Milan I. Obrenović: Porovnání verzí

| titul = srbský králkníže (od 18821868–1882)<br />srbský knížekrál (do 18821882–1889)

| královnachoť = [[Natálie Obrenović]]

| partner1choť2 =

| partner2choť3 =

| partner3choť4 =

| partner4choť5 =

| datummísto úmrtí = [[11. ledenVídeň]], [[1901Rakousko-Uhersko]]

| místo úmrtípohřbení = [[VídeňKrušedol]]

'''Milan I. Obrenović''' ({{Vjazyce|sr}} {{CizojazyčněVjazyce2|sr|''Милан Обреновић''}}, [[22. srpen|22. srpna]] [[1854]], [[Mărăşeşti]], [[Moldávie]] – [[11. ledenúnor]]a [[1901]], [[Vídeň]])<ref bylname="БРЭ">{{Citace velektronické letech [[1868]]–[[1882]] [[Srbské knížectví|srbský kníže]] jako '''Milan Obrenović IV.''' a poté v letech [[1882]]–[[1889]] [[Srbské království|srbský král]] jako '''Milan I.''' Byl čtvrtým a předposledním panovníkem z [[Obrenovićové|dynastie Obrenovićů]]. Byl prasynovcem zakladatele dynastie [[Miloš Obrenović I.|Miloše Obrenoviće]], vnukem Milošova bratra [[Jevrem Obrenović|Jevrema]].monografie

Milan Obrenović se stal knížetem, když byl v roce [[1868]] zavražděn bezdětný srbský kníže [[Michal Obrenović III.]] Tehdy ani ne čtrnáctiletý Milan, syn Mihailova bratrance [[Miloš Jevremović Obrenović|Miloše Jevremoviće Obrenoviće]], byl v té době jediný žijící člen dynastie a jako panovník byl titulován "''Milan Obrenović IV."'' (číslování v dynastii [[Obrenovićové|Obrenovićů]] se lišilo od evropského vzoru, který přejali až po získání královského titulu. Do té doby označovala římská číslice čtvrtého vládnoucího knížete z této dynastie). Do jeho plnoletosti v roce [[1872]] za něj vládla tříčlenná regentská rada v čele s plukovníkem [[Milivoje Blaznavac|Milivojem Blaznavacem]]. Milanova politika byla z pragmatických důvodů prorakouská, což nebylo v souladu s tradičně prorusky cítícím veřejným míněním v Srbsku.

Milan pověřoval sestavením vlády zástupce úředníků, prozápadních mladokonzervativců z [[Srbská pokroková strana (historická)|Pokrokové strany]] a později také [[Národní radikální strana|Radikální strany]], jejíž činnost předtím ochromil v roce 1883, kdy nechal mnoho jejich představitelů přísně potrestat za zapojení v [[Timocká vzpoura|Timocké vzpouře]].<ref name="dejiny-srbska" />

Navzdory veřejnému mínění Milan podnítil [[Srbsko-bulharská válka (1885)|válku s [[Bulharsko|Bulharskem]] vyhlášenou v listopadu 1885, záminkou se stala bulharská anexe [[Východní Rumélie]]. Válka skončila pro Srbsko katastrofálně, bulharští vojáci rychle obsadili jihovýchodní území Srbska. Diplomaticky však zasáhlo Rakousko-Uhersko a přimělo válčící strany k míru, který navracel předválečný stav.<ref>Dějiny Srbska, s. 230–232</ref>

Dne [[3. leden|3. ledna]] [[1889]] přijal král Milan novou ústavu, mnohem liberálnější než tu stávající z roku [[1869]]. O dva měsíce později, [[6. březen|6. března]] [[1889]] se král Milan náhle vzdal trůnu ve prospěch svého [[Alexandr I. Obrenović|syna Alexandra]]. Za krále Alexandra dočasně vládla jako regent jeho matka. K rezignaci neměl přímý důvod, k neobvyklému činu ho vedla jeho labilní povaha a touha po klidném životě stranou veřejného zájmu. Poté se již bývalý král Milan usadil v [[Paříž]]i jako soukromá osoba. Tam se značně zadlužil a rozprodal svůj majetek; poté, co jeho dluhy dosáhly 700 &nbsp;000 [[Francouzský frank|franků]] se však přihlásili Milanovi věřitelé a on musel hledat způsob jak své dluhy splácet. Proto svojí pozornost opět obrátil k Srbsku, kde mohl ještě získat vliv a případně přístup k finančním prostředkům.<ref name="RAD-137">{{Citace monografie

V letech [[1894]]–[[1900]] opět pobýval v Srbsku a byl svým synem jmenován vrchním velitelem armády. V červenci 1899 na něj byl spáchán neúspěšný atentát, který se stal záminkou pro neoprávněné represe vůči [[Národní radikální strana|radikální straně]].<ref>Dějiny Srbska, s. 244</ref> V roce [[1900]] definitivně emigroval. Zemřel o rok později ve [[Vídeň|Vídni]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://leccos.com/index.php/clanky/milan-,2-,obrenovic |datum přístupu=2010-01-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110429182648/http://leccos.com/index.php/clanky/milan-,2-,obrenovic |datum archivace=2011-04-29 }}</ref>

{{Panovník| titul =[[Srbské knížectví|Srbský kníže]]| předchůdce =[[Michal Obrenović III.]]| nástupce =''povýšení na království''| obrázek =COA of Principality of Serbia.svg|kdy=[[1868]] - –[[1882]]}}

{{Panovník| titul =[[Srbské království|Srbský král]]| předchůdce =''nový titul''| nástupce =[[Alexandr I. Obrenović]]| obrázek =Royal Coat of arms of Serbia (1882–1918).svg|kdy=[[1882]] - –[[1889]]}}

[[Kategorie:Narození v roce 1854]]

[[Kategorie:Úmrtí v roce 1901]]