {{Autoritní data}} {{~~portály~~Portály\|Geografie}} [[Kategorie:Jezera\| ]] [[Kategorie:Geomorfologie]] [[Kategorie:~~Hydrosféra~~Vodní plochy]]